Nejste přihlášen/a.
Ahoj všem, zajímaly by mě nějaké věci, které se běžně používají v souvislosti s tmavým/černým pivem, ale nikde jsem zatím pořádně nenašel, co je na tom pravdy, tak třeba poradíte. Díky předem.
- V tmavých pivech je prý obsažen prvek železo. Je to pravda? Díky čemu (jaké surovině - sladu) je tam obsaženo? S tím souvisí, že tmavé pivo je prý dobré na posílení žil, tam jde také o železo, nebo je myšleno něco jiného?
Je jinak tmavé pivo v něčem (výživově) lepší než světlé a kvůli čemu případně?
A poslední otázka "do pranice", z jakého důvodu mají někteří výrobci piva přidávat do tmavého piva kulér/karamel?
Suroviny pro výrobu piva se neliší mezi světlým a tmavým pivem.U tmavého piva se používá slad sušený při vyššícgh teplotám,čímž zkaramelizuje a pak barví pivo.
JARAKA
Do černého piva jsme dávali méně cukru než se dávalo do světlého a nedávali jsme tam rýži.
Méně cukru byla nevýhoda na spilkách, když se deka tvořila pomaleji.
Na spilkách se používaly kultury kvasnic z Německa, na ležák nová, na desítku a sedmičku už jen jako "deka".
Na 450 hl se dávalo 210 k rýže do světlého piva. Ne vždy tedy byly stejné suroviny a už vůbec ne v otázce sladu.
Možná ale máte praxi ve zcela jiném pivovaře.
V každém případě je pivo velmi zdravý nápoj. Tomu odpovídá i jeden slogan:
Všechny střevní epidemie vznikly z vody, nikdy z piva.
Ale jako obvykle všechno s mírou, i pití piva.
Jedno denně na pročištění ledvin stačí - dospělý, samozřemě.
Černé pivo je vhodné hlavně pro kojící maminy. Mají totiž po něm hodně mléka a i hustého, výživného a dítěti to neubližuje. Naopak.
Je výborné i pro podvyživené lidi, dělá jim větší chut k jídlu a ano, vylepšuje krvinky pro velký obsah všech vitaminů B.
V malém množství se dával i chudokrevným dětem a starým lidem bez chuti k jídlu.
Černé pivo je lék a co se do něj dává neřešte. Piva jsme vařili různá, z různých chmelů, až už amerického, což byl velmi levný chmel, ale byl z něj velký odpad, ležáky se vařily zásadně ze žateckého chmele a na spilkách i ve sklepě ležel ležák vždy déle než obyčejná várka. Vařili jsme i na objednávku cizích států a češi by to asi nepili, nechutnaly nám ty jejich receptury. Jinak kdo z vás ví, co u piva rozhoduje?
Voda, ano voda. Pivo nemůžete vařit ze Želivky nebo z Káraného apod. Pivovary mají své studně, svou vodu a proto třeba Plzenské nikdy neuvařite jinde protože tam budou mít jinou vodu i když suroviny budou stejné.
Za zločin považuju piva s příchutí - na způsob limonád.
Jak tohle může někdo pít? Já ne tedy.
Nevím, co by snesl plzenák, nikdy jsem neměla tu čest tam pracovat. Takže co používají v Plzni a jestli do své technologie zahrnují i rýži, opravdu nevím. Třeba se tu ozve nějaký bývalý vařič piva z Plzně, který to bude vědět.
Rýže má při sladivosti a varu určitý význam pro pozdější kvašení, Uvařit pivo není záležitost 1 - 2 hodin a má to své zákonitosti, které se musí naprosto dodržovat.
Pracovala jsem ve dvou českých pivovarech, z toho jeden velký v Praze a dvou cizích pivovarech mimo naše uzemí, nebylo to Slovensko.
Učili jsme tamní domorodce vařit pivo a docela jim to i šlo. Nejednou jsme na šalandách spolu pili pivo a byli velcí přátelé a naprosto bylo jedno, že někdo se jmenuje Venca, druhý třeba Sergej a další John, pivo nám chutnalo stejně.
Někde měli raději pivo více sladké, vadila jim hořkost chmele, ale hlavně neměli odpovídající chmel a vodu a tak jsme dávali více třtinového cukru z Kuby.A samozřejmě nikdy to nebylo jako to české i při sebevětší snaze, ta správná voda tam chyběla.
Osobně jsem považovala za neštěstí americký chmel, protože strašně nakynul a byl jako lepidlo, když se čerpal z cízu na štoky tak pumpachové, kteří varny čistili z toho rostli, jak to bylo na těch cízových plechách přilepené.
Možná že na základě toho pak někdo vymyslel vteřinové lepidlo.
Americký chmel byl i málo hořký, nemohl se používat na ležáky, to by se zkazila pověst českého piva.Ale je hodně levný. Žatecký chmel - naše zelené zlato - je drahý a většinou šel na vývoz. Kvalitu můžete srovnat něco ve smyslu - český česnek a čínský česnek.
Nevím, co bych ještě napsala, není to nijak zajímavé pro lidi, kteří nikdy nestáli u zrodu tak skvělého nápoje jako je české pivo.
Našla jsem na netu tohle a když to četla, tak nevěřím tomu, že je to dobré pivo. Hlavně jestli si natočili chlorovanou vodu z vodovodu.
U piva se pořád musí hlídat teploty, jsou po vodě to nejduležitější a to jak na varně, tak na štokách, na spilce a později v tancích ve sklepě.
Takže nevím, ale doma uvařené pivo...už to někdo dělal?
A kde ho pak nechal zrát - v paneláku?
sladovnabruntal.cz/...
Ještě jsem Vám ted našla dva odkazy o tom, nač jste se ptal. Protože já si to už ze školy přesně nepamatuju, lepší tedy když si to přečtete. Ano, pivo je velký lék.
svet-zdravi.cz/...
tn.nova.cz/...
Měli jsme nemocného kolegu na ledviny. Tajně jsme mu nosili do špitálu 1 pivo denně, plzenskou 12. Přestal močit tmavou moč a uzdravil se - 14 dnů mu na to stačilo. Jiný si takto dal dohromady žlučník.
Ale nic se nesmí přehánět, pokud to neberete jako lék, může vám to zdraví i poškodit, přece jen je to alkohol.
A pokud by někoho tato práce bavila, musíte vystudovat Potravinářskou technologii. Nebo se vyučit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.