Chybí vám nějaká služba či produkt?

Já to celkem chápu. V dávných dobách, kdy se ještě vykupovaly hadry, byly tyto téměř všechny z přírodních materiálů a daly se využít třeba na výrobu podřadnějšího papíru. Dnešní "hadry" by se spíš měly třídit jako plasty . Stejné je to s tím papírem. Ve většině papíru je tolik chemie, že už se pomalu nehodí ani na spálení. Takže nějaké další využití je dost problematické.

Byvaly doby (cca 2roky zpet), kdy za zelezo bylo i pres 6Kc/kg, u papiru jste byla rad za 10hal/kg. Pak sel papir lehce nahoru a zelezo velice dolu (i pod 2Kc/kg). Dnes je zelezo kolem 3kc (a jste rad) a papir i pres 2Kc/kg. Takze s tim papirem to neni tak horke, jak pisete. Nicmene pravdou je, ze sberny papiru vychcipaly pro nezajem, protoze za 10haliru kilo se to tam nosit nevyplatilo ani opalenym spoluobcanum...

Teda já slyšela, že dříve se nosily příšerný umělý hadry. A dokonce jeden čas jsem nosila před mnoha lety po mámě umělý rolák. Jestli to byl kvalitní materiál? ...Dneska ty umělý hadry prodávat nevidím. Naštěstí. Tesilky a umělý košile, nevím co všechno se nosilo. Viděla jsem to i v pořadu Retro jaké "příjemné" hadry se dříve nosily, maminka a teta to říkaly také, jak se nedali ty umělý hadry nosit a nebylo moc možností sehnat kvalitní. Dnes je přece jen více možností a výběru oblečení. Od méně kvalitních po více.

Tehdy před mnohla lety nebyla Praha ještě přeplněná. Nedovedu si představit, jak by to smrdělo dnes, kdyby všichni měli umělý roláky a tesilky... Upadali bysme do bezvědomí.

Maky, kdysi jsem na trajektu do Anglie koupila odlakovač v takové malé oválné krabičce. Uvnitř byly lehké plátky velikosti a tvaru kosmetického tamponu, napuštěné odlakovačem. I přes šroubovací víčko docela dlouho vydrží. No a ten odlakovač, je přesně jak píšete - nehty (snad) šetří. Nevysuší tak jako ten v lahvičce. Viděla jsem ho buď v HM nebo C&A, mrkněte tam. Někde u kasy, jak mají ty blbinky, make-up, ponožky a tak.

naufrago děkuji, podívám se

Na ten napuštěný molitam již jsem také koukala, asi ho zkusím, díky.

Ta pogumovaná látka se jmenovala "vikslajvant". Prodávala se na rolích jako metráž a ženy ji kupovaly na stůl jako omyvatelné ubrusy.

Jenže - všechno se modernizuje a mění "k lepšímu". To myslím ironicky. Dříve bylo na rubu ubrusoviny silné pevné plátno a něco to vydrželo. Já z toho šila před spoustou let takové kapsáře do koupelny na drobnosti a vydrželo mi to dodnes. Ale dneska už se ta poctivá plátěná vazba na rub nedává. Spíš nějaká slabá papírovina nebo umělina, něco jako slisovaný krepák. Vytahuje se to,žmolkuje, chlupatí a nic to nevydrží. To by na pojízdnou tašku nebylo, vydrželo by to asi tak týden. Vím to, kupujeme tuto pogumovanou ubrusovinu babče pod prostěradlo a každou chvíli musím koupit novou.

Mně chybí služby. Poté, co ve městě umřel stařičký pan sklenář, je s tím velký problém. Jednoho jsem nakonec našla asi 12 km od nás, ale uzemnil mě prohlášením, že obrazy nazasklívá. Dělá tedy co?

Před půlrokem odešel do důchodu pan švec v sousední vsi. Ševcoval doma, měl dílničku a opravil levně kde co, vše, co mu lidé donesli. Obroubil koberec, podrazil boty, přišil ucho u tašky, vyměnil zip u batohu, nově potáhl látkou skládací sluneční křesílko. Měl zlaté ruce. Už nedělá, ani ze známosti. A nikoho podobného neznám. Neznám ani žádného výrostka, který by prohlásil, že se učí sklenářem či ševcem. To už nejsou dneska atraktivní povolání. Díky tomu vyházíme plno věcí, které by se ještě daly opravit a sloužily by dál. Třeba jen všít nový zip. A výrobci mají radost, mohou dál chrlit nové věci.

Vím, dneska se už s věcmi nešetří, jako dřív, ale přesto je jich plno, které by si zasloužily ještě opravit. A není kde a není kým. Jaga.

Ano, služeb, jako takových, neustále ubývá. Staří řemeslníci odcházejí, noví nepřicházejí. Být "obyčejný" řemeslník dneska není "IN". Co na tom, že pomalu nemá kdo opravit boty, vymést komín, vyrobit dveře, upéct chleba... Každý (výjimky existují, ale je jich hodně málo) touží být developer, manager, salessasistant, IT technik... Při vší úctě k těmto lidem, tyhle funkce nejsou k ničemu, když nejsou podporovány oněmi opovrhovanými "obyčejnými" řemeslníky, vytvářejícími hodnoty, pro život nezbytné. Takže za pár let budeme mít zemi plnou vysokoškoláků, kteří ale nebudou mít co dělat, protože výsledky jejich duševní práce nebude mít kdo realizovat, a kteří sami nebudou umět vzít do ruky šroubovák. Ale o nic vlastně nejde, vždyť se dá všechno dovést (třeba z Číny). A něco opravovat? Proč? Vždyť věci i s nepatrnou vadou můžeme vyhodit na skládku a z té Číny dovezeme šunt nový. Hlavně ať se kšefty hýbou!

Nedávno jsem mimoděk vyslechl část hovoru paní ve středním věku: "Představ si, že se ten náš blbec (asi syn, vnuk) chce vyučit truhlářem! Jak se s tím proboha chce dneska uživit?"... Tak jsem si vzpomněl na loňské léto, kdy jsem několik týdnů marně sháněl truhláře na opravu oken. Těch pár truhlářů, kteří to ještě umí, mělo tolik práce, že mi nabízeli termín za půl roku. To samé lakýrníci (nakonec jsem si ta okna natřel sám).

Tuhle jsem se dozvěděl šokující novinku, že se uvažuje o zavedení "pracovní výchovy" (dílny) na základních školách! Takže už chápu, proč se i tady na poradně objevují dotazy mladších tazatelů ve stylu: "do které ruky mám vzít kladivo, nebo čím zatloukat šrouby do podlahy. (Teď samozřejmě přeháním, ale ne zas tak moc). Nikdo, kdo prošel v minulosti základní školou, když byly "dílny" běžnou součástí vyučování, by se na tak základní věci neptal. Dokonce ani dívky. Dnešní školy se zkrátka ani nesnaží vzbudit v dětech zájem o práci rukama. To v budoucnu nemůže skončit dobře.

Jó? Tak to já dělám jinak: Markované zboží ukládám do tašky a pranic se nestarám o to, koho zdržuji - samozřejmě nezdržuji schválně. Předtím na pás rovnám nákup tak, aby těžší věci vzala pokladní dřív, a já je skládám na dno tašky.

Co markuje, nesleduji, ale paragon prostuduji hned po nákupu, a pokud je tam jiná cena než byla na regále, nestydím se vrátit a poukázat na chybu. Nebo odvezu nákup do auta a vrátím se do marketu, abych si rozdíl ověřila a upozorním na rozdíl v ceně na regále a na účtence. Klidně si nechám zavolat vedoucí, aťsi fronta na mě kouká jako na vraha!

Jistě máte své důvody, proč používat košík místo vozíku, možná je jenom nechápu : u regálu se sehnout a vložit zboží do košíku, u pokladny se shýbat pro zboží a pokládat ho na pás, po namarkování zase na zem do košíku... Zatím mám sice zdravý hřbet ale proč tolik námahy? A taky mi trochu vadí že to, co budu potom jíst vláčím po zemi, kde se práší, možná odletuje bláto od bot ostatních nakupujících, tu a tam do toho v tlačenici někdo kopne...

Já používám vozík, nemusím se ohýbat, a v průběhu markování skládám zaplacené zboží jednoduše přímo do rozevřené tašky na vozíku. Zcela pohodlně.

Nejen, že vám to zabalí do tašky, nebo do krabice, ale samožřejmně vám to odnese i do auta, nebo to funguje na číslo, dostanete číslo a když vyjíždíte z parkoviště tak máte připravené ty vaše krabice, jen odevzdáte číslo a oni vám je naskládají auta, vše zdarma. Když začínalo Tesco tak s těmi baliči do tašek taky začali, ale asi jen jeden den, čecháčci at si to zabalí sami. Na západě to funguje normálně.

Tak teda muzikály jsou to úplně poslední, co postrádám. A téma skutečně není podstatné.

ben - Aha, tak to jo. Něco jako: Do každé rodiny, elektrické hodiny .

Nebo možná proto, aby si lidi zpívali a nestrkali nos, kam to není žádoucí.

Andy, mam dotaz, co je to bóbik? Fast food vim, ale bóbik, ani strycek Google nenasel .

"Bóbik" je výraz z jedné velmi známé (poněkud drsné) televizní reklamy . Zde použito ve významu "asijská restaurace".

Bóbika. Asi 3 sekundy hledání.

Souhlas. Na téma "řemeslník" versus "ŘEMESLNÍK" by se dalo diskutovat asi hodně dlouho. Bohužel, drtivá většina je těch prvních. Ti druzí pak mají logicky tolik práce, že je téměř nemožné je sehnat.

Proč myslíte, že větší balení musí znamenat slevu?

Protože se ušetří za balící papír.

Myslíte, že 20 kg mohou balit do stejně tenkého papíru? A že balicí stroj na jinou velikost je zadarmo? A že s 20 kg balíky nemohou pracovat ženy, takže zas tak moc na odbyt nepůjdou ..

To by snad přivezli na paletě ne? Mají na to přece paleťák. Dyď si to z té palety lidi rozeberou, hodí na vozík a do auta. A pokud je 20kg moc tak 15kg. To se už zvednout dá to je jako balení primalexu.

cukrovarvrbatky.cz/...

cena tam ale bohužel není. Větší balení se vždy vyplatí.

@h4ever: Sice to není bez cukru - obávám se, že bez cukru čokoládu neseženete. Ale čokoláda na vaření to je a hodně dobrá. Snad nejlepší, jaká se dá u nás sehnat. V kartonu je 15 ks po 100gr. Cenu si zjistěte sám.

carlachocolate.com/...

@h4ever: Pektin např tady: pytlici.cz/...

My měli běžně ve škole na 2. stupni předměty jako POZEMKY, DÍLNY, v osmičce PÉČI O DÍTĚ /tedy dívčí část/. A také nepovinný kroužek vaření. Vzpomínám si na šikovnou paní kuchařku, která to vedla. Dělaly jsme třeba polévku, plněnou sekanou, pak i krémové řezy. Každá ze žaček zaplatila malý obnos na suroviny a když jsme uvařily, jídlo jsme si mezi sebe rozdělily a mohly ochutnat, co jsme to vyrobily.

Já si ten krémový řez nesla domů, jako svátost, aby z toho malého čtverečku ochutnali i rodiče. Taťka ochutnal a vyprskl sousto ven. Proč? My jsme totiž omylem tu upečenou buchtu vyklopily na prkénko, kde mezitím jiná parta třela česnek do sekané. No a holky to neumyly. Nebylo to k jídlu. A taťka se mi ještě dlouho smál.

Ale je fakt, že jsme se naučili dost praktických věcí už ve škole. Všichni nešli na studie a praktické dovednosti se hodily všem. Domácnost měla později každá z nás. Byly to pěkné chvíle ve škole a pěkné vzpomínky. Jaga.

Ten zmíněný "vikslajvant" asi nebude to, co hledáte. Je to tenké plátno, na jehož lícové straně je vrstva plastu. Takže v podstatě je to zpevněná plastová folie. Na omyvatelný ubrus dobré, na šití čehokoliv prakticky nepoužitelné.

Jo ale já bych chtěl aby to bylo běžněji přístupné v běžných supermárketech nebo v malých obchodech ale abych to nemusel objednávat přes internet protože platit navíc poštovné tím se všechno komplikuje a navíc je rostě jednodušší si pro to zakít do kamenného obchodu.

A ta kakaová hmota obsahuje i kakaové máslo? Tím si nejsem jistý. Není to spíš jakože oddělené od sebe kakaové máslo zvlášť a kakaová hmota zvlášť jakože bez kakaového másla?

Jinak já jsem zvyklý nakupovat Figaro na vaření za 13 kč 100g (ve slevě) a tím pádem 13 kč za 50g pravé čokolády. Takže aby to měli ještě ve slevě za 65kč 250g.

Hever, jestli chceš vědět přesné složení, tak si na internetu vyťukej "Čokoláda do fontány". Vyskočí Ti několik obchodů a za chvíli máš jasno. Já jsem Ti právě našla hořká čokoláda, 60% kakaa v čočkách, 1 kg. 239 Kč, je v ní vyšší obsah kakaového másla a proto se do ní už nemusí nic přidávat. Je to značka Carla, myslím.Ale je jich tam víc. Chce to jen pohledat. A mají samozřejmě také kamenné obchody, záleží na tom, kde bydlíš. Já osobně objednávám třeba semínka a oříšky a další atypické potraviny. Vůbec mi nevadí, že musím zaplatit za poštovné, protože si toho pokaždé objednám víc, tak na půl roku a mám vystaráno. Tady u nás ty semínka, nebo oleje mají daleko dražší v těch speciálních obchodech a hlavně nemají všechny co já chci. Takže na tom stejně vydělám. Ještě se kouknu na jiný portál a dopíšu. Ale jsem si jistá, že se ta čokoláda sehnat dá a že bude lepší než ta běžná na vaření co se normálně dá koupit všude.

Ta cena není špatná, protože když nahrubo vydělím 239kč / 20 tak jsem na 11,95 za 50g čokolády. Jakože ve Figaru je 50% podíl čokolády (ještě tam je mléčná složka nevím kolik procent).

Mně by bohatě stačilo, kdyby fungovaly prádelny - jako v Big Bangu - v domě. Občas si říkám proč je v domě se 12 byty 12 praček. Stačila by jedna nebo dvě ve sklepě, ne?

Ale pak mě napadne, že jsou sousedi, se kterými by člověk asi pračku sdílet nechtěl... a pak, jak dlouho by asi vydržela?

O těch veřejných prádelnách - snad v Praze - jsem četla. Ceník: 90,- za vyprání. Pro chlapa, který bude sám bydlet rok a pere 1x za dva týdny, určitě i tak výhodné, ale jinak jsem se té ceně nestačila divit.

Bývaly časy, kdy společná pračka, mandl a sušárny byly součástí vybavení normálního bytového domu. Životnost vybavení byla tak 30 let.

U rodičů je pračka z roku 1965 stále v provozu, ždímačka z roku cca 1980 - a ta opravdu ždímá, na rozdíl od automatických praček.

V našem domě máme vybavení z roku 1985, sice by bylo funkční, ale není užívané a tak nemá elektrorevizi a je odpojené.

Ovšem někde mají v domě hovada a podle toho to vypadá ...

Mimochodem - nikdy nešlo o majetek v socialistickém vlastnictví.

Magdone
normální fungující firma má víc vlastníků, než měla družstva na Jižňáku členů. V tom problém nebude. Spíš jsou pražáci zvyklí krást.

"Životnost vybavení byla tak 30 let."

Jenže díky tomu, že to byl majetek v "socialistickém vlastnictví" a podle toho s ním bylo zacházeno, zkrátila se obvykle jeho životnost na několik málo let a protože jeho výměna byla plánována v rámci "pětiletky", nebyl šance, že by nefunkčnost někdo operativně řešil.

ra252 - "...nikdy nešlo o majetek v socialistickém vlastnictví"

Chcete říct, že pražské sídliště "Jižní město" vlastnil před revolucí soukromník? Tehdy byly jen 2 možnosti - stát, nebo bytové družstvo. To družstvo mělo několik tisíc členů, takže se v přístupu od toho státu ke společnému majetku zas tak moc nelišilo.

Lucie, tyto prádelny existují v Praze a ve větších městech. Žila jsem v cizině a znám to velmi dobře, a když jsem se vrátila domů, tak mne také napadlo že v našem městě to vůbec není a že by to stálo za to zřídit si takový podnik. Začala jsem se o to hodně zajímat a nakonec jsem to nechala plavat. Jedna taková pračka stojí kolem 120 tisíc a jedna pračka nestačí, musíš jich mít víc, aby to mělo smysl. Dále musíš mít zajištěný nostop servis na ty pračky, protože lidi jsou prasata a je jim jedno jak s přístrojem zachází. není to jejich, tak jim to je fuk. Dále spotřeba vody a elektřiny, dále někdo kdo by tam alespoň třikrát za den šel, aby to zkontroloval. Nájem toho obejktu a dál a dál. Když jsem si to spočítala a uvážila kolik bych musela investovat a kolik by to vyneslo, tak jsem sklapla sešit a vykašlala se na to.

Chybi tady seznamovaci kavarnicky nebo hospudky pro nezadane, jak to kdo ma rad dat si treba kavu nebo pivo i neco k zakousnuti a pri tom se rozhlednout kolem sebe po singl zenach a muzich bez partneru, kteri by se radi seznamili kdykoliv i behem dne po ceste mestem bez nutnosti nejake registrace s poplatky nejakym organizatorum, seznamovaci metro se nejak neujalo a stejne je jen v Praze

Chatařko, to máte pravdu. Malometrážní, ale "vymyšlené" byty. S vestavěnými úložnými prostorami v předsíni, aby nebylo třeba skříní a skříněk. Se sprchovacím koutem, protože pro staré lidi je vana problémem.

chatařka-v našem městě to je.Dostanete městský byt(sice za nevratnou kauci 40tis.)ale nájem se vším všudy(el.,topení,voda...)je potom za 3800kč.Třeba kamarádka si to nedá vymluvit a chce jít do podnájmu za 10tis.Kdyby si to spočítala,tak vyjde lépe v tom městském.Taky o tom hodně lidí neví nebo si myslí,že je to nějaké sociální bydlení či co.Jednou jsem to napsala i sem a označilo mě pár lidí za hloupou(např.evlis atd.)asi to taky neznají a označují druhé za hloupé.Já takhle bydlela v městském 8let a stihla si hodně našetřit...no a teď máme koupený svůj byt.Jsem v našem městě spokojená,je vstřícné k lidem v hodně směrech.Dokonce město některé byty v domově důchodců pronajímalo,takže i tohle tady máme,to mladí+staří.Jen byl problém,že byli méně přizpůsobiví,ale podmínky mají všichni stejné bílí,tmaví...takže je město brzo vystěhovalo.Teď jsou tam podle mě lepší nájemníci.

Ale jinak máte pravdu,startovací byty-zadarmo-by byly fajn.Těžko říct jak by se k tomu mladí chovali kdyby to bylo zadarmo a hned jejich.

Vnitřek vypínače se prodává běžně.

Však on se nějaký Karaba najde.