Přestat kouřit a neztloustnout

Nadpis mi nějak nešel k sobě, protože když člověk přestane kouřit, tak jsem ještě neslyšel, že by začal tloustnout . Takže ono o to kouření vůbec nejde, slečna nebo paní se ptá, jak zamezit rozjedenosti... Vůlí nebo si kupte rajčata a jezte ve větším (zanedbatelně cukru)... Pít vodu, nepít sladký limonády, nejíst zbytečně sladký a tučný jídla.

Tak to jste pane mrgandy slyšel v životě hodně málo. Spíš je to dost obvyklé, že kdo odloží cigaretu, nahradí ji tu a tam nějakým soustem navíc. A nemusí být proto rozjedený! Nicméně vám děkuji za přínosný a povzbuzující příspěvek.

Je to trampota! Prázdná pusa, prázdné ruce, něco chybí. Je to potřeba nahradit plným žaludkem. Navíc, změní se trávení. Tedy rychlost trávení. Po žváru, krátká zastávka na wecku a velmi rychlé vyprázdnění. Bez cigaret se chodí méně často a trvá to déle. Tedy tělo si vezme maximum. Tak alespoň v normální stravě vynechávejte tuky a cukr. Hodně pít a chroustat mrkev a tak, místo mlsání. Žádná sranda! Držte se! Ne že nesmíte! Nechcete! V tom je rozdíl.

To je ono! Nejvíc chybí rukám ta manipulace s cigaretou: tak jsem si pořídila takovou tu špičku-šidítko a blbnu s ní jako kdysi jsme si jako děti hrály na kouření se žvýkačkovou cigaretou... Ale ta mrkev mě pobavila, vždyť bych si o ni vylomila poslední dva zuby!

Ale já jsem nemuvila o sladkostech! Ty já nemusím celoživotně, dorty a šlehačka pro mne nemusí existovat. Akorát že taky moc nemusím ovoce, ale zeleninu a luštěniny mám ráda.

Jenže problém má těžiště jinde : když PŘESTANU kouřit ZAČNU jíst víc jakoby náhradou. A třeba ne sladké - ony třeba brambory (ty velmi můžu, v každé podobě) dovedou s váhou zacvičit.

Ivzez, víte, že toto mi nikdy nedošlo? A je to tak jednoduše pravdivé!

To je pravda veliká, když jsem sekla s kouřením nestačila jsem se divit kolik nových chutí a vůní rozeznám, jaké nuance v jídle jsem schopna najednou objevit.

Dobrý večer. A proč by jste si nedala "mlsnou"? Jednoduchá rovnice..příjem-výdej. Pokud budu víc přijímat, musím víc vydávat. Takže prostě víc pohybu. Stále nechápu, proč se to někdo stále a stále snaží obalamutit aby zhubl, něčím jiným. Ano, strava taky dokáže snížit váhu, ale kdo z nás se ovoci apod poddá natolik, aby to mělo nějaký účinek? Proč se každý bojí pohybu? Nerozumím.. (výjimka je pouze zdravotní stav, který to neumožnuje)

Ono s tím pohybem to začíná být trochu problém, když je člověku 62. Navíc čerstvě v důchodu. Odpadlo ranní vstávání, ubyly pracovní problémy, stres atd. To má vliv i na váhu, jakkoliv se to nezdá.

Dobrý večer, asi Vám neporadím jak umlátit mlsnou...

Já přestávala kouřit postupně, snižovala jsem počet, pak cigaretu jen občas, žádné výčitky, když jich bylo víc.

Jak se prodlužovala doba mezi cigaretami, přestávalo mi to chutnat, začalo mi to smrdět, motala se hlava, nakonec už jsem si nezapálila. Trvalo to cca tři měsíce, nepřibrala jsem ani kilo. Zpočátku jsem chuť zaháněla jakoukoli aktivitou, nikdy jídlem.

Je to osm let a dnes nechápu proč jsem nepřestala dřív. Těch peněz co jsem ušetřila, velká motivace!

Jděte do toho, ten absťák je otravný, ale dá se to vydržet. Pevnou vůli přeji.

Ano, ta úspora, to je mocný stimul! A taky mi v poslední době kouř a popel smrděly. Jenže jsem kouřila 40 let, a dva roky už s tím bojuji, tedy se snažím přestat. Ale teď jsem se zatvrdila!

A děkuji vám, kdo se mnou soucítíte.

Bude to znít jako klišé, ale nikdy není pozdě přestat. Taky jsem s tím sekla až na několikátý pokus.

Zkuste to pomalu a uvidíte že to půjde, nekuřte doma, to pomůže. Dělala jsem maličkosti, abych si nezapálila,

nalakovala si nehty, umyla okno, uvařila polévku, vyžehlila, prostě cokoli co tu chuť na cigaretu oddálilo.

To je ono. Když nstane krize (="huba šejdrem"), jdu se projít po terase, nebo vyběhnu do schodů a zpátky, už jsem dokonce vyštrachala švihadlo a párkrát jsem ho váhavě přeskočila.

Jenom doufám, že jsem odhodlaná definitivně. Možná raději ty dva původní problémy, co jsou v otázce, rozdělím : napřed se vypořádám s nikotinovou abstinencí a potom se soustředím na váhu.

Já jsem po osmatřiceti letech kouření, kdy jsem nebyla schopná to utnout, začala chodit na "skupinu". Člověk, který nás 25 kuřáků kouření zbavil, 2 ne, ty braly antidepresiva, tvrdil, že na nikotinu je fyzická závislost + - týden. Zbavit se závislosti na obřadu, to je horší. A předvedl nám taneček, jaký jsme všichni velmi dobře znali. Začal se plácat po kapsách a šacovat se. Hledat cigarety a oheň. Jakože si zapálil, naběhly mu šlachy na krku, přimhouřil oči při nádechu. A pak úlevně, přímo slastně, vydechnul. Na tváři se mu rozprostřel výraz naprosté blaženosti. Vypadal velmi věrohodně. Na tomhle všem je mnohem větší závislost, než na nikotinu. Tak bacha na špičku. Jen to utrpení protahujete. A ještě jednu úžasnou věc nám povyprávěl a já si na jeho slova včas vzpomněla. Jednou v horkém létě, jsem seděla s kamarádkou a malými pejsky na zídce před fajn hospůdkou. Úžasná pohoda! Ona kouřila dlouhé ameriky. Měla krásně upravené cuce a cigareta v nich vypadal úúúžasně, neodolatelně. Po téměř vypitém pivu jsem byla strašně silná! O jednu jsem si řekla a zapálila si! Chuť cigarety jsem si pamatovala jako něco úžasně lahodného, ale toto byl štiplavý, smradlavý hnus. Potáhla jsem si ještě jednou a v hlavě mi vyskočila vzpomínka na slova lektora: "Po čase, když si zapálíte a překonáte štiplavou a nedobrou chuť cigarety, když ji dokouříte, jste v tom znovu. Nedělejte to!" Já tu, ze které jsem si 2x potáhla, vrátila a od té doby jsem už nikdy nekouřila.

A taky poměrně dlouho jsem měla skleněný válec, do kterého jsem, každý den, bez vyjímky, házela peníze, které bych dříve vydala za cigarety. Koupila jsem si tehdy nekřesťansky drahý parfém.

Nikdy jsem neměla paměť na čísla, ale jestli se dobře pamatuji, tak to bylo v roce 2005? Asi tak nějak.

To jsem už kdysi kdesi četla, a teď jste mi to připomněla : že chuť na cigaretu potlačím, když se několikrát zhluboka nadechnu a vydechnu. A stou špičkou bych to neřešila, je to kus hmoty v puse jako to párátko, protože je bez náplně.

Každopádně jsem ráda, že jsem ten dotaz do diskuse vložila. Děkuji všem!

(Ještě by mě zajímalo, jak tam vkládáte ty hezké smajlíky)

Kolik já v práci potkám kuřáků, zejména kuřaček - a jen málokterá má normální váhu. Kuřačky postávající před vchodem do práce jsou mnohdy tak tlusté, že když jsou dvě vedle sebe, nevejdete do vchodu - poměr 160cm a 150kg je znát .

Nemyslím, že každá kuřačka, která přestane kouřit, musí zákonitě přibrat. Spíš bych viděl to nutkání mít něco v ruce a dávat to k ústům - takže když ne cigareta, tak brambůrky, tyčinky atd.

Místo cigaret cucejte párátka - já tak kdysi dávno přestal kouřit.