Předpovídaní budoucnosti?

určitě se mi to stává a to dost časo, nedivte se tomu, každý myšlenka je energie, takže tyto energetické impulsy si předáváme, zná to snad každý...

Je to čistá náhoda a je na to jedno přísloví. " My o vlku a vlk za humny".

Samozřejmě stává, žiješ v určitém okruhu lidí a skutečností a ty se většinou pohybují kolem stejných bodů, zájmů, potřeb, takže není divu, že se občas protnou, přesně, jak píše jofa, my o vlku, vlk za humny. S předpovídáním budoucnosti to nic společného nemá. Určitá předvídavost nebo plánování je v pořádku, ale dej si pozor, aby sis nezkombinoval nebo nenalinkoval život příliš, abys pak nebyl zaskočen tím, že se věci vyvíjejí jinak, než sis to ty sám naplánoval.

Tak me se spis stava,ze treba nekoho za neco odsoudim a pak se za cas potykam se stejnym problemem.Uvedu priklad kamaradka se me sverila,ze ma vztah se zenatym muzem.Me to prislo zcela neprijatelne,odsoudila jsem ji a rekla ji dost nepeknou vec.Kratce na to jsmem zmenila zamestnani a tam se blaznive zamilovala do zenace a mela s nim vztah.Odsoudila jsem kamaradky dite,ze vede nevalny zivot a ze je to jeji vina jeji vychovy.Za par let jsem resila uplne stejny problem.A tech prikladu je strasne moc,vse se me vraci jako bumerang.

Jitko, pravdivé, to se určitě stalo většině lidí... proto se také říká, že sytý hladovému nevěří, a já věřím, že tohle platí snad na 100%. Taky si myslím, že příliš strohé odsouzení někoho málokdy přinese něco pozitivního, dobrého, ale spíš naopak. Existuje dokonce teorie, podle které špatný čin (tím spíš zločin) je neštěstím nejen pro toho, kdo tím činem byl poškozen, ale i pro toho, kdo se ho dopustil (viz nádherná píseň Ty Velické zvony, smozřejmě v podání Čechomoru)... myslím, že více pochopení pro těžkosti druhého a vzájemná pomoc místo pomluv a zášti by lidem velmi zlepšilo život.

Stává se mi to hodně často, respektive pravidelně. Dokonce jsem zažila i taková věc, že jsem zaslechla hlas člověka, který se ode mne nacházel mnoho km. Potom jsem zjistila, že přesně to, co jsem slyšela, říkal nahlas.

Občas se mi to stává. Na někoho si vzpomenu a za pár vteřin či minut mi volá. Nebo přijde SMS či mail. Nemyslím tím rodinné příslušníky, ale lidi, se kterými jsem v kontaktu tak jednou za 3 - 4 týdny i méně.

Mně se to také stává. Asi dva dny před tím masakrem v Nice, jak tam vjel tím náklaďákem do lidí, jsem si zrovna říkala, že ještě nikdo nedovedl ten plán vražedkyně Hepnarové do ještě horšího konce a pak jsme šli večer na procházku a byl tam zaparkovaný kamion a ještě povídám klukovi, to musí být blbá smrt, když se takhle člověk střetne s kamionem...a za dva dny to bylo.

Mě se stalo, že jsem mluvila o spolužačce, která se nechová ke své babičce hezky... Na druhý den mi volal děda, že ta paní (babička spolužačky) umřela.

Chci se kouknout na nějaký film a on bude za pár dní hrát v televizi a to si na něj vzpomenu náhle aniž bych to tušila... že bude hrát.
Tvrdila jsem něco o jednom autorovi, ten večer o něm byla v TV řeč.

To není předpovídání budoucnosti. Vysvětlit se to dá různými způsoby. Byl bych ochotný věřit, že kromě věcí, které jsme zvyklý vídat svými pěti smysli existuje ještě něco co vstupuje do našeho podvědomí ale nevědomě. Vědci na toto téma dělají průzkumy, jedná se především o výzkumy ohledně kvantové mechaniky a toho jak funguje náš mozek. Je to poměrně složitá tématika, ale abych to tak nějak zestručnil, tak věřím tomu že je možné komunikovat na dálku i bez použití našich známých pěti smyslů. Současná věda toho ale nedokáže využít protože nedispojnuje znalostmi ani technologiemi, které by byly schopny napodobit lidský mozek. Nicméně, bude to něco podobného jako když např. včela královna nebo mravenčí královna komunikuje s ostatními příslušníky na dálku.