Já ho informoval, že ztratil jednu věc, kterou jsem nasel a jsem ochoten mu ji dovést ještě ted (byla půlnoc a jel bych přes 30km). V tu chvíli reagoval strasně agresivne a úplne celou situaci otočil, že za to mužů já. Jiný člověk by reagoval asi klidněji než já, ale jelikož už jsem s nim prožil mnoho zážitků, situací a mnoho rozbrojů, tak má trpělivost došla a já se do něj pustil. Že už si nebudu od něj s**at na hlavu a když se chova takhle, tak asi to vyresi sám. Od Te doby jsme se jen vyděli jednou a to když si pro to přijel a to jsme se jen pozdravili a hned otočili zády.
Nebavíme se asi už týden a půl. A to jen proto, že Já se rozhodl ho nekontaktovat a čekám az se ozve sám. Takových situaci bylo mnoho, ale bavili jsme se třeba hned další den a to jen díky mé toleranci. Ted si říkám jestli mu za to nestojím a raději oželí dovolenou na kterou jedu už s jinými lidmi a poslední dny, ktere jsme mohli prožít společně i s dalšími kamarády, než aby opustil svoji hrdost. Vždy byl takový, ale řekli jsme si, že je to proste on a MY to hodili za hlavu a opět se spolu všichni bavili. Jenže opravdu poprvé Já neustoupil a čekám az se ozve on, nebo opravdu jsem jen já viděl tak pevné kamarádství?
Mám tedy čekat a když se nedočkám, tak se na něj vykašlat a nezahazovat se s nim? Nebo mu mám napsat, ze začneme od nuly a užit si poslední společné prázdniny?
Jen pro po... tu věc nechci zmiňovat kvůli anonymitě (nejsou to drogy a ni nic nezákonného) a obou je nám 20.
Díky moc za rady. Snad se rozhodnu správně, ale ze společenského hlediska už nechci ze sebe dělat vola, že si nechám všechno líbit. Už tak si na to ten kamarád zvykl, že hodně věcí toleruju.
0x
řeknu vám to stručně, kamarádství stejně jako jakýkoliv jiný vztah je vždy o vzájemné toleranci,¨úctě a respektu. Je pouze na vás, abyste sám došel k rozhodnutí, jak se zachovat...jste li nerozhodný, sečtěte vše, co do vztahu dáváte vy a co kamarád a také, co se vám vrací od něho.
0x
Je to sice nemilé, ale váš kamarád asi vašemu vztahu přikládá mnohem menší význam, než jaký mu přikládáte vy. Na rozdíl od vás je asi mnohem povrchnější a ne nějakém pěstování přátelských vztahů mu nezáleží. Je zřejmě dost velký egoista. Podobný průběh konfliktů, jak popisujete, bývá u některých lidí častý, ale u nich je to dáno většinou temperamentem a ti se také umí vzápětí omluvit a dát jednoznačně najevo, že je to mrzí a že jim na vás záleží. Ve vašem případě to ale vidím tak, že vás kamarád jen využívá a vy si pak nutně musíte připadat jak píšete jako vůl. I když vás to bude asi mrzet a trápit, nedělejte ten první vstřícný krok jako už mnohokrát, on si to totiž jinak asi neuvědomí, že se k vám chová špatně a jen vaši přátelskou povahu zneužívá. Sám pro sebe si udělejte "inventuru", co vám takové přátelství přináší, v čem vnímáte jeho hodnotu a budete mít jasno, jestli stojí za to o něj bojovat, tedy opět ustoupit. Pokud se s ním zatím bavit nebudete, třeba si to uvědomí a přijde sám, pak mu na vás záleží, pokud ne, není o co stát a nemusíte ničeho litovat. Takové kamarádství by vás jen vyčerpávalo a trápil byste se jím a stejně byste nikdy neměl jistotu, že pro kamaráda taky něco znamenáte jako on pro vás.
0x
"...jsem ochoten mu ji dovést ještě ted (byla půlnoc...)"
Netuším, o jak důležitou věc šlo, a jak moc to nemohlo počkat do rána, ale pokud byste mě vzbudil kvůli nějaké prkotině o půlnoci, asi bych taky nebyl příjemný a rázně bych Vás poslal do příslušných míst. Zvlášť, jestli se mu podobným způsobem vnucujete častějc. Při představě, že na Vás po takovém probuzení budu čekat minimálně další půlhodinu (než mi to dovezete), by se mi asi otevřela kudla v kapse.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.