Nejste přihlášen/a.
Tak nevím co dělat. Mám invalidní důchod 1. stupně (důchod mám od svých 19, hned jak jsem ukončila střední školu, mám vážné nevyléčitelné vrozené onemocnění pohybového aparátu). Již delší dobu marně hledám stálou práci (potřebuji částečný úvazek, plný zdravotně nezvládnu), bohužel ale žiji v lokalitě s poměrně vysokou nezaměstnaností, tak zatím nemám štěstí (pracovala jsem několik let na místě, které mi max. vyhovovalo, ve firmě byly s mou prací spokojení, bohužel podnik již neexistuje). Když už něco najdu, tak je to brigáda za pár korun (každá kačka ale dobrá, práci se nevyhýbám, musím na ni ale zdravotně mít), navíc na dohodu o provedení práce, takže nemám placené ani důchodové pojištění. Kdyby mě neživil manžel, tak nevím. Co mě ale mrzí, je určitá diskriminace lidí s částečným invalidním důchodem. Většina prací pro ně je opravdu za minimální mzdu (která je zatím stále ještě nižší než běžná minimální mzda, o jejím srovnání se teprve ve vládě snad jedná), navíc jsou to často dohody, ze kterých není placeno důchodové pojištění (a platit si ho ze svého z důchodu ve většině případů nejde)... prostě - jestli se jednou dožiju důchodového věku (což tedy bude při mém zdraví asi zázrak), tak nevím z čeho budu žít. Na normální starobní důchod bych musela mít odpracováno 35 let (což zřejmě nedám), a i kdyby se mi to povedlo, tak to bude z těch mých směšných výdělků hotová almužna. Anebo mi zůstane ten invalidní (podle posudkářů není předpoklad, že by se můj zdr. stav někdy zlepšil, spíše naopak), což je prakticky totéž. Nepřijde mi to fér, člověk by si rád vydělal, rád by pracoval (byť omezeně, s ohledem na zdravotní stav), ale prostě moc šancí k uplatnění nemá... a když už, tak je mu to jednou na klasický důchod k ničemu...
Petro, co říct...jsem na tom podobně. Snad jediný rozdíl, ten důchod ještě nemám, ale jednoznačně k němu spěji, marodím již skoro rok a půl...U mně je pro změnu blbé to, že jsou dny kdy ani nedám to abych vstal z postele, natož pak někam dojel...tak se snažím vymyslet něco co by se dalo realizovat doma, s ohledem na moje momentální schopnosti...Asi mojí jedinou výhodou jsou odpracovaná léta, takže do důchodového věku těch 35 let v pohodě dám...
Dokonce jsem i jeden čas pomýšlel nad něčím, kde by se dalo zaměstnat více zdravotně postižených, ale dospěl jsem k tomu, že na to nemám organizačně...
Jinak je docela smutné, že při té masivní podpoře co dává stát zaměstnavatelům za osoby se zdravtním postižením se pro ně práce tak nějak nedaří najít...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.