Přibírání a psychika?

Od: Datum: 25.12.15 19:17 odpovědí: 2 změna: 26.12.15 16:24

Přeju dobrý den/večer/ráno..? Chtěla bych se svěřit ale zároven i poradit..Začnu asi takhle..
Dětství jsem měla skvělé..Byla jsem obklopena kamarády,rodiče žili spolu.Byla jsem malá, dá se říct hezká a veselá. V roce 2010 se rodiče rozhodli, že se rozvedou, že jim to prostě neklape. Já se měla rozhodnout, s kým pujdu bydlet..Rozhodla jsem se, že s mámou,protože šli i oba moji sourozenci. Mamka se stěhovala k přítelovi a táta sám do bytu(přítelkyni měl ale ještě se necítil na to s ní žít). I když jsme se přestěhovali, já byla docela v pohodě..Sestra se postupem času přestěhovala k přítelovi a mě už tam zbyl jen brácha s mamčou.Skoro furt jsme se s bráchou hráli (lego,roboti atd..). Pak se ale mamka začala s přítelem hádat a tak jsme se stěhovali. Šli jsme jinam, pak zase zpět, pak zase jinam a pak zas zpět.. Mamčin přítel se jí omlouval,ale pak to stejně zase posral..a tak jsme se odstěhovali 30km daleko..Do bytu po taťkovi, který přešel jinam. S taťkou jsme se vídali, bral si nás na víkendy, prázdniny atd..Jenže, i když mi bylo 14,15,16,17...tak jsem se s bráchou furt hrála.A ano,hrajem si s legem i teď.Já se prostě cítím furt jako dítě.Postupem času jsem si ale začala všímat, že jsem strašně zhubla..už cca 6-7 let vážím 40kg (měřím 160). Vím, že je to málo,ale já nevím proč..Kde myslíte, že se stala chyba? v mých 17ti jsem se přestěhovala k přítelovi,protože jsme s mamkou,bráchou a jejím novým přítelem skončili na ulici.(to je nadýl..) A jak tak bydlím s přítelem, začíná mi chybět táta, brácha, mamka..Chtěla bych zase být v těch letech,kdy jsem byla dítě,kdy se o mě starali..Poslední dobou spím sotva 4 hodiny a to ještě usínám kolem 8 ráno, celou noc nemůžu zamhouřit oči,furt se něčeho bojím,ale nevím čeho.. Prosím, potřebuju poradit, co mám dělat?Moje doktorka s tím nic nedělá,neřeší moji podváhu a ani to, že nespím.. Myslíte, že to jsou následky rozvodu rodičů?Měla bych vyhledat odbornou pomoc?Já ani neslavila vánoce,celé jsem je probrečela s pocitem,že je někde taťka s jinou rodinou,radují se a já tam nejsem.Přítelovi jsem se ale nesvěřila..Poraďte prosím,co dělat, jak přibrat a jak to řešit :( už fakt nevím :( Popřípadě kdyby o tom semnou chtěl někdo pokecat tak mail - mon.18@seznam.cz .Chtěla bych se rodičům svěřit,ale nechci je tím zatěžovat.. No a taky nevím proč,ale furt se bojím, že mi někdo zemře :( Jsou to hrozné pocity...Prosím,moc prosím, poraďte :( MonieNi


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 26.12.15 06:54
avatar

Kolik je vám let? Co děláte? Pracujete, studujete? Já si myslím, že byste měla zajít k psychologovi. Příjde mi, že jste se zasekla v čase. Ve věku, kdy všichni chtějí být dospělými a dívají se dopředu, vy jste se zasekla na místě, nemůžete se pohnout z místa. Obrátila jste se k budoucímu zády a koukáte zpět. Nedokážete minulost v sobě zpracovat a jít dál. A s tím vám musí pomoci odborník, psycholog. Tem musí najít cestu ven.

Datum: 26.12.15 16:24
avatar

tady to vidim jednoznacne na psychologa, probrat to s nim a zkusit se neceho dobrat, on jako nestranny pozorovatel muze navrhnout vychodiska, videt to jinyma ocima, poradit.

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.