Ještě jednou prodlužovačky

Všechno jiné, jen ne bezpečné, nepoužívat v žádném případě...pokud je chcete používat na síťové napětí; nejsou skoro použitelné ani na malé napětí, třeba 12V z akubaterie, hlavně ta druhá, ta už asi něco pamatuje...

Jsou i zákeřnější, třeba rozbočnice, které mají nulový kolík ve stejné úrovni.

Myslíte tahle? V čem podle Vás je její zákeřnost? Snad v tom, že má fázi z každé strany jinde? Prozraďte mi, co je na tom tak zákeřného, kterému současnému předpisu to odporuje a v čem je to tak strašně nebezpečné. Pokud vím (z doslechu), vadí to jen některým typům plynových kotlů, které při fázi vpravo nefungují. Na bezpečnost to ale ani u nich vliv nemá.

Nonek - Ne nebojte se. Používat je rozhodně nebudu. Mám je už pár let schované jako raritu, co se taky dá přežít.

Ještě dodám, že ani ta prodlužovačka na spodním obrázku není zas až tak moc stará (max. 20 let). Jako vodiče slouží 2 samostatné licny (není to dvoulinka), kdysi po celé délce společně omotané jakousi textilní páskou (není to izolačka a nelepí).

Mě se líbí, mají svou historickou hodnotu. Jestli je nechcete tak mi je můžete dát.

Rocco - Tak ty nejsou k mání ani náhodou . Patří do sbírky, podobně jako další perličky - například to na obrázku vlevo je kdysi odborníkem vytvořená spojka hlavního přívodu činžovního domu se 30 byty. Byla omotaná izolačkou a zatažená v plášťové trubce (pár metrů od HDS), zazděné hluboko ve zdi. Sloužila bez problémů celých 80 let a kdyby se nedělala kompletní rekonstrukce elektriky v domě, nikdo by o ní dodnes nevěděl. Ten uzel vpravo je pak spojka drátů zasádrovaná v dřevěném stropě jednoho z bytů. Ta bude ale mladší (pod izolačkou je už bakelitová čokoláda, ten bílý kablík je klasická dvojlinka).

Jinak ty prodlužovačky zas tak staré nejsou. Zabavil jsem je před pár lety své bývalé přítelkyni. Objevil jsem je náhodou pod postelí, když došlo k náhodnému kontaktu fázové zdířky na té placaté koncovce s nechráněným konektorem koaxu TV antény. Kupodivu to jen vyhodilo pjistky. Tvůrcem tohodle "pokladu" byl její otec (letecký inženýr), který dokázal (nejen co se elektriky týká) splodit neskutečné hovadiny . Kam se hrabou "Pat a Mat" . Dodnes nechápu, že zemřel ve slušném věku přirozenou smrtí.

Trochu mi to připomíná výrobky mého tchána. S ním, jako s elektrikářem (není elektrikář) jsem skončil ještě dřív, než jsem ho viděl. První výrobek, který opustil domácnost mé budoucí ženy byla právě prodlužka. Na jedné straně bakelitová samice, v ní chyběly ty perka, co vyvozujou přítlačnou sílu na kolíky vidlice. Potom trojlinka a na druhém konci taková ta bílo-černá vidlice. V ní se skrývalo překvápko v podobě nepřipojeného zemnícího vodiče. Přišlo se na to za poměrně dramatických okolností. Přechodové odpory v kontaktech rozpálily kabel do té míry, že odhoříval malým zeleným plamínkem, pro jistotu na koberci, mohlo být veselo . Takže, kde je tchán, držím se od elektriky dál. Porušil jsem to jednou a chybělo málo a z manželky byla mladá vdova.

Tsss, mám i horší, i další elektro, ale dělám s nimi jen já.

Super.! Typická ukázka "LUT" (Lidová umělecká tvořivost)

V dílně u baráku bych taky pár podobných "pokladů" vykopal.

Např. lampa nad ponkem napájená palníkovým drátem, který se používal na dole

pro odstřely Perunitu. Je to šedá dvoulinka, kde každé vlákno tvoří dva měděné vlásky a jeden ocelový, pozinkovaný,

pro zvýšení pevnosti v tahu.

Bylo to bezva i jako "šňůra na prádlo"...

Později se začala používat zelená dvoulinka, kde byly jen dva drátky se slabou izolací smotané do "copánku".

Děda tomu říkal.. "šulánky". Izolace chabá a výdrž v tahu žádná.

Možná to začali dělat proto, aby to havíři nekradli domů, na sušení prádla...