Upřímnost a sobeckost

Od: Datum: 05.04.16 13:18 odpovědí: 16 změna: 06.04.16 07:03

Zdravím.Co vy na to?Chováte se a také chcete po druhých upřímnost?Většina lidí tvrdí že chce,ale když se jim jí dostane tak jsou jen naštváni.

Potom by mě ještě zajímalo,jestli tu také někdo zastává názor,že je člověk sobecký a většinou vždy kouká jen sám na sebe.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 05.04.16 13:58
avatar

zdravim. uprimnost je dneska problem. ja ji poskytuji a vyzaduji. narazila jsem vsak na dost lidi, co hlasite vykrikuji, at jsou k nim vsichni uprimni - a kdyz se tak stalo, urazili se a byli neprijemni. nastesti se uz s takovymi nestykam. co se tyce sobeckosti, znam lidi sobecke, co vidi jen sebe, stejne jako ty, co druhym bez potizi pomuzou, poradi, vciti se. je to predevsim o vychove. pokud je dite odmala vedene k tomu, ze je nejlepsi, nejkrasnejsi, nejsikovnejsi a vsichni ostatni jsou povl, co si z nej sedne na zadek, co z nej asi vyroste.

Datum: 05.04.16 14:08

Co se týče mě,tak vštšina lidí mě díky upřímnosti mělo za arogantního a k přátelství nevhodného.

Jak píšete o těch co pomáhají druhým.Myslím,že to dělají jen pro sebe...pro svůj dobrý pocit,pro zviditelnění,pro to aby ukázali svůj přehled(to se týká radění),nebo pro to aby neměli výčitky,ale vždycky jen pro sebe.

Datum: 05.04.16 16:15
avatar

Napřed jsem ani nechtěla odpovídat, ale jelikož mi Angeli mluvíte z duše s tou první částí svého dodatku, tak se k němu přidám. A víte co je nejzábavnější? Že právě ti, kteří budou hlásat jak milují upřímnost, nesnesou ji ji ani náhodou, protože upřímnost vidí jako útok. Nejsou schopni si cokoliv přiznat. Takže abyste s lidmi vyšel, máte dvě možnosti. Ta první je mlčet a myslet si své, nebo být neupřímný, tudíž falešný. Ta druhá možnost je říkat lidem co si opravdu myslíte a připravit se na to, že nebudete oblíbený. A vůbec nejhorší je mít pravdu a chtít ji prosadit. Tak to už jste úplně v háji...;)

Od: nikc®
Datum: 05.04.16 21:51

Tak si s tím si dovolím nesouhlasit. Pokud chci poradit, ne proto, že jsem sobec, ale protože, chci druhému pomoci. Mluvím za sebe. Člověk arogantní k druhému ohledy nebere, proto si mluví, jak sám uzná za vhodné. Je bezohledný. Snažím se brát ohledy k druhému, abych mu neublížila svou upřímností. Stejně tak když mi někdo cizí řekne kompliment, tak váhám, jestli to myslí vážně a upřímně a nebo si mě chce naklonit. Upřímnost je těžké poznat od lidí, které neznáte. Od známých už víte, jak to asi myslí. Kdyby byli všichni sobečtí, tak by nebyli zdravotní sestry, doktoři, hasiči, zaměstnanci v Klokánku a v Nadaci naše dítě atd. Jsou lidé různí. Každý si tu píše svůj názor podle sebe, podle koho jiného taky*smich*. Důvod, proč sem má potřebu někdo psát může být i ten, že je sám a chce s někým komunikovat. Ne se zviditelňovat. Copak se tu vidíme? A buď tady dostane nebo nedostane tu zpětnou vazbu. Kdybych sem nenapsala, výčitky mít nebudu. Koho toto téma osloví, napíše, koho neosloví, nenapíše. Je to jednoduché. Sobecký může být i člověk, který sem vůbec nenapíše.

Datum: 05.04.16 16:17
avatar

I upřímnost jde podat slušně a diplomaticky. Úplně holou pravdu, vlastně to, co považuje za pravdu, říká dr.Haus. To a jak to říká, to si nikdo nesmí dovolit! Vždycky ve sdělení musí být slušnost, ohleduplnost, takt. *hej*A pak, co je pravdou? Jen a pouze to, jak to vidíme my. Ale náš pohled může být deformovaný nedostatkem informací, jen částečným množstvím toho, co nám někdo řekne. Já osobně se děsím lidí, kteří mi řeknou: "Já jsem upřímná, co na srdci, to na jazyku." A vyvalí na mě své pravdy, o které já vůbec nestojím.*plac*Nevím jak vypadáš, ale představ si, že někdo začne hovor: "Já jsem upřímný, co na srdci, to na jazyku, nezlob se na mně, ale jsi tlustý jako vepř, máš hubu plnou beďarů, šmatleš a smrdíš." Byl upřímný, vidí tebe tak! *sok* Na co ses to ptal?


doplněno 05.04.16 16:49:

Angel zapomněla jsem ti napsat, že nejzákladnější pravidlo, dalo by se říci zákon, je to, že každý za svůj život zodpovídá sám. Každý zodpovídáme sám za sebe.*hej* Rada je sice fajn, ale nemusí navrhnout nejlepší řešení. Může se stát, že poradíš dobře, ale ten člověk tvou radu uskuteční v nedobrém čase, ve špatných souvislostech. A navíc řekne, že za to můžeš ty, protože jsi vymyslel hovadinu. :-D Podívej se tady, na poradně, kolik lidí, tolik rad, tolik pravd! A tazatel si stejně vybere to, co se mu v té chvíli hodí nejvíce do krámu. A pak z něho vypadne několik vět, které původní dotaz postaví do jiného světla, do jiné souvislosti. Neřku-li, vytrhne jednu, dvě věty z kontextu, ze souvislosti. AQle je to jeho věc, protože si důsledky bude muset řešit sám. Jeho život, jeho věc! *hej*Naše rady mohou sloužit jako inspirace, jako ukazatel směru u cesty. Ale nemusí být pravdou. Tu si musí tazatel najít sám.

Datum: 05.04.16 17:22
avatar

Přesně to říkáš, babko. Upřímnost se nesmí zaměňovat s hulvátstvím, a spousta hulvátů se zaštiťuje zářivým štítem upřímnosti.

Datum: 05.04.16 18:19
avatar

Babko, nemínila jsem tím to "co na srdci to na jazyku". To je blízko toho hluvátství, jak podotýká Inžinýrka. Ale setkala jsem se už s tím, že mne někdo výslovně požádal, abych mu řekla jak to vidím já. Není mým stylem říkat někomu, jsi tlustá jako prase, nežer, když chceš zhubnout. To je příklad. Všechno se dá říci takovým způsobem, aby to toho druhého zranilo co nejméně, když teda vyloženě vyžaduje upřímný názor. Ale to záleží na člověku a na tom, jak se dokáže vyjadřovat. Ale je pravda, že i když jsem odpověděla sebevíc obaleně, tak se to ne vždy líbilo. A nelíbilo se to proto, že ten kdo se tázal to podvědomě věděl, ale doufal, že to je jinak. A když mu to řeknete, vyslovíte nahlas jeho vnitřní obavy a to, co si odmítá přiznat. A to není nic příjemného, ať je to obaleno sebevíc. Ale já nemluvila o tom, co se děje na poradně, ale o běžném životě. Tak jsem otázku pochopila.

A co se týče té pravdy, tak jsem mluvila o prokazatelné pravdě, ne o tom, že každý máme tu svou pravdu, nebo názor, který považujeme za pravdu. Třeba že dvě a dvě jsou čtyři. To je nevyvratitelné a přesto se často stává, že někteří nevidí, že 2+2=4. Tak o tom jsem mluvila já.

Věděla jsem, že nemám odpovídat. Na takovou otázku se nedá odpovědět jednoduše právě proto, že to každý vidí ze svého úhlu pohledu. A jsme přesně u toho. Být upřímný, nebo ne. Byla jsem upřímná, odpověděla jsem slušně a zjednodušeně to, co si myslím. Je zřejmé, že jsem byla pochopena úplně jinak.

Datum: 06.04.16 06:46
avatar

Suzy, je mi to škoda, že vás to, byť jen na chviličku, rozhodilo. O nic nejde, je to jen debata, diskuze. Žádné obhajování života. ;) A taky od vás nepotřebuji vysvětlení, jak jste to myslela. Vaše příspěvky a rady moc ráda čtu a vím jak a co myslíte. Jste skvělá a vůbec nemáte zapotřebí se obhajiovat a vysvětlovat. Jste velkorysá, s nadhledem a nějaké žáby a myši ve válce? To je hodně velký nesmysl! *slunce*Krásný den přeji z Ostravy

Od: nikc®
Datum: 05.04.16 19:39

Nemyslím si, že je člověk většinou sobecký. To by pak nešel do partnerského vztahu. V partnerském vztahu snad ani nejde být jen sobecký. Zkuste si představit třeba sex s milovaným partnerem a žití s ním. Kdyby byli oba sobečtí, tak by si ho neužili a ani by spolu žít nemohli. Sobectví do vztahu nepatří. Vždy musí jeden nebo oba ustupovat, přizpůsobovat se, tolerovat se, aby se v něčem shodli. Hodně sobecký člověk si žije sám pro sebe. O takové zájem asi moc není. Je to složitá otázka. K té upřímnosti se vyjadřovat nechci. Ostatní to napsali za mě. Akorát bych je opakovala.

Datum: 05.04.16 20:44

Když se nad tím tedy zamyslím...proč tedy člověk jde do partnerského vstahu?

Datum: 05.04.16 22:00
avatar

Proč se rozpadá každé druhé manželství? Lidi jsou více sobečtí a při prvních problémech boří mosty, říkají to i odborníci. Neumějí spolu vycházet, snaží se prosadit si svou.

Datum: 05.04.16 22:30

Myslím že dříve měli lidé více starostí než dnes.Muž ještě ráno za tmy hnal nakrmit dobytek a pak hned obhospodařovat pole aby uživil rodinu.Žena od rána vařila,starala se o děti,prala(třeba u řeky)atd. Dnes je život o hodně lehčí.Ubylo starostí a lidé se více zabývají malichernostmi.

 

Datum: 05.04.16 20:42
avatar

Řídím se tím, neradit, nejsi-li požádán.Nezaměńovat upřímnost s neomaleností. Nebýt upřímná, pokud bych zranila, pak je lepší se nevyjadřovat. Když si někdo něco nového pořídí a zeptá se, jestli se mi to líbí, tak pochválím, i kdyby se mi to nelíbilo, přeci mu nezkazím radost. Myslím, že vždy také platilo přísloví: "Bližší košile, než kabát"! Naprostá většina lidí, podle mně, nejprve zohlední vlastní prospěch, je to asi nějaký atavismus, a to včetně lidí, kteří jsou ochotni pomáhat druhým." Nepůjdu přecí sám proti sobě", že? Asi je to přirozené, důležité je, aby vůbec byla ochota pomáhat druhým. A co se týká rádcú, možná jsme rádi, že naše zkušenosti najdou uplatnění, že někomu pomůžou. Někde jsem četla, že v mládí nemáme moc zkušeností, tedy nemáme moc co radit - a na stará kolena, když už radit můžeme, nikdo nás zas neposlouchá... Tak tady si lidi o radu říkají a naše celoživotní zkušenosti ještě mohou být někomu prospěšné. Nikdo neví všechno, a tak si poradíme leckdy i mezi sebou. A něco na tom je, že člověk má takový hřejivý poicit uspokojení, když někomu opravdu pomohl. Ale nenazvala bych to nějakou masáží Ega, co takhle příjemný pocit z dobrého a nezištného skutku? Z pomoci druhému? Z toho, že konečně moje zkušenost někomu k něčemu bude?

Datum: 05.04.16 20:50

Právě to jsem myslel...ten příjemný pocit co máte Vám dělá dobře...Vám

Datum: 06.04.16 07:03
avatar

Angel, ten dobrý pocit je z toho, že jsem dala kousek sebe. Ať už času, námahy, hmotnosti, za účelem zpříjemnění života potřebného. Ale pravděpodobně se to stejně mine účinkem. *sok* Historka: Bezdomovec, žebrá, že má hlad a potřebuje na tramvaj. Zželeleo se mi ho, sáhla jsem do tašky pro balíček salámu a 2 rohlíky, co jsem měla na večeři. Při tom jsem mu řekla, že je zima, že mu můžu dát bezva velký rolák. Nejprve se mě zeptal, jakou má barvu. Díval se mi do očí a natáhl ruku, do které jsem mu dala 2 sáčky. Ten se salámem a ten s rohlíkama. Podival se na ruku a začal řát něco o ku*vách a ať si to strčím do pí*e. Tak si myslím, že on potřeboval něco jiného, ale co přesně, to se mohu jen dohadovat. Vy víte naprosto přesně, co někdo jiný potřebuje? A také, jestli mu to bude prospěšné i po čase? *hej*

Když už si tak poplakáváte, zamyslete se a řekněte sám sobě, opravdu upřímně, kdy jste vy sám, komu s úspěchem pomohl? A čím jste pomohl.

Ne "oni", ale já! Protože my všichni, mnohonásobné "já", tvoříme "oni".

Od: fik
Datum: 05.04.16 21:10

To máš jako ten vtip,uchazeč o zaměstnání do dotazníku napsal že mezi jeho špatné vlastnosti patří upřímnost,šéf si to pročítá a říká,nemyslím si že by upřímnost byla špatná vlastnost...a on jen upřímně odpoví je mi u pr*** co si myslíte šéfe. To je přirozené že člověk myslí v první řadě na sebe,normální je když myslí i na jiný který má rád. Nenormální je až to když myslí jen a pouze na sebe,toť můj názor

Upřímnost mám rád,je mi daleko milejší když mi někdo řekne co si o mě myslí než když mi někdo lže do očí

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.