Chybí vám nějaká služba či produkt?

Jo. Teď mě napadá třeba - sběrné suroviny. Za socialismu vykupovali papír (veškerý), kovy, hadry, ... Teď lze najít ještě tak výkup kovů, ale papír je málokde (a když už, tak třeba berou jen noviny) a hadry, sklo atd. nikde.

Já to celkem chápu. V dávných dobách, kdy se ještě vykupovaly hadry, byly tyto téměř všechny z přírodních materiálů a daly se využít třeba na výrobu podřadnějšího papíru. Dnešní "hadry" by se spíš měly třídit jako plasty . Stejné je to s tím papírem. Ve většině papíru je tolik chemie, že už se pomalu nehodí ani na spálení. Takže nějaké další využití je dost problematické.

Byvaly doby (cca 2roky zpet), kdy za zelezo bylo i pres 6Kc/kg, u papiru jste byla rad za 10hal/kg. Pak sel papir lehce nahoru a zelezo velice dolu (i pod 2Kc/kg). Dnes je zelezo kolem 3kc (a jste rad) a papir i pres 2Kc/kg. Takze s tim papirem to neni tak horke, jak pisete. Nicmene pravdou je, ze sberny papiru vychcipaly pro nezajem, protoze za 10haliru kilo se to tam nosit nevyplatilo ani opalenym spoluobcanum...

Teda já slyšela, že dříve se nosily příšerný umělý hadry. A dokonce jeden čas jsem nosila před mnoha lety po mámě umělý rolák. Jestli to byl kvalitní materiál? ...Dneska ty umělý hadry prodávat nevidím. Naštěstí. Tesilky a umělý košile, nevím co všechno se nosilo. Viděla jsem to i v pořadu Retro jaké "příjemné" hadry se dříve nosily, maminka a teta to říkaly také, jak se nedali ty umělý hadry nosit a nebylo moc možností sehnat kvalitní. Dnes je přece jen více možností a výběru oblečení. Od méně kvalitních po více.

Tehdy před mnohla lety nebyla Praha ještě přeplněná. Nedovedu si představit, jak by to smrdělo dnes, kdyby všichni měli umělý roláky a tesilky... Upadali bysme do bezvědomí.

Ano, chybí, jako malá si pamatuji na tetu, že používala odlakovač na nehty ve formě krému, byl v tubě a nehty šetřil. Nyní v každé parfumerii na mne divně koukají, co že to chci. Se ani nedivím, je to již padesát let. Možná někdo o takovém odlakovači víte a poradíte mi, kde sehnat. Děkuji.

Maky, kdysi jsem na trajektu do Anglie koupila odlakovač v takové malé oválné krabičce. Uvnitř byly lehké plátky velikosti a tvaru kosmetického tamponu, napuštěné odlakovačem. I přes šroubovací víčko docela dlouho vydrží. No a ten odlakovač, je přesně jak píšete - nehty (snad) šetří. Nevysuší tak jako ten v lahvičce. Viděla jsem ho buď v HM nebo C&A, mrkněte tam. Někde u kasy, jak mají ty blbinky, make-up, ponožky a tak.

naufrago děkuji, podívám se

Na ten napuštěný molitam již jsem také koukala, asi ho zkusím, díky.

Dobrý pozdní večer.

Ano, chybí mi např. tyto produkty:

Všude, kde prodávají tašky na kolečkách jsem se ptala na náhradní tašku. Neprodávají. Nevím ani, kde by se dala koupit ta pogumovaná látka. Snad bych zvládla tašku si ušít a byla by " s kapsičkami". Na bocích pro deštník a minerálku, vpředu ta prostorová – nakládaná a vzadu malá kapsička pro jízdenku, jízdní řád.

Kolečka u tašek taky nemají dlouhého trvání – brzy se vymačkají, nechala jsem si dát kolečka z golfového kočárku.

V domácích potřebách prodávají 3 velikosti lisů na ovoce, ale i ten nejmenší je ještě velký.

Ta pogumovaná látka se jmenovala "vikslajvant". Prodávala se na rolích jako metráž a ženy ji kupovaly na stůl jako omyvatelné ubrusy.

Jenže - všechno se modernizuje a mění "k lepšímu". To myslím ironicky. Dříve bylo na rubu ubrusoviny silné pevné plátno a něco to vydrželo. Já z toho šila před spoustou let takové kapsáře do koupelny na drobnosti a vydrželo mi to dodnes. Ale dneska už se ta poctivá plátěná vazba na rub nedává. Spíš nějaká slabá papírovina nebo umělina, něco jako slisovaný krepák. Vytahuje se to,žmolkuje, chlupatí a nic to nevydrží. To by na pojízdnou tašku nebylo, vydrželo by to asi tak týden. Vím to, kupujeme tuto pogumovanou ubrusovinu babče pod prostěradlo a každou chvíli musím koupit novou.

Mně chybí služby. Poté, co ve městě umřel stařičký pan sklenář, je s tím velký problém. Jednoho jsem nakonec našla asi 12 km od nás, ale uzemnil mě prohlášením, že obrazy nazasklívá. Dělá tedy co?

Před půlrokem odešel do důchodu pan švec v sousední vsi. Ševcoval doma, měl dílničku a opravil levně kde co, vše, co mu lidé donesli. Obroubil koberec, podrazil boty, přišil ucho u tašky, vyměnil zip u batohu, nově potáhl látkou skládací sluneční křesílko. Měl zlaté ruce. Už nedělá, ani ze známosti. A nikoho podobného neznám. Neznám ani žádného výrostka, který by prohlásil, že se učí sklenářem či ševcem. To už nejsou dneska atraktivní povolání. Díky tomu vyházíme plno věcí, které by se ještě daly opravit a sloužily by dál. Třeba jen všít nový zip. A výrobci mají radost, mohou dál chrlit nové věci.

Vím, dneska se už s věcmi nešetří, jako dřív, ale přesto je jich plno, které by si zasloužily ještě opravit. A není kde a není kým. Jaga.

Ano, služeb, jako takových, neustále ubývá. Staří řemeslníci odcházejí, noví nepřicházejí. Být "obyčejný" řemeslník dneska není "IN". Co na tom, že pomalu nemá kdo opravit boty, vymést komín, vyrobit dveře, upéct chleba... Každý (výjimky existují, ale je jich hodně málo) touží být developer, manager, salessasistant, IT technik... Při vší úctě k těmto lidem, tyhle funkce nejsou k ničemu, když nejsou podporovány oněmi opovrhovanými "obyčejnými" řemeslníky, vytvářejícími hodnoty, pro život nezbytné. Takže za pár let budeme mít zemi plnou vysokoškoláků, kteří ale nebudou mít co dělat, protože výsledky jejich duševní práce nebude mít kdo realizovat, a kteří sami nebudou umět vzít do ruky šroubovák. Ale o nic vlastně nejde, vždyť se dá všechno dovést (třeba z Číny). A něco opravovat? Proč? Vždyť věci i s nepatrnou vadou můžeme vyhodit na skládku a z té Číny dovezeme šunt nový. Hlavně ať se kšefty hýbou!

Nedávno jsem mimoděk vyslechl část hovoru paní ve středním věku: "Představ si, že se ten náš blbec (asi syn, vnuk) chce vyučit truhlářem! Jak se s tím proboha chce dneska uživit?"... Tak jsem si vzpomněl na loňské léto, kdy jsem několik týdnů marně sháněl truhláře na opravu oken. Těch pár truhlářů, kteří to ještě umí, mělo tolik práce, že mi nabízeli termín za půl roku. To samé lakýrníci (nakonec jsem si ta okna natřel sám).

Tuhle jsem se dozvěděl šokující novinku, že se uvažuje o zavedení "pracovní výchovy" (dílny) na základních školách! Takže už chápu, proč se i tady na poradně objevují dotazy mladších tazatelů ve stylu: "do které ruky mám vzít kladivo, nebo čím zatloukat šrouby do podlahy. (Teď samozřejmě přeháním, ale ne zas tak moc). Nikdo, kdo prošel v minulosti základní školou, když byly "dílny" běžnou součástí vyučování, by se na tak základní věci neptal. Dokonce ani dívky. Dnešní školy se zkrátka ani nesnaží vzbudit v dětech zájem o práci rukama. To v budoucnu nemůže skončit dobře.

Trochu jsem se zamyslela,ale jednu službu bych brala.Viděla jsem to v seriálu Ženatý se závazky a už tenkrát to tam měli.

Nacpávač tašek-zdálo se mi to divné,ale když dělá člověk větší nákup,což pro rodinu bývá snad co 3-4dny,tak nestíhám sledovat kasu,jestli to markuje správně a ještě házet do vozíku.Do tašky to někdy nestíhám vůbec,většinou to ženou rychle přes kasu...jednou mi v tom fofru i vypadly okurky.Hromada věcí za kasou,do toho tahat peněženku,jsem ráda,když nic nezapomenu nebo mi něco nevypadne v tom fofru.Takže já bych brala kluka co mi to pomůže balit do tašek a já potom už jen vyjedu/vyjdu s plnýma taškama z obchodu.

valdemar-nejen já,ale i důchodci.Jak já je vždycky vidím jaký podávají výkon,při nákupu.Každopádně jsem sportovec,ale ohýbat se se zbožím do tašky která leží na zemi,protože chodím s košíkem(málokdy s vozíkem)a za pokladnou je jen malý pultík,tak není kam jinam tašku dát...je fakt někdy výkon.A hlavně ať se nic nevysype,jedna s tašek nepřevrátí apod.

Jó? Tak to já dělám jinak: Markované zboží ukládám do tašky a pranic se nestarám o to, koho zdržuji - samozřejmě nezdržuji schválně. Předtím na pás rovnám nákup tak, aby těžší věci vzala pokladní dřív, a já je skládám na dno tašky.

Co markuje, nesleduji, ale paragon prostuduji hned po nákupu, a pokud je tam jiná cena než byla na regále, nestydím se vrátit a poukázat na chybu. Nebo odvezu nákup do auta a vrátím se do marketu, abych si rozdíl ověřila a upozorním na rozdíl v ceně na regále a na účtence. Klidně si nechám zavolat vedoucí, aťsi fronta na mě kouká jako na vraha!

Jistě máte své důvody, proč používat košík místo vozíku, možná je jenom nechápu : u regálu se sehnout a vložit zboží do košíku, u pokladny se shýbat pro zboží a pokládat ho na pás, po namarkování zase na zem do košíku... Zatím mám sice zdravý hřbet ale proč tolik námahy? A taky mi trochu vadí že to, co budu potom jíst vláčím po zemi, kde se práší, možná odletuje bláto od bot ostatních nakupujících, tu a tam do toho v tlačenici někdo kopne...

Já používám vozík, nemusím se ohýbat, a v průběhu markování skládám zaplacené zboží jednoduše přímo do rozevřené tašky na vozíku. Zcela pohodlně.

Nejen, že vám to zabalí do tašky, nebo do krabice, ale samožřejmně vám to odnese i do auta, nebo to funguje na číslo, dostanete číslo a když vyjíždíte z parkoviště tak máte připravené ty vaše krabice, jen odevzdáte číslo a oni vám je naskládají auta, vše zdarma. Když začínalo Tesco tak s těmi baliči do tašek taky začali, ale asi jen jeden den, čecháčci at si to zabalí sami. Na západě to funguje normálně.

Chybí mi odborníci. Řekl bych, že blbost tu jen kvete.

Mimochodem - nikdo nezmínil to, co tu chybí nejvíc - péče o přestárlé. Domovy důchodců, pečovateláky apod ...

Dobrý den, tato republika trpí nedostatkem muzikálů. Stále mám dojem, že i přes nesmírnou snahu tvůrců (kteří jistě umí zhudebnit i tel. seznam), je to zoufale málo. Takže, já hlasuji pro nové muzikály (téma není podstatné - stačí hodně barev, jedna nosná melodie + "vata"). Zdravím!

magdon - já je také nemusím, ale společnost není ještě muzikálově uspokojena, tak jsem toto navrhl, abych pomohl ukojit zájem společnosti. Já myslím, že muzikál patří do každé vesnice .

Tak teda muzikály jsou to úplně poslední, co postrádám. A téma skutečně není podstatné.

ben - Aha, tak to jo. Něco jako: Do každé rodiny, elektrické hodiny .

Nebo možná proto, aby si lidi zpívali a nestrkali nos, kam to není žádoucí.

Chybí mně obyčejný bramborový/vlašský salát, který by nechutnal, jak když ho vyrobily v Chemických závodech Litvínov. Přestala jsem z toho důvodu kupovat chlebíčky, obložená vejce, saláty, je to nepoživatelné. Chybí mně obyčejný bufet, kde bych si ho mohla dát rychle, na stojáka a nestál stovku. Jsou tu kolem jen samé bóbiky a fast foody.

A potom mně chybí něco mezi MHD a taxi, něco na způsob spolujízdy? Pokud se potřebuji v Pze dostat do centra, abych nemusela MHD, nebo vlastním autem a zároveň neplatila 400 Kč za taxi. Prostě něco mezi, cenově přijatelného?

jj, číňani

Andy, mam dotaz, co je to bóbik? Fast food vim, ale bóbik, ani strycek Google nenasel .

"Bóbik" je výraz z jedné velmi známé (poněkud drsné) televizní reklamy . Zde použito ve významu "asijská restaurace".

Bóbika. Asi 3 sekundy hledání.

Ano ,velice chybi -slusny,spolehlivy , odbornik ve svem oboru (jedno jake remeslo),to co jsem vyjmenovala,tak tech je setsakramensky MALO !

Souhlas. Na téma "řemeslník" versus "ŘEMESLNÍK" by se dalo diskutovat asi hodně dlouho. Bohužel, drtivá většina je těch prvních. Ti druzí pak mají logicky tolik práce, že je téměř nemožné je sehnat.

Tady u nas se rika: ten co neco umi,dela tady u nas za kopcem v Nemecku,a ti ostatni zustali tady.

Jak babajaga připomněla, chybí mi kvalitní "vyxlajvantové" ubrusy podlepené pevným plátnem...vydržely roky.Ne pro sebe do kuchyně nebo nedejbože do obýváku, ale můj devadesátiletý tatka ho vyžáduje do své kuchyně, rohy už se proklubaly, takže tak, ten pořádný ubrus...

zavináči, mě ta metráž chybí taky, obzvláště partiová, tam jsem nakoupila levně spousty metráže a našila dětem i sobě hodně věcí

Toho by bylo více, ale třeba z potravin mě chybí některé suroviny které jsou běžně k dostání ve velkovýrobě, ale v maloobchodě se vůbec nedají sehnat. Když si člověk chce sám ukuchtit nějaké sladkosti. Tak například mláčná čokoláda na vaření bez cukru. Nedá se sehnat. Běžně co vyrábí Figaro tam je 53% cukru + cca 5% plamový tuk. Čokoláda tedy dělá jen 42%! A já bych si té pravé čokolády na vaření třeba klidně koupil kilo, dvě, ale prostě není. Pak tu jsou různé hořké čokolády na vaření, k tomu stačí přisypat sušené mléko a je z toho mléčná, jenže opět je v tom spoustu cukru. Takže zase nic.

Pak mám pocit, že třeba rozinky se ještě dodatečně přislazují cukrem aby byly ještě víc sladší. Bo to není možné, že by sušené ovoce bylo tak strašně sladké. Rozinky nebo Sultánky se dají normálně používat jako sladidlo. Vyrábím si třeba sušené ovoce obalované v čokoládě. Když dám sultánky do figara tak je to přeslazené jak prase. Nedá se jíst. Když si ale usuším domácí švestky a obalím v čokoládě figaro tak pohoda. Prostě ty rozinky bez cukru asi nejsou.

Pak bych třeba chtěl nakupovat některé věci ve velkém například 10-20kg cukru nebo mouky ale s patřičnou slevou. To jsou suroviny které se u nás rychle vypotřebují a je nesmyslné je nakupovat po 1kg baleních. Kdo tohle vymyslel? Prodejci se snaží odrbat zákazníky jak to jen jde. Na co menší balení to rozdělí, tím víc vydělaj. To je mi jasné, ale jáí chci velké balení a ne malé ve kterém není žádná sleva.

Nebo sirupy Hello apod. je to glukózový sirup, voda a ochucovadlo a vystačí 1 osobě na 14 dní. Ale té vody je tam poněkud hodně. V podstatě prodávají jen ochucenou vodu. Přitom když si to vyrobím doma z pravé šťávy a z hustějšího glukóvého sirupu (z cukru a vody) dostanu na stejný objem a vystačí 1 osobě na jeden měsíc. Prostě na tom je vidět jak nás šidí. Já bych si raději koupil láhev co vydrží měsíc nebo si to vyrobím sám, to se mi ještě stále vyplatí.

Schází mi pektiny do potravinářských výrobků. Nevím kde se dají sehnat. Vepřová želatina mi nechutná, želatina z řas se nedá sehnat (v Kauflandu) nebo je moc drahá. Pektiny se přitom běžně přidávaj například do povidel, džemů, dezertů.

Proč myslíte, že větší balení musí znamenat slevu?

Protože se ušetří za balící papír.

Myslíte, že 20 kg mohou balit do stejně tenkého papíru? A že balicí stroj na jinou velikost je zadarmo? A že s 20 kg balíky nemohou pracovat ženy, takže zas tak moc na odbyt nepůjdou ..

To by snad přivezli na paletě ne? Mají na to přece paleťák. Dyď si to z té palety lidi rozeberou, hodí na vozík a do auta. A pokud je 20kg moc tak 15kg. To se už zvednout dá to je jako balení primalexu.

http://www.cukrovarvrbatky.cz/cukr-krystal-15-kg/

cena tam ale bohužel není. Větší balení se vždy vyplatí.

@h4ever: Sice to není bez cukru - obávám se, že bez cukru čokoládu neseženete. Ale čokoláda na vaření to je a hodně dobrá. Snad nejlepší, jaká se dá u nás sehnat. V kartonu je 15 ks po 100gr. Cenu si zjistěte sám.

http://www.carlachocolate.com…-detail/26/cokolada-na-vareni

@h4ever: Pektin např tady: http://www.pytlici.cz/produkt…la/915-citrusovy-pektin-100-g

Dobrý pozdní večer. (zase taková divná doba, jak ten čas nazvat)?

Děkuji babojago za radu. Slovo "vikslajvant" jsem u nás snad ani neslyšela. Zkusím se někde poptat. I když jak uvádíte, že se to používalo jako ubrus, nevím, jestli to bude přesně to, co potřebuji. Dnes je ta tkanina nahoře, je umělá a zespodu je nepromokavá. I batohy se z toho šijí.

Taky se přikláním k tomu, nevyhazovat hned všechno, pokud to jde, tak věc opravit. Některé věci si dokážu pro sebe opravit a dokonce mě to i baví.

A jak píše magdon, "pracovní výchova" (dílny) byl dobrý předmět, u nás jej školáci mají. Na srazu tříd jsme měli i prohlídku ve škole, dílnu mají vybavenou.

My jsme měly i kroužek šití, myslím, že by to dnešním děvčatům jen prospělo.

Připadá mi, že v dnešní době asi vyučují ve škole spíše předmět "kouzelnictví". Spousta mladých jen přemýšlí, jak koho obrat, ošálit, hodně peněz vydělat a mnoho se nenadělat a neušpinit. Když už se to stane, že se "ušpiní", tak rychle to přehodit na někoho jiného. Doma je rodiče podrží, zastanou se jich. Člověk se ohradí a rázem je z oběti agresor. Mám své zkušenosti, ale to je pro jiné téma, jenže nejsem taková spisovatelka.

Zpátky ke službám, které chybí. Vzpomněla jsem si, že jsem se poptávala i na nové potahy na zahradní houpačky, taky je neprodávají. A navíc, je spousta typů a velikostí houpaček. To by byl spíše tip pro nějakou zakázkovou firmu přijet, poměřit, ušít.

My měli běžně ve škole na 2. stupni předměty jako POZEMKY, DÍLNY, v osmičce PÉČI O DÍTĚ /tedy dívčí část/. A také nepovinný kroužek vaření. Vzpomínám si na šikovnou paní kuchařku, která to vedla. Dělaly jsme třeba polévku, plněnou sekanou, pak i krémové řezy. Každá ze žaček zaplatila malý obnos na suroviny a když jsme uvařily, jídlo jsme si mezi sebe rozdělily a mohly ochutnat, co jsme to vyrobily.

Já si ten krémový řez nesla domů, jako svátost, aby z toho malého čtverečku ochutnali i rodiče. Taťka ochutnal a vyprskl sousto ven. Proč? My jsme totiž omylem tu upečenou buchtu vyklopily na prkénko, kde mezitím jiná parta třela česnek do sekané. No a holky to neumyly. Nebylo to k jídlu. A taťka se mi ještě dlouho smál.

Ale je fakt, že jsme se naučili dost praktických věcí už ve škole. Všichni nešli na studie a praktické dovednosti se hodily všem. Domácnost měla později každá z nás. Byly to pěkné chvíle ve škole a pěkné vzpomínky. Jaga.

Ten zmíněný "vikslajvant" asi nebude to, co hledáte. Je to tenké plátno, na jehož lícové straně je vrstva plastu. Takže v podstatě je to zpevněná plastová folie. Na omyvatelný ubrus dobré, na šití čehokoliv prakticky nepoužitelné.

Když jsem začínala s rodinným životem a museli jsme žít velice skromně, dalo se ušetřit pouze na jídle. Byla možnost levnějších surovin. Tak jsme často měli brambory s kyškou, zelí a bůček, chleba s máslem nebo sádlem, bramboráky, česnekový nebo hlavičkový salám (byl z odpadového masa, bez obilovin nebo jiných fuj). Byl únik, možnost úspory, za levné suroviny. Příjde mi, že to dnes nejde, ikdyž se nekupuje losos nebo pravá svíčková, výjde to nastejno.

Magdon, vikslajvant neboli pogumované plátno, to je jeden materiál. Ale na trhu je už několik let ubrusovina, která se dá utírat i prát. Prý je to nějaké použití teflonu nebo co. Ale od běžného textilu je to téměř těžko rozrznatelné. Ikdyž je to vpodstatě nějaký bakelit.

Třeba: http://www.ubrusy.eu/

Dobrý den.

Magdon, děkuji za poznatek. Někdy se chodím podívat i do sekáčů, kdybych něco vhodného našla. Nebo později koupím novou celou tašku.

Pro H4ever. Ta čokoláda o které mluvíte se dá lehce sehnat. Jmenuje se to kakaová hmota značka Callebaut, 250g za 89Kč, je bez cukru 100% čistá kakaová hmota. Je to ve formě takových placatých pecek, které se rozehřejí. Nebo značka Carla, také docela velký výběr. Nebo hledat pod názvem "čokoláda do fontány". Znám to z ciziny a tady to mají také. Je i Belgická čokoláda v této formě. "Venku" se právě používá do pečení a dortů, krémů a tak podobně. Jsou to prostě takové čokoládové "pecky", které nejsou slazené vůbec. Mají i ty bílé. Ale těm teda já neholduji.

Takže ono se toho možná tady sehnat víc než si myslíme, ale je třeba vědět jak a pod jakým názvem. Také kolikrát nevím jak hledat, ale tuhle čokoládu náhodou znám a vím, že existuje. Možná by se dala sehnat i ta mouka a cukr v desetikilovém balení. Ale že by byla množstevní cena, tím si jista nejsem. Tohle u nás bohužel neexistuje, to jde a je to běžné pouze v cizině. Znám to.

Jo ale já bych chtěl aby to bylo běžněji přístupné v běžných supermárketech nebo v malých obchodech ale abych to nemusel objednávat přes internet protože platit navíc poštovné tím se všechno komplikuje a navíc je rostě jednodušší si pro to zakít do kamenného obchodu.

A ta kakaová hmota obsahuje i kakaové máslo? Tím si nejsem jistý. Není to spíš jakože oddělené od sebe kakaové máslo zvlášť a kakaová hmota zvlášť jakože bez kakaového másla?

Jinak já jsem zvyklý nakupovat Figaro na vaření za 13 kč 100g (ve slevě) a tím pádem 13 kč za 50g pravé čokolády. Takže aby to měli ještě ve slevě za 65kč 250g.

Hever, jestli chceš vědět přesné složení, tak si na internetu vyťukej "Čokoláda do fontány". Vyskočí Ti několik obchodů a za chvíli máš jasno. Já jsem Ti právě našla hořká čokoláda, 60% kakaa v čočkách, 1 kg. 239 Kč, je v ní vyšší obsah kakaového másla a proto se do ní už nemusí nic přidávat. Je to značka Carla, myslím.Ale je jich tam víc. Chce to jen pohledat. A mají samozřejmě také kamenné obchody, záleží na tom, kde bydlíš. Já osobně objednávám třeba semínka a oříšky a další atypické potraviny. Vůbec mi nevadí, že musím zaplatit za poštovné, protože si toho pokaždé objednám víc, tak na půl roku a mám vystaráno. Tady u nás ty semínka, nebo oleje mají daleko dražší v těch speciálních obchodech a hlavně nemají všechny co já chci. Takže na tom stejně vydělám. Ještě se kouknu na jiný portál a dopíšu. Ale jsem si jistá, že se ta čokoláda sehnat dá a že bude lepší než ta běžná na vaření co se normálně dá koupit všude.

Ta cena není špatná, protože když nahrubo vydělím 239kč / 20 tak jsem na 11,95 za 50g čokolády. Jakože ve Figaru je 50% podíl čokolády (ještě tam je mléčná složka nevím kolik procent).

No joaž dneska mi to docvaklo s dotazem co se tady objevil.

Uvítala bych veřejnou prádelnu.Takovou jak v amerických filmech.Byty jsou v oblibě malé,lidé žijí hodně v podnájmech a hlavně nemají kolikrát peníze na koupi zařízení.Takže proč nechodit do prádelny,mezitím si nakoupit,zajít na kafe,potom to hodit i usušené do tašky a hurá domů.

Když si vezmu kolik lidí v dnešní době bydlí singl,studenti,důchodci nebo bezdětné páry,tak by se to vyplatilo.Jen na to lidé nejsou zvyklí,takže by to musela být rozumná cena a dobrý marketing,aby se to naučili využívat.S dobrou kavárnou hned vedle nebo obchodem,tak já bych to uvítala.

Mně by bohatě stačilo, kdyby fungovaly prádelny - jako v Big Bangu - v domě. Občas si říkám proč je v domě se 12 byty 12 praček. Stačila by jedna nebo dvě ve sklepě, ne?

Ale pak mě napadne, že jsou sousedi, se kterými by člověk asi pračku sdílet nechtěl... a pak, jak dlouho by asi vydržela?

O těch veřejných prádelnách - snad v Praze - jsem četla. Ceník: 90,- za vyprání. Pro chlapa, který bude sám bydlet rok a pere 1x za dva týdny, určitě i tak výhodné, ale jinak jsem se té ceně nestačila divit.

Bývaly časy, kdy společná pračka, mandl a sušárny byly součástí vybavení normálního bytového domu. Životnost vybavení byla tak 30 let.

U rodičů je pračka z roku 1965 stále v provozu, ždímačka z roku cca 1980 - a ta opravdu ždímá, na rozdíl od automatických praček.

V našem domě máme vybavení z roku 1985, sice by bylo funkční, ale není užívané a tak nemá elektrorevizi a je odpojené.

Ovšem někde mají v domě hovada a podle toho to vypadá ...

Mimochodem - nikdy nešlo o majetek v socialistickém vlastnictví.

Magdone
normální fungující firma má víc vlastníků, než měla družstva na Jižňáku členů. V tom problém nebude. Spíš jsou pražáci zvyklí krást.

"Životnost vybavení byla tak 30 let."

Jenže díky tomu, že to byl majetek v "socialistickém vlastnictví" a podle toho s ním bylo zacházeno, zkrátila se obvykle jeho životnost na několik málo let a protože jeho výměna byla plánována v rámci "pětiletky", nebyl šance, že by nefunkčnost někdo operativně řešil.

ra252 - "...nikdy nešlo o majetek v socialistickém vlastnictví"

Chcete říct, že pražské sídliště "Jižní město" vlastnil před revolucí soukromník? Tehdy byly jen 2 možnosti - stát, nebo bytové družstvo. To družstvo mělo několik tisíc členů, takže se v přístupu od toho státu ke společnému majetku zas tak moc nelišilo.

Lucie, tyto prádelny existují v Praze a ve větších městech. Žila jsem v cizině a znám to velmi dobře, a když jsem se vrátila domů, tak mne také napadlo že v našem městě to vůbec není a že by to stálo za to zřídit si takový podnik. Začala jsem se o to hodně zajímat a nakonec jsem to nechala plavat. Jedna taková pračka stojí kolem 120 tisíc a jedna pračka nestačí, musíš jich mít víc, aby to mělo smysl. Dále musíš mít zajištěný nostop servis na ty pračky, protože lidi jsou prasata a je jim jedno jak s přístrojem zachází. není to jejich, tak jim to je fuk. Dále spotřeba vody a elektřiny, dále někdo kdo by tam alespoň třikrát za den šel, aby to zkontroloval. Nájem toho obejktu a dál a dál. Když jsem si to spočítala a uvážila kolik bych musela investovat a kolik by to vyneslo, tak jsem sklapla sešit a vykašlala se na to.

,,Mi chybí taková metráž jako byla dřív..

Chybi tady seznamovaci kavarnicky nebo hospudky pro nezadane, jak to kdo ma rad dat si treba kavu nebo pivo i neco k zakousnuti a pri tom se rozhlednout kolem sebe po singl zenach a muzich bez partneru, kteri by se radi seznamili kdykoliv i behem dne po ceste mestem bez nutnosti nejake registrace s poplatky nejakym organizatorum, seznamovaci metro se nejak neujalo a stejne je jen v Praze

Menší levné byty. Pro mladé jako starovací, pro důchodce bezbarierové na únosné stáří. Ale pod jednou střechou.Vím, jak máti vadilo, že v penzionu nepotkala mladé. Že prý je to depresivní a nepřirozené. Dřív byly byty státní. Teď město postaví, ale drahé je to a většinou zbytečně honosné. Jak kde.

Chatařko, to máte pravdu. Malometrážní, ale "vymyšlené" byty. S vestavěnými úložnými prostorami v předsíni, aby nebylo třeba skříní a skříněk. Se sprchovacím koutem, protože pro staré lidi je vana problémem.

chatařka-v našem městě to je.Dostanete městský byt(sice za nevratnou kauci 40tis.)ale nájem se vším všudy(el.,topení,voda...)je potom za 3800kč.Třeba kamarádka si to nedá vymluvit a chce jít do podnájmu za 10tis.Kdyby si to spočítala,tak vyjde lépe v tom městském.Taky o tom hodně lidí neví nebo si myslí,že je to nějaké sociální bydlení či co.Jednou jsem to napsala i sem a označilo mě pár lidí za hloupou(např.evlis atd.)asi to taky neznají a označují druhé za hloupé.Já takhle bydlela v městském 8let a stihla si hodně našetřit...no a teď máme koupený svůj byt.Jsem v našem městě spokojená,je vstřícné k lidem v hodně směrech.Dokonce město některé byty v domově důchodců pronajímalo,takže i tohle tady máme,to mladí+staří.Jen byl problém,že byli méně přizpůsobiví,ale podmínky mají všichni stejné bílí,tmaví...takže je město brzo vystěhovalo.Teď jsou tam podle mě lepší nájemníci.

Ale jinak máte pravdu,startovací byty-zadarmo-by byly fajn.Těžko říct jak by se k tomu mladí chovali kdyby to bylo zadarmo a hned jejich.

Vypadá to, že by se hodila knížečka siláckých citátů v latině pro milovníky tetování.

Částečně reaguji na starší dotazy zde na poradně, aktuálně na čerstvý dotaz přímo na mě.

Po vlastni zkusenosti bych velmi ocenila vezeni pro dluzniky. Museli by prekvapive pracovat a platit co si pujcili.

Vadí mi, e nelze koupi "střeva" k obyčejnému vypínači a při porue je nutno kupovat celý.

Vnitřek vypínače se prodává běžně.

Malá jednoduchá, ale odolná pračka, něco jako Tatramatka. Buď je velký výběr těch, co mají tisíc programů nanic,nebo nějaká plastová pro chataře, co nic nevydrží. A taky lednici atyp, úzkou a různě vysokou. Všechno má podobné rozměry a já bych brala na roh linky pro 1 osobu, a to zas dělaj malé nízké krabičky.

Chybí tady JÁNOŠÍK ..., potom nějaký institut, na který když se obrátím, ta udělá pořádek v pravém slova smyslu. Více asi nemá smysl se rozepisovat.

Však on se nějaký Karaba najde.