Žárlení a psychiatr

Láska sice hory přenáší, ale na mě z Vašeho popisu čiší Vaše malé sebevědomí. Já si třeba taky v hloubi duše myslím, že by mému manželovi mohlo s někým být líp než se mnou, určitě co se týká sportovních aktivit nebo koníčků - ale i mně by mohlo s někým být líp - s někým, kdo by mi víc dával najevo, že jsem pro něho nepostradatelná. No, to mi můj muž nedává, a ani já mu nestačím v jeho běhání, jízdě na kole a zájmu o veterány. Ale máme spoustu jiných společných činností a pocitů, názorů, které spolu sdílíme a rozumíme si v nich. A ani jednoho z nás nenapadne žárlit, nebo si myslet, že když spolu nejsme, že jsme se opustili. Jsem vdaná přes 31 let.

No, pokud je to vše tak, jak píšete, tak je manžel světec a platí u něj, že láska hory přenáší.

Ale u každého jednou bouchnou saze.. takže bych na to nespoléhala. Musí to pro Vašeho muže být strašné, deptáte a ho a ničíte vztah. Urychleně s tím něco udělejte, než Vám uteče.

děkuji z odpověd..něco tkového opravdu pomůže..to je jeakokdyby jste řekala slepému konečne otevři oči.

pomoc hledám,chodím k psychoterapeutovi za týden jdu k psychiatrovi...

sorry z překlepy

Psychiatr je doktor, co předepisuje prášky. Nejsem si jistý, jestli prášky na přehnanou žárlivost existují.

Možná by stačilo jen změnit psychoterapeuta

Možná se Vám to zdá necitlivé, co jsem napsala, ale přečtěte si znovu, na co jsem reagovala?

Vaše žárlivost je zřejmě letitý problém, který se navíc stupňuje?

Manželovi to možná předtím lichotilo, nepřikládal tomu možná větší váhu, ale teď mlčí, odejde, utíká z boje, vyhýbá se hádkám...

jethro Vám dal odkaz, i na hypnoterapii, doporučil změnit psychoterapeuta, kterých je sice spousta, ale opravdu pomoci dokáže jen některý... každopádně Vám přeji, ať najdete někoho, kdo Vám pomůže.

Znám to. Taková ta nejistota ve vztahu, jenže to se většinou děje, když dojde ke lži, křivdě nebo podvodu. Vážně se mezi vámi za těch 12 let nic nestalo? Musíte mít přece důvod své žárlivosti.. Já ho třeba mám. Přítel už udělal tolik chyb a já blbá mu to pořád odpouštím.

jedna maličkost.mě to ale hodně zabolelo...

Leo, já si myslím, že nikdo z nás vám nebudeme umět poradit. Váš problém je v tom, že nemáte žádné sbevědomí. Sebe-vědomí, jako vědomí si sebe, své hodnoty. To vám nikdo nedokážeme dodat. Máte pocit, že všechno na světě je lepší než vy a váš muž k tomu odejde. Nikdo z nás vám nebude moci vysvětlit tak, aby vám došlo, že tomu tak není. V podstatě jste ve svém neštěstí, ve svém žárlení, šťastná. Ikdyby nebyl důvod, vymyslíte si ho. Je to jen na vás.

Měla jsem takového manžela. Patologického žárlivce. Bylo peklo s ním žít! Podívej se TADY

to se tak hezky lehce čte,ale není to vůbec jednoduché.utápím se ve svém vniřním neštestí..je to endogenní,reálné objektivní důvody nemám...nedokážu tomu zabranit,své myšlenky neovládám..cítím se neštastná

Leo, mám zkušenost se žárlením u sebe a také nemám důvod. Rozhodla jsem se tuto vlastnost u sebe zlikvidovat, nebo alespon na sebě zapracovat ze všech sil. Náhodou jsem zrovna dostala knížku Jóga prstů a tam je jedna pozice specielně na žárlivost, pak jsem si našla ještě na posílení sebevědomí a zvládání životních situací...ono těćh knížek je víc, už mám druhou, ale tato je mnohem lepší, nemohu ji na netu ted najít /autorka textů Karen Reeve, fotografie Jan Kansel/ - třeba vám to k něčemu bude