Lítost nebo vztek?

Od: Datum: 09.06.16 08:32 odpovědí: 26 změna: 01.07.16 10:44
avatar

Dobrý den,denně vídám po Praze bezdomovce,někdy cítím lítost nad jejich osudem,někdy vztek - jsou-li to mladší lidé.Někdy samozřejmě-pokud výrazně zapáchají-i odpor.Jaký pocit máte?Co tento Váš pocit nejsilněji ovlivňuje?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: jezevec
Datum: 09.06.16 09:13

Popíšu ti jeden svůj zážitek, který mě vyléčil. Obchodní dům, před ním bezdomovec prosící o peníze "na jídlo". Nakoupil jsem mu plnou tašku jídla (chleba, salám, nějaký ovoce, pár sušenek, limonády). Vyjdu ven a podávám mu to. Podíval se dovnitř a řekl "tohle nechci".

Nikdy nebylo tolik volných pracovních míst i pro naprostý blby, který nic neumí, jako je dnes. Kdo chce, práci sežene. Tahle sebranka nechce. Ta chce chlastat a fetovat. Proto ode mě nikdo z nich nikdy neuvidí ani korunu.

Od: isteron
Datum: 10.06.16 11:02

To ste ho veľmi urazili, keď ste mu ponúkali jedlo a nie rovno čučo, pivo, alebo krčmársku borovičku !

Datum: 09.06.16 10:52
avatar

Záleží na úhlu pohledu, jaký člověk zaujme. Problém lze posuzovat z mnoha hledisek, které spolu ne vždy korespondují. Nebudu živit lehkoživky, kteří mé peníze, které jsem sám prací vydělal, stejně propijí... Člověk by měl být milosrdný k chudákům, kteří mají těžký osud (i když si to vlastně způsobují sami, ale jsou schopni vést normální život? Nemají vlastně nemocnou psychiku, že nedokáží žít normálně? Není to těžké dětství, osud, karma ap.?) Sama se v tom plácám. Podle léčitele mám nadprůměrně vyvinuté vcítění a soucítění, přesto, když jsem tehdy dlouhodobě nemocná a vyčerpaná přišla o práci, lítala na pracák, sháněla práci marně a dostala se do finančních problémů, právě v době, kdy jsme stavěli a potřebovali každou korunu, tak jsem vyjela na bezdomovce, který přišel somrovat, ať kouká makat, že já si musím peníze taky vydělat. Později se nám dostal, omylem a mou blbostí, do podnájmu bezdomovec přes MÚ, který si vydělával na černono 20000 Kč měsíčně stavěním kamenných podezdívek, plotů a krbů a bydlení potřeboval jen na zimu. Za 3 měsíce nám vybydlel novou garsonku, močil do postele i vedle postele na koberec a zůstal nám dlužný 18000 Kč. To šlo moje soucítění taky stranou. Abych to shrnula, svým způsobem mi je jich líto, že mají takový osud, že nedokáží žít normální, slušný nživot, na druhou už bych je neubytovala a peníze už jim taky nedávám. Manžel jednomu řekl, že mu peníze nedá, ale koupí mu jídlo a on se obrátil a šel pryč. Jsou to paraziti, kteří využívají ostatní, ale my můžeme jen být šťastní, že jsme se tak nenarodili my sami. Je to hrozný život a jinak žít neumějí.

Od: pb®
Datum: 09.06.16 11:07

Cítím lhostejnost. Většinou je to jejich volba, že jsou na ulici. Znám osobně dva případy, kdy na ulici být vůbec nemuseli, ale odmítali protialkoholní léčbu, až na ulici skončili. Jsem lakomá a ze zásady na ulici nikomu nic nedávám. Nevstávám ráno v půl šesté a nevracím se domů v pět, abych svoje peníze rozdávala nemakačenkům. Před Billou máme neustále prodavače Nového prostoru. Pokaždé si říkám, že kdyby si šel sednout dovnitř za pokladnu, vydělal by si víc. A že brigádníky berou pořád. Ovšem jako prodavač by asi nemohl být neustále pod vlivem.

Datum: 09.06.16 11:07
avatar

Ze stolice, zejména z vozidel DPHMP, mám vůči bezdomovcům vypěstován odpor. Drtivá většina z nich by mohla vést relativně normální, byť poněkud skromnější život. Ale oni (dle vlastních slov) nechtějí. Žebrota, občasné krádeže a nárazové přivýdělky na trochu alkoholu a laciných cigaret stačí, vyřídit občanský průkaz je příliš pracné a dodržovat určitá pravidla občanského soužití absolutně vyloučeno.Tady u nás na venkově je bezdomovců de facto jen několik, de iure žádný: Polopatisticky řečeno - špinavých, opilých, pomočených a verbálně agresivních individuí se zde nepatrné množství najde, ale přespávat chodí všichni na ubytovnu. *vezen*

doplněno 10.06.16 18:36:

Doporučuji film Viridiana. *stop*

Datum: 09.06.16 18:10
avatar

Budu vyprávět pravdivý příběh jednoho muže, který se až z přílišné důvěry a dobroty stal bezdomovcem...

Mluvím o době, kdy lidé byli zmatení, neorientovali se v nové době, novém životě a novém režimu. Prezidentem byl V. Havel.

A tak než se rozkoukali, byli z nich často i bezdomovci.
Byli zvyklí jako za socialismu pracovat a tiše jít životem. A tak ten muž pracoval, doslova se dřel, jeho žena si vyzvedávala jeho platy z jeho dvou pracích, třetí práci měl - uklid malé lékárny aby ona nevěděla, šetřil si na počítač. Věděl, že by ty peníze také chtěla a také potřeboval z něčeho žít..Měl 42 kg a byl vysoký, takže peníze určitě neprojedl v cukrárně.

Měl ale roky za to, že ona platí hezký velký byt a že je všechno v pořádku. Nebylo. Jeho žena dělala velké dluhy, nájem neplatila a poštu schovávala, on se nic nedověděl včas. Sprosté bylo, že lidem toho města často zdarma po víkendech pomáhal a to i lidem z vedení města a nikdo mu nic včas neřekl. Je pravda, že byl málomluvný a projevoval se jen prací, ale přece jen někdo mu to říci měl, co se děje...

A jak to dopadlo? Skončili na ulici a bez majetku, samozřejmě i s dluhy. Jeho už exmanželka, protože se s bezdomovcem rozvedla, si najala malou garsonku, zařízenou a protože nebyla zvyklá pracovat, žila na dávkách a pro peníze si chodila k exmanželovi, kterému dovolila se jednou za týden v její garsonce vykoupat. Takže žil na ulici, pracoval a byl přitom bezdomovec...

Nyní už dávno je to ovšem většinou jinak. Vzrostla podpora těmto lidem, pokud se chtějí zvednout ze dna, pomáhá se jim. Protože není hanba upadnout, jak víme, ale je hanba zůstat ležet...

Proto dnes už mám o bezdomovcích také své mínění, alkohol, fety, neochota pracovat. A snaha není, v zimě raději pomrznou, než by byli na lodi, kde se nesmí pít. Ale tehdy v ranném kapitalismu to často bylo tak, jak jsem popsala skutečný příběh...takže empatie, pocit studu, že já mám co jíst a kde spát, jsem mívala také, ted už ho nemám, protože tehdy lidé změnili dobu, ted doba mění lidi..

doplněno 10.06.16 12:06:

coco, já se nepředvádím, ale chodí sem dost mladých lidí, kteří tu čtou různé názory na likvidaci bezdomovců, nikoliv rad, jak jim pomoci a myslím, že to, co se nedovědí doma by měli mít možnost se dozvědět jinde. A proč ne právě tady? A kdo je povl nechte na jiných, znám povly, že byste se divil a chodí v šatech a jezdí bouráky do sněmovny, ale pro lidi nic neudělají...zatím o tom nevím.

doplněno 10.06.16 12:40:

pb:
Ale o tom právě píšu. Protože si opravdu nemyslím, že všichni lidé bez domova si to zavinili pitím, fety a dluhy. Takových lidí v Česku máme spoustu, více než myslíme..hodně jich začalo pít až na ulici.

Prioritní byla psychika. Něco se stalo, co je zlomilo a společnost neměla a nemá záchrannou sít. Protože raději necháme tyto lidi se propadnout hloub, než jim nabídnout pomoc, řešení, protože i lidé, o kterých píšete se z čistojasna nesebrali aby se stali bezdomovci.

Opravdu přišel o byt, protože pil? A nebylo to tak, že pil proto, že si bláhově půjčil 2 000 korun a netrvalo dlouho a přišel o byt? Jak je u nás zvykem a snad se to konečně bude po 27 letech řešit zákonem o lichvě a bankovnictví. Naši lidé na to nebyli zvyklí, společnost dříve podávala záchrannou ruku formou léčby, těch způsobů bylo více, ale to, co se stalo díky rozpadu lidských vztahů po revoluci, kdy najednou partner přestal být atraktivní, protože nevydělával miliony jako uspěšný podnikatel, ale naopak i krachoval, u nás nebylo..Až bude dobrý program pro všechny slabé u nás, kdy stát nebude sociální jen v dávkách, ale i v jiných sférách, pak se lidem dá pomoci, ovšem dnes ne. Jak pomůžou dávky lidem, kteří ani nevědí, že je můžou dostat. Pořád se zapomíná, že ti lidé nemyslí jako Vy, jako já, protože žijeme v jiných podmínkách...nepotkalo nás, to, co je.

A proto nesoudím, hledám příčinu a ptám se, co dělá stát? Ted se z peněz danových poplatníků asi chystá rozdat miliony do OKD, soukromého podniku, který jde do bankrotu a chudí zase utřou usta. Zítra pošleme další miliony do států, o kterých jen tušíme, kde vůbec jsou, je to smutné, kam směřují peníze z daní, rozhodně ne tam, kam by směřovat měly.

No už to ukončím, snad mladé tyto informace dovedou k tomu, že pokud můžu pomáhat, mám pomoci, není jisté, zda i já sám nebudu potřebovat pomoc. Zajímejte se ve vašich městech, co se pro ně dělá a jestli to stačí.Mluví sociální pracovníci, kterých tu máme jak máku, s bezdomovci? Nebo jsou pro ně také nezajímavé nuly?

Datum: 09.06.16 18:16
avatar

Jsou mi lhostejní. Je to jejich volba. Takhle to chtějí, takhle to mají. *hej*Ale lituji jejich rodiny. Nějaké rodiny mají. Mají rodiče, někteří stav svého dítěte zavinili špatnou výchovou, špatným příkladem. Jiní se za ně stydí, ale horší je pocit bezmoci, když vědí, že jejich "dítěti" pomoc není. Bylo pro ně nesmírně bolestivé, uvědomit si, že pomoci prostě nemohou. I přes sebevětší snahu. *plac*A pak jsou tady jejich bývalé partnerky, ženy a hlavně děti. Všechna tíha za výživu a výchovu je na ženě. On že nemůže, ale jí se nikdo nezeptá, jestli může nebo ne. Musí! Tak těchhle lidí je mi nejvíce líto.

Datum: 09.06.16 18:21
avatar

Stát se člověkem bez domova je v dnešní době snadné, některých je mi líto ale neznám jejich osud a tak to neřeším. Vlastně tak trochu ano, bezdomovci co u nás prodává časopis bezdomovců, dám vždy peníze a časopis nechci, možná naivně ale myslím si, že se snaží něco změnit.

Datum: 09.06.16 19:07
avatar

Já myslím, že kdo je dlouho na ulici, měl i svůj příběh, který mu změnil život, příběh neradostný, nebyli všichni fetáci a opilci a chci tím říci, že tito lidé poznali, že je nikdo nechce a většinou jsou to lidé s velkými psychickými potížemi, které jako laici na nich nepoznáme..Tito lidé by potřebovali pomoc psychiatra a často ji vůbec nemají..Proto i ta snaha aspon prodávat časopis se cení, jsou zdraví lidé, že si dojdou pro dávky, ale tito nemocní lidé často nejen že nemají dávky, ale oni ani nemají důchody, přestože mnozí z nich pracovali, protože si je neumí vyřídit. I to je smutná pravda. Myslím že člověkem nemá pohrdat nikdo, protože nikdo z nás nemůže říci, mě se to nemůže stát...nevíme co všechno se nám může stát.

doplněno 10.06.16 10:32:

Někteří lidé by lidi bez domova vypráskali za město - do lágrů...Často tu mají lidé za to, že si za to můžou bezdomovci sami. Ale nikdo se nepozastavil nad tím, že není nutné koholiv hnusně vypráskat za město, ale dát mu šanci. A tu ti nemocní lidé nemají.

Troufám si tvrdit, že nikdo z nich , kdyby měl možnost se léčit, někde, kde by ho znovu naučili žít, stali by se z nich jiní lidé, pokud tedy jejich psychika není narušena psychickou nemocí, což často bývá...a proto na té ulici jsou.

Viním především společnost, viním nás všechny, že jsme to nechali dopustit až tak daleko. Nepopírám že je mezi nimi určité procento lidí, kteří se nezmění a život bez povinností jim vyhovuje..ale více je mezi nimi těch, kteří to už vzdali. Protože prioritou by byl psychiatr a dobrý psycholog a to jim zpočátku nikomu poskytnuto nebylo a není dodnes.

Ne každý tak závažné změny ve společnosti, jaké nastaly tady, zvládal. Víme dobře, že za jednu nezaplacenou jizdenku bylo a dosud je možné přijít o byt, o barák...Víme, že se tu dovolují lichvářské uroky, nemající v Evropě obdoby. Češi Čechům...

Další změnou bylo, když ženy si byly jisty, že dostanou děti a protože už nebyla povinnost muži, se kterým ženy spojily svůj život až tak, že spolu měli děti, hledat náhradní bydlení, jako tomu bylo dříve, začaly ženy prohlašovat, že žijí s asociálem a houfně je vyhazovaly z domu, z bytu...protože bylo kolem tolik jiných mužů...
A ti vyhození na základě placení alimentů často neměli ani na tu ubytovnu a tak se společnost začala řítit do něčeho hnusného, co nechci ani pojmenovat.

Jsme alibisté, kteří dávají vinu za selhání společnosti těm lidem. Je opravdu vinen mladý člověk tím, že po propuštění z DD se dostane do party fetáků? A jste přesvědčeni, že vy byste oddolali? Teoreticky ano, teoreticky, protože o těch lidech nic nevíte tak je tu všechny převážně odsuzujete. Říkám všechny...A to je to špatné, že všechny a žádnou pomoc od společnosti čekat nemohou, možná zdarma nocleh a vykoupání - občas...to je ale přece strašně málo. Potřebují lékaře - odborníky na psychiku.

Jsme společnost, která se neumí postarat o rodiny s dětmi, jsme společnost, která se neumí postarat o invalidy, o důchodce...
Asi i je všechny bychom raději vypráskali do lágrů za město...je to jednodušší, než pomoci těm všem slabým, nemocným a bez peněz..protože ne všichni si takový život vybrali, zasloužili a měli jen smůlu, že se narodili v materiální společnosti, kde chudý se rovná naprostá nula, je neštěstím pro každého člověka.

doplněno 10.06.16 10:50:

Každý stát má mít většinou sociální programy. Ne odbývat lidi dávkami.
Startovací levné byty pro mladé rodiny, domovy důchodců pro staré a často opuštěné lidi, dnes se přijde na to, že důchodce nežije jen díky tomu, že několik měsíců si nevyzvedne důchod...ani po něm neštěkne. Ani doktora nezajímá, proč si dlouho nikdo nejde pro léky..

Programy pro mladé lidi s levnou ubytovnou, ale dotovanou nějaký čas státem, s dozorem pracovníků, aby měli kde najít pomoc a kde by se mladí lidé po odchodu z DD naučili žít běžný život dospělého člověka.

Ženám, co zničily své rodiny a své děti okradly o vlastního tátu, nedat šanci, aby v tom mohly pokračovat. Ne každý táta je asociál, nevymýšlejme si a nedělejme z chlapů to, co nejsou, protože i oni milují své děti. Proč tedy nesvěřit děti otcům a pomoci jim s levným bydlením? Matky nejsou lepší než otcové, jen jim k tomu společnost dává více možností, větší prostor. Možná, že po spravedlivém placení alimentů otcům ani jim by nezbylo na bydlení. A muži nemají díky naší jednostranné justici možnost dokázat, že i oni jsou dobrými otci, když jim soud svěří děti do péče.

Jsme nemocná společnost, uspěch měříme majetkem. A nezbývá nám čas, chut ani soucit s lidmi, kterým bychom museli pomoci a to se nám nechce, protože dobře víme, že v této společnosti by nikdo nepomohl ani nám a nechceme si připustit, že musíme začít i u sebe..hned po státu.

Od: pb®
Datum: 10.06.16 11:41

Psala jsem to tu několikrát, mám osobní zkušenost s bezdomovcem. Byl to náš známý, nabídli jsme mu střechu nad hlavou a práci ve chvíli, kdy bezdomovcem ještě nebyl, aby na té ulici neskončil. Odvděčil se nám tím, že práci nedělal a utekl k bezdomovcům. Po týdnu jsme ho našli ožralého jak žebrá před supermarketem. V té době měl ještě majetek - auto a nemovitost, tedy nebyl problém ve financích. Ovšem život v alkoholovém opojení venku mezi bezdomovci mu byl milejší, protialkoholní léčba několikrát neúspěšná, protože když alkoholik sám nechce, ostatní nic nezmohou.

Druhý případ byl pán z nedalekého paneláku, byt v osobním vlastnictví, tedy také nebyl problém ve financích. Ovšem byt propil a přišel o něj a nyní bydlí v chatrči ve křoví v nedalekém lesíku.

Pořád nepochopím, proč bezdomovci zůstávají na ulicích. Stejně většinou chodí v tlupách. Kdyby se 3-4 domluvili, pracovali, tak mají dost peněz na to pronajmout si 3pokojový byt a na té ulici nebýt. Místa za kasou se nabízejí pořád, takže kdo dnes přijde o práci, zítra může pracovat. Jsme sociální stát. Jasně že bezdomovce co je úplně na dně nikde nezaměstnají, ale ono to chvíli trvá, než na to úplné dno člověk padne. A po tu dobu má hodně záchranných bodů.

Bezdomovectví není problém s nedostatkem financí, to je soubor psychických onemocnění projevující se neschopností se postarat sám o sebe. I kdybyste těm lidem dala luxustní bydlení a práci, nepomůžete jim, pokud jim nevyléčíte i mysl.

Datum: 09.06.16 18:59
avatar

Každý se musí snažit. Vstávala jsem třeba i ve čtyři ráno a vracela se domů ve čtyři, v pět, někdy i v sedm večer.

Měla jsem i dvě zaměstnání.

Ze začátku jsem občas od někoho koupila časopis, nebo dala pár drobných.

Když stará babička žebrala o peníze na jídlo, nabídla jsem koláče, které jsem koupila a ejhle - dočkala jsem se odmítnutí.

Takže podobné poznatky.

Posléze jsem byla z práce unavená víc a víc, jak přibývaly roky, a říkala jsem si: ,, moje těžce vydělané peníze jen tak někomu věnovat?,, Přestala jsem dávat. Nyní dám leda ,,Dobrému andělovi,, psímu útulku, záchranné stanici živočichů a to přímo na jejich účet.

Jenom připomínka k prodejcům NP, hodně mezi nimi jsou lidé jednoduššího typu, trochu i nemocní, kteří se třeba vyhrabali ze dna a toto je jediný prostředek k živobytí, mnozí mají vadu řeč, jsou pomalí, a s ohledem na nedostatek peněz, nemají třeba ani v pořádku chrup, prostě si neumí pomoci, nějak to přežívají. To jenom, že někteří se za tu pokladnu nehodí. Nejsou schopní se tuto práci, v rychlém tempu naučit. A náborář vezme do potravin člověka čistotného, dobře vypadajícího. To mnoho lidí prodávající NP nesplňuje. Nejsou všichni takoví, jak jsem napsala, ale co jsem poznala, tak to je bohužel tak.

Také mě vadí, že třičtvrtě darů neziskovým organizacím padne na platy a administrativu, přitom hospodaření - rozvahu nejsou povinni vykazovat, a naposled přispívat na hladové a nemocné děti v rozvojových zemích /byly rozvojové, jsou rozvojové a budou stále/, tak v dnešní světové situaci ani náhodou. Stejně, kdo se zachrání jako malý, v dospělosti připluje.

A propó, před rokem zde žádal o pomoc mladý muž, byl počítačově zdatný, písemný projev velmi pěkný, byla tam i snad střední škola, ze začátku neměl ani občanský průkaz, měl nějaké brigády, vypadalo to, že bude vše na dobré cestě. Dostal zde dost rad, které ho posunuly.

Ale potom se odmlčel, nemáte někdo poznatky, kam se poděl, jak pokračuje jeho cesta dál?

Datum: 10.06.16 07:52
avatar

pohanko, to je právě ten problém. Mnoho těch lidí z psychických důvodů splnuje předpoklady pro přiznání invalidního důchodu a hlavně pro psychiatrickou léčbu.

U nás u psychiatrů léčíme posttraumatické zážitky týnejžrů, co poprvé dostali od rodičů za prohřešek facku a složilo je to psychicky, ale nikdo se nezamyslí nad tím, že tihle bezprizorní lidé něco prožili, že se něco muselo stát na té cestě na ulici...a nikdo jim nepomohl se s tím vyrovnat, ukázat jim cestu, nabídnout pomoc. Hodně z nich jich je pasivních a podléhají manipulaci ostatních, protože žít na ulici naprosto sám , bez "kamarádů" se nedá. A jsou to často i děti z DD, které děcák vykopne a starej se, jsi dospělý..ale oni o životě vůbec nic neví.

Člověk má potřebu být, žít, v nějaké "smečce", komunitě, která o něj jeví aspon malý zájem a doufá v případě potřeby v jejich pomoc. Často jsou nemocni i fyzicky, protože život na ulici vám pomalu, ale jistě ničí zbytek zdraví. Nehledě na to, že žijí v neustálém stresu o svůj život, protože stále se najdou hajzlové a grázlové, o které se nadměrně stará maminka, neumí si koupit ani rohlík, natož si na něj vydělat, ale brutálně zbít lidi bez domova, někdy až k smrti dovedou, vyžraní, silní, napadnou slabé i to je nechutný obraz naší společnosti.

Je tedy dost těžké říkat o všech, že jsou všude brigády a mohli by jít pracovat. Nesmysl, už z toho důvodu, že často nemají několik let ani doklady, čistý TR a nemůžete chodit do práce, pokud zrovna nežijete v Praze, kde se najde možnost se vykoupat, oholit a čistého oblečení, takže působíte jako člověk...takže s Vámi souhlasím i nesouhlasím...ale vždy nějakou tu korunu jim dám, protože zítra ji můžu potřebovat také, co já vím? A tak mě desetikoruna nezabije, někomu pomůže...

Neberou mě různé nadace a neziskovky, pokud pomáhat, tak také adresně, zeptat se, kdo co potřebuje, nakoupit a darovat. To má smysl. Jednou, jestli se někdo pamatujete, tři "dámy" založily nadaci, celkem se jim sešlo na milion korun v krátké době a ony ty peníze použily na své drahé oblečení, večírky a cesty..důvod, že musely přece nadaci reprezentovat. A to mě vyléčilo...
Peníze posílat jen třeba na výcvik asistenčních psů..jinak ne.

doplněno 10.06.16 11:38:

culdabulda1® Datum: dnes 09:46

To je právě ono, že nic takového u nás není, ŽÁDNÝ PROGRAM, jsou jen záchytná střediska, jako v Praze třeba Naděje, kde se můžou snad vykoupat a dostanou nějaké oblečení ze sbírek a v zimě jim dovolí sedět na židlích , když je venku mráz kolem - 20 C. Jinak nic, nic...A to ráno ještě je vyženou v 6 - 7 hodin na ulici do mrazu..kolik z vás by odolalo alkoholu, cigaretě, něčemu, co vám na chvíli udělá radost a pocit štěstí, nemáte šanci se takto zařadit do normálního života, jedině, pokud vás tam společnost na tom dně nenechala příliš dlouho a vy ještě si pamatujete jaké to je, ráno vstát do tepla, najíst se, obléknout a jít do práce. A mít se pak kam vracet..

A o tom jsem psala. O pomoci takové, aby jim opravdu pomohla, nejen řešit situaci na chvíli když jsou mrazy..

doplněno 10.06.16 11:59:

U nás společnost preferuje jen mladé a zdravé. Podle toho to také u nás vypadá. Vysoké školy jsou dnes trochu lepší střední školy, ztratily renomé. Jak je to zlé, ukázala i šikana třech hlupáků, co se chovali jako opice a asi je rodiče i tak vychovali. Ani oni neoplývali soucitem k nemocné učitelce, která měla rakovinu, až se jim povedl její exitus. Naopak je docela možné, že pokud někoho vidíme, že se v něčem plácá, ještě více ho tam strčíme...nelidská, s odpuštěním ho...da, která umučila bezdomovce k smrti velmi ohavným způsobem, ačkoliv nic nedělal, ale ani tehdy by si nezasloužil tohle zrůdné chování, že mu do konečníku strčili hůl a zničili mu vnitřnosti, aby ho zabili. Chci doufat, že justice bude spravedlivá a nebude to brát tak, že ti polonáckové byli lidé a bezdomovec nula, na které nezáleželo. Naše společnost je nemocná a já se bojím, že ji k pokoře donutí až další válka, bohužel...

Protože víte, když doma před dětmi mluvíte tak, jak jste tu převážně napsali, jednou ty děti vyrostou a to i bez soucitu k vám...Dědova Mísa...protože všichni můžeme být na ulici, všichni můžeme být nemocní a slabí a rozhodně všichni zestárneme a všichni se ničeho a nikoho nemusíme dočkat...V Babičce Boženy Němcové čteme jak se babička chovala k těm nejbědnějším a děti tím učila k soucitu a pomoci, když můžou pomoci.

Od: jeret
Datum: 09.06.16 19:18

Zásadně žádným bezdomovcům ani jiným žebrákům už nic nedávám. Někteří totiž obražejí podobný rajon a mají vymyšlenu jednu historku a na tu loví hejly a peníze, bohužel pro ně si nepamatují na koho to už zkoušeli. Během půl roku jsem třeba 3x potkal stejného borce, který mi vždy tvrdil, že ho právě zrovna teď praštila v dílně řemenice, měl stále zafačovanou tu stejnou ruku a vydával stejná citoslovce typu au, uíí atd., když mě potkal potřetí už jsem přesně věděl co bude zkoušet, nenechal jsem ho rozpovídat a rovnou jsem řekl, že nemám, já si ho totiž pamatoval. Pak mám 2x během čtvrt roku zkušenost s týpkem, který mi vždy tvrdil, že právě přijel z Ostravy na práci do Prahy, že ho vyšplouchli, že neví co v Praze a nemá prachy na cestu zpátky, že by chtěl na vlak. Měl naučené psí oči a prosík, nabízel do zástavy nějakou propocenou koženou hnusnou čepici a že až přijede domů, tak vše určitě vrátí. Někteří se chtějí rovnou napapat, ale aby to mělo nějakou omáčku, tak řeknou, že mají nějakou alergii a že potřebují, jestli jim nekoupíte třeba vařenou kukuřici v bistru opodál (asi jim je blbý říct si rovnou o burger, tak kuku taky dobrá). Atd. Jednou jedinkát jsem dal jednomu individuu peníze, jelikož prý vyšel právě z krimu a vypadal fakt nepříjemně, měl jsem plnou tašku nákupu, prázdná ulice, tak jsem mu radši dvacku dal. Když viděl, že mám drobných víc, asi150 možná 200 Kč. Tak pronesl, "jé, hele tý jó, super, to mi klidně dej všechno". To jsem řekl, že to teda fakt nedám, načež s kyselým ksichtem a dvackou jen pronesl větu, "no ty vole, to ses teda fakt nepředal. Dvacku, pche." a zmizel. To mě nadobro vyléčilo nějakému homelessovi cokoliv dávat.

Datum: 09.06.16 19:41
avatar

No ale to budte rád, že nejste žena. Já šla z metra, když se na mě vrhl nějaký kretén, na sto honů páchnul alkoholem a silně mě sevřel v náručí. A že je to užasná náhoda, že mě vidí, protože jsme se neviděli spoustu let. Snažila jsem se vyrvat se mu z náručí s pocitem, že budu taky opilá z jeho dechu a říkám - já vás neznám, nikdy jsem vás v životě neviděla. Chlap mě stisknul ještě víc - no nepovídej, že by už skleroza, já si Tě pamatuju...hele, to ale to nevadí, mám takový menší malér, zachránila by mě stovka, vedle v ulici čeká moje sestra, má uraz, musím ji vzít taxíkem do nemocnice, když mi půčíš mobil, tak hned drožkaře zavolám...

Chlapa, asi tak kolem 55 - 60 let jsem vší silou odstrčila, byl docela tlustý, takže mi to dalo práci, pro změnu jsem se já vrhla na jiného muže a ptala se ho, kolik je hodin tak, aby to vypadalo, že k němu patřím. Otrapa rychle zmizel a já přemýšlím, jak se bránit...jestli byl bezdomovec nevím, oblečení měl čisté a docela pěkné. Asi nekouřil, to bych z té blízkosti cítila.To jsou opravdu zážitky tedy...

doplněno 10.06.16 10:59:

coco Datum: dnes 09:58

A jaké referendum pro slušné lidi máte na mysli? Kdo se považuje za slušného člověka?

Že by se místo pomoci vypráskali za město do lágrů? Můžeme tam vypráskat i rodiny s dětmi, invalidy, důchodce...také oni potřebují pomoc státu, společnosti..a my jsme přece slušní lidé, tak co s takovou chudou pakáží že? Nemyslím, že by bylo nutné takové arogantní referendum hlupáků pro neštastné lidi.

A doufám, že tohle zlo by nikdo neorganizoval. Aby "slušní" lidé, jak píšete, rozhodovali o těch podle Vás neslušných lidech, kterým se tolik nedaří, mají nemoce, jsou staří atd.

doplněno 10.06.16 11:03:

asd1 Datum: dnes 09:28

Jak se chováte, když jste nemocný, unavený, nevyspalý, zmrzlý, osamělý a žijete v beznaději? Asi ne tak jako když se dobře vyspíte, dobře nasnídáte, máte dobrý zdravotní stav a tak Vám nedělá problém pracovat. Pak se máte kam vracet.. Možná na Vás i někdo čeká...Proč nikdo nechápete, že se převážně jedná o nemocné lidi, psychicky i fyzicky. Tak, jak si řada lidí neumí vůbec představit.

Od: coco
Datum: 10.06.16 11:53

Dafina - predvadite se, jak nechcete chapat smysl psaneho textu? Tak jeste "polopate" = - obtezujici spinavi ochlastove, kterym vyhovuje jejich zivotni styl a nehodlaji nic zmenit - o tech tady byla rec v souvislosti s "referendem o odsunu" - takovy povl nepatri do mesta mezi slusne obyvatele *jasne*

Datum: 09.06.16 23:27

Ahoj Hancule.

Něměj strach, že tihle exoti nějak moc trpí. Možná tak nedostatkem alkoholu, než si vysomrují nějaký první obnos. Říkala mi moje bývalka, když dělala v Liberci v nějaké dotované o.p., která zajišťovala tzv. chráněné bydlení pro potřebné lidi s různým postižením. Kde asistenti v klasických bytech v panelácích měli na starost několik takových klientů. Potud dobře. není co namítat. Ale paní ředitelka jednou ve městě odchytila velice povedený páreček bezdomovců. A hned je poručila ubytovat a postarat se o ně. Jenže tyhle lidi nestojí o nějaký řád. Nestojí o to, být povinně do 22 hodin doma a neožralí. Jejich rajon byl kolem ZOO v Liďákách. Tam si dokázali nažebrat na dobrosrdečných lidech až 600-700 Kč. Za nějakou částku vyžebraných peněz se samozřejmě dokázali potřičně zlískat a pak se jim nechtělo jít do bytu do 22 hodin.Nakonec zase dobrovolně odešli do víru velkoměsta Liberce. Pán měl nějak znetvořenou ruku už od dětství obrnou a jak říkal, bere to jako dar z nebe. Lidí se více slitovávají nad postiženým.

Jim podobným nedávám nikdy nic. To už přispěju na ulici třeba na výchovu vodícívh psů, Světlušku, v lékárně na Fond ohrožených dětí a podobně. Asi jsem ještě neodpověděl na dotaz. Lítost nad nima nemám a vztek asi taky ne.

Datum: 21.06.16 17:54
avatar

Děkuju za upřímný příspěvek.

Datum: 09.06.16 23:47
avatar

Jenze oni jsou takto spokojeni... kolik si myslite ze bydli napr na lodi u Erpetu, hrstka.. a proc? Protoze tam nemuzou chlastat a tam jsou prisne podminky. Oni se naji polevky s pecivem v neziskovkach zadarmo, a pak uz jen shaneji na tabak a chlast. Chapu, ze opilost pomuze se se situaci poprat, ale urcite ne do nemoty jako prasata, neverim, ze nekoho vyhodi z bydleni na lodi, kdyz si skoci odpo na 4 piva nasetrene ze socialky :)

Datum: 10.06.16 08:21

Moje osobní pocity? Ostražitost a lhostejnost. Nechci házet všechny do jednoho pytle, protože co člověk to individuální osud. Nicméně jistou zkušeností vím, že bezdomovectví je v hlavě. Většinou jde o lidi, kteří se prostě nejsou schopni starat sami o sebe a žít život v mezích normálnosti. Často jediné, co jim opravdu jde je kouřit a popíjet alkohol. A není to tak, že kouří a pijí kvůli tomu, že jsou bez domova.

Od: asd1
Datum: 10.06.16 09:28

Párkrát jsem nabídl jídlo nebo koupení oblečení za práci (např. posbírat papírky) - všichni odmítli. Až na vyjímky nejde o chudáky, ale je to jejich volba - nepracovat a jen vyžebrat prachy na chlast. Vadí mi jejich obtěžování a hygiena, policie by je měla řešit a vypráskat z veřejných prostor (posraný a obtěžující člověk nemá na veřejnosti co dělat - riziko přenosu chorob = sebrat, nuceně umýt, udělat testy na infekční chroby, dát zákaz pobytu ve městě a odvézt za město. Pokud zákaz poruší tak za katr, práce nepovinná ale když nebude pracovat tak jen suchý chleba a vodu. Práci zařídí stát, lágr si postaví sami, jídlo si vypěstujou sami na poli - tak aby to slušné lidi nic nestálo.

Od: coco
Datum: 10.06.16 09:58

Skoda, ze diky falešne svobode a demokracii nejsou na rozhodujicich postech lide schopni prosadit patricne ucinny razantni postup, treba podporeny referendem *palec* To je zatim asi jedina litost a potazmo vztek na nereseny problem, ktery vetsina slusnych lidi pocituje.

Datum: 10.06.16 09:46
avatar

- necítím nic - prostě to tak je. Ale, pokud mne někdy osloví nějaký, něčím sympatický bezdomovec, klidně mu dám nějaké drobné, ať si trochu zpříjemní život - a je mi jedno, čím.

A pokud zde ostatní říkají, že existují nějaké útulky, či možnosti pomoci těmto lidem - tak je jedině jejich volba, jestli je využijí, nebo ne. Já osobně bych je - v jejich situaci - využít chtěla !

 

Datum: 10.06.16 10:34

Vzpomínám si na nějaký pořad s Halinou Pawlovskou, kde vyprávěla, jak šla s maminkou po městě a oslovila je jakási žebrající cikánka. Maminka jí dala 50Kč. Halina se nad tím pozastavila a upozornila maminku, že ta ženská to okamžitě někde prochlastá. A maminka jí na to odpověděla : " ale šťastná není viď..."

Datum: 10.06.16 12:30
avatar

Já mám spíše pocit vzteku.Ti lidé se vlastně odsoudili sami,i když může to být špatným zázemím v dětství,malým sebevědomím atd.Pár takových"sociálů"znám a ten jeden(mě bylo 17let jemu 20let)a už tenkrát když jsme tak zevlovali po venku,zkoušeli pít,kouřit,tak o sobě říkal,že je stejně alkoholik a nic nechce dosáhnout.(tenkrát jsem myslela,že jen žvatlá z opilosti nebo zhulenosti)Dnes to vidím,tak že mladý kluk se nějak rozhodl a vybodl se na celý svůj život.Dodnes jej potkávám,snad i ve stejných hadrech a stále jen zevluje po městě,pije ,ale už mu není rozumět.Přitom mohl pracovat a normálně žít,nikdo mu nebránil,žádne překážky neměl.

Datum: 21.06.16 17:55
avatar

Děkuji všem za zajímavé příspěvky.


doplněno 01.07.16 10:28:

Domníváte se ,rádcové,že ,bezdomovectví, má řešení? Děkuji.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.