Nechuť ke všemu. Proč?

Chlapče, navštivte psychologa, nebo raději hned psychiatra... nemyslím to ve zlém, ale podle mě prostě trpíte depresí. Už jen to, že se nedokážete vykopat dříve z postele, že vidíte všechno černé... Jestliže si neumíte pomoci sám, což asi už neumíte, tak je třeba využít odborné pomoci od lékaře.

Děkuji za vaši odpověď. Kdybych již dříve nechodil k psychiatrovi tak bych to zkusil ale absolutně mi to nepomáhalo spíše to bylo ještě horší z důvodů, že jsem si začal myslet že jsem magor tudíž to mělo naprosto opačný důsledek než by to mělo mít. A nepomáhaly mi žádný antidepresiva bohužel.
Ale děkuji za odpověď.

Myslím, že návštěvy u psychologa by nebyly od věci. Vypovídáš se tam, může ti poradit, dát "návody", bude tě poslouchat. Ale hlavně, když už budeš mít u něj domluvenou návštěvu, tak snad vstaneš a půjdeš k němu. Nebo ne? Na pracák taky chodíš. Podle mě potřebuješ nějaký "jízdní řád", pro začátek.

proc chodiš na pracak, kdyz studuješ? az dostuduješ budeš mit vetši nadeji sehnat praci v zadanem oboru.

zrejme se vymykaš beznemu prumeru a vyjimečnost je vetsinou nadejna, čas ukaze chce to vic optimizmu ! Puvodne jsem te oslovila tvou prezdivkou a asi jsem tim neumyslne porusila pravidla slusnosti, protoze bylo smazano ! Priste si vyber radeji jinou

Dobrý den na pracák chodím z toho důvodu, že studuji kombinované studium. A jak jsem psal je to složitější měl jsem sehnanou práci s tím, že tam nastoupím co nejdřív. Jen tak pro zajímavost a hlavně proto, že jsem nechtěl skončit u maturity jsem si dal i přihlášku na VŠ kombinovaného studia. Jenže vše dopadlo úplně jinak zaměstnavatel, který mě měl vzít mi 2 týdny nebo o trochu déle neodpovídal ani nezvedal telefony a neodpovídal na maily. Po těch cca 2 - 3 týdnech se mi konečně ozval s tím, že mě nakonec nepříjme. Ale v té době už nebylo možné podat přihlášku na precenční studium proto jsem zůstal aspoň na kombinovaném. A samozřejmě když je člověk na kombinovaném studiu tak za něj nikdo neplatí zdravotní a sociální. Tudíž jsem buď mohl si jej platit sám což nepřipadalo v úvahu z důvodu, že jsem neměl práci a proto ani peníze nebo jít na úřad práce. Proto jsem skončil na úřadu práce.
Co se týká gramatických chyb tak ano mám jich jistě hodně jsem si toho vědom a určitě na to nejsem hrdý, ale jsem čistě technický typ, který doslova nesnáší humanitní obory nebo spíše jen jazyky (myslím jazyky typu angličtina, čeština, nemčina, atd. né programovací jazyky). Nehledě na to, že jsem byl vůbec rád, že jsem napsal na poraďtě, natož abych si to kontroloval. Ano vím ty chyby bijí do očí a určitě netvrdím že to je v pořádku, ale jak jsem již psal byl jsem vůbec rád, že jsem někam napsal a snažím se s tím něco dělat.
Proto omluvte moje hrubky i když jsou určitě příšerné. Děkuji za komentář.

Nevím vždy jsem byl jiný než ostatní a vždy jsem na to doplatil. Ale budoucnost je nejsitá možná jednou to bude opravdu moje výhoda. A jo no chtělo by to optimizmus ale už došel snad se někdy vrátí. No toto je tak 20tá přezdívka která konečně vyšla.

Dobrý den jak jsem psal o komentář víše kdysi jsem chodil k psychiatrovy, kterej mě vůbec nepomohl. Ano vím, že psycholog je trochu někdo jiný, ale hodně těžko se donutím někomu říct jak se cítím vlastně jsem to nikomu ještě nikdy neřekl jen občas právě píši na takovýto různý stránky anonymně, ale v životě bych to nikomu neřekl do očí ani bych to v životě nezveřejnil pod svým jménem.
Co se týká toho, že vstanu a jdu na pracák to ano tam kam musím tak chodím (donutím se jít a tím pádem vstát) i včetně školy kde jsem právě teď. Ale taky je to čím dál horší dnes jsem vstal až na 7 budík. Ale pravda je vstal.
Jinak děkuji za odpověď.

pokud nechcete psychiatra, či psychologa, zkuste cvičit :

Už dlouho známe prospěšnost cvičení pro zdraví. Vědci ale zjistili, že příjemné zážitky spojené s cvičením se nedají vysvětlit pouze zvýšeným pohybem. Je ještě něco dalšího, co vyvolává pocit pohody – endorfiny, vyplavování do krve v průběhu tělesné aktivity.

Zdroj :

http://www.rehabilitace.info/…-hormony-stesti-v-nasem-tele/

Moc děkuji za odpověď a doporučení a pokusím se.

Pravděpodobně nenatrefíte na dobrého psychologa/psychiatra. Doporučuji přečíst Zločin a trest, možná se v tom trochu najdete. Asi se musíte rozhodnout sám, jestli vám ten život za to stojí a jestli jste ochotný se s tím poprat. Deprese lze léčit i jinak než antidepresivy. Buď si najdete něco, co vás baví.. nebo použijete metody jako kognitivní restrukturalizace nebo logoterapii. Popřípadě i vipassana některým lidem může vyhovovat. ..To co popisujete se nazývá abulie, je to klasický symptom deprese. (nejsem odborník, studuji střední)

Dobrý den.Hlavní je,že máte chuť na psaní.Co si přát víc?

No do toho někam napsat pro radu jak jsem psal i v článku jsem se překecával již velmi dlouho. A za druhé chci se změnit a být normální mít práci atd. a kdybych nikde nenapsal o radu nebo nic neudělal tak je nulová šance se změnit, jelikož s tímto nemám zkušenosti proto jsem psal sem jestli to někdo již nezažil a neměl by radu jak se z toho dostat.
Děkuji za odpověď.

Já si též myslím, že tohle asi sám nemůžete zvládnout a chtělo by to pomoc odborníka. Zkuste si najít nějakého dobrého psychologa. Z jednoho zklamání si nic nedělejte, když měla kamarádka gynekologický problém, pomohl jí až třetí lékař. S psychikou to bude stejné. Je třeba hledat, dokud nenajdete.

Máte strašně nízké sebevědomí. Zkusila bych si dávat nějaké úplně maličké cíle, z jejichž splnění, bych měla radost a najděte si nějakého koníčka a brigádu - klidně i mimo obor. Přijdete na jiné myšlenky a poznáte nové lidi a ještě si přivyděláte.

Co sport? Co si zlepšit fyzičku? Většinou se mi strašně moc do cvičení nechce a je to dlouhé přemlouvání. Napadá mě tisíce výmluv, proč cvičit až zítra... Ale vím, že musím, když chci nějak vypadat a něco pro sebe udělat. MUSÍM. Takže výdech, nádech, zatnout zuby, vstát a začít. Na konci jsem na sebe pyšná, že jsem to dokázala a protože výsledky na sobě vidím, je to další motivace. Co zkusit začít posilovat? Zvýšilo by se Vám tím sebevědomí a určitě byste tím na chvíli zaměstnal hlavu. Je dobré si přečíst, co je k tomu třeba atd.

A co jiný koníček? Neznám chlapa, který by se neotočil za např. modelem "profi" autíčka na baterie. Případně jiný model - vrtulník, dron, raketa... Jsou to trošku nákladnější koníčky, takže by o to více, byla třeba brigáda. Zároveň byste si rozšířil okruh zájmů, stále je co vylepšovat a mohl se seznámit opět s novými lidmi...

Sám víte, že SAMO se nic k lepšímu neobrátí. Takže nádech, výdech a s odhodláním zatnout zuby a začít něco dělat. Musíte si najít nějaký smysl života.

S tím psychologem by to sice bylo dobré ale nějak jim nedokážu znovu důvěřovat jak jsem se v komentářích nahoře zmínil chodil jsem k psychiatrovy (ano vím není to to samé jako psycholog), ale jde o to že jednou jsem ji potkal (byla to psychiatrička) ve městě když jsem byl někde se spolužáky na nějaké akci a začala se ke mně hrozně hlásit samozřejmě já jsem dělal vše abych zdrhl nebo spíše aby si mě nevšimla, ale nakonec mě dostihla začala se se mnou bavit (jak mi zabírají antidepresiva a jestly je nebudeme muset změnit) a najednou věděla celá moje třída na střední že chodím k psychiatrovy což mě úplně uzemnilo uzavřel jsem se nehorázným způsobem přestal jsem k ní chodit i z toho důvodu že mě v podstatě nepomohla a vůbec jsem se nelepšil. A proto již nedokážu věřit ani psychologům ani psychiatrům a vlastně ani veškerým ostatním lidem ano vím porušila doktorskou přísahu že bude mlčet nebo jak se to jmenuje což neměla dělat nebo aspoň myslím že mají doktorskou přísahu nebo aspoň já to tak bral. Ale já jsem se v tom nechtěl rýpat tak jsem to raději přešel a dělal vše aby již mě nikdo nemohl takto podrazit proto asi taky nemám žádné přátele. A také proto asi k psychologovy nedokážu najít důvěru nebo k němu nedokážu ani začít chodit.
Co se týká sebevědomí ano mám ho malé a co se týká malých cílů tak v podstatě po jejich dokončení necítím radost. Je pravda že radost jsem cítil u hodně velkých splněných cílů (pro mně hodně velkých) což byla hlavně maturita a pár projektů co jsem na střední dělal ale vždy mě ta radost přešla po pár minutách (dobře u maturity asi po půl dni) A teď i když náhodou začnu a dokončím nějaký větší projekt tak stejně necítím v podstatě žádnou radost ani nic podobného. Jen vidím že za rohem mám dalších 30 úkolů které bych měl splnit plus další nápady které mě čekají ještě dále. Co se týká koníčka tak jediný co posledních 10 - 13 let dělám tak je informatika možná poslední 3 - 4 roky grafika kterou jsem ze začátků bral jako koníčka jinak žádného koníčka nemám a nic jiného mě nebaví ani nijak neláká.
Co se týká brigád tak už tak 6 nebo 7 rokem chodím každé velké prázdniny na brigádu okolo manuální práce pro obec a jsem za ni rád ale bohužel tento rok už brigádníka nepotřebují a já nevím jak si najít brigádu kde bych se nestýkal moc z lidma (absolutně nesnáším lidi snáším jen pár lidí která znám docela dobře) Ale uvidí se snad někde něco ještě najdu.
Co se týká fizičky a sportu tak tam je to otřesné do nějakých 15 jsem kvůli nemoci nemohl v podstatě cvičit a pak jsem zjistil že mám další zdravotní problémy a doktoři mi předpovídaly že do pár let budu v hrobě nebo na vozíku nevím co je lepší asi v hrobě na vozíku bych fakt nevydržel, naštěstí nebo na neštěstí jak se to veme jsem v pohodě od doby co jsem k těm blbcům přestal chodit . A podle jejich diagnóz jsem měl už být někde jinde pár let ale nejsem no . Proto nemohu moc cvičit a vlastně ani dělat těžké fizické práce ale na to jim z vysoka kašlu a když je to možné nebo potřeba a dokopu se k tomu tak dělám hlavně fyzicky náročné práce protože jinak bych se neodreagoval a jak píšete nevyčistil si hlavu.
Co se týče koníčků již jsem na to tak nějak odpovídal v celku nic jiného než informatika a grafika mě nebaví. bavily mě modely lokomotiv kdysi ale na nich mě bavilo právě propojení počítačů s reálným světem přes různé mikročipy atd.
A ano vím že se samo nikdy nic neudělá a ani to nečekám proto jsem se obrátil právě sem abych dostal rady a mohl se zkusit odpoutat a začít něco dělat.
Moc vám děkuji za komentář a zkusím si najít nějaký ten koníček což ale pochybuji že najdu tak spíše si budu hledat nějakou tu brigádu nebo práci.

Dobrý den děkuji za odpověď ano potřebuji práci a zřejmě i ten pevný řád to máte pravdu. A já vím že práce nemusí být hned v oboru. Ale co se jedná té práce a že mi bude u zadku tak já to tak prostě nemám všechno si moc zabírám a vše do čeho se pustím musím mít dokonalé. A nedokázal bych vydržet z myšlenkou že mi je něco u zadku a nedělám to na 100%. Co se jedná toho odstěhování máte pravdu a taky bych se chtěl co nejdříve odstěhovat ať taky nevypadám jak vyžírka a hlavně ať konečně nesliším jejich věčné hádky. Ale k tomu právě potřebuji peníze tudíž práci tudíž se dokopat něco dělat.
Moc děkuji za odpověď a ve všem máte zřejmě pravdu.

Ano taky jsem o tom četl a bylo mi to i řečeno proto hned od začátků vlastně druhý den co jsem skončil s brigádou tak jsem si na ten den detailně rozvrhl den co bylo potřeba dělat co se naučit a co číst za literaturu kterou jsem neměl čast číst přes dobu kdy jsem byl ve škole nebo na brigádách. Vlastně jsem si celý den rozvrhl podle školních hodin co jsem mýval. Ale již první den toto selhalo a stal jsem v 10 místo v 6 a v podstatě nic neudělal možná přečetl tu knížku to si již nepamatuji jen vím, že ji mám již přečtenou. Ale ještě to zkusím tak detailně i když stejně každý den mám úkolníček plný a naplánovaný.
Co se týče toho koníčka nebo činnosti tak je to těžší nikdy mě nic nebavilo kromě informatiky a je to tak do teď. Jednud obu jsem se snažil chodit ráno na hodinu ven se projít a vyvětrat se zvládl jsme to asi 3 týdny než jsem byl nařčen že se jen ulejvám a nic nedělám a tímto se jen snažím zabýt čas. Pak jsem samozřejmě znechucenně skončil a je to čím dál horší pořád.
A já jsem vždy říkal pravdu že něco umím na tolik a tolik procent nebo jsem přímo vyjmenoval jaké činnosti zvládám a jaké ne. Že se rád vzdělávám a baví mě ten obor. Vždy mi bylo dopovězeno a co vás učili ve škole a že mi zavolají. No možná taky je problém právě kombinované studium kde vlastně bych 2 dny v měsíci musel do školy. A nemohl pracovat. A souťež jsem si udělal s tím co všechno napíši do životopisu že umím (samozřejmě to co umím na určitý procenta která i v životopise pomocí hodnocení 1 až 5 hvězdiček mám).
Co se týká toho že mám hodně určitě mám určité výhody co jiní nemají ale taky to není přesně tak jak to píšete. Mladý možná ale zdraví určitě nee sice to na mně většinou není vidět ale s doktory jsem si užil svoje.
Děkuji vám za odpověď a máte pravdu až teprve vše selže tak jít k odborníkovy možná jsme to i podvědomně chtěl slišet. Tak ještě jednou moc děkuji a přeji příjemný den.

Včera jsem četla a první co mě napadlo, že vůbec nesportujete.

Mladý člověk a měl by mít plno zájmů, kam se podívat, co vše udělat, prostě žít.

V hledání práce je podle mě velká díra. Tím, že Vás jeden nesolidní podnik odmítl a předtím vůbec nezafungoval jste se pokoušel o získání práce?

Vezměte proboha cokoliv i co neodpovídá kvalifikaci, ale hlavně něco začněte. Vypracujete se. Získáte pracovní návyky, kontakty, hledejte ve velkých firmách technického směru.

Jinak Vy všechno víte, na všechno pokýváte, poděkujete, ale žádný posun.

Běžte prostě na nějakou brigádu, koukněte na nějakého koníčka, zapojte se do sportovních aktivit. Hledejte kurzy na vysoké škole, ve městě, kde bydlíte jsou spolky, ohledně sportu, nabídněte své služby v domě dětí a mládeže. Kupte si raketu na tenis, přihlašte se na jogu, kupte plavenku, běžte do sokola, fungujte jako dobrovolník na oddělení ve Vaší nemocnici a čtěte nemocným, dospělým, nebo dětem.

Běžte ven a dívejte se na vše jinými očima, kde byste mohl pomoci. Buďte Vy aktivní. Musíte se překlopit. Návštěvy u lékaře ano, ale musíte si uvědomit, že léky na psychiku Vás utlumí, zblbnou, nejenom svými účinky, ale podvědomě se budete cítit jiný.

Tím, že Vás nic nenutí, tedy vstávat do práce, tak je takový styl života /vyhrabat se z postele v pět odpoledne/ Vy jste vlastně již jako starý důchodce, který nic nemá na starosti.

Nejste líný, ale ztratil jste radost a chuť do života. Nemáte zahradu? Upravte záhon a něco zasejte, zasaďte, ať se těšíte, co sklidíte.

Neutápějte se v sebelítosti. Pomoc najdete na konci své paže.

Ve Vašem oboru jistě najdete nějakou práci, ale nemusí to vyjít na první pokus, hodil jste flintu do žita, co by měl říkat 50ti letý člověk, který je delší dobu bez práce a vidina práce žádná.

Možná Vás deptá rodinné prostředí, rodiče.

Sbalte si svoje věci a odstěhujte se na ubytovnu, podnájmu a starejte se o sebe. Zdravě se naštvete na rodiče i na sebe a osamostatněte se, to Vás donutí něco dělat. Je to na Vás.

Jak jsem již psal v některých komentářích tak sporotvat kvůli zdravotnímu stavu zrovna nemůžu a když jsem chodil ven se jne ráno provětrat a nastartovat tak to nedopadlo moc dobře co se týče rodiny.
No měl bych mít hodně zájmů ale já vždy byl starší jak ostatní když všichni blbly venku jako dětska já jsem musel pomáhat na zahradě. Když jsem byl na střední tak všichni chodily po klubech a já se snažil najít kontakty, vyhledat si informace abych mohl začít v 18ti podnikat. (což nakonec nebylo možné jak z finančních možností tak i z nedostatku motivace k životu. V podstatě jsem nikdy žít neuměl a nikdy před tím jsem se o to ani moc nesnažil říkal jsem si že nejdřív kariéra a pak žít. bohužel se to v určité fáci obrátilo absolutně jiným směrem a vlastně mládí už jsem prošvyhl a motivaci taky.
Co se týká toho podniku tak on fungoval dobře jen nezafungoval pracovník který přecenil síly a hledal špatné lidi (nakonec jsem zjsitil že místo je stále volné akorát požadovali 3 roky praxe v oboru coč jsem samozřejmě jako čerstvý maturant nemohl nabídnout). A co se týká jinak jsem si po tomto incidentu samozřejmě hledal i jinou práci ale bohužel jsem možná ve špatném městě a lépe by se hledalo v brně nebo v praze. Pouze typuji opravdu nevím ale co se dívám na nabídky tak právě v Brně a praze je příležitostí více i přímo v mém oboru.
Co se týká pracovních návyků tak máte úplnou pravdu co se týká kontaktů tak zcela nesouhlasím kontaktů jsem měl velké množství ale je pravda že špatného typu když oni něco potřebovali tak jsem jim pomáhal ale když jsem já právě potřeboval pomoci tak sa na mně v lepším případě vysraly a v horší neodpovídaly.
Ano tuším co se mnou všechno je špatně ale sám se nemohu soudit tím že to řekne někdo jiný tak se jen usvěčím že mám pravdu ale v podstatě jsem to již věděl jen jsem to potřeboval slyšet od neovlivněného člověka což já sám pro sebe jsem hodně ovlivněný. A co že poděkuji to je slušnost. A co se týče posunu tak já se přiznám že sem píši pravidelně skoro každý půlrok až třičtvrtě rok (nevybírám si to ale prostě z nějakého důvodu je to celkem pravidelně že bych se chtěl změnit.) A hodně rad jsem již slišel ale musím uznat že některé jsou nové. Bohužel vždy se jen zhorším něco navíc se nepovede a čím dál víc jsem v háji.
Na sporty jsem už reagoval v některých jiných komentářích prostě ze zdravotních důvodů je nemohu dělat. koníčky si nedokážu najít nebo mě spíše nebaví nic kromě informatiky. Co se týče dobrovolnictví tak občas vypomůžu na vesnici kde žiji ale jelikož nemám rád lidi (zřejmě mám sociální fóbii) tak tato pomoc se odehrává pouze tak že mě někdo zadá co udělat já to udělám ale nejsem jinak v kontaktu s lidmi. A co se týká těch spolků tak děkuji zkusím s podívat a pokud někde nebude tolik lidí tak se zkusím zapojit.
Nejsem jako starý důchoce možná se to tak může zdát ale není to tak já mám hodně práce akorát se k ní nedokážu dokopat nechci být pořád v postely ani mě to v ní nebaví. narozdíl od důchodců nemůžu říct mám něco za sebou tento život byl super nebo úspoěšný nebo nemůžu říct jo tak to bylo super v tom 72 jak jsem byl tam a tam. Já vlastně za sebou zatím nic hezkého nemám. Ano vím že důchodci za sebou mají muka která musely asi prožít ale taky mají nějaké veselé chvilky a hezké vzpomínky.
Co se týká zahrady tak na ní dělám snad už od 6 a v posledních letech kdy všechno zničí kroupy, nebo nehorázná horka fakt s toho radost nemám. Nehledě na to že jsem většinou dak dobrý zahradník že mě jenou zdechl i kaktus

Já nehodil flintu do žita ohledně práce věřím že najdu v budoucnu práci (jinak bych se psychycky s toho nic nedělání zbláznil což vlastně funguje trochu i těď). Ale hodil jsem flintu do žita ohledně života což je zřejmě ještě tisíckrát horší ale nemám nic v podstatě nic neumím a v podstatě nemám za sebou udělanou žádnou práci nebo minimální.
Co se týká odstěhování rád bych se odstěhoval ale nejdřív práce protože nevím jak bych přežil tady s 30 tisíci na celý rok nehledě na to že ani nevím jestly tento rok ta brigáda vyjde a jestly vůbec ty prachy budu mít.
Normálně bych asi napsal děkuji vám za strávený čas nad odpovědí a děkuji za ní ale také nevím jestly to chcete slyšel. Ne samozřejmě děkuji za rady a máte pravdu to nepopírám.

Pořiď si psa - to je nejlepší terapie! A pokud by byl z útulku, měl bys na svědomí i dobrý skutek Zajdi se jen tak nezávazně podívat do nějakého útulku. Většinou jsou rádi i za to, když jejich svěřence vezme někdo na vycházku. KAŽDÝ člověk se potřebuje cítit užitečný, bez toho je život neutěšený. Znám to podle sebe, jednou začas vymetu babičce kamna a i když to není moje oblíbená činnost, tak se pak cítím být lepším člověkem. Protože jsem mohla udělat něco, co tomu druhému moc pomohlo. Fakt věř mi, pocit užitečnosti je nesmírně povznášející. A navíc bys ještě mohl darovat krev

Děkuji za radu ale mám kočku která by se ze psem nesnesla . Ale do budoucna o tom přemýšlím. A já se cítím jak píšete neutěšený i po tom co něco udělám jak pro sebe tak pro svoji budoucnost tak i pro ostatní.
Co se týče darování krve tak to je dobrý děkuji.

Dobrý den nezlobím se na vás to v žádném případě jsem rád za každý nový názor kterej bych nějak mohl použít a který by mi pomohl. Na vše nemám výmluvu ale na skoro vše mám logické vysvětlení a pokud to tak vypadá tak to tak opravdu není. To bych byl sám proti sobě. A neuvědomuji si že bych řekl za vše můžou druzí. Řekl jsem pouze dvě věci v tomto smyslu. První byla že jsem na kombinovaném studiu proto že mě vyšplouchly v jedné firmě kde jsem měl nastoupit. Toto jsem možná napsal špatným způsobem samozřejmě mě to naštvalo ale něříkám že ten personální agent může za to, že bude potřeba někdo s praxí místo někoho bez praxe. Ano naštvalo mě to z důvodů že jsem s tím nějak počítal, ale chápu jejich rozhodnití. Druhá byla že škola mě nenaučila to co bylo v osnovách nebo co slibovaly že se bude učit. A ano každý se má učit sám ale myslím si že když jsem šel na školu se zaměřením na informatiku že se tam měla brát i informatika a ano té dávám za vinu že nemám základy nějakých věcí protože učit se zároveň na technický obor který mě vůbec nebavil a na informatiku která mě bavila ale kvůli technice na ni nebyl čas tak ano to mě fakt štve. Ale máte pravdu že co se člověk nenaučí sám to nemá. A vůbec nemám pocit, že by mě něco mělo spadnout do klína a ani bych to asi nechtěl. Vím že jedině tvrdou prací se člověk dostane nahoru.
Co se jedná práce tak jsem poslal za poslední půl rok tak kolem 60 - 80 požadavků odpovězeno mi bylo většinou že chtějí praxi nebo když jsem byl na pohovoru tak měli probklém s tím že jsem byl na jiné škole než se chci uplatnit. Nebo že jsem na kombinovaném studiu a nemohu vždy když si písknou (ano to beru kdo by chtěl taky zaměstnance kterej párkrát za měsíc jde do školy místo práce). Jelikož mám zřejmě sociální fóbii tak nemám rád moc nových lidí (na pár si jich zvyknu ale kdybych měl dělat prodavače tak se zcvoknu a budu dělat velmi špatně) pokud chcete říct že se pouze vymlouvám tak když jsem ve společnosti tak absolutně nemluvím a musím být úplně vzadu. Jinak se mi nehorázně roztřesou ruce mám dojem že na mě všichni zírají apod. Když mám kolem sebe maximálně 5 - 10 lidí které už znám tak je to naštěstí v pohodě. Je mi jasné že v tomto stavu bych s podnikáním dopadl hodně špatně a hodně brzy.
Co se týká práce tak se podívám ale zase tam určitě budou požadovat praxi, aktivní angličtinu nebo to bude pouze pro OZP a nebo u grafických prací polygrafickou školu.
Co se týče rodičů možná máte pravdu a kdyby ho zařízly i do krku tak bych byl rád. A nevím kolik je vám mě je 20. Jsem rád že mi to říkáte na rovinu a já nepožaduji aby mě někdo litoval já jsem chtěl jen poradit jak se mám vzchopit a dát se dohromady. Co se týče spánku taky jsem to tak měl kdysi, ale když člověk dělá hodně, pořád a pak se vše zesere do kuličky tak se člověk zamyslí na co doháje ten život je není hezčí smrt. Samozřejmě jsou to moje zkušenosti a názory.
Co se týče toho kdo za to může tak z větší části ano můžu si za to sám ale kdyby neexistoval jeden krypl tak v tuto cvhíly nejsem rozložen na molekuly. A jen pro vás nikdy a od nikoho si nenechte krýt záda protože každej když může a když za tím jsou prachy tak vás podrazí a vycucá až na dřeň. No jo no za skušenosti se tvrdě platí.
Děkuji vám za váš komentář a nemyslím to zle já vím, že ze sebou musím něco dělat jen jsem potřeboval poradit jak dál i když jsem si slíbil že nikdy nikoho nebudu poslouchat, tak přeci jen člověk sám k sobě nikdy není objektivní a většinou druzí to vidí úplně z jiné perspektivy. Ještě jednou děkuji za komentář a přeji příjemný zbytek dne a hodně úspěchů v podnikání.