Stal se Vám někdy pořádný trapas?

Hned po škole jsem nastoupila do zaměstnání jako sekretářka ředitele malého podniku.Přepojovala jsem hovor z venku a já neznala ještě všechny lidi ani nebyla moc vybraného chování,tak jsem přepojila hovor způsobem: "Nějaká Kálejová má telefon! "No a ona to byla Kájelová a ke všemu předsedkyně záv. výboru KSČ.Za moment na mě přilítla kolegyně,co jsem si to dovolila k soudružce...Ale dopadlo to celkem dobře, babě jsem se omluvila. Co mi zbývalo

Stal a doslova příšerný, v práci mi zhasnul pc, vlezli jsme s kolegou pod stůl , hledali, vypadl kabel, kolega se ho snažil znovu připojit a já pravila, "tak už tam strč pořádně" - hurónský smích v celé kanceláři a posměšky ještě několik týdnů

V Indii v restauraci. Objednali jsme si kuře s rýží a čaj. Přinesli nám každému horkou vodu v nerez kalíšku a pytlík nikde. Na stole byla mistička s něčím jako kmín, tak jsme usoudili, že je to asi nějaký bylinkový čaj a každý si to dal do mističky. Pak jsme to vypili, mělo to větrovou příchuť, obsluha koukala. Druhý den jsme se dozvěděli, že teplou vodu přinesli, abychom si umyli ruce, až sníme kuře.

Zrovna nedávno. Na to jsem já expert, měla bych mít na tu svou nevymáchanou pusu zbrojní pas! Vnučka měla slavit narozeniny, prvně u rodičů nového přítele mé dcery, její maminky. Byli jsme pozváni prvně i my, rodiče. Předcházela tomu moje debata s dcerou, proč chce dát za dort, pro malou holku pětistovku, když jí poiřád říkám, že ji dorty naučím, ale nemá zájem. (Mohla jsem jí hoi upéct sama, ale chtěla jsem ji přimět se do toho pustit). Namíchlka mně, že si ho raději zaplatí, že jí ta paní na dort udělá i princeznu, malá bude nadšená a že je to už domluvené. Řekla jsem si, tak si plať, když na to máš. Na oslavě přinesla potencionální tchýně "ten slavný dort" na stůl a já jen zírala! Místo princezny na něm stála marcipánová babizna, princeznu nepřipomínající ani nvzdáleně. Neodpustila jsem si směrem k dceři jedovatou poznámku, co je to za zrůdu, za ty prachy? Dcera začala koktat, že ta paní jí to nakonec odřekla a tenhle dort nechala, u známé, udělat sama hostitelka! To teda bylo...

Byli jsme na návštěvěu tchýně a mimo jiné tam byla i neteř se svým přítelem. Aby řeč nestála, tak jsem komentovala, jaké je dnes hrozné, že i chlapi nosí kabelky...No a přítel od neteře- já mám taky, jednu - červenou...

Ano. Je to už hodně let. Tenkrát bylo před vánocemi, když od nás aniž by řekl slovo mně a nebo dětem, odešel můj muž..a aby měl něco do začátku, vzal si i veškeré finance. Nějaké cukroví jsem měla napečené a Štědrý den jsme si udělali skromný, ale jinak v pohodě. Po večeři přišla řeč i na to, co budeme dělat další dny. Syn přišel s tím, že vymalujeme. Myslely jsme s dcerou, že se zbláznil. Ale vedl si svou: nemme kam jít, k nám také nikdo nepřijde a koukat na bednu a užírat se a nebo předstírat "šťastný aveselý" není k ničemu. Vymalovat je potřeba a barva je v garáži..Přesvědčil nás a tak jsme na Boží hod ráno sundali záclony, svinuli koberce a odtáhli nábytek..když dole někdo zazvonil.

Poslala jsem dceru dolů s klíči (myslela jsem, že je to nějaké děcko z oddílu, který jsem vedla a že si něco zapomnělo v klubovně). Vrátila se s tím, že je tam nějaký kluk, mluví anglicky a chce se mnou mluvit. Považovala jsem to za vtip - navíc anglicky neumím. Šla jsem dolů a u vrat opravdu stál mladík asi 25 a něco mi říkal - anglicky. Vysoukala jsem ze sebe naučenou omluvu, že neumím anglicky..ale usmál se ařekl:"a pa ruski vazmóžno?" Přikývla jsem i když v tu chvíli mi dělala problém i čeština.. a tak jsem se dověděla, že je to syn mé kamarádky z Izraele, je na služební cestě v ČR a máma mu uložila, že mě má vyhledat a předat mi dárek..

Chtělo se mi omdlít, ale musela jsem ho pozvat dál. Dcera zatím "polidštila" alespoň kuchyň a tak jsme mu nabídli cukroví a čaj..povídali jsme si a já se začala uklidňovat, když se zase usmál a řekl: "Říkala máma, že je u vás teď nějaký svátek..ale to je asi jindy,že? Ona je hrozná popleta.." A tak jsem musela s pravdou ven. Vylíčila jsem mu, co se u nás stalo a pozvala ho na oběd před jeho odjezdem. Ale i tak to byl strašný trapas ..a navíc moje mezinárodní ostuda

Asi před pěti lety jsme byli s manželem na kolech a cestou jsme se zastavili u pískárny na koupačku. Vedro jak blázen,prostě léto. Nedaleko byl kemp,tak jsme se domluvili,že zajedeme na pivko. V kempu jsem jako první hnala do sprchy smýt ten písek. Byla tam jedna stará sprcha s tím gumovým závěsem,před ní dřevěná židle na věci. Tak jsem na ni odložila svršky i spodky,přehodila přemáchlou podprsenku a šup pod sprchu. Asi za minutu se otevřeli dveře a kluk asi 10 letý nevěřícně koukal a vycouval. Během sprchování ještě asi dalších 5 chlapů,jeden mě dokonce přepadl nahou u židle,kde jsem se utírala. Pomyslela jsem si něco o blbých chlapech,oblékla jsem se a jdu ven. Před dveřma fronta chlapů a můj manžel,který se za mě omlouval těm co strašně potřebovali čůrat a posílal je do lesa. Pak mi to došlo! Viděla jsem sice značku sprchy,ale panáčka pod ní už ne. Chudáci chlapi tam vzadu měli i WC a já jim tam vyvěšenou podprdou zabarikádovala vstup. Nakonec jsme se všichni zasmáli,no styděla jsem se,zase je fakt,že tolik panáků co se mi objevilo během večera na stole,jsem už dlouho nedostala. JISKRA