Nejste přihlášen/a.
Zdravím , Hodně se pohybuji na internetu hlavně na diskuzích a často mi vrtá hlavou proč se k sobě lidé tak chovají. Jakmile napíšete svůj názor odlišný od většiny , tak hned se na vás slétnou ostatní jako supi a začnou vám tvrdit,že jedině jejich názor je ten správný , případně vám začnou sprostě nadávat . Nechápu to . To už nemůžete napsat svůj názor, aniž by jste za to byli od cizích lidí napadáni? . To samé jsou hádky - k čemu to je a proč je vůbec vyvolávat? Není to reálný rozhovor ,ale pouze něco přes písmena . Já sama jsem typ, co se do hádek zásadně nepoušťí a spíše uklidňuje situaci , ale vždycky si to také slíznu .
Co to těm lidem vůbec dává? Pocit jakože teď jsem někdo , když jsem spourážel na netu člověka, kteréhoho ani neznám? Je to opravdu ta síla anonymity , že prostě lidé nemají zábrany? Jsou to ve skutečnosti nějací ubožáci a něco si tím kompenzují?
Nechápu..
Ano, někteří se v tom vyžívají, a píší tak schválně. Někdy to mohou být lidé nemocní, jindy zklamaní životem, prací, situací v rodině, s finančními problémy. Anebo lidé, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že oni jediní mají pravdu a neuhnou ze svého směru.
To vidíte i nyní v té politice. Nedokáží spolu komunikovat. Mají odlišné názory a myslí si, že jenom ten jejich je správný. Samozřejmě si každý drží ten svůj směr, a když jedna strana vidí, že se ten druhý nepřeklopí, tak nastává mnohdy dehonestace, urážky, vulgarismy, provokace, naschvály, ponižování. Jsou to prostě trotlové.
Asi je to hlavně tou anonymitou internetu (tedy na internetu se o anonymitě nedá mluvit), ale víte jak to myslím. Já mám podobný problém a to je kočírování mojí vzteklé povahy Já jsem v klidu a dokáže mě totálně do běla vytočit prkotina. Třeba včera jsem odbočoval autem do ulice mezi domy a ve vjezdu stál nějakej týpek se psem. Pes mu nechtěl jít a on tam stál jak trubka a nic. A to je jak když do mě vjede blesk, div jsem nevystoupil z auta a neseřval ho. Jenže potom si říkám, ty vole jeden, proč se kvůli tomuhle vztekáš? Já se nedovedu na někoho zlobit dlouho. Vybouchnu a za deset nevím ani kvůli čemu to bylo. Nejhůř to asi nese moje manželka když neposlechnou děti a já hned startuju.
Každopádně to, co řešíte vy s tím napadáním je hlavně anonymitou, kterou si uživatele myslí, že mají.
Je to nějakej vnitřní vztek, co v sobě lidi mají, že mají tendenci se hádat, dělá jim to dobře na duši, že to aspoň na chvíli vybijí...i když se tím hádáním možná naštvou ještě víc. Smysl to nemá žádný, obzvlášť ne na internetu (a říkám to s vědomím, že se tu hádám/řešim blbosti celkem pravidelně :D).
Obecně je fajn pocit, když člověk patří do většiny. Připadá si tak větší, svůj názor pak považuje zákonitě za ten správnější už jenom proto, že má větší podporu...přijde mu, že svého oponenta pokořil (kvůli tomu taky existují lajky na diskuzních fórech...lidi mají větší motivaci se tam vracet). A pořádný pocit zadostiučinění dostane, když ho ještě k tomu zesměšní. Je to potrava té černější části duše. Jste šťastný člověk, jestli v sobě tuhle část nemáte.
Pokud se nechcete vzdát diskuzí, pak je jen jediná cesta. Nepište svůj názor, ale argumentujte fakty. A nereagujte vůbec na jakékoliv sprostoty. Psal o tom krásně Dušek ve 4 dohodách:" Když vám někdo řekne, že jste blbá, tak to není váš problém, ale jeho". Řiďte se tím, a budete nad věcí. Jakkoliv reagovat na sprostotu, klesnete na jeho úroveň.
Můžete si zajisté psát všechno, co je v souladu s legislativou, nicméně musíte počítat s tím, že pokud napíšete nějakou hloupost, bude s ní někdo polemizovat. A pokud budete na té hlouposti i přes věcné argumenty trvat, dříve nebo později se najde někdo, kdo ztratí trpělivost. Bohužel přitom mnohdy překročí i hranici slušného chování. Na anonymní diskusi je těžší se udržet oproti reálu, kdy stojíte tvaří proti sobě. Mimo to existuje i skupinka lidí, kteří mají potřebu exhibovat, provokovat a napadat. S těmi se nedomluvíte nikdy.
napsat svůj názor znamená že vás za něj nikdo nezavře,neoběsí ani neutopí a v rámci slušných mravů ani nesmaže. To že se na Vás někdo slétne, jak Vy říkate s přesdvědčením že má pravdu..tomu se říká diskuze Pokud je někdo vulgární zasáhne cenzor. Zbývá otázka, co je pro Vás napadání : že se lidi sejdou,drží spolu a mají v komentářích vyrázně většinový názor oproti vám?
No, někdy, aby se člověk obával napsat svůj názor, protože jsou samozřejmě lidé, kteří jsou jinak ne/myslící, jinak ne/vychovaní, ale již tu docela pěkně poradili ostatní. Určitě počítejte s tím, že někomu Váš názor nesedne a bude prosazovat ten svůj. Ale každý má své vidění světa, podle věku, podle zkušeností, podle prostředí, v kterém se pohybuje.
Nemusít jít nutně o jiný názor proti většině... ono stačí jeden proti jednomu. Dřív jsem se tu rozčilovala, dneska se tomu spíš směju, protože oni sami ukazují svůj charakter a své slabiny. Čtěte mezi řádky. Půlka lidí je "drsná" jen přes diskuze, tak už to bývá Do cizích pří se zpravidla nemíchám, pokud je však příspěvek urážlivý a vulgární, nahlásím ho.
Občas tu někoho nadzvednu svým názorem- - mimochodem, abych odpověděla na otázku - rozhodně nemám trach se projevit, i když to někomu nevoní, a pak se zpravidla - po tom, co dojdou argumenty - dočkám ataku a urážek na svou práci i vzdělání, zvlášť před nějakým časem tu byl jeden rádce, kterého musel zklidnit sysel, protože už opravdu zacházel daleko za hranice slušného chování a ve své malé nenávisti a zlobě si neviděl do pusy. Dokonce i vnitřní poštou jsem dostala urážky a jedovaté plivance. Co s takovým? V našem virtuálním světě se mu vyhýbat a v případě potřeby se tomu od srdce zasmát.
Krásný budoucí den přeji.
Charakter člověka se pozná podle toho, jaké vtipy ho zranují-tak nějak zní citát. Ten, kdo nevybíravě útočí na druhého, vlastně prohrává, došly mu argumenty, není schopen dál vést klidný, věcný hovor. Tato doba nahrává mnoha takovýmto ujetým jedincům. Když mi nikdo nebude léta odporovat, bojí se, že přijde o místo atd., časem začnu věřit tomu, že vše dělám nejlépe a když se vyjímečně někdo ozve, já nadlida ho musím usadit, abych sám sobě dokázal, jsem dobrý. Ti co mi ze strachu lžou, ze mě dělají takového v omylu žijícího , arogantního naboba.
Jistě na názor má v demokracii každý nárok. Jen ho je potřeba náležitě upravit. Koho chleba jíš toho píseň zpívej. Dnes třeba je výročí 55 let Gagarina. A tak jsem se na TV Nova dozvěděl jaký to byl záletník a alkoholik. A to ho nazývají Celebrita. Zato jiná Celebrita bývalá moderátorka Novy De Castelo se nikdy nezmínili jaká to byla roztažnožka.
A další názor. To omýlané Stát je špatný hospodář. Proč tedy krachují ti uhlobaroni a chtějí, aby je stát zachraňoval. Nahrabáno mají jistě dost.
To o tom Gagarinovi fakt bylo na Nově tohle? Vzdyť to byl 27 letej kluk a pořád někde lítal, furt ve výcviku, kdy měl jako chlastat?
Představte si situaci, že jsou dvě skupiny lidí s odlišným názorem na danou věc. Je jedno o co jde. Najednou se začnou spolu bavit více v "rámci" jedné skupiny a postupně se radikalizují. Na druhou stranu ignorují argumenty druhé skupiny a často je zesměšňují.
Je to lidské a jednotliví lidé jsou "šťastni", že jsou v té nebo té skupině.
Tohle pravidlo je to vědecky dokázáno a příklady nejdete na všech úrovních. Např. Republikáni x Demokraté, Muslimové x Křesťané, Zeman x Schwarzenberg, kuřáci x nekuřáci, příznivci x odpůrci letního času, ...
Myslím, že jste to vystihl dobře. Je to jakýsi druh "stáda, stádnosti". Ono, kopat sám za sebe proti "stádu" je těžké.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.