Rodina přítelkyně

Když se s tou rodinou setkáváte v hospodě, tak k tomu není co dodat.

A přítelkyně se s Vaší rodinou také setkává v hospodě? A také mají odmítavý postoj?

Požádal bych přítelkyni, aby probrala se svojí rodinou tu vaší komunikaci, jak se na to dívají oni. Pokud to s přítelkyní myslíte napořád, tak to je třeba vyřešit.

Ke komunikaci jsou potřebné dvě strany.

Umožnil jste rodině své partnerky Vás poznat? Třeba jenom nevědí,

co Vás zajímá, o čem s Vámi mohou komunikovat...

a je nutné se setkávat?

Je možné, že s vámi nemluví, protože neví o čem. Zeptat se obávají, aby to nevypadalo, že vyzvídají, že se cpou do vašeho soukromí. Že strkají nos do něčeho, po čem jim nic není. Když delší dobu nevidím svého zetě, mám to tak. Nechci se "vyptávat" a on nejspíš také ne. Nemáme stejné téma na rozhovor. Pokud vás nechávají žít, neřešte to.

Moje dítě bude mít přítele a já si s ním nebudu mít co říci? No to snad ne. Je pravda, že bych se s ním nikdy nesetkala v hospodě, to slovo znám jen podle názvu, ale proč ne ve slušné restauraci na večeři. A zahájit rozhovor třeba o jídle snad umí každý a vždy ho mají zahájit ti rodiče.

Rodina se mi jeví divná, obávala bych se, že se jednou budou chtít setkávat v hospodě i se svými vnuky. Je tolik téma o čem mluvit, o čem vůbec začít rozhovor a to že chci získat informace, není o cpaní se do soukromí druhého, ale není to soused, je to člověk, který může patřit i do rodiny, když uzavře manželství s mým dítětem. A pokud mlčím, projevuji vůči němu nezájem. Otázka je, jestli tazatel nepůsobí nadřazeně, v takovém případě bych to ticho i chápala.