Nejste přihlášen/a.
Názor je to jistě zajímabý, ale v mnoha bodech nepoužitelný...alespoň pro mě.
1. ze zázvoru se mi délá zle. Nejen že ho nemám ráda, ale způsobuje mi žaludeční nevolnost. Něco podobného platí i o skořici v množství více než srtopovém..pravda, větvičky jsem nezkoušela.
2. nemohu si dovolit potit se, protože musím brát ohledy na okolí (lidi v buse, ve vlaku, v práci...) a pokud se spotím v noci, musím vstát o hodinu dřív a vykoupat se (namísto běžného umytí v umyvadle)
3. v zimě musím velmi intenzivně pracovat. Pracuji jako pokladní a právé tou dobou je nejvíc práce (předvánoční nákupa a pak lednové slevy), po příchodu domů musím zatopit a dřevo se samo nenaštípe a uhlí nenanosí.
Takže sice OK, ale zítra v 5.00 jdu na bus a vrátím se po 19. hodině. Dám si ohřát polévku z dneška a půjdu zatopit. Ještě nanosím uhlí na přiložení a zalehnu, abych byla schopna vstát vas a neujel mi bus v 5.00
Ono s tím zdravím je to složitější. Tzv. západní medicína si myslí, že skoro všechno už pochopila a že to napraví touhle chemií a tímhle a tímhle. Není to pravda, doktoři ani zdaleka nechápou všechny souvislosti a i když něco vypadá stoprocentně, je to poněkud jinak.
Názory pana Luckého jsou ... jaksi kouzelné a tajemné. A řekl bych, že taky ne všechny úplně správné. Ale oba směry (západní i východní) vycházejí ze zkušeností a do jisté míry pravdu mají.
Třeba s tím pocením je to určitě pravda a že antiperspiranty nejsou pro zdraví prospěšné, to nakonec připouštějí i západní lékaři.
S teplým oblečením se to má, podle mne, takto: Když se budem teple oblékat, bude (teď) samozřejmě menší pravděpodobnost, že onemocníme. Na druhou stranu ale nebudem trénovat přirozenou adaptaci a obranyschopnost organismu a po nějakém čase takového oblékání nás skolí jakákoliv nemoc dřív, než by to dokázala před časem. Takže na jednu stranu je potřeba si trochu "škodit", protože tím se posiluje naše odolnost, na druhou stranu nás to "škodění" opravdu poškozuje. Ani jeden extrém tedy není správný, je potřeba hledat tu správnou míru někde mezi. A tak je to i se vším ostatním.
Zdravím Babko z Ov, čínská medicína a její tradiční postupy dodnes zamotávají hlavu nejednomu serióznímu vědci, není pochyb, že se tohle ví. Mě spíš vadí rozdílné teorie, např. otužování těla - ať si zvyká /velmi zjednodušeně/ na různé venkovní vlivy i teploty a tady nabádá k udržování, pokud možno, standartní teploty těla v létě, zimě, bez větších výchylek. Nebo používání vitamínů, ovoce a zeleniny. Dle mého, je nenormální konzumovat vitamínové tablety stejně jako je nepřirozené nemít pestrou stravu, tedy za předpokladu, že nemáme nějaké zdravotní omezení. Dítě si taky nevypěstuje vlastní imunitu v antiseptickém prostředí maminkou savem zabarikádovaného bytu. Číňani tyhle věci ovládali a ovládají s přirozenou, staletími ověřenou grácií, vyčtenou z přírody a její přirozenosti. Nedeformovaní reklamou a teoriemi ve smyslu "každý den jinak", kdy je mléko úžasně zdravé, /v době nadprodukce/, pak opačně nezdravé, nebo věčný spor které maso je a není zdravé.
Koukám, že Hm rychleji napsal něco obdobného.
Myslím si, možná blbě, že otužovat se má začít na jaře. A pak, pokračovat. Otužilci bude stačit svetr tam, kde ostatní mají funkční prádlo, flanelku a až pak svetr. Každý jsme jiný a každý máme práh bolesti, zimy, horka někde jinde. Asi v takových radách budeme kličkovat a třeba najdeme to, co vyhovuje našemu tělu nejvíce.
Čím jsem starší, tím jsem zimomřivější a horko v létě snáším hůře. Termoregulaci se vloudila chbička.
Suzy, je to přesně tak, jak píšete. Tedy já to tak mám stejně. Často si říkám, že bych měla, protože jsem se dozvěděla, přečetla nebo slyšela, jak je něco fajn a zdravé a užitečné. Slíbím si, že to udělám. Ale ne dnes, protože dnes mám chuť na zelňačku. Je dobré poslouchat, co nám tělo říká a ne to, co jsme uznali jako zdravé. Tak to vypadá, že si bereme z několika filozofií to, co nám vyhovuje. A také, kdy nám to vyhovuje.
Tak jsem si to přečetla a uvědomila si, že se tak ve většině bodech chovám, aniž bych nad tím nějak sáhodlouze přemýšlela. Asi je moje tělo nejlepší rádce a já ho jednoduše poslouchám. Když jsem si zlomila koleno a několik měsíců tady ležela jako lazar, tak jsem najednou dostala nebývalou chuť na jogurty a ládovala jsem se jimi každý den, výsledek teda byl, že jsem hodně zhubla, ale na druhou stranu mi to asi pomohlo kvůli vápníku. Tvrdit to nemohu, ale jakmile jsem se z toho vzpamatovala, chuť na jogurty mne přešla. Jedla jsem ty svoje, domácí a s domácí džemem. Když mi je zima, tak se obléknu, když mi je teplo, svléknu se. Na ovoce v zimě chuť vůbec nemám a nejím ho. Koupím ho, ale nakonec mi to tady zplesniví. V létě mne ani nenapadne, že bych si uvařila luštěniny a teď mám najednou silné chutě na všelijaké polévky z luštěnin a tak si je vařím. Zeleninu jím celý rok a hodně.
Jednou, to už je dávno, jsem někde četla, že dělali nějaké pokusy s tenkrát novou metodou stravování. Bylo to tak, že dali na stůl spoustu všelijakého různorodého jídla, lidem zavázali oči a ti chodili od jídla k jídlu a řídili se čichem. Prtý to co nosu voní, tělo zrovna v tom období potřebuje. Bylo to docela zajímavé, protože když si pak lidi sundali ty pásky z očí, tak někteří říkali, že to jídlo které je přitahovalo, za normálních okolností vůbec nejedí. Ono to bylo daleko komplexnější, ten výzkum, ale já už si to nepamatuji. Ale základ jsem nezapomněla a často si na to vzpomenu, když dostanu divné chutě. Třeba to taky tady někdo zná, nebo o tom už slyšel.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.