Co delate v praci kdyz neni co delat?

Nevím, jak je to se sezónními prácemi, ale já, pokud momentálně nemusím řešit práci v práci (to bývá jen chvilka), tak si dělám pořádek ve věcech - papíry, přerovnávání, pořádný úklid... Protože v běžném hektickém dni na to není čas, ale je potřeba to udělat...a práce to je nekonečná M.

Tak třeba já mám někdy málo práce nečekaně (student zruší hodinu jen chvilku předem), to pak doháním další resty či jsem ráda, že nebudu muset makat večer (jako teď ). A když je to plánovaně (od půlky června do půlky září, Vánoce), tak beru život jaksi pomaleji, víc spím, víc si užívám, víc dělám věci, které jindy nestíhám (koníčky, vídání lidí, ježdění za babi), protože když je práce, tak makám 10-12 hodin denně 6 dní v týdnu - holt na tu nechtěnou tříměsíční dovolenou je třeba vydělat. Mnoho lidí si najde jinou činnost, já třeba v létě dělala nějaké manuální práce na domě rodičů.

Jojo. Teď už mimo školství.

Co se týče těch konkrétních příkladů, které uvádíte, jsem si jistá, že ti lidé nějakou práci i v zimě, i ve špatném počasí mají, najdou. A pokud ne, budou to mít podobně jako já. Prostě časové období, během kterého mají jiný (volnější) životní režim. Ohledně zaměstnavatele tam budou pravidla, jak proplácet tyto dny - překážky na straně zaměstnavatele apod.

No, je to sice hodně zřídkavý případ, ale když něco neklapne (problém na straně zákazníka, problém s ND) - tak jedu domů.

Tenhle problém vyvstal už u maratonce v České sodě: Jak neběháte? Vždyť já běhám pořád...

Pravdou je, že momentálně mám v práci volněji. Nicméně po celou moji produktivní dobu to až na vyjímky bylo tak, že pro mě otázka vyzněla hodně nesmyslně a okamžitě jsem si vzpomněl na maratonce. Jak - co dělám, když není co dělat?! Vždyť já pořád něco dělám!

Zemědělci v rostlinovýrobě mívají v zimě víceméně volno, kromě toho, že třeba prodávají výpěstky. Ale to jsou většinou spíš nárazové akce.

Co dělám, když zrovna nemám do čeho píchnout? Beru psa a jdeme na procházku pozorovat jiné, jak pracují.

V jednom zaměstnání se mi stávalo, že jsem neměla co na práci, ale lidé tam stále courali, takže bylo nutné dělat, že dělám, to bylo tak otravné, že jsem tyto situace nesnášela. Později jsem to řešila tak, že jsem si klidně ve volných chvílích četla knížku.

Já když nemám v práci co dělat, tak sedím na poradte a čtu si, co se dějě. Ale už to tak dlouho nebude, protože jsem dal výpověď.

ve stavebnictví se to řeší tak, že zaměstatnanec dostane dovolenou...když není dovolená tak pak se dá na nemocenskou dokud není prace..

Co to je: není co dělat?

Zdravím.Hodně záleží na vedoucím.Já jako zdravotní sestra jsem zažila několik vedoucích a někteří,co věděli,že jsou chvilky,kdy se nezastavíme,tak ve chvilkách,kdy jsme"čekaly na práci"jsme si v klidu mohly vypít kafe nebo něco zakousnout,zkrátka chvilku si sednout. No a jiné to dráždilo tak,že jsme musely dělat,že děláme,třeba přerovnávat prádlo ve skříni,což mi vždycky přišlo"na hlavu"nebo se dokonce i různě schovávat po pokojích.Takže je to hodně v lidech.

V pracovním procesu jsem něco přes 20 let a nikdy jsem nezažil, že by nebylo co dělat.

Zažila jsem v zaměstnání naprostého exota. Byl přijat o něco dříve, než bylo zapotřebí, tak jen seděl a zíral před sebe po celou pracovní dobu. Nabízeli jsme mu křížovky, knížky, časopisy, ale marně. Seděl a zíral ...

V administrativě když není co dělat, tak se musí umět, že jako děláte. Mít před sebou papíry, šanony, propisku v ruce a když někdo, hlavně šéfka vejde do kanceláře, tak prostě listujete papírama,něco pořád hledáte,atd.. Šéfka přejde a pak je klídek. Ale zase u nás je hodně tzv. nárazových dnů, kdy prostě nestíháte,padáte na hubu, do toho ještě chodí zákazníci,nemáte čas ani na jídlo,práci nosíte i domů, aby ráno bylo vše připravené. Lépe by bylo, což nejde, kdyby práce byla rovnoměrně rozložená do celého měsíce.