Mám dotaz
Jak je možné,že zcela racionálně uvažující žena se po 25letém fungujícím manželství zamiluje do jiného muže.A ikdyž vše zvládne a okamžitě přeruší kontakt,tak ani po více než roce nedokáže zapomenout,,
Já nevím ,prostě se ji snažím pochopit.Tak skvělého má muže a přesto pořád myslí na jiného.Ikdyž ho nikdy neuvidí.
Do žen a do melounů nevidíš.
Nesnažte se ji pochopit, žena se neřídí logikou, ale city. Možné je všechno.
0x
Nejhorší je, že ta žena si teď podvědomě idealizuje ten nenaplněný vztah i když vůbec nemusel ideálně pokračovat, pokud by ho neskončila. Říká se, že člověk lituje spíše těch věcí, které neudělal než těch, které udělal.
Nikdo nemůže předem vědět, co ho v životě potká.
0x
Takové případy z plytkých románků znám ale nechápu. Řekněme, že mám muže/ženu, jsem celkově spokojen a víc neřeším i kdyby se vedle mě pohyboval někdo s tváří a kdo ví čím anděla. U mě vládne vždycky rozum a cit jenom do té míry, kolik mu já sám dovolím rozumem.
Pro -mcfight
Z různých i (vlastních) zkušeností vím že se hluboce mýlíte , každý jsme jiný.
A může se to stát úplně každému.
doplněno 28.05.16 17:36:
a doplňuji že i třeba v hodně vyšším věku.
doplněno 29.05.16 09:24:
Do svých 50let jsem si myslel to samé co vy , také jsem se mýlil jako spoustu jiných , jo život nás teprve učí a to stále, a zřejmě až do konce .
0x
Láska kvete v každém věku, tedy i v tom po 25letém fungujícím manželství... Pokud by to manželství opravdu fungovalo, tak by asi nebyla potřeba zamilovávat se jinde... i když... no jak jsem už napsala - ta láska kvetoucí v každém věku může zaslepit i toho, od koho by se to nikdy nečekalo.
Musím na to reagovat,Domnívám se,že jde o mně.A můžu jenom říct ,že jsem naprostá puritánka.Vůbec nešlo o vzhled,Prostě jsme si strašně rozuměli.Víte to jde o hormony a nejde to vcelku ovlivnit.Jenom tak jak jsem to udělala -okamžitým odchodem.Já románek nedokončila.Ale ,chápu Vás ,já bych to také nechápala.
Je jedno v jakém věku se člověk zamiluje, dokonce je jedno zda jde o muže či ženu, pokud je to "velmi silné " nedá se s tím v podstatě "nic dělat" nelze to nijak rozumově vyřešit a je-li takové zamilování "nešťastné" /vlivem okolností/ pak si člověk může prožít celkem velké peklo, vím o čem mluvím, city jsou zkrátka někdy tak silné že to může trvat i několik let...
každý kdo něco takového "nešťastného prožil" a zdárně přežil by si zasloužil medaili
a kdo něco takového nezažil, pak si to ani nedokáže představit...
Chtěla jsem reagovat, ale dospěla jsem až sem a vidím, že jste Miri a také bbb. Takže jste to Vy co se zamilovala a nemůže zapomenout. Trochu tomu nerozumím. Jste tedy puritánka, nešlo o vzhled, ale o hormony které se nedaly ovlinit. Tak teda asi sexuelní přitažlivost a puritánství "šlo do háje". Prostě jste se s ním asi jednou vyspala a hned to ukončila ze strachu, aby vám to nepřerostlo přes hlavu, ale nepočítala jste s tím, že na to nebudete moci zapomenout. Rok je ale dost dlouhá doba. Píšete, že jste vdaná a máte skvělého muže. Já bych na vašem místě raději zapomněla.
Bylo mi jasné,že to poznáte,ale já se s nín vůbec nevyspala.Já bych se musela rozvést.Ten pán na mě dost dlouho čekal a já byla zbabělá a zodpovědná.No nevímco víc.
0x
Nejsem v tomhle věku - ani blízko něj - ale myslím,že láska a zamilování jsou stejné v každém věku..pokud máte děti velké a soběstačné - proč jste neposlechla hlas srdce...je to škoda...
0x
Stát se může každému cokoliv, život je někdy plný nástrah. Jen aby to nebylo příliš ideální. Ovoce z cizí zahrady je vždy lepší..Navíc, když se o vztah nepečuje, tak do stereotypu vpluje každý víceméně. Jde o to, co vlastně chcete Vy, dobrodružství, romantiku, adrenalin.
Mám z toho dojem, že jste lehce rozšířila řady těch, co pálí dobré bydlo, jak se říká.
Zažila jsem u známé, rozbila co se dalo a po pár letech nakonec zůstala jako kůl v plotě.
No ,víte že je to možné.Já totiž sama sebe nechápu.Byla jsem v tak hluboké depresy,Plakala jsem nepřetržitě hodně dlouho.Z léčení jsem se dostala až když jsem řekla co chtěli lékaři slyšet.Vlastně se mi nechce ani žít.Hledala jsem na tohle odpověd.Asi není.Je to o názoru.
Hm a proč jste byla v hluboké depresi? Kvůli čemu? Že jste nedotáhla nevěru dokonce? Nebo že byste musela opustit současný způsob života a začít něco nového? Možná, že nemáte vůbec čeho litovat... , tak proč ten pláč?
doplněno 29.05.16 17:33:
Za láskou svého života většinou chodí v romantických filmech, kde nejsou vidět porozvodové spory... A určitý sterotyp je i pro manželství důležitý. Něco, co má jistá pravidla. Pokud jste neměla s manželem vážnější neshody a vlastně vám to klapalo, tak čeho litujete?
doplněno 29.05.16 17:34:
Tak nelžete... a neříkejte "miluji tě". Ale jen mám tě ráda. Vyjde to nastejno.
Pocit viny.Vůči oboum pánům.A to ,že bohužel musím pořád lhát.Vždy,když řeknu-miluji Tě
doplněno 29.05.16 17:44:
Prpžila jste někdy něco takového.Mluvíte stejně jako já před 3lety.
doplněno 29.05.16 17:47:
Ale pravda je ,když řeknu mam Tě ráda ,tak to vážně lhát nebudu.
0x
Láska a racionální uvažování jsou dvě různé věci.
Já se poprvé v životě bláznivě zamilovala těsně před padesátkou. Pravda, byla jsem již rozvedená a dětem bylo 25 a 19 let. Také jsem si myslela, že jsem racionálně uvažující člověk.Jenže najednou jsem zažívala to, co nikdy před tím. Když mi pípnulo na mobilu oznámení, že mám e-mail, nemohla jsem se dočkat až budu doma..i nákup jsem odložila až na později..jen si to už už přečíst. Ráno jsem se budila již ve tři hodiny a nemohla se dočkat až kolem čtvrté zazvoní telefom - On žil na druhé straně světa. Pak se konečně vrátil natrvalo do ČR (po skoro 30ti letech) a já byla šťastná. Připadala jsem si jako malá holka. Všechno bylo nové a krásné.
Ano, i mého bývalého muže jsem měla ráda a naše děti miluji. Jen on ve mně nikdy nedokázal vzbudit to, co jsem poznala později. Když jsme se rozcházeli, zeptala jsem se ho, proč si mě vlastně bral. A jeho odpověď? "protože jsem neměl důvod si tě nevzít" Já si až po čase uvědomila, že asi i u mě to bylo stejné. Bylo mi 20 a on za mnou chodil, psal, čekal nejdřív u školy, pak u práce. Přišel s nabídkou, abych si ho vzala. To bylo po dvou letech a já už si na něho zvykla. Kluci se o mě nikdy neprali a tak jsem souhlasila. Všechno klapalo jak mělo. Postavili jsme si byt (patro na RD mých rodičů) a narodila se nejprve dcerka a později synek. Když jsem po dalších dvou letech čekala 3.děcko, donutil mě jít na potrat. Já i tak pořád udržovala rodinu. Pracovala jsem, nakupovala, vařila, prala i uklízela. Prostě jsem jela dál ze setrvačnosti. Manželsví ukončil až můj muž. Našel si jinou- bezdětnou a jak mi to zdůvodnil? Máme málo peněz a dva platy na čtyři lidi jsou málo.. lepší jsou dva platy pro dva lidi. Sice jsem se pokusila namítnout, že ti dva "navíc" jsou jeho děti, ale stejně odešel. Jeli jsme dál. Dcera si našla k VŠ brigádu a i synek dokončil SŠ. A pak jsem potkala Jeho a zatočila se mi hlava. Dcerka ho brala, syn ho nemusel.. On sám o sobě říkal, že je sobec. Nevěřila jsem. Chápala jsem, že přede mnou mají přednost jeho rodiče (já své už neměla), že je důležité jeho zaměstnání, jeho děti,.. Ano, už tenkrát mi v hlavě blikalo varovné světélko..ale srdce mělo jaksi navrch. No, nebudu to protahovat. Když po mně chtěl, abych se přestala stýkat s dětmi, protože děti jsou moje minulost, poslala jsem ho do háje...Moje děti jsou moje budoucnost.
A proč Vám to všechno píši? I když jsem ho již 4 roky neviděla a zpět bych ho nechtěla, pořád stejně ho miluji. Nikdy už nenavážu jiný vztah. To je ten rozpor mezi racionálním uvažováním a citem...
Děkuji já si myslela ,že jsem cvok.Musím se prostě vzpamatovat.JENOM NEVÍM JAK NA TO,Mám přece toho tolik,že mi mohou mnozí závidět.Díky,že jsem se mohla vykecat.Nahlas s očí do očí bych to nikdy neřekla.
0x
Tezko rici... Treba ji ten super-hodnej chlap uz nebavil, nebo prisla na to, ze zivot je prilis kratky a chce si uzit zivota co to jde, nebo, nebo... Kazdopadne mi prjde zvlastni, ze po 25 letech se takto "zblazni",, Prijde mi, ze tak racionalne rozumna zena neuvazuje, takze z toho plyne, ze tato vase znama neni prilis rozumna, nebo kasle na rozum a jde za citenim, nevim... Ja mam treba znamou(35 let), ktera ma 5 deti s jednim chlapem a prisla na to, ze uz ho nemiluje, ze miluje jineho a rozvratila totalne rodinu... Nyni je uz sama, novym panem opustena...Tohle mi hlava nebere... Ja mit 5 deti s jednim chlapem, tak jsem si uz sakra jista, ze jineho nechci, ale tezko soudit.. Kazdej jsme jinej a soudit je snadny, takze nesoudim..
doplněno 30.05.16 00:27:
uz to tady ctu, ze jde o vas... Nejvic se mi zamlouval tady nazor, ze vas pali dobre bydlo, asi...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.