Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Taky máte problém něco vyhodit?

Od: balzerka odpovědí: 30 změna:

Přeskládávám skříň. Pokaždé vyřadím sloupec halenek, triček, svetříků a když to mám odnést, tak zase většinu vrátím, protože se to může někdy hodit v kombinaci zase s něčím, a tohle budu mít na doma... Když to nakonec zkouším, tak mi to padne a zase to vracím zpět. A skříň je pořád tak nacvakaná. Jak se překonat?

 

 

30 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

0x
avatar maky

Ten problém také mám i když vím, že je to hodně špatne, A to máme přes ulici kontajnery, když tam postavím igelitku, za chvíli je pryč a ještě to někdo unosí...stokrát si říkám .- vyhazovat vyhlzovat...skříń praská...tolik na všem lpíme a držíme se toho, tak by se nám ulevilo, ve starých věcech jsou i špatné energie, hodně by nám prospělo to všechno vyházet...stále se na to chystám a když připravím haldu, zase to probírám, což je zase špatně. Takže jestli má někdo radu i mne to potěší, omlouvám, že píšu a přitom radu nevím.

 

wehappyfew*
hodnocení

0x

Zdravím,

to víte, že trpím, když se mám něčeho zbavit, zpravidla oblečení kvůli jedné neopravitelné díře. :-D *plac* Odevzdávám to do kontejneru na charitu. Ale musí mi v ten den nejdříve "hrábnout" v palici, jinak se k úklidu nedokopu nikdy. *smich*

Jinak impulsem také bývá napěchovaná skříň k prasknutí, to mě donutí úložný prostor zeštíhlit.

iz*

Jak se ve skříni napěchované k prasknutí zeštíhluje úložný prostor, když už se tam nedá nic přidat?

K otázce: S oblečenímaž tak problém nemám, mnohem horší je to s knihami. Už je nemám kam dávat, ale stejně kolikrát neodolám a zase si odněkud přinesu další...

balzerka
hodnocení

Hodně knih jsem darovala domovu důchodců a několika menším knihovnám.Hlavně beletrii. Tam jsou a mohu za nimi. I tak jich mám doma dost..

iz*

Napsala jsem, že je to s knihami horší, ale vlastně si na to nestěžuji. Až to bude kritické, pořídím si další knihovnu. Tak si uvědomuji, že v téhle otázce vlastně nemám co hledat, že píšu o něčem jiném...

wehappyfew*

ivzez® V překladu to znamená, že všechno naházím na jednu hromadu, prozkouším a vadné kusy skončí v igelitce. *palec* Zkrátka, že nic nikde netrčí, dá se zavřít. Tak to bylo myšleno.

iz*

Věděla jsem, jak jste to myslela, ale to není zeštíhlení, nýbrž zvětšení úložného prostoru. K zeštíhlení prostoru byste do něj naopak musela něco přidat...

xy

knihy dávám do městské knihovny ( v našem maloměstečku ) , vyberu teda ty " lepší " :) něco zkouším prodat za sranda cenu na databaziknih , to spíš abych knížkám našla nový domov

teď jsem zjistila, že v městečků mých rodičů ( do našeho městečka vlak bohužel nejezdí :)) na nádraží je takový regál, kde si vezmete knihu do vlaku, a zase tam necháte třeba jinou , nebo jich tam pár donesete. Říká tamní kamarádka, že zatím to docela funguje, je tam obměna.

 

2kedar*
hodnocení

0x

Zdravím.!

Buďte ráda, že nemáte barák. Já "suším" na půdě věci, které nepotřebuji půl století s tím...

že se to bude někdy hodit. Je tam třeba spousta optiky po dědovi, měřící přístroje, laboratorní váhy...

Všechno to mi je v podstatě k ničemu. Ovšem vyhodit to nedokážu.

Doufám, že to mé děti, po mé smrti zlikvidují a budou si říkat...

"Tož ten fotr tu nashromáždil pěkné poklady"... :)

Podobně sklaovali moje rodiče,že se to třeba ještě hodí.

Barák vyklízíme už druhý rok,ale všude to taky neberou a rozvážet autem po sběrnách stojí plno času a peněz.

krtek*

podobný problém jsme řešili před nedávnem..otec, vetešník taky skladoval všechno možný ve sklepě, garáži atd..na otázku " k čemu to je, mám to vyhodit?"..jsme dostali odpověď".. "to je to, to nech to se někdy bude hodit"...až jsme se s mati jednoho pěkného dne sebrali..a udělali všude průvan :) podle toho co bych někdy mohl já využít jsme nechaly věci, které mají hodnotu nebo využití, historické krámy jsme vyhodily..naráz je všude místa jak na tanečním parketu..když pak začal nadávat, proč jsme to vyhodili, zklidnil jsem ho reakcí, že on už to nikdy potřebovat nebude, já to nevyužiju, hodnotu to nemá a jestli to mám vyhodit teď nebo za X let když až tu nebude, že to už nehraje roli...tak ať mi laskavě nepřidělává práci do budoucna :) a bylo..

 

hodnocení

0x
avatar babkazov

Moje maminka měla trojdílnou skříň. Jednou za rok udělala čistku. Nejprve otevřela dveře v tom jednom díle a co na sobě neměla během minulého riku, to bez milosti vyhodila. Pak otevřela tu dvojdílnou a co neměla na sobě během posledního roku, to přesunula do prvního dílu. Tak měla i polici v prádelníku, kde vpravo bylo to, co už jednou bylo přesunuto. A co neměla na sobě, vyhodila. A na jejich místo přesunula zleva. Když něco na sobě neměla během posledního roku, to nepstrádala, ale nechala to na co kdyby. ;) Já mám kufr, do kterého dávám sezonní věci. A při tomhle stěhování a překládání, vyhazuji, když kufr nemohu zavřít. Není mi líto ničeho. Jsou to jen hadry! :-D Schovávala jsem třeba svatební šaty a krajkové svatební střevíčky na jehlovém podpadku, několik let. Ale taky šly do pudlice. Co už?! Přestaly být důležité. Navíc, myslím si, že staré, nepotřebné hadry, vysávají "energii", jestli na nějakou věříme.

 

hodnocení

0x
avatar bimbam

Mám s likvidací zbytečností velký problém. Kramaření jsem tak nějak zdědila v genech. V poslední době se trochu snažím, ale jde to těžce :). Halenka je mi malá, ale je to nádherné hedvábí. To přece nevyhodím :).

Ještě horší je to s věcmi, které se nastřádaly po několik generací. Ale letos jsem objevila Aukro. Úžasná věc. A toto je rada pro 2kedar i jiné:

Bezpečně vím, že děti by jednou všechny zbytečnosti naházely do popelnic. Já to vystavila a nestačila nejdříve koukat a potom běhat na poštu. Nejdříve bylo zábavné, jak kupci po desetikoruně i stokoruně přihazovali. Pak bylo velmi příjemné sledovat, jak na mém účtu přibývají platby. A nakonec bylo nejpříjemnější, když mi občas někdo i napsal, že se mu věc líbí a že z ní má radost. O některé nabízené věci zájem nebyl. Na Aukru jsem vytřídila věci zajímavé a prodejné a věci opravdu nepotřebné. Takže i popelnice si trochu přišla na své.

 

lidus*
hodnocení

0x

Já ne, neschovávám zbytečnosti. Oblečení donosím na chalupě a pak jde na hadry, něco jde na hadry hned. Být po mém, letí odtud spousta věcí, jenže já nemohu s odpadky a manžel ten by to jistě vybral a donesl domů.

 

hahanaj*
hodnocení

0x

Nemámn problém s likvidací- bez milosti to jde pryč

 

hodnocení

0x
avatar jethro

Manželka mě naučila dělat jednou za rok úklid skříně stylem "co jsem neměl dva roky na sobě, jde do kontejneru".

 

hodnocení

0x

Také mám problém vyhazovat věci.

Vyřešila jsem to tak, že jem si pozvala syna,aby mi poradil,co neni moderní a co se mu nelíbí.

Vyhodili jsme 3 plné pytle a mám pokoj. Jinak bych se tady s tím trápila asi jako Vy :)

Ještě mi zbývá nějaký porcelán a drobnosti.( asi si zase budu muset pozvat syna ) *smich*

 

hodnocení

0x
avatar babajaga

Jsem na tom podobně. Kdysi jsem si sama šila, vymýšlela modely, prostě, bylo to neotřelé, originální. A tak je mi toho líto, i když od té doby uplynulo už třeba víc, než 30 let.

Pak jsem se jednou pochlapila, přinesla pytle a šup. Skončilo to v těch kontejnerech pro charitu. Nechala jsem si jen jedny šaty z mořsky modrého žoržetu, které byly šíleně pracné. Ovšem - dneska bych je potřebovala mít o polovinu širší. Ale mám je jen tak - na památku. Aby ,vnoučata viděla, jaká jsem byla kočka. I když dneska se už těžko uvěří.

Jde to, ale musí se chtít. Na jaře asi ještě trochu vytřídím. Říká se, že pokud má člověk doma nějaké oblečení, které ani 1 x za 2 roky nepoužije, pryč s ním. A je to pravda. Když mi to nechybělo 2 roky, nebude to chybět ani nikdy! *smich*

Stejné to má manžel - bohužel. Na vesnici máme různé chlívy, stodoly, kůlny, sklepy, kde se dá schovat kdeco, místa je spousta.. Díly pionárů, kývaček, péráků, šrouby a šroubky, matky a matice, hřeby a hřebíky, kramle a skoby... a jedním slovem humus. Když mu říkám, ať se toho zbaví, nechce. Přitom motorku těžko postaví, když na ní má třeba jen řídítka. Nebo nádrž. Navíc, on u všeho uvádí, že to JE ŠKODA. tak mu říkám: ty jeden JEŠKODO! Koukej to vyházet! *bzum*

Před 20 - 15 lety mi to tak nevadilo, ale dneska, jak stárnu, bych taky měla ráda doma pořádek. Aby děti jednou neřekly - byli to čuníci! Nemám ráda zbytečné hromadění krámů. Jenže s ním nehnu.

Záleží na tom, kdo z nás vydrží déle. Pokud já, bez milosti to vyházím všechno. Pokud on, bude mi to už jedno, co s tím udělá. Asi tak. Jaga.

Takže záleží - kdo z koho! *smich*

babojago, no jo, ale třeba pět let na sobě ten hadr nemám, sotva ho vyhodím, už by se mi náramně hodil. To samé chlapi v dílně, nic pro krámy nemohou najít, ale jakmile něco vyhodí, už to potřebují a musí koupit nové.

Tedy, jak píšete, též nechci po sobě zanechat vetešnictví, to je potom pytlů, když se po někom likvidují narvané skříně a bojím se dne, kdy nebudu mít sílu uklízet a vyklízet a něco ně´kam donést na vyhození. Snad to zvládnem *smich*

 

rora*
hodnocení

0x

Ten problém mám, ale stěhovali jsme se, tak jsem se překonala. Co jsme neměli s manželem rok na sobě, to jsem dala do pytle. Ty pytle (velké, na stavební odpad) jsem nakonec vytřídila tři plus jeden ryze dětský, všechno jsem odvezla do Klokánku a do azylového domu. Říkám si, že my toho máme dost, co nám bude chybět, si koupíme, a vytříděné věci pomůžou lidem, co si nemůžou dovolit kupovat nové.

 

witty*
hodnocení

0x

Jednou jsem četla celkem zajímavý nápad, jak trochu vytřídit oblečení.
Co chcete vyhodit hned, tak vyhoďte. Nad čím váháte, dejte do neprůhledného pytle, zavažte ho a na půl roku ho odložte na půdu/do sklepa. Když si po půl roce dokážete vzpomenout na to, co v tom pytli je, tak si to můžete vyndat. V opačném případě pytel (neotevřený) vyhoďte. Mně docela pomáhá myšlenka, že mnou vyřazený textil ještě využije někdo jiný - dávám oblečení do kontejneru charity Broumov (jsou po celé ČR).

 

hodnocení

0x

Já oblečení dám do pytlů a pak ho třeba hledám a docela by se mi hodil -tak ho mám v pytli a doma nezavazí.Některé věci dám na chatu,,

babusa*

Tak to mám taky tak,jak tady většina píšete.Nedávno jsem skříně vyklidila a jsou furt plné,i když jsem si myslela,že jsem toho vyhodila víc než dost,snažím se věci porozdávat,co se rozdat nedá,dávám do tašky k popelnici a za hod.tam taška není.Taky jsem před pár dny "likvidovala"knihy,které určitě číst nebudu nebo se mi nelíbily,dala jsem je v baráku dolů ke dveřím a už tam nejsou,jiným se hodily.Taky se mi stává,že se něčeho zbavím a pak to nutně potřebuju a hledám.Kontejner pro charitu máme daleko,ale i takhle to poslouží jiným.Hlavně věci"likviduju",když není muž doma,protože bych ty věci našla ve sklepě a v garáži.

Dělám to stejně, jako vy, likviduji, když manžel není doma - v každé igelitce se pak vrtá a neustále chce vědět, co to je *ee*

babusa*

Asi před 2 rokama někdo zavedl takový pěkný zvyk,dal ke dveřím bytovky dolů krabici a když někdo něco nechce,dá to tam a komu se to líbí a hodí,vezme si to-už jsem se o tom zmiňovala.Třeba hrnek,časopis,šálu,i nové boty tam byly,asi byla malé,keramika ,knihy atd.Takže se mi už stalo,že jsem tam něco dala pro někoho a muž mi to donesl domů,že to tam někdo dal,že by se mi to mohlo hodit-konkrétně to bylo voňavka,co mi "nevoněla",dostala jsem ji.Tak jsem to tam zas dala někomu a "zmizela".

 

eulalie*
hodnocení

0x

Dobrý den. S věcmi se loučím s těžkým srdcem. Když jsem si před lety dovolila vyhodit staršímu dítku hračku malou kostku, která byla už celá odrbaná a škaredá a už si s ní nehrálo, tak dodnes mám na talíři, že jsem ji vyhodila. Obvykle, když už se něčeho zbavím, tak to do 14 dní nutně potřebuji.


doplněno 10.11.16 17:17:

Babko, manželovy věci neřeším. Díky koupení slunečních hodin z Dubaje se odstěhoval zpátky k mamince.;) Tudíž jeho věci již třídit nemusím. A svoje občas vyhodím, občas.

 

Eulalie, to děláte špatně. :-D Já měla muže, který nic nevyhodil a navíc, on v tom chodil! Strašné! Tak jsem to vyřešila tak, že jsem to v tichosti zabalila do tašky a cestou do práce jsem to vyhodila do cizí popelnice. Velice často to nepostrádal nikdy a když ano, tak jsem s ním hledala a divila se, kde to může být, kam jsme to založili. Vůbec jsem se nezmiňovala o tom, že to je ještě po "němcách nebo po švédách" a že je dobře, že to není. :-D


doplněno 10.11.16 17:02:

hm, já jo. Já jsem kožíšky vyházela. S obrovskou chutí! Už mi nedělalo dobře obléci si je. Raději si vezmu lehký prošíváček. Je naprosto stejně teplý. ;) Překládala jsem je ve skříni několik let a když jsem si uvědomila, že ani nepamatuji, kdy jsem je měla na sobě, zamáčkla jsem slzu do oka a šly do popelnice.


doplněno 11.11.16 07:10:

mp, nene. Prošíváčky mám dva a teď Vietnamec likviduje obchod, tak jsem si koupila za 299,90, třetí. Takže mám parku, tříčtvrťák a dlouhý. Snadno se perou. Až mě některý z nich přestane bavit, přestanu v něm chodit, vyhodím ho. Nemusím chodit v něčem, o čem já sama, říkávám, že pamatuje lepší časy. Takový zoufalec přece jen nejsem. :-D Jojo, vypadá to jako bohapusté plýtvání. Ale plýtváním lze nazvat i kouření, pití, nakonec i nekontrolovatelné jídlo, rybičky, kočky, psa, počítač, knihy a já nevím kde bych až skončila. U častého splachování wecka? *hi* Omlouvám se, asi pindám, ale myslím si, že je to otázkou priorit. Pro každého je důležité něco jiného.

hm*

Takže letos budete utíkat pro prošíváček, až začne zima? Nebo jste snad kupovala prošíváček, ačkoliv jste ho vůbec nepotřebovala?


doplněno 10.11.16 17:17:

A ještě záhada: Jak to, že prošíváček přežil čistku (pokud ho tedy máte)? Měřeno stejným metrem měl letět hned za těmi kožichy, ne? Když také potřeba nebyl.

 

hm*
hodnocení

0x

Mám problém vyhodit věci funkční. Ono když to lze normálně použít, proč to vyhodit? Jen proto, že to "je staré"? Co je za vadu "být staré"? Buď funguje (lze používat), pak nevyhazuji (a netřeba kupovat nové), nebo nelze použít, pak není problém to vyhodit. A že jsem něco neměl 5 let na sobě? Nebo déle? Pak se objeví příležitost a rád si to vezmu. Čemu to vadí? Mám si mnout ruce, jak mám krásně prázdnou skříň, a když pak něco potřebuju, tak smůla?

Třeba několik minulých let nestály zimy za řeč. Všechny už jste vyházely své kožichy, protože jste je rok (dva, tři, čtyři roky) nepotřebovaly?

korina*

dobré ránko přeji všem, venku je bílo br zima je tady . Tak k tomu vyhazovu mám svůj styl.Já jsem se 8x v životě stěhovala a není nic lepšího co se týká zbavování nepotřebných věcí.jako právě při stěhování.Vždy jsme bydleli ve velkým bytě a měli chalupu. To bylo věcí , knihy, záclony velké malé, závěsy, nádobí na používání , na ozdobu, různé košíky , polštářky a hlavně oblečení , boty , to je jasný pět lidí . Hračky jsem rozdávala jak dětí dospívaly, oblečení taky.Nemohu to popisovat to by bylo na dvě stránky.Nejvíc věcí jsem měla když jsme prodali chalupu, odstěhovala jsem se zvelkého bytu do menšího a v té doběj sem se seznámila s lidma kteří jezdili na blešák a slovo dalo slovo a já naložila autíčko věcmi které jsou oblíbené na chalupy a světe div se vše bylo do dvou hodin pryč. Potěšilo mě to že to neskončilo v kontejnéru a peníze se hodily při přestavbě nynějšího bytu.a tak tam jezdím každou druhou sobotu a mám prima pocit, moje dcery mi přihazují oblečení po dětech a jelikož je neopotřebované tak je taky hned prodané. Knihy které jsem tam neudala nosím do husitské diecéze a něco taky dám ven i s taškou a za chvíli to je pryč. není nic horšího než mít byt plný krámů, oblečení staré několik let, tak to by mne dusilo.Zkuste se pozeptat ve vašem okolí zda tam funguje burza věcí a ještě na tom vyděláte.- hezký den.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]