Nejste přihlášen/a.
Ahoj,chtěl jsem se vás zeptat jestli se vám už stalo něco podobného jako mě,někdy na mě příjde takový okamžik který tvrá několik vteřin a po chvílí zjistít že už jsem to jako by někdy prožil,neumím to přesně popsat.Bavil jsem se o tom i se známýma,říkali že se jim se to taky někdy stavá,myslím si že se vám tu už určitě taky někdy stalo nebo ne?Ví vlastně někdo co to vůbec je tenhle okamžik který jako by "vidím" po druhé?
Jasny. Deja vu. To ma snad nekdy kazdy.
Dle mne je to pouze zkrat v mozku, kdy se spoji podobna jiz prozita udalost s nynejsim prozitkem.
Milý příteli, děkuji za opravdu zajímavou otázku, kdysi jsem se specializovala na tento jev při srovnávání s tzv. prorockými sny, kdy člověk ví předem, co se stane. Zde se však dle vašeho popisu jedná o iluzi, falešný vjem. Ilusion du déjà vu (čti dežavy) _ tento výraz pochází z francouzštiny od Emile Boiraca (1851 _ 1917), francouzského výzkumníka a popisuje klamný pocit, že to, co právě vidíme, je známé. Podobný je pocit déjà vécu (čti deža véky) _ kdy se jedná o prožívání známosti nového prožitku. A pokud takovýto podnět přichází sluchově, je označován jako déjà entendu (čti deža antandy) Například v cizím městě taková osoba prožívá pocit známosti, má dojem, že se tam vyzná, že už tam byla (déjà visité). Někdy toto bylo využíváno pro podporu teorie o předchozích životech, avšak při podrobném historickém zkoumání se nikdy tyto vzpomínky a vjemy neprokázaly jako pravdivé, ani osoby se v místech skutečně nebyly schopny orientovat více, než by běžný člověk odhadl z typických opakujících se urbanistických struktur ve městech jako takových. V obecném povědomí převládl pro všechny tyto pocity pouze výraz déjà vu, ač původně znamenal pouze vjemy vizuální.
Takovýto klamný zdánlivě předchozí zážitek je nejčastěji přičítán snu. Tento jev zná asi většina z vás a taky většina z vás ví, jaká je teorie pro vysvětlení tohoto jevu. Donedávna se soudilo, že se jedná o jev, který vzniká díky nestejně rychlému vstupu nervových impulzů způsobených vizuálním vjemem do mozkových hemisfér. Do jedné z nich se podle této teorie měl impulz dostávat s malým zpožděním, takže jev, vnímaný jako nový, je zároveň vnímán jako zpětně poznávaný, a tedy již jednou prožitý. V poslední době se však objevila díky studii jevu u slepce teorie nová, která tuto dřívější teorii přímo popírá a podporuje teorie starší, že za jev odpovídají některé strukturální změny mozku.
Doposud převládal názor, že déjà vu se spouští, když obraz z jednoho oka dorazí do mozku o několik mikrosekund později, než z oka druhého, a vzniká tak dojem, že scéna je již viděna podruhé. Vědci z Univerzity z Leedsu však popsali případ slepce, který měl tyto pocity již známého v čichové, sluchové nebo hmatové formě vjemu.
Akira OConnor a Chris Moulin z Univerzitního institutu psychologických věd svou zprávu o těchto jevech publikovali nedávno v časopise Brain and Cognition. Ve svém článku popisují jak čistě pozemské vjemy, jako rozepínání zipu za zvuků konkrétní hudby, nebo zaslechnutí útržku rozhovoru při přenášení talíře ve školní jídelně, spustily pocity již známého zážitku u slepce.
OConnor o tom říká: "Zpoždění optické cesty je zcela zastaralá, ale stále živá teorie, a byla i základem pro periody déjà vu v románu Hlava 22 Josepha Hellera. Toto je ale pádným důkazem, že zpoždění optických drah není pro déjà vu vysvětlením. Výsledky jsou tak evidentní, že je zvláštní, že to předtím nikdo nezkoumal."
Vědci doufají, že budou moci pracovat s dalšími nevidomými, aby zjistili, jak je jev častý a také chtějí výzkum prohloubit. OConnor se nad tím zamýšlí: "Bylo by dobré nějak zobrazit mozkovou aktivitu lidí během pravého spontánního pocitu déjà vu, ale je složité je mít tak pohotově při ruce."
OConnor také experimentuje s vyvoláním déjà vu hypnózou. Říká o tom: "Teď věříme, že pocit déjà vu je způsoben narušením oblasti mozku, zodpovědnou za pocit běžnosti. Při jednom experimentu si např. pokusné osoby měly zapamatovat slova, v hypnóze pak byly donuceny je zapomenout a pak jim byla stejná slova ukázána, jestli vznikne pocit, že je již viděly. Asi polovina osob říkala, že při tom pocit podobný déjà vu měly.
Pocitem déjà vu trpí častěji epileptici a lidé, kteří mají narušený temporální lalok mozku, objevuje se také častěji u toxikomanů, ale dobře ho znají i lidé s poruchami štítné žlázy a někteří neurotici. Běžný je i v normální populaci. Téměř 70% lidí ho alespoň jednou v životě prožilo.
Náš přední psychiatr Cyril Höschl o tomto pocitu zde říká: "V omezené míře a pouze přechodně se nesprávné pocity známosti či novosti mohou vyskytnout i v normě a jsou vlastně projevem drobného zakolísání celého systému zpracování informací v mozku, asi jako když vám naladěná rozhlasová stanice na chvíli zmizí nebo zachraplá a pak se zase sama vyladí. Bývá to někdy při přechodu z bdění do spánku a naopak. Takovým jevům se říká hypnagogní a spíše než déjà vu jsou to jiné iluze, například létání, propadání, výstřelu anebo jde o přechodné pseudohalucinace, často nějaké osoby, která ve skutečnosti přítomna není. "Pseudo" se označují proto, že si ihned uvědomíte, že to nebyla skutečnost, nýbrž přelud. U pravé halucinace takový náhled chybí.
Jak taková porucha vzniká si lze představit asi tak, že ke každé informaci, která se nám dostává do vědomí, jsou automaticky přiřazovány charakteristiky, indexy, které určují (a ve vědomí představují), zda jde o informaci z vnějšího světa či z paměti nebo fantazie, zda je to informace samozřejmá (pravděpodobná) nebo absurdní (nepravděpodobná), zda se nám jenom zdá či zda ji skutečně prožíváme, zda je součástí naší zkušenosti nebo zda je zcela nová (pocit známosti či novosti).
Zařízení, které toto obstarává, se může porouchat nebo může být uměle (například pokusně) nebo chorobou či vlivem drogy (halucinogenu) aktivováno či vyřazováno z funkce, a to se pak projeví jeho selháním ("falešným poplachem", nesprávným indexováním). Jeho vinou mají pak příslušné informace nesprávné atributy a jsou vnímány chybně. Někdy však jsou tyto pocity vyvolány tím, že se vybaví skutečná dávná vzpomínka, která byla zapomenuta, ale v určité situaci se přesto vybavila."
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.