Hygiena přenášení sklenice

Plechovky jsou jasne, nicmene zatim moc lidi za tech nekolik desetileti neumrelo z nejake nakazy.

A ty sklenice, tva domnenka ma svou logiku, ale mi tam sklenice nikdo nenosi. Tedy v restauraci urcite ne, pac bych ho poslal pro novou. Nevim, mozna jsem se stim nikde nesetkal, mozna nevsiml.

Vy zit v dobe kamenne tak asi umrete na vsechny nemoci co existovali.

Ne neresim to.

Vetsinou vidim , ze to kazdy bere brave za prostredek.

V dnesni dobe se ta hygiena fakt moc proziva.

Staci si vzpomenou co delal kazdy , kdyz byl dite , pilo nas asi 10 lidi z jedne lahve a kazdy to prezil.

Jde spíše o pocit než o nemoc.

Vy by jste snědl švába? Já taky ne a oba víme, že se na něj neumírá a prý je i zdaví a v některých zemí ho obalují čokoládou.

Z plechu piju a zatím nic, ale to sklo mě vždycky zaráželo. Naposled jsem to zažil e škole, kdy mi pár kamarádů doneslo pití a já třeba příbor a tak. Pak jsem si to donášel sám a teď jsem se nad tím nedávno pozastavil v závodní jídelně.

Zvu Vás do svojí restaurace na jednodenní exkurzi. A to si věřím. Máme čisto. A stejně už si nedáte jídlo jinde, než doma.

Konkurenci máte velikou, tak proč bych chodil někam, kde bych to měl na očích. Sice zákazník nevidí, co se děje všechno v kuchyni, ale má to prověřeno časem, že je to OK.

Co oči nevidí, srdce nebolí.

Jde o samotné servírování, kter by mi pokazilo případnou chuť.

Pochopili jsme se?

Ne

Zdravím, přemýšlel jste také, kolik bakterií na sebe nalepíte společenským podáním ruky a následným dotýkáním se vlastního obličeje, skleničky, příboru? Kolik bakterií přijmete a vydáte při polibku (i na tvář)?

Skleničku uchopenou za okraj neřeším, pokud to jsou kamarádi, je fakt, že od cizího by mi to asi vadilo. Z plechovek piju málokdy, ale hodně lítám do přírody (kde si často není kde zajít na wc a kde umýt ruce, lezeme po skalách a stromech), takže nejsem z nějaké bakterie hotová. Abych něco chytla, to by musela být vcelku velká náhoda a smůla.

Pokud Vám to vadí, noste s sebou antibakteriální gel a antibakteriální ubrousky, dá se s tím pořešit hodně věcí. .

Mě nevadí lézt po skále, být v přírodě a pak posvačit a mít ruce takové, jaké zrovna mám. Nejsem cimprlich, abych se vydezinfikoval.

Řeším ty druhé, kteří mi takto předají sklenici nebo pokrm. Na tom skle je po nich otisk (po rukách jiného člověka a já mám na to přiložit ret?)

Kdybych si sklo takto ochytal sám, tak mi to nevadí.

Nevím v jakých kruzích se pohybujete, ale mně tedy takhle nikdo cizí sklenici nikdy nepřinesl. A nevšiml jsem si, že by někomu jinému. Pravda, občas takhle uchopím svojí vlastní sklenici, když je v ní horký nápoj a nemá ouško. Ale to pak olizuji svoje vlastní bacily, což mě nijak výrazně nevzrušuje. Neřeším to.

Olizovat tu plechovku (ze které se mimochodem skoro pít nedá) je mnohokrát horší, než zmíněná sklenice. No, asi bych z popsaného přinesení nebyl nadšený, ale 1) bych na to nejspíš neumřel a 2) se dá najít čisté místo a pít tam, případně tu sklenici aspoň rukou otřít (v místě, kde se bude pít; jde to snad i celkem nenápadně).

Nezamýšlím, protože je tak nedržím, je to nepraktické, pít přes palec, lroutit ruku? Držím zhruba v půlce. Ale je tolik nehygienických prohřešků, že bych se bál žít. Aspoň mám protilátky. No tak si plechovku omyj, otři...
nedůvěryhodná adresa ale už nejsem ze zahraničí, poikrok

Ahoj.

Na nečistoty a bakterie dělali pokusy Bořiči mýtů. Mythbusters na COOLu. Brali to dost důkladně a nezachytili na plechovkách žádné relevantní množství bakterií. Ani vypuštěné myši na nich nezanechaly stopy zdraví škodící.

Pamatuje te se, jak se přenášely třeba kelímky s pívem? Tři prstama za vršek, šest oběma rukama. Třeba.

Jednou známému donesla přestárlá soukromá číšnice ve vlastním podniku jídlo. Řízek s oblohou. V tom řízku měla zatnutej dráp od palce. Kdyby s tím palcem hnula, tak ten řízek z toho talíře zvedla. Možná to pak v kuchyni trénovala. Musela to odnýst. Už jsme tam nikdy nic nepožili. Teda, až po její smrti.

To jste mi připomněl mojí první práci. Chodilo se do závodní jídelny jedné firmy. Otevřelo se okénko, baba postavila talíře a mísu bramborového salátu. Polévkovou lžící pořádně probagrovala a pak si ji šoupla do pusy a tou samou následně vydávala jídlo.

Chápu, že prošla doktorem a měla potravin. průkaz, ale totálně pokazila chuť k jídlu. Pak jsem si mazal chleby z domu.

Nám v kantýně podávala jídlo uklízečka, která měla za budovou v oplocence slepice a kachny. Když přivezli obědy, ruce si zběžně opláchla a za nehty ještě měla špínu i žrádlo pro havěť. Knedlíky nandavala rukama a občas se mezi tím vysmrkala do "zajetého" kapesníku. Nikdo s ní nic nenadělal, alespoň dokud jsem tam pracovala... Mám na bakterie přecitlivělost, tak spoustu věcí řeším mokrými kapesníčky. Utřu držadlo vozíku v nákupáku, vl. ruce, doma po návštěvách v době chřipek,utírám kliky atp. Ale u mě je to nutnost. Nevím, jak dlouho přežívají bakterie, ale viry jen pár hodin.

Jaromíre, já Vám asi rozumím. Jako syn starého hospodského si vždy vzomenu na tátu, když mne učil nosit sjklenice tak, že se ruka nesmí dotknout místa, kde host dává hubu. Tak to vždy otec říkal. Když vidím, že servírka nese sklenku a drží jí za vršek, vždy si na svého otce vzpomenu.

..Buď je má číšník v dlani, nebo na malém tácku...
a pak vezme sklenici za stěnu a položí na stůl... tak je to správně, ale když toho má více na tácku a z prostředka nevytáhne skleničku jinak nežli za vršek, tak pak přijde to špatné. Ale jako syn hospodského nekritizuji v hospodě hospodské...

Je to zvláštní, ale v restauraci jsem nikdy neviděla nést sklenky za vršek. Buď je má číšník v dlani, nebo na malém tácku.

Mně vadilo kdysi /za totáče /toto: Vesnická prodejna, žádná sámoška, pult, fronta. Jediná paní na všechno. Když na zákazníka přišla řada, podal jí přes pult "pečivovou" látkovou tašku. Sáčky na pečivo nebyly. Prodavačka dala do tašky požadovaný počet rohlíků, housek, chleba, spočítala, vzala peníze, vrátila drobné a věnovala se dalšímu. Takže to bylo: pečivo-peníze-pečivo-peníze-pečivo...Ruce si nemyla, navíc, po každém přijetí peněz by to ani nešlo.

Nic nám nebylo.

V dnešní době mi vadí, když se někdo naklání nad koše s pečivem, z nosu mu teče a k tomu holou rukou pečivo přebírá, ošmatává, prohlíží, vrací zpátky...Stejně tak pomačká celou řadu chlebů.

V Bille paní nabrala do sáčku 5 rohlíků. Špatně ho držela, pytlík se jí převrátil, rohlíky vysypala na zem. Posbírala je, ovšem ne zpátky do svého sáčku. Vrátila je do koše, sama si vzala jiné. Když jsem jí to slušně vytkla, bafla: Hleďte si svýho...

Takže to nejsou jen sklenice, co mi vadí. Ale co naděláme? Přestože u pečiva často bývají mikrotenové rukavice, jen málokdy vidím, že to někdo použije. Je to prostě v lidech.

Když nás třeba číšník obsluhuje, také nevíme, zda předtím nebyl na záchodě, zda si pak umyl ruce. A to, že to nevíme, je většinou lepší. Jinak, kdo ví... Jaga.