Jak se žije samotným mužům?

A už je tu také žena

Proto tu chybí ještě ta "třetí otázka" jak jsem psal: "Jak se žije osamělým mužům a ženám"? Ale to by už nemělo to "kouzlo zapovězeného ovoce", proto je možná lepší založit diskuzi "jednostranně" a čekat jak to dopadne

Lépe to mají ti co jsou "oboupohlavní", myslím že takoví hlemýždi by neměli o čem diskutovat Asi by řekli: "No jo, opice mají pořád nějaké problémy."

Dobrý den, zde je popsán zajímavý objev a zdá se, že to je také boj . Zdravím!

Všechno je o "myšlení", způsobu myšlení, pokud si kdokoliv "pěstuje své zhrzení" či jak to lépe napsat dostane se do situace že tomu "opravdu začne věřit" averzi na cokoliv a kohokoliv si lze velmi dobře "vypěstovat" , když semínko zaléváme půdu kypříme a občas přihnojíme roste, jednoho dne je z toho velký strom, pokácet velký strom je ale problém...

Vést řeči "drby" kde se vzájemně ve své zapšklosti "podporujeme" není bez rizika, ve skutečnosti je velmi nebezpečné, časem se vše zapíše do podvědomí, projeví se to názory postoji pak jednáním a nakonec třeba "rozvodem" nebo "rozchodem"

Stalo se to mému známému, žili s přítelkyní řadu let v podstatě v poklidu bez velkých potíží, pak se ale na scéně objevila kamarádka, která přítelkyni začala (kvůli své zhrzenosti, přišla tragickou událostí o přítele) intenzivně "indoktrinovat" a negativně ovlivňovat, najednou byl známý pro svou letitou přítelkyni "nepřijatelný" zatímco dříve jí nevadilo nic, najednou jí začalo vadit vše, jakým způsobem vaří, jak uklízí, jak se obléká, jak venčí psa, cokoliv udělal neudělal dobře a "kamarádka" neustále lila a lila další olej do ohně až dosáhla svého, přítelkyně se s mým známým rozešla, oba zůstali sami, jsou již roky sami ačkoli si vlastně "nic neudělali", a dobrá kamarádka? Po dosažení cíle si šla za svým byla spokojená zkazila přítelkyni pohodový život tak, jak ho měla zkažený ona...

Z toho plyne poučení, pozor na "drby"

Ano to máte pravdu, ale tady je řeč o jedincích ať už mužského či ženského pohlaví...té zapšklosti, zhrzenosti může dostát muž i žena a ano pak už záleží na připravenosti půdy pro zasazení toho "jedovatého" semínka...Ale lidské bytí jako takové je založené na společném soužití protějšků...takže otázka "jak se žije samotným ženám" a "jak se žije samotným mužům" záleží na předešlých zkušenostech, proč si tuto cestu volili, zda jim to vyhovuje, setrvají ve stavu "singl" žití, pokud jim přeci jen i po těch "zkušenostech" bude samota tíživá, tak tento stav změní, je to o dobrovolnén rozhodnutí a konání tak, aby byl spokojený každý dle svého úsudku.

Janm, nezlobte se na mne, ale mám z Vás pocit právě té zapšklosti a zhrzenosti o které jste výše psal (pokud tomu tak není, tak se omlouvám, nechci se nikoho dotknout, ten příběh o kamarádovi je pravdivý, nebo je to Vaším osudem?) Volbu má každý, kamarád nechce zůstat sám, tak si hledá vhodný protějšek, že se mu to nedaří namá přeci nic společného s volbou...ano je to těžké, když člověk nechce zůstat sám a nemůže najít tu pravou zpřízněnou duši. Snad kamarád najde co hledá, držím palce

Jenže většina lidí si nevolí ani neplánují zda-li chtějí s někým žít nebo žít single, většinou se "tak stane" na základě souhry okolností, například ten známý nechce být "single" ale nic jiného mu nezbývá, na seznamkách je již nějaký pátek v okolí ač má spoustu známých (nejen mužů) to také nevychází a "ženu na jednu noc" nehledá, touží po pohodovém vztahu jaký měl...Takže byť to chce změnit a nedaří se co může dělat? Žít sám, ale jeho volba to není, má rád přírodu zvířata lidi a i děti a bral by i s dítětem leč zkrátka "není s kým", roky se seznamovat je hezké ale uteče pět deset let a stále nic, tak co? Čili ne vždy si člověk může zvolit, "kde nic není ani smrt nebere"

janm, ohledně vašeho známého...když se nám dlouhodobě něco nedaří, v něčem chybujeme. Nemá cenu to dávat za vinu okolnostem, nikomu není souzeno, aby žil sám. Až se v něčem změní, potká nějakou ženu, v čem, to nevím, nejsem vědma, může to být minulost, se kterou se ještě nevypořádal /i z dětství-tř,má nějaký blok v podvědomí/, může to být jeho horlivé hledání na seznamkách a velké lpění na úspěchu. Mohu mu doporučit třeba kineziologii, blok bude odstraněn a jako mávnutím proutku nebude již sám.

Dobrý den, jo, já Vám to věřím, ale pozor, aby tato "reklama"na hezký život nezvýšila rozvodovost starších párů. Jinak, dobře je celá problematika ukázána ve filmu Láska jako trám. Zdravím!

Zit singl ve svem byte je fajn, ale ve velkem dome bych sam byt nechtel, ideal je vetsi pohodova rodina, deti, zahrada, psi, kocky, fajn sousedi, zivot bez financnich problemu jako v bavlnce, ale komu se to postesti? Nakonec je clovek rad, kdyz ma aspon ten svuj klid a sobestacnou partnerku pobliz k dispozici, plati to myslim pro muze i zeny

maky jitkak

Ano, příběh mého známého je pravdivý, nemohu tady uvádět jeho jméno a datum narození, není ani důvodu si nic vymýšlet a nevím proč bych měl být "zapšklý" napsal jsem něco ve smyslu že všechny ženy jsou po..? nebo něco takového? Nechovám k nikomu zášť, známý měl dlouhodobý fungující vztah a já mu to přál protože je to mimo jiné také můj kamarád který mi s lecčíms pomůže a já na oplátku také...S tím že člověk je "pánem svého osudu" - to je teorie tady na forech běžná a vždycky se to vytáhne když někdo například nemůže sehnat práci nebo partnera, ovlivňovat věci můžete ale jen "do jisté míry" pak jsou tu vnější okolnosti jako genetická výbava společnost, prostředí a další na které už vliv nemáte. Dám jednoduchý příklad: Utrpíte úraz, který vás omezí, ano můžete se opět vrátit do normálního života můžete svůj stav zlepšit, dokonce můžete zlézat Himaláje ale už jste omezeni jistým způsobem a to zkrátka nezměníte. Říci takovému člověku že "každý může" "jen se víc snaž" je totéž jako říci někomu:"roztáhni ruce a leť ", s takovou "primitivní logikou" život opravdu nefunguje. Fungovalo by to za předpokladu, že vyjma vás neexistují žádné vnější faktory, žádná genetika, žádná společnost, žádná příroda, zkrátka nic,zkrátka taková virtuální realita ale takový život opravdu není...Někdo měří 180 a chce měřit 170 změní to? Je vám 80 let a chcete mít 20 změníte to? Rychlost vašeho běhu je 25 km/h a chcete běhat 80 km/h změníte to? Umře vám nejmilovanější osoba, změníte to? Někdo vám otráví psa, změníte to? Firma krachuje přijdete o práci změníte to u té firmy? Připletete se mezi vandalské fanoušky a sebere vás policie změníte to? Na dům vám spadne letadlo změníte to? A tak se dá pokračovat do nekonečna.

JanM, jak s Vámi jindy souhlasím, tak v tomto názoru nesouhlasím téměř s ničím.

I ty příklady (výška, zranění, ...) jste (záměrně nebo omylem?) uvedl takové, že proti nim lze namítnout jenom jedno – nesouvisí s tématem. Ale máte pravdu – ty změnit nelze.

To, jestli člověk žije sám, závisí především na něm samotném.

Uvedl jste příklad svého kamaráda: Já si nemyslím, že by se "někomu zvenku" mohlo podařit rozbít pohodový bezproblémový vztah. Spíše mne napadá, že přítelkyně v sobě mohla nespokojenost už nějakou dobu potlačovat...

ivzez, ano, tak jsem to myslela

ivzez

Příklady byly ilustrativní aby bylo zřejmé že člověk nemůže realitu 100 % ovlivňovat, ve vztazích to platí dvojnásob, tzn. můžete se snažit sebevíc..., jistě znáte termín "vis maior", pokud by člověk opravdu mohl vše ovlivnit bylo by to velmi jednoduché leč nepravdivé, takový svět není...

I když máte pravdu, kamarád by sám žít opravdu nemusel jistým způsobem by to tedy "mohl ovlivnit" kdyby měl "miliony na kontě" některé ženy mu naznačili že se nechají "koupit" pokud na to má, tedy "koupit za manželku", tak jsem mu z legrace řekl, vsaď sportku a jestli vyhraješ máš to pořešené, čím vyšší konto tím větší láska

P.S.

Bohužel zatím nevyhrál takže je sám, třeba to ale jednou vyjde Držím palce Vážně mu to přeju jenže...

Milá @ivzez, dovolím si s vámi nesouhlasit v tom, že není možné rozbít vztah z venku. Je to možné, je to poměrně časté a funguje to především ze strany žen vůči mužům, naopak je to velmi velká výjimka.
Jedna věc především - neexistuje pohodový bezproblémový vztah - v každém vztahu je něco nepohodového, problémového (ať už méně nebo více). Takže příčina se vždycky najde, když se chce a pokud je nespokojenost správně přiživena, stačí málo k tomu, aby se z miniproblému, který třeba ani problémem není, stal maxiproblém, který skončí rozvodem (rozchodem).
Proč to rozbíjení zvenku funguje především mezi ženami a téměř vůbec ne mezi muži má vysvětlení celkem jednoduché - muži mezi sebou téměř vůbec neřeší problémy vztahů a pokud už ano, tak to je v rovině postěžování si a na radu "kopni ji..bude ti bez ní líp" dotyčný postižený většinou jen rezignovaně mávne rukou. Ženy mají zvyk vztahové problémy mezi sebou neustále řešit a vždycky se najde nějaká ta kamarádka, která přispěje nějakou tou "dobrou radou", jak dotyčného donutit či vyjádřením "to bych mu netrpěla" apod. Takže si "holky" vzájemně vymění názory a rady a té nespokojené to začne vrtat v hlavě. Úplně nejlepší (a nejúčinnější) jsou takové ty typické ženské vydírací pokusy "pohroz mu rozvodem (rozchodem)" a pod. s tím, že to sice není vůbec myšleno vážně, ale dotyčná to samozřejmě zkusí. A reakce svého muže (partnera) okamžitě musí sdělit kamarádkám a hned dostane další rady, jak má postupovat dál. Atd. A víte, co je na tom nejzajímavější? Že těmi "dobře" radícími kamarádkami nikdy nejsou ženy, které mají svůj život a vztahy v pohodě, ale vždycky jsou to ženy, které, pokud už mají nějaký vztah (manželství), tak ten je silně problémový, případně dotyčné nemají vztah vůbec žádný a ve svém osobním životě doslova "lítají jak nudle v bandě" ode zdi ke zdi.
Co to způsobuje pořádně nevím, ale dovolím si tvrdit, že to tak nějak souvisí se vztahy žen k sobě vzájemně - na jednu stranu super důvěrné kamarádky a na druhou stranu se okamžitě vzájemně pomluví a to, co mělo být "důvěrným sdělením" je okamžitě sděleno dál dalším a v případě potřeby proti dotyčné svěřující se patřičně využito. Konečně není to tak dávno, tak tady na to byla jedna otázka a debata taky.
Děvčata tohle sice vždycky popírají (konečně i v té debatě výše to některé psaly, že "jenom řeknou svůj názor"), ale že to tak funguje, popřít nelze. Když to vezmu konkrétně - nejsem už nejmladší a za svůj život jsem to do mnoha dívek a žen slyšel vypravovat, když sem byl "za vrbu", zůčastnil jsem se mnoho "dívčích sezení", kde se dotyčné "zapomněly" a taky mám jednu osobní zkušenost, kdy jsme jezdili ke kamarádce ex a ta si pořád stěžovala na manžela a že se rozvede a chtěla rady. Já jseme tam pak už nejezdil, bylo to pořád dokola, ale jezdila tam ex sama. A najednou z ničeho nic mi moje ex ohlásila, že dala žádost o rozvod. Bez varování, mezi dveřmi. Po mém ověření "myslíš to vážně?" řekla "ano" a já se tedy sbalil a šel, s tím, že se pak vyrovnáme. Začaly neuvěřitelné naschvály a když jsme to jednou vypravoval jedné známé, tak mi řekla "dělá ti naschvály, protože to nemyslela vážně a tím, žes to vážně vzal, tak si jí udělal čáru přes rozpočet a tak se ti teď mstí". Přesně tohle se potvrdilo o cca půl roku později, když sem si jednou přijel do dílny pro věci a na moji mezi řečí pronesenou otázku "proč jsme se vlastně rozváděli?" mi s pláčem ex odpověděla "kydybys přišel a řekl "já tě miluju", tak jsem to všechno stáhla" Mé ex bylo tenkrát 42 a když jsem později někomu na dotaz, proč jsme se rozváděli (snad všichni nás znali jako celkem pohodový pár) tohle řekl, každý na mne koukal jako na pitomce, že to není možné.
Konečně - podívejte se na statistiku rozvodů - většinu návrhů podívají ženy. Že by to všechny měly pouze ze své hlavy, když si pak většina stěžuje, jak se mají jako samotné rozvedené s dětmi špatně?

ronyx

Naprosto přesné ! Klobouk dolů. Přesně tak to měla ta "kamarádka" co jim "pomohla" k rozchodu po letitém v podstatě "bezproblémovém " vztahu, sama o svého tragicky přišla! Zajímavé ještě je, že oni se sice kvůli kamarádce rozešli ale přesto spolu vychází velmi dobře, v podstatě si nic neudělali, jenže jakoby šlo o "prokletí" už to dohromady dát jaksi nejde,čili tak...

ronyx. Ano, máš pravdu. Jakmile bude parta třeba pěti žen, budou mít docela spokojené manželství, až na jednu a ta se rozvede, tak do roka rozvede další dva páry. Proč tomu tak je, nedokážu vysvětlit. A já osobně jsem ráda, že jsem se vždy kamarádila spíše s chlapy, protože tam ty rady jsou úplně mimo , ale tolik neuškodí vztahu.

Milý @Ronyx i,ani já s Vámi nemohu souhlasit. O pohodovém bezproblémovém vztahu sice píše JanM, já jsem na něj pouze reagovala, ale nemyslím si, že by takový neexistoval.

Jde o to, co ve vztahu převládá, co mají partneři společného, na čem jim záleží a na jejich prioritách. A nezlobte se na mne, nikdo rozumný si do vztahu mluvit nenechá.

Já jsem své problémy nikdy neřešila "s kamarádkami", ale tam, kde vznikly a s tím, s kým vznikly. A co mám kamarádky či známé, jednají stejně. Neznám žádnou ženu, která by své problémy řešila jinak (pozor → netvrdím, že takové neexistují → jenom takové neznám)...

Dokonce neznám ani to, že by se něco, co nemělo, dostalo někam, kam nemělo. Možná jen mám "štěstí na lidi", možná jen mám dost rozumu, abych věděla, co kde neventilovat...

Nesouhlasím ani s tím, že ženy podávající návrh na rozvod "to nemají ze své hlavy". Mají. Jde o jejich rozhodnutí, návrh za ně nikdo nepodával.

___

Pánové, o co Vám vlastně jde? Snažíte se ujistit, že Vaše volba nebyla chybná, že jste si vybrali správné partnerky, které se "jenom nechaly oblbnout svými kamarádkami"? To snad ne...

Já se do diskuzí ohledně vztahů moc nezapojuji. Vím, že tu jsem se svými názory v menšině, takže to většinou považuji za zbytečné. Někdy ale v diskuzích, v nichž rádci "radí" nesmysly podobné těm, jež zmiňujete, neodolám a zapojím se s tím, že se nemá "oplácet", hrát "kdo s koho", nýbrž zásadně jednat přímo, narovinu...

___

Asi před třičtvrtě rokem se tu objevila diskuze (založena ženou), v níž ženy podceňovaly muže a naopak muži podceňovali ženy. Takhle se ale nikdo nikam nedostane. Ani sváděním rozbitých vztahů na kamarádky...

Ringo. Žehlení jest činnost muže nehodná!
Košile a trička hned po vyprání věším na ramínka a trochu je vyhladím...vznikne nedbalá elegance. Jinak to máme stejný.

Tak já se taky přidám, pánové. Mohu? Jojo, můžeš . Já bych řekla, že než mít špatného partnera (partnerku), tak je asi lepší být sám. Ale když se takové partnerství vydaří... hmmm, je to krásný. Takže připíjím všem zadaným i nezadaným a přeji hezký podvečer

Sebodko,

nick. I ženská si může zaplatit chlapa. A ceny jsou skoro stejné.

Ano ceny jsou skoro stejné tedy "velmi vysoké" Nicméně mně překvapilo že je dnes něco takového vůbec možné, nebýt známého který se v těchhle věcech nyní "vrtá" nevěděl bych to, člověk se stále učí

Jane, co je velmi vysoká cena? Navíc ženská má daleko větší možnost si najít "přítele", pouze za účelem hezkých chvilek a přitom nic neplatit. Takových "přátelství" je... A když jsou oba rozumní, tak jim to klape líp, jako někomu v manželství

sebod

No to je pravda, co to je "vysoká cena" , pro každého je to něco jiného, šlo ale o cenu "trvalého vztahu" ne o cenu "hezké chvilky", nebýt známého nevím že něco takového je, zkrátka a dobře jste-li nadprůměrně zajištěný není problém "mít ženu (typ) po níž toužíte" čili asi takto...některé se tím prý ani netají kolik peněz=tolik lásky

K tomu asi jen jedno - je chyba chlapa, že si nevšímá náznaků a nebo chyba žen, že se neumí jasně vymáčknout, o co jim jde? (to jasně nemusí být aspoň tedy u mne stručně).
Když to převedu na váš příklad s prstýnkem - na tuhle otázky bych odpověděl buď "viděl" nebo "neviděl" nebo "hm", protože nevím, proč by mne měl nějaký prstýnek nějaké XY, který od někoho dostala, zajímat. Ostatně přesně stejná reakce by byla od ženy muži, který by jí sdělil "vidělas ten krásný model, co dostal YY od XX? ", protože (kromě vzácných výjimek) by ji nějaký model vůbec nezajímal, natož aby tu dotyčnou napadlo, že by ten model měla tomu svému muži koupit. Ze zkušeností bych od ní naopak ještě očekával komentář ve stylu "takových peněz za takovou blbost, potřebujeme nové záclony (či cokoliv jiného pro ženy "důležitého") a ne vyhazovat peníze za nějaké modely". Ovšem kdyby si tento (podobný) komentář dovolil po odkazu na prstýnek muž vůči ženě (potřebuju tohle nářadí do dílny a ne nějaký blbý prstýnek), byl by oheň na střeše, vztah na rozvod a korunovaly by to výčitky "ty mě vůbec nemáš rád" v kombinaci se "zoufalým" pláčem.
Osobně zastávám postoj "máš problém? přijď, řekni ho a budeme ho řešit (i kdyby to byla sebevětší ptákovina nebo věc, která pro mne důležitá není ale pro tebe ano)". Ale pokud se zeptám "něco se stalo?" (něco se děje?) a odpovědí je mi "nic", pak nevidím sebemenší důvod se tím zabývat, když se "nic" neděje. Protože kdyby se něco dělo (stalo), tak přece není nic jednoduššího než to říct.

A jsme u toho. Právě jste se ztratil v nepodstatné "omáčce" Není podstatná ona situace, kdo co by jak řekl a reagoval, to byl jen dokres reality. Vůbec není podstatné, hledání chyb na jedné či druhé straně.

Podstatou sdělení je KOMUNIKACE (když vázne kvůli nepochopení, místo aby se oba "synchronizovali).

Podstatou sdělení je VÝVOJ VZTAHU A LIDÍ V NĚM.

Nikdy nesvalovat vinu na zásah zvenčí. Vždy hledat uvnitř.

Tak jste si to pěkně vysvětlila, jak ten, kdo "se ztratil v omáčce" vyvolané ženou byl opět ten chlap. OK, přiznávám, pěkně jsem si zase naběhl, že sem (já starej trouba) na to vůbec reagoval.
No nic, tak si v těch pro ženy tak typických omáčkách (váš příklad byl přesně ze života), milé dámy, pochoďte a užívejte si je, ale samy. Mám omáčky moc rád, ale na talíři, ne ve vztazích.

Něco podobného se stalo i u nás na dědině, jen role byly vyměněné, už jsem to psal, starší zaopatřený mládenec si k sobě vzal ženu a ta ho šikovně připravila o domek ve kterém před tím žil v podstatě celý svůj dosavadní život. Příběh by se mohl jmenovat "jak udělat z muže bezdomovce"..., další příběh rovněž v mém okolí, mladý zamilovaný pár, on podnikal, provozovna, dům, o veškerý majetek byl připraven prostřednictvím tchýně, která ho přez dceru donutila k přepisu a pak "tradá" takových příběhů je mnoho, k tématu jsou "nicnevypovídající", můžete přidávat další a další příběhy a že jich je dost

Jane. Já se nebudu zastávat ani jedné strany. Na obou stranách jsou jak hodní tak i zlí. Ale když to budu posuzovat svými zkušenostmi z mé práce, tak těmi vyčůranějšími se jeví mužský. No, mužský... Prostě je obrovská moda v tom, že chlap má s ženskou dítě, hrají si chvilku na spokojenou rodinku. Vezmou se nějaké půjčky (pokud možno jenom na ženu). No a když peníze dojdou, dítě v noci hodně brečí, ženská nemá chuť na sex, tak chlap vezme do zaječích. Ženský zůstane dítě a dluhy. A chlap už zase buduje nové, i když přechodné, hnízdo. Nejsou tedy jenom ženy zlatokopky, ale i muži.

sebod

Proto jsem psal, že uvádět takové příběhy je "nicnevypovídající" na každý se dá užít proti příběh z druhé strany a vše z reality, osobně nemám důvod něco takového vůbec uvádět, ale jako "reakci" na nesmyslné "špičkování" ze strany některých "účastnic" diskuse ,jsem něco uvedl, mohu uvést i jména a rodná čísla pokud bych k tomu měl "svolení" ale k ničemu víc než "k šíření jedu" tyto příběhy nevedou, jsou k ničemu...

Mimochodem ta "negativa" jež ženy neustále dokola o mužích opakují v různých obměnách jsou docela "stará písnička" je to stále stejné, mohl bych si i sám napsat odpovědi, protože vím co uvedou některé další ženy, je to stále stejné. Takové příběhy jsou dobré na to dělat "drby" jinak ale nejsou k ničemu... Pro tyhle jednostranné zkazky je typické že vždy říkají jen "polovinu pravdy" a to podle toho kdo je "vypráví"

JanM,

rozumné ženy o mužích žádná negativa neopakují a už vůbec ne "v různých obměnách či "neustále dokola". Totéž samozřejmě platí i opačně. Věřím, že i Vám to zde jen několikrát "ujelo"...

Ivzez

Zdravím Vás Ivzez. Ne neujelo, ALE asi jsem se nevyjádřil úplně dobře tak, aby mohlo být správně pochopeno, co bylo mými příspěvky míněno. Čili když jsem uváděl příběh toho mého známého, nešlo primárně o to "očernit všechny ženy" jako takové ,neboť on přece s ženou žil, měl jí rád a ona ho také,navíc si ze svého mládí nesl jisté "negativní zkušenosti" které jak se mi později svěřil využil k tomu aby se "choval lépe a vyvaroval se chyb". Tak docela negativně nechápu ani "slečnu" která přišla o svého přítele a na základě jakéhosi "zhrzení" nesnesla pohled na "fungující pár" své kamarádky, nemělo by se z toho usuzovat že "všechny jsou takové", proto jsem také v závěru napsal pamatuji-li se dobře "pozor na drby", jinými slovy mohl jsem také napsat "pozor na ženy" ovšem tím bych zavedl téma na "bohapusté špičkování" které nemám rád.

A právě proto že nemám rád "špičkování" mezi muži a ženami, jež je postaveno na "falešném egu MUŽ a falešném egu ŽENA, uvedl jsem jako REAKCI ANTI příběhy, čili když někdo uvede jak "dopadla chudák ženská" která se ujala chlapa, uvedl jsem že to platí i naopak, další příklad z mého okolí kdy naopak žena zneužila muže... Nejde o to že pointy obou příběhů jsou vůči sobě posunuté, jde o mou "narážku" na "špičkování" jež neslouží k ničemu jinému než "šířit jed" což jsem taktéž dodatečně v odpovědi naznačil.

V diskuzi "jak se žije osamělým ženám" jsem uvedl, že "pojetí" muže a ženy se v dnešní době značně posunulo od pojetí jež bylo rozšířeno dříve kdy se muži a ženy spíše brali jako "dva komplementární jedinci" nebo chcete-li "poloviny", pochopitelně lidé dříve nebyli svatí a znali všechny negativní jevy které známe z part. života dnes "ale brali to jinak", zkrátka muže nenapadlo že by se měl vyhraňovat vůči ženě a žena měla také jakési povědomí že je stvořena pro muže...nenapadlo by je přemýšlet o tom proč muž naseká dřevo a žena uvaří oběd, tehdy bylo "vícero" zdravého rozumu, dělba práce byla samozřejmá a nebyla brána jako dnes jako "potupa" nýbrž jako vzájemná služba, pantáta pooral pole, paní máma napekla buchet...je to zase příklad kterým demonstruji jak "sebepojetí" dnešních mužů a žen "prolabuje" do praktického života který je tak deformován, neberte to zase "doslovně" je to příklad. Taktéž jsem uvedl že za nejvyšší cíl muže a ženy není být "nadmuž" či "nadžena" (v ego. smyslu) nýbrž stát se ĆLOVĚKEM, (opravdovým člověkem) čímž se dochází k oproštění od "rolí" daných fyzicky a dosahuje se dokončenosti úplnosti celistvosti jež jakožto hodnota je jednou z nejvyšších, vede k pokoji míru vyrovnanosti taktéž moudrosti která nám dnes chybí a pochází z ní všechna dobrá díla, našim pra pra pra pra předkům (indoevropská duchovní tradice) byla tato hodnota velmi dobře známa, (symbol "koláče" "kuláče" od slova kulatý kruh=úplnost dokonalost) dnes se usiluje o "personu" muž nebo žena dříve se usilovalo o Pravého člověka, kdo toho dosáhl dosáhl vše. Ale to jen na okraj.

Závěrem chci říci že jistě máte právo na svůj názor a i negativního názoru vůči mým příspěvkům si vážím, jde mi ale o to, aby bylo tomu co píšu "dobře rozumněno" pak nechť je soud jakýkoliv. Čili odmyslím-li si leckde "nepřesnou formulaci" mohu opravdu říci že za svými příspěvky si stojím.

Mne Vaše příspěvky v této diskuzi zarazily, protože většinou (jindy/jinde) píšete jinak.

»Tak docela negativně nechápu ani "slečnu" která přišla o svého přítele a na základě jakéhosi "zhrzení" nesnesla pohled na "fungující pár" své kamarádky, ..."«

Mně to vyznělo tak, že se domníváte, že by fungující vztah mohl rozbít někdo zvenčí.

Já si myslím, že kdyby byl vztah Vašeho kamaráda opravdu v pořádku, neměla by "zhrzená kamarádka" šanci do něj jakkoliv zasáhnout. [Partnerka Vašeho kamaráda by s ní nic neprobírala, nenechala by se jí "zviklat".]

Nevěřím "zásahům/ovlivňování zvenku". Rozumní lidé řeší případné problémy tam, kde vznikly, nikoliv "se zhrzenými kamarádkami" nebo "s chlapy v hospodě". A jsou-li opravdu rozumní, nenechají si do svých vztahů nikým zasahovat.

»A právě proto že nemám rád "špičkování" mezi muži a ženami, jež je postaveno na "falešném egu MUŽ a falešném egu ŽENA«

Mně nevadí špičkování, obzvláště když zároveň nabídne jiný úhel pohledu. Vadí mi přetahování nebo přetlačování a/nebo prosazování jedněch vůči druhým (ale to obecně, nejen v partnerských vztazích).

Zdravím Ivzez...

Ano, byť s tím nesouhlasíte dle mne je opravdu možné a viděl jsem to v praxi mnohokrát, "narušit docela vážně" vztah člověka k člověku, jedno zda jde o "nerozlučné kamarády (dky)" "manžele" "partnery", je jedno "kdo" je tím "našeptavačem". Vtip je v tom že člověk jež je manipulován si to neuvědomuje, přebere názory na druhého aniž by mu došlo že "nejsou jeho" zkázu pak vykoná mysl ovlivněného člověka nikoliv "přímo našeptavač" ten pouze "zaseje semínko" pak ho zalévá a ono klíčí a roste, roste dny týdny měsíce roky, v příhodný okamžik vykvete a přinese "jedovaté plody".

S tím známým to bylo tak, "kamarádka přijela na návštěvu" pak se návštěvy protahovaly a ona byla u nich častěji a častěji, většinou když známý nebyl doma, často v práci. Za jeho zády neustále indoktrinovala jeho přítelkyni (měli společnou domácnost již leta) "to bych nesnesla" "tohle se mi na něm nelíbí" "tamto se mi na něm nelíbí" "brr" "fuj" (přitom známý o sebe stále dbal a dbá, nestalo se nikdy že by chodil špinavý neupravený špatně oblečený apod., o domácí práce se dělili, sám vaříval nakupoval a staral se) A jeho přítelkyně jen "poslouchala a poslouchala" a najednou zajímavá změna, věci, které jí nikdy nevadili ji "začali vadit", zlí jazykové by možná řekli že jí "otevřela oči" šlo však ale o věci které dříve nebyly žádným problémem. Zkrátka a dobře dlouhodobé a cílené pomluvy přinesou své plody ať tomu věříte nebo ne, sice se budete držet zuby nehty ale občas vás napadne, a co když je to prada?, vidí nás přece zvenku?, může to posoudit? asi ano...

Našeptavač nasadí člověku "brýle" a ten i když si myslí že se rozhoduje "nestranně" zapomíná na to, že sice nestranný je, ale dívá se na druhého stále přez ty brýle, mohou být růžové nebo černé či jakékoliv jiné, slovo je velmi silné.

Čili můžete být naprosto "neovlivnitelná" Ivzez, a já Vám to neberu, jste-li jste, to můžete posoudit jen vy sama, ovšem jed můžete vzít na to, že to takto opravdu chodí, dále bych mohl pokračovat o jednom nadějném mladém páru, případů je dost, a to je jen co vidím kolem sebe...

P.S.

A zcela správně si do toho "nenecháte mluvit" a to je to klíčové, protože když necháte,ocitnete se v situaci skály kterou pomalu podemílá voda...Jenže to by bylo moc jednoduché, nikdo za Vámi nepřijde proto aby vám "pomluvil" kamaráda (ku) nebo partnera, ne, přijde za jiným účelem a "vede řeči" mimo "jiné řeči" docela nenásilně neznatelně, sem tam utrousí poznámku a za ten čas co vám chodí "dobrá známá" (může být jistě i "známý") pomáhat či se podílet na společných zájmech či práci "najednou sama zjistíte" "že jste dospěla k svobodnému rozhodnutí" "sama od sebe" "z ničeho nic" "najednou" že ten "muž" se kterým žijete už "není takový jak jste si myslela" (byť máte za sebou třeba deset patnáct let, ale přijdete na to zrovna teď! a úplně "sama"!) vůbec vás nenapadne ten "kamarád(ka)" co si s ním chodíte třikrát týdně "zahrát šachy" (či cokoliv jiného) vdžyť přece nedělá nic zlého?! Taková je lidská mysl, taková je paměť, některé věci si uvědomíme až později. A je hodně těch kteří pak hloubají nad tím: "Proč jsme se vlastně rozešli"? "Co jsme si tak zlého po těch letech udělali?" "Že by to bylo tím že jsem přestala vařit a on si ustýlat postel"? "Ano to bude tím" (námět do net. diskuze) Jaká je realita? Je to prostě nesmysl, hledáme někdy "věci" a oni za tím mohou být "lidi"...tím pochopitelně neříkám že neexistuje i "rozchod" kdy jim to samým na základě jiných příčin "přestane fungovat"

Hezký večer. Třeba ten muž, se kterým žena žila deset patnáct let začal smrdět, proto od něj odešla. Zrovna nedávno jsem si přisedla v metru k muži, který vypadal čistě a sympaticky. Ale ten tak příšerně smrděl... Smrděl víc než třeba upocený dělník po směně. Dlouho jsem takový smrad necítila. A to bylo ráno, když se jelo do práce, ne z práce. Pokud má manželku, tak je chudák.

Janm nechápu, proč to téma tolik prožíváte? Stejně to nějak neovlivníte, co se děje. Je fakt, že páry od sebe snadněji odcházejí než tomu bylo asi dřív a ani malé děti je nestmelí. Dám 2 příklady: naproti soused měl přítelkyni, se kterou žil 6 let. Pak se jim narodili 2 děti po sobě a brzy po druhém dítěti už spolu nebydlí. On je tam sám. A jiní sousedé mají spolu taky malé děti. Všimla jsem si, je to 3 měsíce, že tam sousedka nebydlí a napadlo mě, to bude asi rozchod. Taky že jo. Už se odstěhoval i manžel a byt je prázdný. Důvody, proč šli od sebe nevím.

niko

Vždyť o tom píšu, musel bych si všimnout kdyby šlo o tento případ V některých situacích platí : "za dobrotu na žebrotu", kdyby nebyl tak "hodný" a "kamarádku zavčas" ve vší slušnosti "vyprovodil ku domovu" bylo by po "problémech", jenže to si člověk uvědomí až je pozdě...

Třeba se ona manželka po X letech manželství od hodné kamarádky dozvěděla, že v jiných manželstvích nemusí ženy samy skládat uhlí a poslouchat při tom manžela, jak pomalu a blbě to dělají... M.

Ano, když někdo zjistí že je "nespokojený" a "změní to" je to čistě jeho případně "jejich věc", ale nejdřív by si měl každý položit otázku, jestli to chce "opravdu on" anebo to vlastně chce "soused", "maminka", kamarád či kamarádka, a až po zvážení toho "kdo vlastně opravdu chce ukončit vztah" by mělo dojít k jeho "ukončení" Protože "mluvit druhým do vztahu" nedělají mnohdy lidé "se špatnými úmysly", "maminka pomůže dceři, či synovi", soused si může pomoci "k nové známosti", babička si chtěla jen "zanadávat", čili na to pozor, pokud se nad tím moc nepřemýšlí, většinou až je "po všem" nejeden, nejedna přijdou vlastně na to "kdo měl vlastně hlavní zájem na jejich vztahu", z toho pak zbydou jen oči "pro pláč", pokud se dva rozejdou čistě proto že to tak jeden nebo oba z nich cítí je to OK

@72mona3 pak ale byla chyba na straně toho muže, protože se nedržel starého pravidla, že žena má mít pouze tak dlouhý řetěz, aby od kuchyňského stolu dosáhla na sporák a do dřezu a řetěz se smí povolil pouze když přivezou právě to uhlí
A mmch - znal jsem několik manželství, kde ženy to uhlí skládaly a ani jedno se nerozvedlo. Dokonce jsme znal i manželství, kde když přivezli uhlí, tak skladala paní s oběma dcerami a pán seděl pod balkonem, koukla na ně a pil pivo. A to se taky nerozvedlo. Takže v uhlí to asi nebude

@ronyx - ale bude to v tom uhlí, jen ta kamarádka nejspíš selhala a nepředala onu informaci, že jinde to mají zařízeno jinak

Popravdě, také znám pár párů, kde ženská polovina je aktivní od nevidím do nevidím a mužská polovina jen tak "přicmrndává". Na vině je tam ovšem ženská ješitnost (já si to radši udělám sama...), ovšem oba jsou celkem spokojení. M.

Ženská ješitnost? Není to blbost? Ješitní jsou přece jen a pouze muži - ženy jsou pečlivé a pořádkumilovné (muži to vždycky odfláknou), ale určitě nikdy ne ješitné

Nikdo si nemá nechat do svých vztahů mluvit, ty poznámky jsou vždycky postřehnutelné. Partneři by měli dokázat za sebou stát. Chyba je, když někdo takové poznámky nezastaví hned na začátku.

Já bych takovou "kamarádku" rychle vyprovodila. (Ale já takové nemám...)

Ivzez

To máte jistě pravdu, známý na to přišel také, "pozdě", při tom, jak jsem psal i po té spolu v podstatě "dobře vychází" jenže později nastupují i další okolnosti, rozbít hrnek je jednoduché, nepotřebujete k tomu žádné lepidlo ani trpělivost, třísknete s ním o zem a je-li keramický, porcelánový není co řešit, slepit ho vyžaduje velkou trpělivost, titěrnou práci a aby to bylo také slepené hezky i kus "lásky"a i potom je hrníček částečně většinou "otlučený"nebo malý kousek sem tam chybí, máte-li ho rádi přijmete ho takový jaký je, možná je to i jeden z důvodů proč do toho někteří šli podruhé,(titíž partneři) oba si dodatečně uvědomili že to vlastně "nechtěli" a mají ještě nějaký zbytek lásky (lepidla) a dostatku trpělivosti aby to "slepili". Rozejdou-li se po zralé úvaze aniž by si do toho nechali mluvit, pak jistě to je něco jiného...

nikc

Prožívám ?

Mám pouze tendenci dělat věci "poctivěji" než je běžné, někdy to pak může vypadat že to prožívám, budím někdy u lidí ten dojem záměr to není...

dnešní mé příspěvky se týkaly více méně toho zda "je" nebo "není" možné vztah "narušit" zvenku, pokud se sousedi rozešli nevíme proč, tak to pouze znamená že se rozešli

Samozřejmě zakladatel otázky moc nediskutuje. To je klasika tady. Někdo založí otázku a pak diskutují spíše ostatní. Je to ale jeho věc. Připomíná mi to situaci - krmení zvířat v Zoo. Zvířatům se hodí jídlo a oni se po něm vrhnou. A ten kdo hodil, jen přihlíží. A nejen on, ale i ostatní přihlížející.

Já jsem tuto otázku pochopila tak trošku jako částečnou parodii na tu, která tu padla předtím.

Dobrý den Ronyx Po Vašem objemném sypání popela na hlavu (vždyť se Vám na ni to množství ani nemůže vejít), bych se velmi divila, kdyby Vaše vnitřní pošta nebyla zahlcena nabídkami žen... Nakonec jste potvrdil to, že i mužům žijícím samotným bývává smutno a že těžko, přetěžko k sobě vzhledem ke svým nárokům hledají vhodný protějšek. A stále se potvrzuje již dávno napsané, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Pánové se zde diví, když ženy mají na svůj objekt lásky nějaké požadavky, ze kterých nechtějí slevit. Ale že pánové činí totéž, to už se nediví. Vy, Ronyx, chcete partnerku samostatnou, finančně zabezpečenou s pochopením pro vaše koníčky. Vlastně něco jako kamarádku s výhodami ve smyslu pobavit se, zasexovat a pak šupky hupky zase zpět domů ke své mikrovlnce. Podle mě tento problém, tedy ženy žijící samotné versus muži žijící samotní, nelze vyřešit. Každé pohlaví si bude mlet stále to svoje... a shoda žádná.

Ronyxi, Vy máte nějaké nevyřešené problémy se ženami, zřejmě z předchozího vztahu. Co na to říct? Když se bavím se ženami, které to mají stejně jako Vy, slýchám zcela analogické nářky a stesky; dotyčné jsou přesvědčené o tom, že jinak to ani být nemohlo. Zajímavé ovšem je, že znám tolik skvělých lidí mezi oběma pohlavími, kteří žijí ve fungujících vztazích. Čím to asi bude? Možná ten známý fenomén, že lidé, kteří mají problém s opačným pohlavím, zaměřují svou pozornost stále na podobné, problematické typy a zdá se jim, že nikdo jiný už ani po Zemi nechodí?

@ronyx - A kdo že je dobrý v "omáčce" ...naběhl jste si, ale ne proto, že se pouštíte do diskuze se ženami. A jsem ráda, že jste reagoval. Jenže asi se nechápeme. Já netvrdím, že vina je na mužské straně vztahu. Celou dobu se snažím vysvětlit, že vina je na obou stranách. Jsme zvyklí komunikovat podle svého myšlení a aby vše fungovalo, je nutné také přemýšlet nad tím, jak přemýšlí ten druhý. Pokud rezignujete (...a zůstanete naladěný jen sám na sebe...), pak je logické, že vztah nemá budoucnost. A můžete to svádět na vliv třetí strany...

M.