Neumim konverzovat

Od: Datum: 06.02.17 17:51 odpovědí: 23 změna: 09.02.17 22:36
Zdravim vsechny, obavam se, ze je to problem sebevedomi, ale neumim konverzovat a navazovat vztahy. Mam pocit, ze nikoho nemuze zajimat, co rikam. Delsi vety dohromady vubec nedam, protoze si rikam, ze tim akorat nekoho nudim. Bezne mi lidi neco rikaji nebo vypraveji, ale asi na to neumim vhodne reagovat.Co s tim? Jak na sobe pracovat?
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 06.02.17 17:57
avatar

Navštívit psychologa. Tady se konverzovat těžko naučíte, když můžeme komunikovat pouze písemnou formou.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pavlina2
Datum: 06.02.17 18:12
Nechci se tu ucit konverzovat, jen hledam radu, jak na sobe pracovat.
Datum: 06.02.17 18:38
avatar

Proto jsem radila navštívit psychologa. S tím můžete mluvit a on určitě dobře poradí, protože budete sedět před ním a konverzovat s ním. Ten Vám poradí jak na sobě pracovat. Bude Vám klást otázky a může příčinu dobře odhadnout. Konverzace se totiž naučit nedá. Buď máte co říci, nebo nemáte. A pokud je to jenom pocit, že nemáte co říci, musíte odstranit příčiny toho pocitu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: axus®
Datum: 06.02.17 18:03
avatar

Verim, ze kdyz mate co rict, tak to reknete. Plane tlachani je zbytecnost pro tluchuby.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.02.17 18:18
avatar

Na mne nepůsobíte dojmem, že byste neuměla konverzovat. Ale je pravda, že při psaní má člověk více času si vše dobře rozmyslet.

Možná by to chtělo spíše trochu "zapracovat" na sebevědomí. Proč by se s Vámi lidi bavili, kdyby je nezajímalo, co říkáte, nebo je to nudilo?

Není nutné reagovat vždy úplně na všechno a budete-li reagovat na to, co Vás zajímá (nebo zaujme), není podle mne možné reagovat nevhodně...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.02.17 18:58

Nevím, zda odpovím podle Vašich představ. Myslím, že jste asi hodně mladá. Taky mne tohle dost trápilo. Zpětně vidím, že soustředit se nějak na to, abych se naučila obratně s každým konverzovat, nemá nejmenší význam. Stejně jsem se to člověk nenaučí a jen z toho upadá do chmurných nálad. Je dobré soustředit se na to, co mne zajímá a baví. Pak si s těmi lidmi, co mají stejné koníčky, budu mít, co říci. Lidé méně smělí, zase budou při hovoru více tolerantní. U nutných konverzací, kdy např. potkám známého, ne úplně blízkého člověka, a mám s ním třeba kus společnou cestu, se dá často vystačit s úsměvem, doplňující otázkou...Netvrdím, že vždy.

Vím, že je to hodně těžké, člověka tohle hodně trápí.Ale skutečně bych radila spíše se s tím tak moc nezabývat.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: coco
Datum: 06.02.17 19:42

Ja mam kamaradku, ktera ma porad o cem mluvit a v podstate nezavre pusu, je velice vyrecna a zabavna, domlouvam si s ni schuzky vzdycky, kdyz mam nejaky problem a potrebuji to probrat a nebo naopak prijit na jine myslenky a neni mi do reci, necham ji mluvit, ona je ve svem zivlu, zahrne me novymi informacemi az mi jde hlava kolem a na starosti zapomenu :) , ale pak mam zase jinou kamošku, ktera je velice introvertni a moc toho nenamluvi, s tou se schazim, kdyz se sama potrebuji vypovidat a vim, ze mi bude naslouchat, nebude skakat do reci a nakonec vetsinou dobre poradi, protoze vnima co me trapi. Mam je obe rada a jsou pro mne dulezite skoro jako terapeutky, ta malomluvna ma doma velice exponovaneho, extrovertniho muze, ktery se bez ni neobejde, maji uzasnou domaci pohodu, ale s byvalym nemluvou meli jen nudnou "tichou domacnost". Kazdy si holt musi vybrat spolecnost podle sveho gusta, aby se citil uzitecne, spokojene nebo potrebne a nebyl zbytecne v depresi jen pro svou specifickou povahu.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.02.17 18:59

Zkuste opravdu vnímat, co druhý říká. Zaměřte se na jeho řeč, ne na svoje pocity a domněnky. (Zvláště domněnky jsou v komunikaci problém - krásně o tom vypráví na Youtube Jaroslav Dušek). Možná druhé ani neposloucháte a v duchu předem řešíte, jestli budete umět "správně" odpovědět. Pak to může vypadat, že ani nemáte zájem o povídání, jste duchem nepřítomná.

Vyzkoušejte si před zrcadlem, jaké máte držení těla, úsměv, gesta. Uvolněte se a "zahrejte" si rozhovor sama se sebou. Budete překvapená. A nezapomeňte se usmívat i v reálu, uvidíte, že Vám pak komunikace s druhými půjde snadněji.

Můžete si vybrat i psychologickou pomoc nebo populární knížky o tom, jak zvýšit sebevědomí. Ve všech případech to bude nakonec stejně jen na Vás, jak na sobě zapracujete.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: janm®
Datum: 06.02.17 20:46

Zdravím

Zkuste to jinak, zkuste jen pozorně poslouchat co druhý říká ale "nepřemýšlejte jak budete odpovídat", zkuste úplně "vypnout veškeré myšlení" a zkuste mluvit "bezprostředně", bezprostřední reakci na řečené, tzn. jen pozorně poslouchejte a dopředu nepřemýšlejte nad odpovědí, ani se do odpovědi nenuťte, když budete mít pocit že nemáte co říct nemusíte říkat nic, ale spíš když to necháte volně plynout samy vám přijdou na jazyk slova, nechte je volně proudit ven, nesuďte nemyslete necenzurujte, tento přístup je třeba se malinko učit tzn. učit se "vyřadit myšlení" kdy přemýšlíte jak budete odpovídat. A odpovědí nemusí být jen řeč, pozorně vyslechněte a ponechte aby se spontánně dostavila reakce, může to být slovo, ale může to být i úsměv, zdvižené obočí, mrknutí, klidně i pauza, komunikace může být v jistém smyslu i pouhá vaše přítomnost, existuje i pochopení beze slov, někdy je to tak lepší, naučili jsme se všude "cpát slova" ale ani slova někdy nemusí plně vystihnout podstatu věci...podstatné je se tím už dopředu nestresovat, vaše reakce bude "vždy správná" bez ohledu na to, zda-li se bude dotyčné (mu) líbit nebo ne, bude správná vždy protože to bude "vaše originální reakce" "vy budete tou reakcí" máte právo reagovat dle sebe, ne dle toho co druhý chce nebo si představuje, není třeba se trápit tím zda vaši reakci (verbální neverbální tzn. gesto, mimika) přijme nebo ne. To o čem mluvíte že se "dostáváte mimo kontext" nebo se i on vůči vám "dostane mimo kontext" pak v podstatě neznamená že je chyba na vaší nebo jeho straně jako spíše že jste "na jíné vlně". Jak se pozná když jsou dva na jiné vlně? Když řeknete vtip, on (ona) to nepochopí, a naopak, když budete něco říkat z legrace = bere to vážně, a naopak. Jak je to u lidí "na stejné vlně"? Mrkne na vás a vy se smějete protože rozumíte netřeba ani dlouhých slov, řekne vtip chápete dělá legraci berete to jako legraci, je vážná (ý) berete to vážně. Tady spíš jde o to, zda si dva "sedí" či "nikoli" tady to není o tom že by se ti dva mohli naučit spolu "mluvit" není to o učení, udělají-li to, pak to bude "strojové" "strojené" a stejně si neporozumí na té nejvnitřnějšní rovině ne, vůbec ne...

P.S.

V mém okolí žije řada lidí, kteří myslí "natolik odlišně" že je prakticky velmi "těžké" se s "nimi domluvit" známe se, jsme v rovině "přátelství" ale "nerozumíme si" dost často a v mnoha věcech, ačkoli mluvíme stejnou řečí "češtinou" je to spíše podobné tomu jakoby jeden mluvil a rozuměl pouze např. česky a druhý pouze německy anebo německy a rusky, či jakkoliv jinak. Při komunikaci s těmito lidmi je třeba často "vysvětlovat" např. jak jsem psal, udělám vtip legraci =berou to smrtelně vážně, a platí to i naopak, je to naprosto "mimo kontext", čili tam je prostě se třeba smířit s tím, že s některými lidmi si vzájemně "do hloubky" a "plně" nikdy neporozumíte, je to zvláštní ale je to tak, oba děláte tytéž věci, oba mluvíte stejným jazykem, můžete mít i společné koníčky ale jakmile otevřete ústa nedorozumění střídá nedorozumění je to trochu záhada ale je to tak, ten druhý to totiž vždy "bere jinak" naprosto vždy, ale naopak zas existují lidé, kteří to berou vždy "úplně stejně", čili je to i o tom s kým mluvíte ne s každým se domluvíte ačkoliv vůči sobě nechováte sebemenší zášť to je třeba pochopit a komunikaci v tomto případě nechat na té "základní nutnostní úrovni", někdy to totiž opravdu není ani jinak možné a někdy je to dokonce tak extrémní, že ten druhý vnímá jinak nejen význam každé věty ale snad i každého slova i písmene...(dva operační systémy které se nemohou domluvit protože jsou prostě "jiné" ve své podstatě)


doplněno 06.02.17 21:04:

A s tím sebevědomím, je dobré si říci, "jsem jaká jsem" a právě tak je to správné, tzn. nejste ani horší ani lepší než by jste měla být jste "originál" jako každý a tak k tomu také přistupujte, s nikým se nesrovnávejte, dle toho jak na vás druzí reagují nemůžete hned vyvozovat že jste "špatná" nedostatečná ale ani naopak že jste "výborná" nejlepší na světě, ne, jste jaká jste, můžete si sama rozhodnout v čem se chcete zlepšit v čem změnit ale právo na tuto volbu máte jen vy na základě vlastní úvahy, ne ten druhý který to vidí "podle sebe" a chce vás mít tudíž docela "zkresleně" takovou jakou chce on, (nacpanou v nějaké "škatuli") to ale není o nic objektivnější realita než je ta vaše vnitřní...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.02.17 20:54

Každé ráno si před zrcadlem říct něco pěkného, třeba dneska ti to sluší, komunikovat doma nahlas, třeba nahlas číst, tím se naučíš lépe vyslovovat a artikulovat, chce to o sobě přestat tolik pochybovat, každý občas reaguje špatně nebo nevhodně, ale z toho se svět nezboří. Začni s tím zrcadlem a uvidíš jaké budou změny

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pavlina2
Datum: 06.02.17 21:47
Dekuju vsem za odpovedi. Mam kolem sebe par lidi, se kterymi si rozumim, ale rada bych mela vic pratel a poznavala nove lidi. Neumim takove ty banalni konverzace s neznamymi nebo skoro neznamymi lidmi. Rikam si, proc by nekoho zajimaly zrovna moje nazory, pocity, atd.? Obcas kdyz neco reknu, mam pocit, ze me ten druhy nevnima,ze to prejde, ani si nevsimne, ze jsem neco rekla. Mozna jen mumlam, kdo vi. Nejak nevim, co se sebou, nejsem takhle spokojena.
Od: nikc®
Datum: 06.02.17 22:22

Pokud to přejde a nevnímá co říkáte, jeho problém. S takovými lidmi se bavit nemusíte. Nikdo vás nenutí. Bavte se s těmi, kteří vás poslouchají, protože je zajímá, co říkáte.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: janm®
Datum: 07.02.17 09:43
pavlina 2Neumim takove ty banalni konverzace s neznamymi nebo skoro neznamymi lidmi. Ani je v podstatě umět nemusíte ! A můžete mi věřit, že seznámení se s úplně cizím člověkem není zas tak těžké, jak se na první pohled může zdát, dříve jsem byl "strašpytel" oslovit někoho neznámého pro mně bylo něco naprosto nepředstavitelného do doby než jsem to prostě zkusil... Nejideálnějším místem jsou veřejné prostory, hr. dopravní prostředky, sportovní nebo jiné akce, zájmové akce apod...Stačí vždy pouze "oslovit" což zahrnuje pár slov jednu dvě krátké věty, více není třeba, pak je "na tahu" druhá strana, buďto tuto "hozenou rukavici" přijme anebo ne, v každém případě se nic neděje, nemůžete vůbec nic ztratit protože při nejhorším to zůstane takové jaké to bylo "neznáte se" a tím to končí...jednoduché fráze typu : "Jedete z práce"? (takto se se mnou seznámila bývalá pouze jedna věta! všimněte si !) nebo : "Omlouvám se, nechci zasahovat do vašeho rozhovoru ale mám k tomu to a to" (takto jsem si následně výborně popovídal s docela neznámou ženou) Mnohdy stačí jen oční kontakt, hned uvidíte zda-li vás dotyčná dotyčný "bere" nebo "nebere" a pak někdy stačí i docela obyčejný pozdrav vyslovený jasně zřetelně a adresně, podívat se do očí neuhýbat pohledem protože "úhyb" z vaší strany je signálem pro druhého že "komunikovat nechcete a pouze zdravíte" + může být zase k tomu jen pár slov Dobrý den, jak se daří? (např. někoho koho znáte jen od vidění apod.) Není třeba dlouhých proslovů, ta druhá strana pochopí a buďto se bude chtít dále bavit, pak ji nechte ona sama bude mluvit snažit se pokračovat v konverzaci, nebo prostě ne, zůstane to u jednoslovné odpovědi ticha a nezájmu pak ještě můžete tedy chvíli počkat (někdo se vyjadřuje pomaleji) a dále tomu nemusíte věnovat žádnou další pozornost, prostě to "přejdete" a je to..., nic komplikovaného nevymýšlejte, na krátkých jednoduchých obecných slušných slovech není nic "trapného" ani nepatřičného, v případě že reakce nebude nebo bude záporná tak jednoduše nemusíte dále říkat nic a "necháte to být", ani v tomto případě nikdo netratí na cti...Také již od pohledu před tím než na kohokoliv promluvíte uvidíte jeho "náladu" (výřečný, usmívá se, apod. zamračený uhýbá pohledem zamyšlený)A také je dobré se dívat kolem sebe, protože se může docela dobře stát, že někdo by rád oslovil vás, jenže když vidí že se "nedíváte" pohledem "uhýbáte" (mračíte se) tak si řekne, ta asi nebude mít zrovna svůj den, nechám to radši být. Takže mějte oči "dokořán" dívejte se, sledujte zda-li by někdo rád otevřel třeba ústa ale nemá k tomu odvahu, když to vycítíte nebo máte takový pocit, nic nezkazíte když třebas prohodíte: "Chtěl jste něco říct"? , víc není zase třeba počkáte si na odpověď pokud Ne tak se nic neděje vůbec nic, pokud ano a chce začít mluvit tak mu "pomozte" usmějte se zopakujte "omlouvám se myslela jsem že k tomu něco máte" zase stačí, netřeba dlouhých proslovů...Je to zvláštní ale mnoho kamarádství partnerství či přátelství mělo kolikrát počátek v docela obyčejné jedné několika slovné větě, která trvala v podstatě několik vteřin ! a následně může jít o přátelství kamarádství nebo dokonce partnerství na celý život...Co se týká následného hovoru pokud druhá strana evidentně komunikovat chce pak se stačí držet tématu který nadhodí (nebo nadhodíte vy) -práce koníčky rodina děti zdraví vztahy bydlení zahrada počasí =zkrátka cokoliv, pokud v některém z témat tzv. "nejste doma" můžete to zkusit přehodit "na jiné téma" např. : "v tom a tom se příliš nevyznám, tomu a tomu příliš nerozumím" ALE "zato se zajímám o tohle či tamto" apod. nechte to volně plynout, a pokud vidíte že i druhá strana má zájem ale vy už nevíte co by jste řekla tak to "přeložte" na jindy, např. "ráda bych to s vámi ještě někdy probrala", nezašel (la) by jste někdy (kavárna cukrárna restaurace cokoliv) mohli bychom to ještě probrat apod...Nechte také druhou stranu ať "hraje svou roli" ať se také "snaží" má-li zájem pak se snažit bude, nechte jí klidně prostor nestresujte se tím co by jste stále měla mluvit, nechte mluvit ho (ji)...A pokud to "uvízne" druhá strana zájem nemá, odpovídá jen ze zdvořilosti apod.,pak vás to také mrzet nemusí zkrátka hovor "vyhasne" a nemá-li ani jedna strana zájem "přiložit" nechte být, nic se neděje nikdo z vás vůbec nic netratí, to že se hovor "neudržel" může být také známka i toho, že si moc nerozumíte a tudíž je pro oba dobré nechat to "plavat" Neberte to tak, že je chyba v nedostatečné komunikaci jen na vaší straně, ne, protože pokud druhá strana chce, tak si to s vámi prostě "udrží" za každou cenu, není to nic těžkého, a pokud uvidí že si již nemáte co říct požádá o kontakt na Vás mobil, e-mail apod. a "dokončíte to jindy"...
doplněno 07.02.17 10:19:

P.S.

Po první krátké větě čítající "pár slov" (viz. výše) sama uvidíte zda-li dotyčný dotyčná komunikovat dále CHCE nebo NECHCE, pokud uvidíte že CHCE a nemáte-li téma, protože pokud někoho vůbec neznáte "společné téma" může být problém zkuste mluvit o sobě, kam cestujete, co děláte, čím se zabýváte, co vás baví, co jste dělala včera, co jste viděla v televizi prostě "banální věci" nebojte se "plácat" on/ona tak dostane šanci se "někde chytit" bude-li zájem tak se "něčeho chytne" když to "uvízne" tak zkuste navrhnout setkání někdy jindy, vyměňte si kontak viz. výše...Berte to jako "hru" rozhodně se z toho "nestřílí", ztratit nemůžete nic, buďto oba získáte nebo oba nic neztratíte, vůbec nic, není se čeho bát...

------------------------

Stalo se mi, že mně často oslovily ženy, často "banální otázkou" např. kolik je hodin, jedu-li z práce, apod., vždy když jsem vytušil že se dotyčná (dotyčný) "chce bavit" snažil jsem se být nápomocen, protože jsem si dobře vědom toho, že ten "první krok" bývá většinou těžký a v duchu si vážím toho že se někdo "odhodlal" "chtěl vyměnit pár slov", z většiny takových "oslovení" nebylo nic (přátelství, kamarádství partnerství apod.) každopádně šlo o "příjemné chvilky" a vzájemně jsme se nikdy "neukousli" celkově je to vždy "povzbudivé" přinejmenším proto že vám někdo nebo vy někomu vyjádříte "sympatie" (již tím oslovením) bez ohledu na to "co z toho bude", to konečně není na počátku ani tak důležité, důležité je pouze komunikovat,to ostatní ukáže čas, nechte to "plynout"...V takových chvílích od sebe lidé vzájemně neočekávají "brilantní akademický projev" cílem je většinou se vzájemně blíže "poznat" "zjistit zda-li jsme nebo nejsme na stejné nebo alespoň přibližně stejné vlně". Problém spíše někdy bývá v tom, že na první pohled je někdy těžké odlišit "běžnou konverzaci bez hlubšího zájmu" od té "hlubší"(hlubšího zájmu) protože v každém případě je vlastní "obsah" hovoru spíše jen "mostem" a děje se v celkem "banálních souvislostech" proto je dobré, si (je-li zájem) víte-li že se už nemáte prakticky šanci jinak setkat vyměnit kontakt např. mobil, (nebo smluvit schůzku setkání) nevíte zda-li se to bude hodit či ne, pokud ne nic se zase neděje...


doplněno 07.02.17 10:30:

A ještě, tím že se "odhodláte" k oslovení vlastně v každém případě získáte, získáte tím sebedůvěru a vaše obavy se zmenší, pro příště už si budete daleko více věřit, protože si "osaháte" že vlastně o nic nejde, že vás dotyčný (dotyčná) v podstatě "neukousla". Můžete si to zkusit kdykoliv kdekoliv s kýmkoliv berte to jako pouhý "experiment" již po prvním oslovení vás to nabije sebedůvěrou a ta vám poslouží k dalším "šancím", nebudete se pak již tolik bát k oslovení těch, kteří jsou vám sympatičtí podvědomě vás přitahují a chtěli by jste je více poznat, tím vám pak zároveň odpadnou i pochyby že jste nezkusila oslovit toho či tu a měla jste to udělat...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: coco
Datum: 07.02.17 12:01

Po precteni tak vycerpavajiciho prispevku pana "janm" uz asi nebude potreba hledat nejakeho psychoterapeuta *smich*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: janm®
Datum: 07.02.17 12:09

coco

Děkuji, myslel jsem že nebude od věci "pár jednoduchých praktických rad" jež se mi osvědčily, třeba pomohou, asi se opakuji a je to zbytečně rozvláčné jde mi ale o dobré pochopení. Jestli bude tazatelka potřebovat "odbornou pomoc" je na jejím zvážení...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pavlina2
Datum: 08.02.17 22:29
Diky moc, sice dlouhe, ale dost pravdive. Jen pro me ty banalni rozhovory jsou hodne narocne, opravdu se neumim drzet napr. tematu pocasi. Lidi ted treba radi rikaj, to je zima co? No na to me napada jenom jo! :-D Vubec nevim, co bych v tehle konverzaci rozvedla.
Od: nikc®
Datum: 08.02.17 23:41

Záleží na tom, co ta druhá strana od vás očekává a vy od ní. Já jednou chtěla mluvit s paní v autobusu a začala jsem taky s počasím. A poznala jsem, že se bavit nechce. Kývla mi na to a tím to skončilo. Docela mě to mrzelo, protože jsem jí znala z autobusu a byla mi sympatická. Ale pokud nemá náladu, tak nemá. Jindy jí zas nemusím mít já. Nutit se do hovoru nemá cenu a když to nepřijde samo, tak to nechte být. Dva lidé dělají rozhovor. Tak nemá asi cenu se nás ptát, co máte říkat, když každý člověk je jiný. To musíte sama vycítit ze situace. Pokud to nevycítíte, tak zajít za psychoterapeutem. Ten snad pomůže. Hodně štěstí.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: lisak
Datum: 08.02.17 23:53

To je zima, co? Však to je dobře, aspoň vyhynou slimáci. I řeka u nás zamrzla, a to je co říct. Jen sněhu by mohlo být víc, když maj být ty prázdniny. Sice hlásili, že připadne, ale nás to zase mine. Copak my, my si zalezem, ale ti ptáci tam venku, těch mi je líto. Sice máme krmítko, ale i tak. U nás je to běžná zima, ale na internetu jsem viděl zasněžené pláže a Středozemní moře, to už je síla...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pavlina2
Datum: 09.02.17 14:36
Lisak diky za nazorne ukazky Me lidi nejak radi oslovuji, tak zkusim trenovat.

 

Od: bg
Datum: 09.02.17 19:41

Myslím, že se to opravdu natrénovat dá.. a taky hodně věcí přijde věkem :) nebál bych se toho, to přijde.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: janm®
Datum: 09.02.17 20:03

-pavlina2

"Rádi vás lidé oslovují", tak to máte z pola vyhráno ! :) Pak platí co jsem mimo jiné psal, rozhlížet se pořádně kolem sebe, všímat si ještě více kdo se ve vaší blízkosti pohybuje zda vám třeba nechce někdo něco říct, jít těm druhým zkrátka "vstříc" "pomoci jim v tom aby vás oslovili" např. pohledem (neuhýbat) apod. Nedělejte si hlavu z toho jak zareagujete, jak psal např. "lišák" dá se to rozvinout na mnoho způsobů, jen se nebát mluvit, ať řeknete cokoliv, nikde to není napsáno, nestřílí se z toho, i když začnete konverzaci "špatně" můžete to zaonačit jinam, rozhovor lze neustále měnit prohlubovat přeskakovat témata "jste si vlastním pánem" můžete co libo máte neomezené možnosti jak reagovat, nejde o "slohovou práci" na téma : "To je ale dnes zima co"? :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: coco
Datum: 09.02.17 22:14

Ja bych to moc na vyhru nevidela, oni totiz svevolne oslovuji hlavne starši lide, kteri maji potrebu mluvit s kdekym, kdo o to ani nestoji, normalni clovek nekoho ciziho jen tak neoslovi, nema potrebu drbat na kazdem rohu *smich* Nevidim duvod, nutit se nasilne do hovoru, introvertni povaha muze mit sve kvality, chce to jen najit spravny protejsek, ktery to oceni.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: janm®
Datum: 09.02.17 22:36

coco

Není to jen o "drbání" ku příkladu také o seznamování takže ano je to výhra mají-li lidé tendenci ji oslovovat, mně kupříkladu často oslovily vrstevnice nebo i ženy mladší a nebylo to z důvodu že chtějí vědět kolik je hodin nebo "drbat" předpokládám že to bude mít tazatelka podobně

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.