Vyplatí se dnes něco opravovat?

repasovat startéry, motory, alternátory, výroba carbonových předmětů (třeba lodí), ... nápadů je mraky otázkou je, kolik do toho chcete vložit a co vás baví...

Kvalitni veci se pochopitelne vyplati opravovat, jen co z toho umite? Jako ze by pro vas jeste pracoval nekdo...to se moc nevyplati. To byste musela schanet ksefty po cele republice.

vyplatí se opravovat , třeba včera my jeden pán z obce přinesl 5 stejných vrtaček s tím jestli bych se mu na to nepodíval a neposkládal mu z těch 5 nefunkční třeba 2 funkční. a jednu už poskládanou mám a funguje dneska se pustím do té druhé. Celkově o opravy takového to typu je celkem zájem. stejně tak ledničky a pračky to jsou relativně drahé věci které moc dlouho nevydrží takže je lidi nechtějí vyhazovat.

jak zde již padlo zaleží na tom co VÁS BAVÍ a co UMÍTE , někoho najmout na to aby to opravoval se nevyplatí třeba ty vrtačky řekněme že by ste za tu opravu dostala 1000 Kč , ten co je opravuje bude něco chtít a za 100 Kč to dělat nebude takže z 1000 Kč budete mít třeba 300 Kč , to není moc vynosný bussines.

Mě napadla motorovka nebo nějaké zahradní náčiní, tady nic takového nemáme. Jde mi zatím jen o ten nápad.

no hlavně jestli to umíte opravit aby to nedopadlo tak že vám bude ležet na stole rozložená motorovka a vy nebude vědět jak to složit a majitel bude nervozně přešlapovat u dveří

Věcí na opravu je stále dost, ale spíš bych to vzal z druhé strany a zkusil, kdo, co umí a kdo je ochoten docházet někam jinam. Důchodci, kteří jsou zruční a něco opravují většinou už mají svoji dílničku a svoji klientelu. Ti, co prahnou po brigádě jsou spíše nezruční, nebo zruční v oborech, po kterých není velká poptávka.

přesně tak ti co něco umí už brigádu umí a ti co ji scháni budou nejspíše mladí a třeba z 10 lidí bude něco umět 1 a pokud budete věci špatně opravovat něčekejte s velkým zájmem.A duchodci jsou rádi když můžou doma v klídečku si něco udělat a někomu s něčím pomoci.

No problém je v tom, že třeba kamarád je v důchodu, třeba motorovku opravit umí, ale kdybych mu jí přivezla domů do kuchyně tak letí i s pilou. Bydlí na sídlišti s manželkou ve 2kk. Vedle nás je obr sídliště, ale lidi na to nemají prostory. Ty zabrali vietnamci, kadeřnice a kosmetičky.

Tak se s ním domluv a zkus to, jestli nikoho jiného nemáš. Ale spíš bych to viděl na to, že mu jen zdarma půjčíš prostory, pochybuju, že bys z jeho práce měla nějaký zisk. Druhá otázka je, kolik motorových pil běhá na okraji Prahy (to není rejpání, to prostě nevím). Předpokládám, že maximálně pár chatařů, kteří už budou mít opraváře vyhlídlého u chaty, ale, kdo nezkusí, ten nikdy nezjistí jak to bude.

Oprava něčeho se určitě vyplatí ovšem spousta věcí je udělaných tak aby oprava nebyla možná nebo byla co nejsložitější. Vysavače, žehličky a další od jedné firmy jsou horní plasty udělané tak že je sice múžete uštípat a dostanete se kam potřebujete ale už je nedáte dohromady. Mechanika hodin, budíků, hodinek to by mohl šikovný starý hodinář u těch starých strojů dělat ale kolik lidí si nechává mechanický budík po babičce? U nás na vesnici kde máme chalupu je poptávka po šikovném brusiči kotoučů k cirkulárce, starý zemřel a teď jezdíme 22km.

lidus:

je pravda, že dnešní výrobky jsou udělány tak aby se do nich nedostal každý "tydýt" co má v ruce šroubovák. Ale není pravda, že se musí štípat a pak se to nedá dát dohromady. Do všeho se dá šetrně "vlést" a vše se dá opravit . Celý život ze zabývám opravami čehokoliv a největší radost mám z toho když opravím něco co servis vrátil zákazníkovi jako neopravitelné, nebo za co chtěl až nekřesťansky velké peníze :D

Jímá mě nepředstavitelný vztek, když mi někdo přinese věc co mu servis vrátil, že se to nevyplatí a ona je to taková prkotina, že je to za 5 minut hotové. Jsou líní se na to alespoň podívat, nebo to vyzkoušet

S takovým jednáním jsem se setkal od digifoťáku až po automobil

Co by něco nešlo, jen umět najít klienty.

hezký den,

nevím, podle čeho soudíte, že by se vám pronájem nevyplatil. Naopak dle mého názoru je pronájem něčeho ta nejlehčí cesta, jak můžete bezpracně přijít k penězům. Jde jen o dvě věci - sehnat nějaké solidní lidi, kteří vám z těch prostor neudělají kulničku na dříví a budou se umět chovat, což je dneska dost nadlidský výkon, sehnat někoho takového a ještě s dobrou platební morálkou, a další věc - dát přiměřenou cenu. Ano, spousta prostor je dnes k pronájmu, vím to z našeho města, ale hodně lidí na tom chce co nejvíc vydělat a na to lidé nemají.

Dále, určitě se i dnes vyplatí něco opravovat. Ceny jdou nahoru a tak hodně lidí používá věci, dokud slouží a nechává je opravovat, neboť se to vyplatí a na novou věc nemají. Ptáte se na nápad - u nás je třeba problém sehnat někoho, kdo by opravil či vyměnil nefunkční zip u bundy, i opraváře bot shnáníme těžko.

Nevím však, jestli byste sehnala zrovna důchodce, přecijen opravy moc nevynáší a kdyby k tomu měli platit ještě nájem, tak spíš prodělají než vydělají.

Prostory můžete nabídnout také jako kancelář, nějakému soukromníkovi by mohla přijít vhod.

Dík za věcnou ne nerýpavou odpověď. Co se týče financí si to jako účetní případně budu umět spočítat. A nechci aby tam nějaká důchodkyně seděla 5 dní v týdnu od rána do večera a platila bych jí normální mzdu, to bych o tom ani nepřemýšlela. Jinak s tím broušením to není vůbec špatný nápad, mě napadlo broušení nožů. To člověk nedělá denně a jednou za půl roku by si třeba lidi ze sídliště ty 3 zastávky busem přijeli.

Já bych Vám řekla k opravně bot - obuvníkovi - , že to není až tak špatné, ale má to jednu chybu. Když lepí boty tím svým obuvnickým lepidlem, tak to docela smrdí. Bylo by dobré, aby se dobře větralo, případně nějaká ventilace. Tak zvážit , jak by se Vám ty výpary třeba mohly dostat do bytu, kde bydlíte a jestli by to nevadilo. Jinak to není moc hlučné řemeslo.

Oprava obuvi může být spojena s brašnářstvím a opravami pásků, peněženek, nebo výrobou drobných předmětů z kůže.

Též opravy a úpravy oděvů by se mohly uživit a též přidat zcelování. V malých bytech na sídlišti nelze mít šicí stroj, aby nepřekážel. Myslím tedy, že tady by byl otevřený prostor k podnikání. Ušít záclony, závěsy, zkrátit džíny, kalhoty, myslím, že potřebných oprav oděvů je spousta. Též by tam mohla být nabídka galanterie, pletáže, malých polštářků, dětských měkkých hraček, ušitých z barevných, veselých tkanin.

Hodně se v jedné, dvou místnostech zřizují kadeřnictví, manikůra. Nebo jestli tam je větší pohyb lidí neuživila by se trafika?

Pohanka odpověděla, co dělat.

Já jen přidám, že nemá cenu platit nějakému důchodci. Kdo něco umí, nepotřebuje zprostředkovatele a přivydělává si sám.

Pokud jste Vy, nebo manžel, nebo nejlíp oba, šikovní, pán je třeba domácí kutil, měl by se do toho pustit sám. Důležité je: sehnat si klientelu. To znamená: nebýt předražený, být ochotný, plnit slíbené termíny, kdy bude oprava hotová. Lidé si to pak mezi sebou řeknou a klientů bude přibývat. Jaga.

Záleží hodně na místě. Je dobré, když je taková provozovna na očích, kvůli propagaci.

Nemusela by být špatná půjčovna nářadí a vybavení, kromě vrtaček mít třeba i bourací kladiva, vodováhy, skládací lešení, míchačky, kotouče, přívěsné vozíky za auto atd. Pokud má dům zahradu, šlo by tam postavit prostory na větší vybavení a v suterénu do ulice mít jen něco. Kombinovat půjčovnu s opravnou všeho od vrtačky, sekery po cirkuli, to by mohlo jako obchodní model fungovat. Chce to ale šikovnost a nejlépe ještě jednoduchý online rezervační systém, aby bylo jasné, které vybavení od kdy do kdy je půjčené/zamluvené. Takový systém není drahý, sfoukne ho i schopný student v PHP + MySQL za pár hodin. Prezentace na internetu přivede zákazníky i z větší dálky, pokud někdo potřebuje třeba lešení, klidně pár km přijede. Stránky mohou být dostupné i na mobilu a FB.

Půjčování čehokoliv se vyplatí, pouze bude nutné správně nastavit ceny aby reflektovaly riziko, opotřebení a zároveň neodrazovaly.

magacruiser: Paní se ptala jak využít jednu místnost s nápadem na malou dílničku. Ty ji tady radíš investovat v řádu statisíců korun do nářadí, které by mohla půjčovat? Myslím, že Haninka přemýšlí o přivýdělku pár stovek, nikoli o velkopodnikání, do kterého bude první půlrok (ne-li dýl) jen investovat velké peníze a ještě stavět vedle baráku halu, aby to měla kde skladovat.

Ok, to jem pochopil, ale zase nemá cenu se pouštět do přivýdělku pár stovek bez možnosti výhledového rozšíření byznysu. Do toho se prostě nevyplatí investovat čas, bude tam vysoká režie a ve výsledku zisk 5 Kč hod a to už se spíš vyplatí někde po večerech uklízet nebo hlídat děcka (taky dobrý byznys do většího baráku, tzv. miniškolka, znám pár lidí co se tím zabývají a slušně to sype, protože běžné školky a jesle jsou přecpané a hrozně drahé).

Nepsal jsem, že hned ze začátku musí mít od každého nářadí 100 kusů a 10x komplet lešení a 50 přívěsných vozíků. Dá se začít postupně s pár kouskama. Riziko nulové - nepůjde to - vše s minimální ztrátou prodá. Hlavní vtip je spojení s opravnou (dílničkou) a bazarem třeba té použité techniky. Investice ze začátku skoro nic a při dobré propagaci třeba i aukcemi na aukru, letáky v okolí, by se dalo něco vydělat a ze zisků rozšířit sortiment. Nevím jak kolem Prahy, ale v Brně tyhle půjčovny docela jedou - lidi si půjčují hlavně bourací kladiva, motorovky, míchačky, vozíky...

Další možností je prodejna něčeho hodně speciálního s vysokou maržovostí. Kombinovat s prodejem přes internet.

Hani, ještě mě napadlo, udělat z toho sběrnu oprav. Kdybys měla více aktivních důchodců, kteří to dělají doma, tak se s nima domluvit a udělat hromadnou sběrnu. Mělo by to výhodu, že bys měla široký sortiment oprav, nevýhodou, že bys ty věci musela rozvážet, eventuelně tam mít důchodce, který by opravy přijímal - a některé z nich třeba zrovná prováděl. Nevím jestli jsem to vysvětlil dobře.

Dám radši příklad - najdeš sedláře, který nemá dílničku. Domluvíš se s ním, aby si ji udělal v té tvé místnosti. Místo nájmu ti bude brát další opravy, protože znáš ještě čtyry důchodce, kteří opravují elektrospotřebiče, motorové pily, obuv a šaty. 1x-2x týdně vezmeš auto a to, co se nastřádá rozvezeš k nim. Zrovna vyzvedneš již opravené zboží. Na každé opravě si něco málo přirazíš, než kolik chce opravář a měsíčně to nějakou korunu dá.

Lidi budou spokojeni, že nemusej s každým krámem lítat do jiné opravny, ale bubou to mít pohromadě.

U nás donedávka fungovala mandlovna prádla. Také bych řekla, že dnes se povlečení kupuje z krepu a nežehlí se, ale paní důchodkyně měla kšeftů dost. V pondělí si objela zájemce (nahlásili se telefonem) a posbírala suché, vyprané ložní prádlo, vymandlovala a pak jim to dovezla až domů. Později si přibrala i žehlení košil, platba byla za kus, nevím kolik. Pak nám paní onemocněla a svůj přivýdělek zavřela. Já ji nikdy nevyužila, ale poptávka byla.