Zapominam na svuj vek (20+)

Ve Tvém věku to normální není. Je mi asi o 40 víc, než Tobě a svůj věk si pamatuju naprosto bez problémů. Na začínající demenci je ještě příliš brzy. Možná máš hodně starostí a povinností, že podobné, podle Tebe nedůležité a nepodstatné věci, vytěsňuješ z paměti do pozadí. Zkus paměť trénovat a posilovat.

Pro zasmání. Tchyni bude 92 let, neví už vůbec nic. Před pár lety jsem ji dovezla na vyšetření na neurologii. To jí bylo tak 88 let. Fešný mladý pan doktor se ptal: Kolik je vám let? Babka vážně odpověděla: Nóóó, šedesát pět. Nebo padesát šest!

Já se hrozně smála a povídám: To je celá naše babička. Jak uvidí pěkného mužského, hned si začne nějaké to desetiletí ubírat. Jaga.

Je to asi takový mentální blok, člověk si nechce připustit že to tak letí.

Je mi 66, ale někdy mám pocit, že je mi těch vašich 22. A někdy si říkám, že takovou hloupost by neudělalo ani malé dítě

Určitě jste zamilovaná.To člověk zapomene i jiné věci.Hezký den Pepa

Když mi bylo 22 let nějaký věk mě nezajímal. Uvidíš až ti bude o 40 víc, jak to jede rychle s kopečka a můžeš počítat +- 5 let je toho pořád moc.Přestan počítat a užívej mládí.

Také přidám úsměv. Ženy babička měla 90 let. Krom toho, že se cítila mladší, při gratulaci jen říkala i ne, kdepak tolik mi nejni, jsme měli přísný zákaz nosit jí pití, protože si nepamatovala, že už si cvakla, šla znovu a pak seděla za kamny, loupala už potřetí jabka na štrůdl a maličká babička jen hicovala a pořád se usmívala.

Ne, naprosto ne. Mně se stává, že se nemohu upamatovat na konkrétní den v týdnu, ale to je dáno nepravidelnou pracovní dobou. Přesný věk zarecituji i po půlnočním probuzení.

Vzpomínám si, že se mi to v mládí občas také stávalo. Když jsem měla někomu rychle odpovědět na otázku ohledně věku, buď jsem se o rok spletla, nebo to musela v hlavě přepočítat.

Teď je mi přes šedesát a sakramentsky dobře si pamatuji, jak se to číslo pořád zvyšuje. Ten dřívější problém (se kterým se ale dá docela spokojeně přežít až do stáří ) připisuji částečně tomu, že v mládí na nějakém tom roku téměř nezáleží, a částečně tomu, že mám drobný problém s čísly a počítáním celkově. Při všelijakých testech, odborných i zábavných, jsem třeba s doplňováním číselných řad téměř nehnula, ale s písmenkovými řadami jsem si poradila hravě. Netrapte se tím. Po padesátce budete vědět naprosto přesně, kolik je vám let .

No a k čemu to potřebujete? Vždyť se to stejně každý rok mění!

Pokud na to každý druhý měsíc myslíte a vadí Vám, že si nemůžete vzpomenout a musíte počítat, tak není nic jednoduššího, než si napsat papírek s věkem 22 /23/ a ten přilípnout na zrcadlo, nebo nástěnku, pokud nějakou máte, nebo na futro a jenom mrknete. Je to špatná pamět a zabýváte se triviálnostmi. Ať Vám to vydrží a neřešíte jiné horší, existenční, či život ohrožující problémy.

Normálka, když věk nemusíš řešit, nemusíš se ho bát a nemusíš se za něj stydět jako někteří (i tady), pak se stane že ti to vypadne z hlavy. Já měl stejný problém, ale naštěstí pracuju s kolegou, který je o deset let starší (na den) takže jsem se ho musel optat kolik mi ji Teď jsem o rok starší a blížím k jednomu výročí, takže teď vím že to nezapomenu. Ale ve tvém věku, proč ne.

Zhruba od 20 to mám také tak. Naštěstí mám nulu na konci letopočtu narození, tak se k tomu +-1 celkem snadno dopočítám.

běžně, přesný věk už mi taky nenaskočí, a to od těch 20+ , jako vám, i když dnes už jsem o dost starší. Na první otázku se mi nevybaví ( nevybavilo ) jestli mi je 22 - 23- 24, dnes teda o dvacet let víc. Asi mi na tom nikdy tak přesně nesešlo

Když jsem byla hodně mladá, tak jsem toužila, abych už byla alespoń o rok starší a jak jsem na to občas myslela, tak se mi to pak doopravdy pletlo, že jsem nakonec taky musela počítat. Nemáte to "náhodou", taky tak?

To je důsledek nekvalitně slavených narozenin. Musíte slavit tak, abyste na to dlouho nezapomněla!

Navrhuji naisnstalovat nějakou aplikaci na mobil, která bude zobrazovat věk rok:mesíc:den:hodina:minuta:sekunda

pak tě nic nezaskočí

ale pozor na krční obratle, aby předčasně neodešly do důchodu od toho častého sledování, jak ty vteřinky naskakují

A k otázce: jednou kolem 33 jsem v diskuzi s kamarátem se skutečně leknul, a začal přepočítávat, kolik mi je - byl to blebej pocit. A po 40tce to už skoro nehlídám. Na to mám jiné, aby mi to blbé číslo připomínali