Nevím, proč mi to tolik vadí, ale jak někdo mluví stylem "řeknú TĚ, já TĚ to přinesu" a pak ještě použije REVÍZ a ČEKULÁDA..a že to odnese SLEPICÁM...tak mne to opravdu deptá a vůbec nevím proč.Jedna osoba žije od dětství doposud poblíž Prahy, též rodiče, tak nevím, proč takto mluví. Vadí to ještě někomu, nebo jsem divná? Dekuji za názory
0x
mně vadí často používaný tvar " bráchovo manželka " rozuměj bráchova manželka 
strejdovo barák ...
pak mi trošku vadí , trochu tahá za uši, u mých kamarádek z ostravska, tam rozšířené používání "mi" namísto "mně" .
např. : " Mi se nelíbí, když ..." namísto Mně se nelíbí když..
xy chápu to, když někdo žije v oblasti, kde to používají všichni...ale znám osobý, které žijí jako já celý život včetně jejich rodin blízko Prahy a zde se moc čeština nepřekrucuje, ano bráchovo manželka již jsem u někoho slyšela, mi se to nelíbí-to jsem ještě neslyšela. Ale místo "Jsou mi vidět ramínka - JDOU mi vidět ramínka" 
Mimochodem, Maky, když už jsme u toho jazyka... - proč např. Vy (a někteří jiní také) používáte v psaném textu "mi" v přízvučné pozici - např. jako zde: "mi se to nelíbí". To se přiznám, že to nemám ráda, protože nějak nevěřím, že tak někdo skutečně mluví. Tvar "mi" se automaticky používá uprostřed věty (zjednodušeně řečeno), a to ještě tehdy, když se na něho neklade důraz. Pokud tak skutečně mluvíte a zní Vám to normálně, tak se omlouvám.
(Ale jinak je to v každém případě též závažná jazyková chyba - z hlediska spis. češtiny).
Myslím ,že Maky použila tvar " Mi se to nelíbí " když citovala mnou uváděný příklad . Tento tvar používají v hovoru běžně všechny mé kamarádky z ostravska.
Tak to se potom úplně omlouvám (bylo lepší to dát do uvozovek, protože takto to nemusí být jasné). Každopádně - toto nesprávné "mi" mi taky vadí hodně.
Jinak u ostraváků to beru, to je pravda, protože jsem si všimla, že se to v mluvené řeči rozšiřuje i v Polsku - ale také to tam dřív nebylo!
doplněno 14.08.16 20:48:
Já jsem to fakt poprvé nepochopila, tak se ještě jednou omlouvám.
A s tím "čekuláda" - ona čeština nebyla hned kodifikovaná, ale v úzu 19. stol. to určitě bylo - já se s tím běžně setkávám v románech z tohoto období, které jsou psané velmi vytříbeným jazykem.
ildiko aha, že čekuláda bylo spisovné slovo, to jsem nevěděla.Tak to děkuji za vysvětlení,alespoň konečně vím, kde se tu ten výraz vzal. Co se týká "mi se to nelíbí" jsem zrovna napsala nahoře někomu odpověd, že "mi se to nelíbí" jsem ještě u nikoho neslyšela. Ani já to nepoužívám.
Ano, a v Křtu sv. Vladimíra píše Havlíček Borovský taky o čekuládě ve velmi úsměvné situaci
já to taky kamarádkám nevytýkám, to bych si ani nedovolila, jim zase třeba vadí některé obraty používané u nás.
jen mě to trochu tahá za uši
0x
"Slepicám" říkám taky, je to moravismus, a mimochodem, je bližší původnímu staročeskému tvaru toho slova. Ve staré češtině to bylo podobně, akorát to "a" bylo změkčené. Naopak si myslím, že je dobře, když se zachovává nářeční různorodnost, takže já se od toho rozhodně ustupovat nechystám... Jinak mně též občas vadí, jak lidé mluví - ale ne různá nářečí, ale spíš to, když se někdo snaží používat slova, o kterých neví, co znamenají a používá je špatně.
ildiko, jasně, že mi nevadí, když´někdo žije nebo žil tam, kde se používá nářečí a i po přestěhování nářečí používá, jenom mně připadá, že někteří lidé překrucují slova bezdůvodně. 
No jo, ale zrovna ty případy, co jste uvedla, pocházejí buď přímo ze starých nářečí, anebo jsou to různá novější oblastní slova (a třeba to "čekuláda" bylo snad dřív i spisovně - v 19. stol).
0x
horší je skloňování číslovky DVĚ, a to i novináři klidně řeknou např. s dvěmi dětmi, dvěmi nohami apod. To u rádia přímo šílím.
Nedávno jsem v reklamě v rádiu slyšela " je to naproti komerčky " ve smyslu Firma se nacházi naproti Komerční bance.
0x
A jak se vám líbí, když slyšíte v televizi "bude se soustředit" nebo jsem také slyšel "budou se přenocovat"?
"Bude se soustředit" - to je takový mor, a podle mě se toho už nezbavíme. Lidé ale celkově nemají moc rádi obouvidá slovesa, snaží se ty vidové významy nějak rozlišit, takže to je možná i přirozený rozpad. ."Budou se přenocovat" - tak to jsem naštěstí ještě neslyšela...
budou se přenocovat
v televizi mi taky vadí, ale je to už úplně běžně používané , že " pachatel měl oloupit důchodkyni " ve smyslu " pachatel údajně oloupil důchodkyni " . Takhle použité mi to připadá, jako kdyby to oloupení dostal od někoho za úkol .
0x
On je problém v tom, že spisovná čeština je umělý jazyk, kterým nemluví nikdo. Buditelé sebrali z každého nářečí trochu a smíchali to. Tak třeba vyhrabali "ý" místo "ej", které ještě přežívalo někde na Moravě. Zatímco na zbytku území všichni měli strejdu a brejle, na Moravě měli strýca s brýlami. A teď máme všichni za trest strýce s brýlemi.
Pokud jde o mne, mám rád živý jazyk a miluji živá nářečí. Je to pro mne jako živá voda.
0x
Mimochodem, nevíte někdo, co je to přesně "toleranec"? Měl by to být nějaký ochucený tvaroh, nebo něco takového. Jako malá jsem ráda četla Řídících Márinku, tam se to slovo občas vyskytuje.
Řídících Marinkou jste mi připomněla Gabru a Málinku. To byla četba! To byl jazyk! Čte to vůbec ještě někdo?
Já jsem všechny tyto knížky v dětství a dospívání úplně hltala - i jiné staré dívčí a mládežnické romány (např. Dimsi - miláček penzionátu, romány od Čarské apod.). Máme toho plnou knihovnu ještě po prababičkách. Gabru a Málinku jsem také vždycky zbožňovala.
Jéje, to mi nutila v dětství babička. A Pollyannu. Tehdy jsem to tedy vůbec neocenila, a radši " tajně " četla Patnáctiletého letce nebo Tajuplný ostrov
0x
Vsude v CR nareci a zkomoleniny jsou jine. Jine na morave , jine v Praglu , tomu se nevyhnes.
Me vadi prazacke VIĎ.
To je právě legrační, že to vůbec není (jen) pražácké 
Je to spisovné slovo - rozkazovací způsob slovesa vidět. 
0x
To si myslím, že je podle kraje. My jsme se ve škole učili, že na začátku věty se mi nepoužívá, ale mně to prostě zní lépe, než mně na začátku :D Takže říkám "Mi se jednou stalo, ..." místo "Mně se jednou stalo, ..."
prostě to mým uším zní lépe tak. naštěstí když to učitelka slyší nic neříká, ... Do testu jsem to vždy napsala dobře, takže uvidím. Mimochodem děkuji za připomenutí, dlouho jsem to teď neřešila když to nebereme :D
Mně spíše vadí, když lidé používají zkomoleniny z angličtiny. Jako třeba plz, plíz. No tak soráč. A další takové ... slova...
0x
Ahoj Maky.
S tím se musíš tak nějak smířit, že ti všichni lidé kolem tebe, co žijí v různých koncích republiky a nejsou zrovna z Liberecka mluví takhle divně. Jen my, já jsme ohledně řeči české skoro dokonalí. Třeba na mě na vojně poznali, že jsem z Liberce, když jsem dost používal slovo : viď. A třeba tchán co pocházel od Berouna, zase používá tvar ,,slepicům,, nebo ke slovům přidává písmeno Ch. Synek se po něm začal opičit a pak ve škole měla paní učitelka s novinkou problém. Povedlo se mi mu to rozmluvit a tak to používání opustil. Zapni si vyšší verzi tolerance a ono se ti uleví. Možná. Držím ti v tom palce. Ahoj.
Mě začíná být roztomilé použití tvaru: Budeme uvidět. Kolik lidí to ale může míchat? Nevím.
humbucker fakt? žiji čtyřicet let v Berouně a všichni říkají "slepicím", jen moje zmíněná osoba používá "slepicám"-ale ona ani její rodina vč.rodičů nevytáhli z Berouna paty po celý život, proto mne to zaráží...trochu jsem svoji emoci nadhodnotila, když jsem napsala, že mě to hodně rozčiluje, to zase jsou jiné, horší záležitosti od některých lidí, jen jsem tím toto téma chtěla zvýraznit...ale "slepicům" - tak to je "hustý"
Správně je "slepicum". Máme doma "králíci" je také pěkné. Často lze také číst "to se tam nevleze". "Hlejbka", "šlohačka", "jarmara", "helejse" apod., jsou roztomilé. Ovšem, takové "NICMÉNĚ". To je jiný, těžký intelektuální kalibr. V médiálním projevu je užití tohoto slova povinnost. V každé větě, pokud možno, dvakrát.
0x
Leckdy to našim uším nezní libě, ale je to o toleranci k druhým. Nic s tím nenaděláme a asi většina z nás nějaké pozůstatky z rodného kraje si životem nese.Čekuláda, češněk, bulíky (vlněné ponožky),používají dosud staří lidé v JČ, dokonce se tam říkalo borůvkám černé jahody. ".Viď, dýl, pobejt" zase v Krkonoších. Podle mně, ať si každý mluví, jak mu zobák narostˇ, ale do TV to nepatří. Připadá mi trapné, když začnou v TV mluvit "rádoby" krkonošsky. Objeví nějaký výraz, nebo větu, jako např. "přiďte pobejt" a člověk to pak slyší i čte pořád, jako by objevili Ameriku. Z úst pražských moderátorů to zní prapodivně. Jestli jsem na něco alerická, tak je to "a přes to vlak nejede", nebo "ajta krajta". Každý asi máme něco, co se neposlouchá dobře.
0x
a nejhorší slovo je "jakoby". Všichni pracují jakoby, někde byli jakoby, udělali něco jakoby... Co vy na toto slovo?
0x
V posledních dnech se v jedné reklamě v TV objevuje výraz "lupenící se vlasy". Co vy na to ?
Nezvykle znějící slova různých nářečí, drobné zkomoleniny, ani leckdy úsměvné novotvary mi nevadí. ("jdu se vyzubit" - vyčistit si zuby). Vadí mi ale zatahování dalších anglických slov (často "počeštěných") v případech, kdy existují rovnocená slova česká (případně cizí, ale již od nepaměti zažitá). Nejhorší jsou pak kombinace češtiny a cizího slova bez jakékoliv rozumného důvodu. To se mi otvírá kudla v kapse 
.
doplněno 16.08.16 07:38:
Opravička, ty vlasy nejsou lupenící se, ale jen lupící se. Ale strašné je to stejně.
A co když volební lídryně svolá brífink?
doplněno 15.08.16 21:45:
4 ildika: Český výraz "vůdkyně" je příliš archaický, nebo snad vyvolává asociaci k Dolfíkovi?
doplněno 15.08.16 22:30:
Pro ildiku: předložka 4 je v diskuzích zažita natolik, že každý dokáže dešifrovat její význam. Stejně tak novotvar 4ever, což je dokonce tuzemská značka výroce nepříliš kvalitních jízdních kol. Ale jinak máte pravdu; čeština je mnohotvárná, umožňuje mluvčímu vyjádření v široké paletě těch nejjemnějších odstínů. 
Tak o té "lídryni" jsem četla na stránkách UJČ - je to prý normální, akceptovatelný tvar, stejně jako třeba ministryně. Osobně se mi to slovo také nelíbí, já říkám "líderka".
Ohledně "vůdkyně" - já jsem sice zastánkyní českých slov, kde to jen jde, ale tady se mi zdá, že ten výraz "lídr" má v českém užití zcela konkrétní význam; slovo "vůdce" už tak jednoznačné není, bylo by potřeba ho upřesňovat. Jazyk jaksi samočinně tíhne k tomu, aby slova byla jasná hned na první poslech, bez vysvětlování. Samozřejmě se o tom dá dískutovat, já bych tu "vůdkyni" i brala - otázka je, nakolik by se to uchytilo.
doplněno 15.08.16 22:19:
Mimochodem, když jste takový milovník českých slov (já také ), tak proč užíváte "4" místo toho, abyste napsal oslovení ve vokativu? To byste měl i kratší: místo "4 ildika" byste napsal třeba "Ildiko".
doplněno 15.08.16 22:32:
To já vím, že se zažila, já jí také rozumím. Ale proč to nepsat normálně česky? Koneckonců v živé řeči také používáme oslovení.
Už musím psát sem...jednou z výhod předložky 4 je možnost vynechat skloňování do čtvrtého (nebo pátého) pádu. Někteří uživatelé mají velmi neohebné přezdívky. Také by šlo v případě uživatelů s českými přezdívkami použít předložku a čtvrtý pád (pro babku z Ocelového města, pro kapku naděje) a u jmen cizo - zejména anglicko - jazyčných předložku 4.
0x
Maky, tož to ti musím říct, že kdybys slyšela mě, tak by ses osypala. Milovala jsem svou babičku a svou maminku, které byly Ostravačky se vším všudy, tedy i s nářečím. Když jsem pracovala ve školkách, tak jsem správně česky mluvila, ale co jsem doma, tak se těm nejmilovanějším ženám podobám čím dál, tím víc. Navíc, všechny babky, které spolu kamarádíme, tak mluvíme stejně. Kdo mě zná, ten ví, že když začnu mluvit tiše, správně česky a bez přízvuku, tak že je hodně zle. Že zuřím. Tak snad ani nemohu být kritik. Ikdyž, kdo stále používá nějaké slovo místo nadechnutí - prostě, jakoby, jistě - to mě nadzvedne. Mezi děcky se místo techto slov ustálilo slova pí*o, hej! Tak to mám husí kůži jako pralinky.
A když se dva, kteří se vedou za ruku, takhle oslovují, tak je mi smutno.
doplněno 16.08.16 11:09:
Venkovane, tuhle nadávku nemám ráda. Děda i babička, když nadávali, tak říkali - ty lato, gizde, chachare. Krásná pohrdavá nadávka je guvňoř. To byl chlap, který na šachtě vynášel kýble s exkrementama. Původní Ostraváci nebyli sprostí. Na šachtě se nesmělo klít a mluvit sprostě, protože to permoníci neměli "radi a robili zavaly".
Mně se hrozně líbí ostravský univerzální srovnávací termín - cyp. Bolest jak cyp. Velký jak cyp. Přitom cyp je ve skutečnosti nešikovný horník. Pak ještě slovo zje (jsi).
doplněno 16.08.16 19:04:
Pro maky: Oni to tak prostě píšou. Dokonce píšou slovo py-ovina. Ostravak (blog) psal i výraz dřystať (žvanit).
doplněno 16.08.16 20:09:
Pro babku: Guvňoř už je takřka polština - gówniarz. 
Maky: http://cs.wiktionary.org/wiki/cyp
V Ostravě se hodně mluví tvrdě, krátce, s přízvukem na druhé slabice. Třeba jednomu dědovi jsme říkali stařyk . Strýc byl pro všechny stryk . Tak i to německé slůvko zipf jsme přitvrdili na cyp.
doplněno 16.08.16 16:41:
0x
slyšel jste někdo nářeční výraz - látka se "štélí" ve smysu : látka je chatrná, prořídlá, třepí se? - a jaký je výstižný český ekvivalent? Mně se furt zdá nejvýstižnější onen nářeční - snad z Moravy?
doplněno 20.08.16 10:24:
bimbam
- dík - mně to taky připadalo spíše německé, ale pocházím z Moravy a mám to od maminky. Ale - Němci (Rakušáci) vlastně Moravu dost ovlivňovali, takže proč ne.
0x
Mně víc vadí, když někdo píše "by jsem" nebo "by jsme". A taky "s přítelem jsme jely". Je mi celkem fuk, kdo jak mluví, když je to "tam od nich", ale u těchto příšerných hrubek se mi chce vždycky zaplakat. Přitom to není až tak těžký pochopit.
Možná teda takové ty věci jako "těhulka" nebo "kakali jsme" (dítě nebo i matka?) a podobně, tak to mi zní děsně :D.
0x
Ač jsem nářečím celkem otevřený, tohle mě tahá za uši taky. Připadá mi, jako když to není nářečí - spíš že to tak říkaj "naschvál", aby byli něčím rádoby zajímaví
Mě jako prodavačce se podařilo omezit na minimum používání slova sejr nebo saláma místo salám . Z domu jsem totiž byla zvyklá na "kup šunkovou salámu a sejra". Ale nikdy nepřestanu ve třetím pádu říkat oj...tátoj. Nebo jsem před nějakou dobou jsem sousedku šokovala větou:"Vy máte nový kůtě?" .
Jinak sama nesnáším slovo bombíčka (bonbony) které jsem poprvé slyšela až tady 
A stále jsem zmatená jestli se správně říká v Nymburku nebo v Nymburce
0x
Zdravím. Přiznám se, že mi ani tak moc nevadí, když na takovýchto stránkách (Poraďte.cz...) běžný občan napíše rádoby spisovně: mám samé krásné jablka, jako když se ve večerních zprávách moderátor - profík - loučí slovy: a brzo nashledanou. Různé zkomolené výrazy mi přijdou spíš veselé, jako např. ten pomoranč a čekuláda, to používala běžně moje prababička. A k tomu ještě jela tranvají, dopis nesla do schrámky a na zahradě měla ryvíz. Ale ta válka ve Vítnamu (zřejmě četla německy), to už mě za uši tahalo . A koncovky u 3.pádu: k doktoroj, ke Karloj, k řezníkoj, to jsem od ní pochytila s takovou samozřejmostí, že to říkám taky. (Ale nepíšu). Ida
doplněno 21.08.16 00:47:
Jo, ale co mi fakt vadí je to, že někde v r. 2006 došlo ke změně v českém jazyce a přišly na svět rozinky. Prostě se při sušení hroznového vína = hrozna, někde cestou vypařilo h a vznikly rozinky. Takže už ne hrozinky, ale jen rozinky. Neztratilo to i logiku?
Zdravím. Bruno2, nevíte, prosím, od kdy jsou spisovné oba výrazy? Do nás češtinářka násilím cpala, že brzo je u ní na pětku. Ida
Rozinky nejsou od hroznů, ale z angličtiny (či jiného jí příbuzného jazyka, možná němčina?) - raisins to, že to slovo pochází ze slova hrozen, si lidé domysleli na základě podobnosti slov...
"v r. 2006... ... a přišly na svět rozinky".
Vy toho asi moc nepamatujete, co? Spletla jste se minimálně o 60 let (asi déle, ale to si nepamatuju). Nikdy jsem za tu dobu neviděl na pytlíku "hrozinky", vždycky jen "rozinky". Nevím, proč to tak je, ale berte to jako hystorický fakt.
A mimochodem, slovo "hrozno", jako název pro hroznové víno se objevilo teprve před takovými cca 20 lety. Před tím to bylo prostě "hroznové víno".
Zdravím. Netroufám si posoudit, zda pamatuju hodně nebo málo, ale já si uložila kdysi do paměti podle hrozna - hrozinky (logicky - protože to jsou usušené bobule hrozna) a bylo to správně. Každopádně děkuju moc za reakce. Přimělo mě to kouknout na Wikipedii a ejhle:
Lidová etymologie
České slovo rozinka pochází z němčiny Rosine, kam přešlo z francouzského raisin, což znamená (suchý) hrozen. Původ je v latinském racēmus, což znamená zrno, hrozen. Název hrozinky vznikl v české lidové etymologii přikloněním ke slovu hrozen již dávno. Podle současných pravidel pravopisu jsou však obě možnosti pravopisně správné.[1]
A máme to...
Ida
Idanovo, rozinky a hrozinky už mi kolikrát vrtaly hlavou, ale pak jsem nad tím mávla rukou, takže konečfně vím, jak to je. Byla jsem na rekreaci a tam jsem u sousední rodiny zaslechla místo kam jedete?..."kde jedete"?.Odkud pocházeli, to jsem se nedozvěděla.
Maky, v Ostravě by zněla odpověď: Do řeznika, do holiča, do mamy. Případné zdůvodnění by bylo: Bo už musim.
0x
Jiný kraj, jiný mrav. Někde je to dáno nářečím. Ale ani já nemám ráda zbytečné prznění češtiny. Co mi vadí? Možná vzpomenu i to, co už vzpomněli druzí.
1/ Dám to psoj, jdu k doktoroj, řeknu sousedoj...běžně se tak mluví na Holicku. Tahá mě to za uši.
2/ Vadí mi prznění pádů: Viděl jsem tam běhat KLUCI. /navíc mezi STROMAMA/.Nesu krmení pro KRÁLÍCI. /navíc krátce: pro KRÁLICI/
3/ Když někdo používá tvar: "nová sukeň" místo "nová sukně".
4/ Mi se to líbí. Proč ne Mně se to líbí? Začínat větu slovem Mi není normální. Pojí se to se 3. pádem, tedy Podej mi brýle. Mi podej brýle? To přece nelze!
Ale věta Líbí se mi to. To už je normální.
5/ Koupil bysem chtělI bysme. Proč ne kratší a normální BYCH, BYCHOM? A pokud někdo začne větu Já bysem...tak běsním.
6/ Změna poslední hlásky u některých slov: leU, mrkeU, koneU, věteU, kreU. Proč, proboha?
7/ Některá úplně děsně zpotvořená slova: jeden starší pán říkal OUTEREJ /úterý/, nebo PŘESTRÁJET SE. Tedy převlékat. Nebo VIETMAN. Slovo Vietnam ho nikdy nikdo nedokázal naučit.
Ono je víc podobných spojení. Každý z nás má asi nějaké slovo či spojení, které przní a ani o tom třeba neví. Já občas místo zase, řeknu "zasejc". A hned se za to plácnu přes pusu. Jaga.
0x
Pro babujagu a venkov4ever: Na Vysočině je u starší generace stále ještě často slyšet nesprávně používaný 4. pád u životných mužských podstatných jmen na h, ch, k, r, d, t, n. Viděl jsem hadi, brouci, hroši, kocouři... Já zrovna toto spojení v běžném hovoru nepoužívám, ale zjišťuji, že s postupujícím věkem se čím dál raději vracím k některým výrazům svého dětství. K nelibosti dcery a snachy zejména před vnoučaty. Myslím si, že nářečních zvyklostí bychom si měli vážit stejně jako starých předmětů v muzeích, říkadel atd. V tisku a v televizi chyby okamžitě zaznamenám, ale v běžném hovoru "mezi svými" by některé krajové odlišnosti mohly ještě jednu či dvě generace přežít. Ale opravdu jen v běžném hovoru a mezi svými.
Ale stejně, ve které části republiky se mluví nejspisovněji?
0x
- záleží na tom, z jaké strany se na to díváte - pro Moraváky je třeba čeština naopak "překrucování" moravštiny.
doplněno 28.08.16 21:47:
např. - žufánek - naběračka, křidla - poklička, já jsem - já su ...
Jen malinko poopravím... u nás na Slovácku se říká skřidla, no a když je ta poklička malá, tak je to skřidélka.
0x
Nebo PERNAMENTKA-PERMENENTKA.
To není žádný "moravismus" apod. To je blbost
doplněno 28.08.16 22:06: Jo, VERLYBA. To jsem zapomněla.
Děs!doplněno 28.08.16 22:10: A ještě tam mám chybu PERMANENTKA, ne permenentka.
To ne, to je obyčejná přesmyčka - něco jako harvany, verlyba apod.
doplněno 28.08.16 22:13:
No jo, ale vezměte si, že různých přesmyček a zkomolenin máme v češtině více - a některé jsou i spisovně -
např. provaz (dříve povras/ povraz - příbuzné se slovem povříslo), koniklec - dříve poniklec (od slova poniklý - zaniklý), kopřiva (to už je tedy převelice stará zkomolenina, ještě snad z prasl., ale "správně" by zřejmě bylo pokřiva), apod.
přemýšlím, proč kamarádka používá "kááášel" a "kůůůře", ješte jsem si vzpomněla na"byla jsem se sáňkovat"
Nedávno jsme kdesi řešili, že někdo říká lžička, někdo žlička, a u nás doma se to vyslovuje pro jistotu "žička"
když jsem se vdala, manžel a švagr s naprostou vážností místo "hořČice" používali "hořTice"...ta lžička a žlička, to je jako velbloud a vembloud, aby se to nepletlo, kolegyně, když si chce koupit dobrotu zvanou "marokánka" tvrdí, že si koupí "maratónku"
/Žička/ je normální, zjednodušená výslovnost, v podstatě i spisovná.
Žlička - to je něco jiného.
doplněno 28.08.16 22:28:
Já říkám "hořtica".
jsem si vzpomněla, jak nám starší paní vyprávěla, že porodila "dvojčinky" .- myslela dvojčata a holčička si hrála s "panunkou" . myslela panenku.
0x
A co "čerstvá šuMka"?
Když jsem to viděla napsáno na ceduli u řeznictví poprvé, myslela jsem si, že se někdo "upsal". Jenže oni to tak psali pořád. Tak jsem tam zašla. Už to píší správně.
No a co mě nejvíc tahá za uši je např. demogracie, balgón nebo grém...
0x
Mě svého času velice vyděsilo, když jsem zjistila, že Češi (z Čech) nevědí, co to je "štangla" na kole, a vlastně pro to nemají žádný výraz. Protože tyč je u každého kola, ovšem štanglu mají pouze pánské modely.
Anebo se to někde v Čechách také říká a já jsem měla jen "smůlu" na lidi?
No jo, tak to možná jenom někde - konkrétně ve východních/ severovýchodních Čechách to nikdo neznal, ani to prý nikdy neslyšeli. Já jsem z toho byla tak udivená, že jsem se tam potom ptala více lidí, se kterými jsem byla v bližším kontaktu.
ještě vzpomínám, že moje panímáma říkala plechu na pečení pekáč, pekáč nazývala kastrolem a kastroly s hrnci byly všechno hrnce, hrnec nízký a hrnec vysoký. Já nově vdaná jsem z toho byla trochu jelen
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.