Dávno zapomenutí přátelé

Od: Datum: 30.08.16 11:06 odpovědí: 2 změna: 02.09.16 10:08
avatar

Dnes jsem uklízel ve stole a musel jsem si vzpomenout na starého kamaráda z mládí, byli jsme nejlepší přátelé, byl to ten kamarád pro každou špatnost, spolu jsme projeli republiku křížem-krážem, znali jsme se od malička bydlel hned přes ulici. Dnes mi po něm zbyla jen vizitka, na které možná už není pravda ani to jméno, kdysi dávno emigroval do Ameriky, jednou za čas přišel pohled ... Donutilo mě to k zamyšlení, kolik lidí jsem v životě potkal, do mého života vešli, třeba ho i dost změnili a stejně rychle jak přišli zase zmizeli - dodnes vzpomínám na jednoho učitele z učiliště, té doby starý velmi chytrý pán, který mi po vyučení pomohl k mému prvnímu zaměstnání, zkontaktoval mě se svým kamarádem- ředitelem jedné velké firmy...

Je občas zajímavé zamyslet se nad takovými věcmi, kde je těm lidem asi tak konec ... Máte taky takové podobné příběhy?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: maky®
Datum: 02.09.16 09:16
avatar

Nemám vyloženě příběh, ale když mi bylo asi 55, zatoužila jsem navštívit místa svého dětství, městečko, kde jsem bydlela a chodila do školy. Rozjela jsem se tam ráno a obešla pár spolužáků a spolužaček, bylo to moc milé a příjemné. Protože to bývalo opravdu malé městečko, znali jsme se mezi sebou i s rodiči spolužáků, takže jsme se pobavili i tím, jak rodiče, kteří byli zrovna doma, hádali, kdo jsem.Dodnes na ten výlet moc ráda vzpomínám.

Od: jentak
Datum: 02.09.16 10:08

Pokud se sem mohou psát i smutnější příběhy, jeden mám. Snad jako varování pro mladší ročníky. Měli jsme v učení spolužáka, který mnoho chytrosti nepobral. Dostával od některých kluků dost zabrat. Nikdy po vyučení jsme se neviděli, setkání spolužáků nikdy nebylo. Až po 35 letech jsem ho náhodou potkal v Hradci v nemocnici. Probrali jsme leccos, vzpomínky na společné akce, jak tak asi lidi po létech asi vzpomínají na mládí. Tak jsem nadhodil i téma případného setkání. A narazil jsem. Prý že kluky ani po tolika letech nechce vidět. I po 35 letech v něm zůstalo tolik trpkosti, že souhlasil s návštěvou u mně a ještě jednoho spolužáka v sousedním městě, ale ostatní nechtěl vidět. Nedokázal jsem ho přemluvit.

A tak využívám tohle téma, jako varování jak, a na jakou dobu, se někdy můžou "zvrtnout" lidské vztahy. Mějte se.

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.