Nejste přihlášen/a.
Přeju dobrý den/večer/ráno..? Chtěla bych se svěřit ale zároven i poradit..Začnu asi takhle..
Dětství jsem měla skvělé..Byla jsem obklopena kamarády,rodiče žili spolu.Byla jsem malá, dá se říct hezká a veselá. V roce 2010 se rodiče rozhodli, že se rozvedou, že jim to prostě neklape. Já se měla rozhodnout, s kým pujdu bydlet..Rozhodla jsem se, že s mámou,protože šli i oba moji sourozenci. Mamka se stěhovala k přítelovi a táta sám do bytu(přítelkyni měl ale ještě se necítil na to s ní žít). I když jsme se přestěhovali, já byla docela v pohodě..Sestra se postupem času přestěhovala k přítelovi a mě už tam zbyl jen brácha s mamčou.Skoro furt jsme se s bráchou hráli (lego,roboti atd..). Pak se ale mamka začala s přítelem hádat a tak jsme se stěhovali. Šli jsme jinam, pak zase zpět, pak zase jinam a pak zas zpět.. Mamčin přítel se jí omlouval,ale pak to stejně zase posral..a tak jsme se odstěhovali 30km daleko..Do bytu po taťkovi, který přešel jinam. S taťkou jsme se vídali, bral si nás na víkendy, prázdniny atd..Jenže, i když mi bylo 14,15,16,17...tak jsem se s bráchou furt hrála.A ano,hrajem si s legem i teď.Já se prostě cítím furt jako dítě.Postupem času jsem si ale začala všímat, že jsem strašně zhubla..už cca 6-7 let vážím 40kg (měřím 160). Vím, že je to málo,ale já nevím proč..Kde myslíte, že se stala chyba? v mých 17ti jsem se přestěhovala k přítelovi,protože jsme s mamkou,bráchou a jejím novým přítelem skončili na ulici.(to je nadýl..) A jak tak bydlím s přítelem, začíná mi chybět táta, brácha, mamka..Chtěla bych zase být v těch letech,kdy jsem byla dítě,kdy se o mě starali..Poslední dobou spím sotva 4 hodiny a to ještě usínám kolem 8 ráno, celou noc nemůžu zamhouřit oči,furt se něčeho bojím,ale nevím čeho.. Prosím, potřebuju poradit, co mám dělat?Moje doktorka s tím nic nedělá,neřeší moji podváhu a ani to, že nespím.. Myslíte, že to jsou následky rozvodu rodičů?Měla bych vyhledat odbornou pomoc?Já ani neslavila vánoce,celé jsem je probrečela s pocitem,že je někde taťka s jinou rodinou,radují se a já tam nejsem.Přítelovi jsem se ale nesvěřila..Poraďte prosím,co dělat, jak přibrat a jak to řešit už fakt nevím
Popřípadě kdyby o tom semnou chtěl někdo pokecat tak mail - mon.18@seznam.cz .Chtěla bych se rodičům svěřit,ale nechci je tím zatěžovat.. No a taky nevím proč,ale furt se bojím, že mi někdo zemře
Jsou to hrozné pocity...Prosím,moc prosím, poraďte
MonieNi
Kolik je vám let? Co děláte? Pracujete, studujete? Já si myslím, že byste měla zajít k psychologovi. Příjde mi, že jste se zasekla v čase. Ve věku, kdy všichni chtějí být dospělými a dívají se dopředu, vy jste se zasekla na místě, nemůžete se pohnout z místa. Obrátila jste se k budoucímu zády a koukáte zpět. Nedokážete minulost v sobě zpracovat a jít dál. A s tím vám musí pomoci odborník, psycholog. Tem musí najít cestu ven.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.