Jste spokojeni s dárky?

Nejlepší dárky jsou pukaz na dovolenou s možností si vybrat datum i destinaci, pukaz do dobré restaurace nebo na masáž.

Je to tak, největší radost mě vždy dělalo, dávat dárky dětem (nejlépe svým). Dospělý si stejně nakonec koupí to co chce. To dítě obyčejně nemůže. A v tom je podle mě to kouzlo.

Ono to není vždy tak lehké.Minulý týden jsem dostala stromeček v květináči,ať si ho dám na stůl.Oběhla jsem celý dům a nakonec si jej sousedka vzala na chatu,Přece nebudu opět běhat po domě a nabízet další věci.Budu vypadat jak blázen!se mě ještě začnou bátTeď jsem dostala proutěný koš se sušeným ovocem.Já si sušené ovoce pečlivě vybírám a tohle "načančané"prostě nejím.Jo,kdyby to byly klobásky,ty si hned někdo vezme,ale sušené ovoce na dračku nejdenebo bedna cukroví,co s ní?a jsem s toho smutná to vyhazovat,protože to dalo práci a padlo na to plno drahých surovin.Prostě každoroční vánočni deprese.Komunikace proběhla mnohokrát a ani po dobrém,ani po zlém to nejde.

Tak to ja bych radeji to susene ovoce nez klobasy a v te krabici cukrovi by byl dnes vecer jedine tak pruvan Oni lidi maji dobry duvod dat na tacek jen par kousku cukrovi, kdyz k nim prijdu na navstevu.

Lucie, vloudila se vám chybička. Musíte, každý rok, ve správném časovém předstihu říci, co napíšete Ježíškovi. My měli zavedeno, že na moje narozeniny jsem Ježíškovi napsala a pak ten dopis koloval kolem stolu i s tužkou. Každý přeškrtnul, co koupí on. A mladí říkali. Např. letos moje mladá řekla, že musí napsat Jžíškovi, ať přinese rodinný plánovací kalendář pro 4 lidi a krém na ruce s pumpičkou. A ještě pár maličkostí. Zásada je, říci si přesně. Žádná neurčitá slova a taky ne slovo "nic". To prostě nejde.

Jak se mají chlapečkové? Jsou fajn? Nechají vás vyspat? A prdíky? Jsou?

Lucie, to jsou moc dobré zprávy, že kloučci jsou tak úžasně v pohodě. Víte, někdy se stane, že se dítě narodí hodně rozhozené a nepomůže ani svěcená. Uživejte si to. Je to krása, na kterou žádná z nás nikdy nezapomene.

babkazov máte celkem dobrý nápad,ještě tomu dáme šanci a příště zkusíme vaši metodu.Ona je nevýhoda,že dychtivé babičky nakupují dárky průběžně celý rok,takže i tak hrozí,že dostaneme co napíšeme,ale bude k tomu ještě "bonus".

Jinak děkuji za optání.Nechci popíchnout jiné maminky,ale pevný režim a porozumnění se nám vyplácí!Stalo se,že si rozumíme,vím co chtějí ,poznám to na nich a tak není skoro žádný křik,ani jiné trable.Pijou odvar z fenyklu v mlíku a pomáhá.Espumisan a jiné letěly do koše,po nich trpěli ještě víc.Takže jedeme na přírodních produktech a pravidelném cvičení.Peru i žehlím pleny a stíhám toa protože se sami ozvou když se jim chce,tak nejsou nikdy pokakané.Vždycky udělají" bobky" na papír a všichni jsme spokojeni.Teda dneska mi to letělo až do ruky,takže nedá se říct"bobky"Spinkají trvdě od večera až do rána,ale i tak je budím na jídlo,aby nebyli dehydrovaní.Nevadí mi vstávat v noci,oni mi to potom oplácí,že jsou klidná a hodná miminka.

Psala jsem i sestřičkám do fakultky děkovného vánočního maila,za to že mi daly spoustu užitečných rad a krásně to doma šlape a já mám opravdovou dovolenou i s dvojčaty.

Ano, jednoznačně říct konkrétní přání. A lze to i včas, třeba tak za měsíc si postěžovat, že "toho ovoce bylo nějak moc, ještě stále nějaké zbývá, jó, to kdyby byly klobásky, ty by zmizely ještě před Novým rokem" apod.

A na cukroví pozvěte návštěvu. S předem ohlášeným důvodem - pomoc s cukrovím. A kdyby nechtěli přijít, tak třeba podělte bezdomovce. Vyhazovat ho je opravdu škoda.

Já jsem s dárky spokojená, až na jeden. Dostala jsem podprsenku vel. C (mám H :D )

Ja velice,mladi mi dali v obalce fotku ultrazvuku -budu opet babcou,uz jsem ani nedoufala-nejkrasnejsi darek!.

Naprosto, zakázal jsem cokoli mi kupovat, neb nic nepotřebuji, mimo dobrého jídla jídla, pití...

Na druhou stranu budte rada, ze maji zajem. Vsak to muzete nekomu podarovat, kdyz se Vam to nehodi. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze horsi je selekce. Nekomu vsechno, druhemu temer nic. Znam z vlastni zkusenosti, ale ne od rodicu.

Letošní darování bylo trošku podivné a já teď navíc řeším jedno velké dilema.

Proč podivné: v rodině (jinde si moc dárky nedáváme) si vždycky řekneme o dárek, nebo aspoň přiblížíme, co chceme. Já chtěla CD, samá CD A chtěla jsem jich fakt hodně (mám po Vánocích ještě narozeniny), protože jsem si za tento rok žádná nekoupila. No a dostala jsem jedno... a od babičky peníze s tím, že jí došla fantazie, co mi koupit Mamka mi 22. volala, jestli nechci ještě nějaký dárek, že má jen jedno CD. A mně se chtělo křičet "Já chci další CD!". Tak jsem nějaká zmatená, no asi jsem to Ježíškovi do toho dopisu nenapsala dost čitelně

A dilema řeším proto, že se mi sešly 2 stejné dárky. Jeden byl náhoda, o druhý jsem Ježíška požádala. Jenže problém, ten první se mi líbí víc a asi nedokážu dát pryč dárek od člověka, kterého jsem o něj poprosila a který si s výběrem dal práci, takže budu používat ten druhý. Ale jde mi to těžko (je to věc na každodenní použití)...

Ale když to vezmu kolem a kolem, jsem vděčná za to, že si babička udělala práci s vánočkou, že mamka přichystala večeři, že jsme se dnes sešli u příbuzných, že jsme se ségou pekly cukroví a že jsme se scházely na adventní neděle na oběd. Taky jsem znala rodinu, pro které jsou Vánoce jedna večeře a zbytek svátků jako by se nic nedělo. To bych ta CD pak klidně oželila všechna

Moji tcháni, už hodně dávno nejsou mezi námi, se moc nemuseli. Bydleli v domě, každý měl svůj pokoj a mnohdy celé dny na sebe nepromluvili slovo. Dárky řešili skvěle. Tchán byl žlučníkář a měl dietu. Koupil ženě teflonovou pánev. Teflon tenkrát právě začínal, takže to byla poměrně nákladná záležitost. Tchýně byla parádnice, tak koupila muži masážní strojek na obličej. Rozbalili, vyměnili a byli spokojeni. Tvářili se spokojeně. Dodnes nevím, jestli mi hrůzou nebo smíchem zadrkotaly zuby, když mi to vyprávěli.

Lucie, nehoršete se na mě, ale Vaše chování je dost nevděčné. Zvlášť mě zamrazila věta - když to nedodrží, prostě odejdeme a dary jim tam necháme.

Opravdu byste to dokázala být tak bezohlednou? Uvědomte si, že jsou to všechno staří lidé, patrně hlavně babičky, které mají radost z toho, když mohou něco dát. Připadají si platné, potřebné. Je to pro ně daleko víc, než když samy nějaký dárek dostanou. Nejsou už příliš pohyblivé, těžko se třeba někam dostanou a tak koukají mladým přilepšit penězi, místo shánění dárků.

Soudím podle sebe. Jsem už taky za zenitem a až mi po Novém roce přibude umělé koleno, kdoví, jak budu další Vánoce poskakovat po krámech a shánět dárky. Asi to časem také skončí u nějaké pětky na přilepšenou. Kdoví.

Mohu napsat, že by se mě velice, opravdu strašně dotklo, když by mladí uraženě zvedli zadky, odešli a dárky mi tam nechali. Připadala bych si nepotřebná, odkopnutá. Zvláště udělat takovou věc o Vánocích, když jsou lidé tak trochu naměkko, to bych nedokázala. Uvědomte si, že i Vy jednou budete stará, nebudete už mít tolik vtipu, možností a šancí k výběru dárků. A budete mít třeba pěkná růžová vnoučátka, která budete chtít rozmazlovat. Zatím jste proti, ale počkejte za 30 let! Role se otočí!

Poradila bych Vám - ti příbuzní Vám v lásce a v dobré víře budou ty dárky a peníze dávat pořád. /a možná, kdyby opravdu jednou nedali, divila byste se/. Peníze můžete přece šetřit dětem, když je sama nespotřebujete.

Já bych byla pro to, když opravdu byste dokázala splnit svou výhružku a odejít bez dárků, abyste tam snad radši ani nechodila. Oslavte si Štědrý den doma, s manželem, s dětmi, nikdo Vám nebude strkat to, co nechcete.

Zatím to ještě nechápete, ale staří lidé jsou daleko bezmocnější a daleko zranitelnější. A to, co byste způsobila, by je bolelo do smrti. Věřte mi, vím, o čem mluvím a nemyslím to opravdu zle.

Hezké Vánoce, trochu tolerance a rozumu do hrsti. Jaga.

A určitě je plno lidí, kteří si naopak stěžují, že od svých blízkých nic nedostanou. A co by dali za Vaše příbuzné. Jo, jo, člověku je těžko se zavděčit.

Ještě mě napadlo jedno: opravdu vzít a poděkovat. A po Vánocích donést do nějaké charitativní organizace, do dětského domova apod. Pokud by z toho už děti měly mít rozum, vysvětlit jim, že ony mají doma přece plno hraček a plno oblečení, ale jsou i děti, které to nemají. Proto se s nimi musíte podělit, aby také měly radost.

Tím Vám odpadne běhání po domě a nabízení po sousedech.

Pokud nechcete ani ty peníze od příbuzných, můžete je dát třeba do psího útulku. Dětem vysvětlit, že to děláte proto, aby se zvířátka měla dobře.

Všechno se nechá citlivě vysvětlit, i podobná ošemetná věc, tak, aby z toho děti neměly v hlavičkách zmatek.

Musím souhlasit, s těmi dárky od starších příbuzných. Celé roky, co jsem žila s babičkou , jsem dostávala k vánocům obálku s penězi, a ponožky nebo prádnou videokazetu - babička věděla, že si občas něco nahraju, pravda časem už kazety nahradil externí disk přesto pod stromečkem vždycky byla. Babička měla 80 let, a víc a to už se těžko shání dárky nápadité na malém městě, a když v 92 letech odešla, tak mně dnes o vánocích vždy je líto, že už nemám tu obálku a prázdnou kazetu.. Poslední obálku jsem dobře uschovala, abych si koupila opravdu " něco " , co pak můžu babičce ukázat. Při přestavbě a stěhování jsem ji někde uložila , tak dnes bych ji moc ráda našla byl by to takový opožděný dárek

Babajaga chápu i Váš pohled,ale už od listopadu se trápím a stresuju,jak to zase na Vánoce dopadne.Zatím co oni jsou v klidu já mám nervy na pochodu.Rodiče maji 75let,to jim ale nebrání objíždět akce a kupovat kde co.Marně celý rok zdůrazňuju,ať raději koupí kočkám kvalitní granule,že peníze ani dary nepotřebuju.A jak to dopadne?kočky jedí ty šunty z Kaufu a já mám opět plnou tašku darů.Každý rok dojdu domů a brečím(opravdu,nekecám!) nad tou taškou,protože nesnáším takové vyhazování peněz,když by se daly použít jinak(útulek,charita...)Hlavně nás trápí(jak jsem psala)jaký to má vliv na děti.Nehceme aby děti braly jako samozřejmost hromady dárků a peníze.

No a právě už jsme bezradní jak jim(rodičům)to vysvětlit,když neposlouchají naše prosby.

Peníze samozřejmě dáváme na účet,ale mateřskou mám hodně dobrou a i na rodičovské budeme mít dost.Byla bych raději,kdyby si rodiče koupili dražší a kvalitnější jídlo,kočičkám lepší jídlo...Vždyť ani k veterináři je vzít nechtějí,chodím s nima tajně já.Takže mě to strašně mrzí a nevím jak to změnit.

Tak tady je každá rada drahá, objíždět akce a nakupovat je už skoro závislost...

lapka-všechno se vším souvisí.Jako starší generace nic neměli,nic nebylo a teď si toho "pozlátka"užívají.Hlavně mají v hlavě zafixované,že je dobré peníze ukládat do hmotných věcí.Já žiju dost jednoduše,ale rodiče se obkloupují plno věcma,které "se můžou jednou hodit"

Lucie, nehřešte na rodiče a buďte ráda za jejich aktivitu v jejich letech.A nic vám nebrání koupit lepší granule kočkám, zaplatit veterináře a jiné věci, na které vaši rodiče nemyslí. A nekažte jim náladu a radost z darů.A hlavně, nemůžete měnit staré rodiče.

Nic nepotřebuji, tak mi Ježíšek nosí láhvinky s něčím sladkým, vonné svíčky, lepší kafíčko, dražší šampon atd., věci, které potěší a nikdy nezůstanou nevyužité, takže spokojenost na obou stranách. Nákupy jsou pro mne problém, takže nekupuji dárky, ale s bohatým předstihem dám obálku (všem stejně, takže odpadá porovnávání, čí dárek byl dražší nebo žádanější) a nechám na podarovaných, jaký dárek si koupí podle vlastního výběru.Vím, že to někdo neschvaluje, ale léta nám to všem takto vyhovuje a odpadají starosti, které má Lucie.

To přerozdělování dárků, jak tazatelka sama píše, může být ošemetné, až děti budou chápat. Reakce babiček, kdyby se to dozvěděly, což není vyloučené, bych se hodně bála... proto přeji, aby zabrala příští rok domluva a byla oboustranná spokojenost.

Než jsem dopsala, předběhla mně Jaga. Zapomněla jsem napsat, že "zapomenutí "dárků rozhodně ne ! Ale nezdá se mi, že by tazatelka byla nevděčná, činí to na mně spíš dojem, že dárky nenajdou uplatnění a taky trošku kazí výchovu rodičů. Tam je to opravdu jen na dohodě... těm penězům bych se nebránila, naopak bych babičkám zdůrazňovala, že je mají děti na knížce a jednou, až je budou potřebovat, budou vdečně na babičky vzpomínat.

Já jsem moooc rád.Dostal jsem sadu dlát,hoblík,pilku a brusnej papír.Nic jsem jinak nechtěl.Ale ještě jsem dostal brusle a oblečení.Já jsem mamince koupil peněženku,tatínkovi třpitky na ryby,bráchovi pěnu na holení.Babičce jsem koupil velký křižovky aby pořád neříkala,že je v kuchyni sama a děda v dílně.Dědovi jsem koupil brýle do dílny aby,když dělá se dřevem nelítaly třísky do očí.Psovi jsem koupil dobroty.A už mám jen 26 korun.Ale zase budu chodit k pánovi vedle nás a chodit mu se psem ven a zase budu mít peníze.Pán nemůže chodit se psem.Dá mi pokaždý 10 korun.Ahoj

Ahoj, Ty jsi asi šikovný kluk, Filípku !

Filipe, klobouk dolů! Ty bys mohl být příkladem dospělým lidem! Je krásné, když dítě miluje rodinu a rodina miluje jeho. Všecky ty dobře zvolené dárky jsou toho důkazem.

Je vidět, Fildo, že jsi opravdu správný kluk a jednou z Tebe vyroste i správný chlap. Myslím, že všichni mladí nejsou jako Ty a to je škoda.

Vybral jsi samé pěkné dárky, ale víš, z čeho jsem měla největší radost? Že jsi nezapomněl na psa. Pes je také člen rodiny, jako ostatní, i on si zaslouží dárek. Dokud jsme měli pejska, balívala jsem mu salám, buřtíky apod. a dávala pod stromeček. Měli jsme pokaždé legraci z toho, jak začichal, zahrabal a už si to nesl.

Takového vnuka bych chtěla, ačkoliv takového jednoho šikulu mám. Ale druhý by mi vůbec nevadil. Přeji Ti v životě jen samé štěstí. Zdraví Tě Jaga.

Ahoj.Já sám vybral jen křižovky,brýle a třpitky.Brácha si řekl co chce a peněženku pro maminku mě řekl tatka.To pro psa jsem koupil pro psa od souseda.Chodím ho venčit s naším pejskem Borkem.Našemu Borkovi kupujeme každý rok na jéžiška dárek.Tak jsem koupil i tomu druhýmu.Koupil jsem jen takové kosti pro psa.Ale hned po tom chlamstl a zalezl do boudy.Tak byl asi rád.Ahoj Filda

Lucie, to byste mě jako babičku docela urazila, dám li něco vnučkám, je mi celkem jedno jak se to líbí nebo nelíbí jejich matce. Vnučka dostala mimo jiné tablet a telefon a už jsem slyšela, že je to pro pětileté dítě zbytečné a drahé a kdesi cosi. V dnešní době si to já nemyslím a vnučka neměla problém s ovládáním. Mimochodem starší, dotykový telefon stál méně než stavebnice Lego pro mladší vnučku. Obě holky dostaly velké plyšové papoušky Ara, byly nadšené a je mi jedno, že mají pytel plyšáků. Podstatná pro nás byla radost těch holek a opravdu si myslím, že babičky a dědečkové mají svaté právo dát vnoučatům co uznají za vhodné. Peníze dostala dcera předem aby si sama pro sebe něco koupila, pod stromečkem už měla dárek co si sama vybrala. Jinak je u nás zvyk, že se v rodině malé dárky dávají jen nevýdělečně činným dětem. Nakupovala jsem s velkou radostí, právě proto, že dnes je opravdu co vybírat a těšila se na ta rozzářená očka vnuček. nekupuji nejdražší věci a nikdy bych neudělala to, co někteří rodiče, dětem hračku koupí a uschovají na skříň aby ji náhodou nezničily. Pokud jste např, Jehovista tak neslavte Vánoce ale i tak mají vaše děti právo svobodného rozhodnutí a nemyslím si, že by své dárky chtěly dát na charitu. Pětiletá vnučka při úklidu plyšáků říkala, toho mám od babičky, toho od druhé babičky, toho od...ty si maminko nechám, ty nevyřadím.

Lucko, to jakou radost z dárků a z obdarování druhých má Filip je přece to nejkrásnější co může být.

Hm, jako matka máte k darkum děti dost zvláštní přístup... Vaše děti dostanou darky, jsou jejich a vy jim je ani nedate a rozdate je na charitu. Obdržené cukroví byste vyhodila, to zavani až neúctou k tomu, kdo obdarovava. ...se divim, že vůbec nějaké Vánoce slavite, když neumite ve slušnosti dary přijmout. Mně by to jako dárce urazilo. Mám takového neprijimace darů ve vyvdane přízni a musím říci, že je to v každém ohledu divný patron...

Já jsem byla jinak s dárky spokojena a děkuji za ne, protože vím, že je pro mě moje dítě kupovalo s láskou a radosti.

No už jsem se tu nechtěla míchat... ale stejně Vám, Lucie odpovím. Nejsem útočná. Možná provokativní... v tom je rozdíl. Kdo mě zná, ví, že se snažím nepodléhat vlivům všudypřítomné komerce... Vedu takto i děti. Jenže je tu jedno velké ALE. Trochu odbočím k těm látkovým plínám, u nichž máte pocit, že jdete proti komerci a žijete ekologicky. Prdlajs. Perete je totiž v pitné vodě! Kolik se vezme pitné vody vaše pračka za jeden prací cyklus? No? A víte, že 25 procent lidské populace má omezený přístup k pitné vodě? Že jim neteče doma z kohoutku? A vy si jen tak vyperete pokaděné plínky v pitné vodě... Takže, chcete-li žít opravdu nekonzumně, tak by snad bylo lepší odstěhovat se i s dětmi někam do Nepálu. Řekla bych, že tam se příliš konzumně lidem nežije.

Myslím si,že plýtvání potravinama a vyhazování peněz je pro mě velký agrument!babičky se sice"uspokojí",ale více bysme ocenili,kdyby třeba sportovaly,podporovaly třeba útulek apod.to je podle nás pěkný a nesobecký přístup k životu.To že oběhonou akce a není pro nás záslužné.Liduš a Eulálie je to prostě jako s těma plínkamanesnášíme plýtvání ,vyhazování věcí a celkem ten"konzum".Bohužel už nejde žít jako dřív,kdy i hračky měly hodnotu.Sladkostí je taky mraky,takže i tom cukroví není na Vánoce zvláštnost.Povídejte co chcete,ale nepatříme k tomuhle konzumu a proto jsem to zde zadala,protože nevíme jak na to.

Eulálie-proto se zde ptám!bojím se,že jak děti začnou chápat bude pozdě.Psala jsem..."přece jim dárky nebudeme brát"pokud jste nechtěla poradit,nevím proč mi píšete.Já mám právě k věcem velikou úctu i k tomu pečenému cukroví!Proto nás to trápí!Nechápu proč jste tak útočná a překrucujete slova!Tak co byste dělala vy!To máme sníst 5kg cukroví ať jsou babičky šťastné a zapijem to "nekvalitníma"šťávama co koupili v akci jako dárek a zajíme to přesušeným(na světle skladovaným)sušeným ovocem...atd.Potom do pokojíku vysypem tu velkou tašku plnou hraček(taky odněkud z tržnice)...,no a na jaře zase další,to mají svátek,potom další na narozky...nezlobte se,ale takhle žít nechceme.

Liduš-Filip nekupoval taková kvanta věcí,nerozhazoval bezhlavě!VY NEVIDÍTE TEN ROZDÍL?

Ahoj Lucie, napřed jsem nechtěla odpovídat a tak jsem jenom četla celé vlákno. A až v tuto chvíli, při této Tvojí poslední odpovědi jsem to myslím dobře pochopila. Už asi vím o co Ti jde. Také jsem to v rodině zažila. Jeden z příbuzných měl stejnou mánii - tržnice. To co kupoval bylo opravdové haraburdí a ještě čekal na obdivné děkování a běda, kdyby máma některou tu strašidelnou vázičku a nebo sošku, která "řvala" svou laciností, vyhodila. Byla z toho nešťastná, asi jako jsi Ty. Tak jsem to vždycky vyhodila já a také jsem si to pak odnesla, protože mne dotyčný člověk začal nenávidět. Máma byla dost zbabělá a nikdy mu neřekla, že se jí jeho dárky nelíbí a vždycky sehrála komedii, jak je z těch hrůz nadšená a když odešel, tak nadávala, že ten strašný krám musí mít někde vystavený a že už se na to nemůže dívat. Tak jsem vzala tašku a všechno to naházela do ní a vyhodila do popelnice, protože bych se styděla darovat to i cizímu člověku na ulici. No a když pak dotyčný dárce přišel a nikde neviděl ty věci, tak se ptal a moje milá maminka řekla, že prý se mi to nelíbilo a tak jsem jí to vyházela a že ona mi v tom nedokázala zabránit, protože se prý bála, abych na ni nekřičela. Takže já jsem nakonec byla ta zlá dračice, co mamince ubližuje a on šel, a zase jí koupil na tržnici jiný pekelný krám. A tak to šlo jako v začarovaném kruhu několik let. A v té době si ani jeden z nás dvou, tedy já a dárce neuvědomoval, že s námi moje maminka manipuluje. Podařilo se jí nás dva tak rozeštvat, že jsme si to ani vysvětlit nemohli, protože jsme se začali vzájemně vyhýbat a i na ulici jsme raději každý přešel na jiný chodník, abychom se nemuseli spolu zastavit. A to jsme se dříve měli celkem rádi. Vylezlo to na povrch až po maminčině smrti spolu s jinýma příhodama, které nebudu popisovat, ale i když jsme si oba uvědomili, že s námi bylo manipulováno, už to nešlo nijak napravit. Prostě jsme se za ty roky nedorozumnění odcizili.

Sice jsem odbočila od tématu, ale chtěla jsem tím říci, že Ti rozumím. Tak ty hračky vezmi a klidně je vyhoď, protože mohou být ještě ke všemu pro děti toxické. Ale rodičům to neříkej, nic tím nezměníš. Oni jiní nebudou a nepochopí Tě. Zrovna jako ten člověk z mé rodiny. A jemu také nešlo o peníze, nekupoval to proto, že by na jiné dárky neměl, on to kupoval proto, že jemu se to LÍBILO.

Co se týče obálek s penězi, tak to děláš správně, že je dětem ukládáš a jestli Ti z nich zbývá, tak bych to udělala tak, že bych sama kupovala zvířatům lepší žrádlo a nosila to k rodičům. Oni si po čase zvyknou a může se stát, že oni sami už pro zvířata nebudou nic kupovat, když budou mít to od Tebe. Ale je k jinému životnímu režimu nepřinutíš ani prosbami, ani donucovací a vysvětlovací metodou. Oni si budou sami pro sebe stejně kupovat ty šmejdy a akční šunty i v potravinách, protože oni to vidí úplně jinak. Dělal a dělá to i ten můj příbuzný a peněz má opravdu hodně, vůbec nemusí skrblit, ale skrblí, protože mu to dělá radost. Je ve stejné věkové hranici jako Tví rodiče.

Příští rok a i jindy rozhodně jejich dárky neodmítej, bolelo by je to a nechápali by, proč jsi taková. To byl přesně ten můj problém, že jsem nad tím tenkrát takto neuvažovala. Já byla ale ovlivněna svou matkou, která dobře věděla co je kvalita věcí a jídla, protože mnoho let za mnou jezdila do Francie a já ji naučila rozpoznávat kvalitu. Takže jí nešlo pod nos, když jí ten příbuzný nosil prošlé koblihy a ty nejlevnější sýry v akci a tak dál a dál. Ale jemu to nikdy neřekla, jenom mně a když tam nebyl tak na něho nadávala. No a já blbec myslela, že je to lakomec lakomý a měla jsem na něj vztek a ono to bylo všechno jinak.

suzymon-tady jde vidět,že nejlépe poradí,ten kdo má svou zkušenost.Díky

eulálie-větší klišé už jste nemohla vytáhnouco mám teda dělat?koupit vodovody a kanalizace a změnit systém s pitnou vodou?Dělám jen to málo co jde a najeďte si klidně starou diskuzi a spočítejte si jaká je poměr 32plen nebo jedno praní(s přírodním žlučovým mýdlem).

Kdybyste raději odpověděla co máme dělat s hromadou dárků a s kily cukroví,když Vám připadám tak nevděčná a chci "krást"dětem dary.

díky

eulálie-každému se stane,že někdy zopakuje něco co se mu zdálo dobrý agrument.Působíte celkem rozumně a sama máte dítě,přeci "selským rozumem jde vidět rozdíl.Hoďte si pod okno 32 jednorázových plen,sama víte jaká to je hromada materiálu,který se rozloží snad za 100let.Pračka vypere za cca 40l vody,která se čističkou k Vám vrátí,nebojte se

Odpustím Vám když se k tomu nebudete vracet ani reagovat.Splést se může každý,ale stát si za hloupým argumentem je smutné.

Nesouhlasím s vyhazováním cukroví apod., ale zrovna s těmi plínami si myslím, že praní je opravdu o dost ekologičtější (pokud se nepoužívá agresivní chemie), než nákup těch jednorázových. Ona totiž výroba prakticky čehokoliv bývá dost náročná na vodu a vůbec bych se nedivil, kdyby se na výrobu a likvidaci jedné jednorázové plíny spotřebovalo několikrát víc vody, než je potřeba na jedno praní několika plín obyčejných.

hm-tady někdo psal o vyhazování cukroví?Snad se to netýká mě?Já jen psala,že nechci ,aby se to muselo vyhodit,že bych ráda radu co s tím teda mám dělat!

Prarodiče prostě od takového toho rozmazlování tak nějak vždy byli .. jako rodiče byli přísní a jako prarodiče chtějí být ti hodní.

Nejlepší dárek je dálniční známka..

Sám jsem ji několika lidem koupil a i sám dostal .. u nás v rodině je to dárek který se dává už několik let.

Mi z toho všeho vychází, že vy máte s rodinou, rodinami rodičů problém. Netuším, co jste si udělali, jak jste si navzájem ublížili. Musí to být velmi vážné, tvrdé. A musí se to táhnout hodně dlouho a bolestivě pro všechny. Je lhostejné, jak se všichni tváříte, že je vám to fuk. Pocit křivdy je ve vás i ve vaší mamince hodně bolavý a hodně hluboko.

Ať je to co je to, je to váš pohled, váš život. Jen kluci nebudou mít babičku. A to je, pro kluky, neštěstí. Vidím to podle mých vnuků. Ti mají 3 babičky a dva dědečky a užíváme si všichni. Je dobře, když děti mají kolem sebe hodně lásky celé rodiny. Pořád o nás, prarodičích mluví, nosí nám obrázky a teď už i volávají. A my všichni, je zahrnujeme láskou a pozorností. A jsme na ně pyšní a oni na nás. Např. šla jsem pro malého mimořádně do školky. Popadl mě za ruku a vtáhl do třídy. Zařval: "To je ta moje babička. Ta co má psa Dorku." Po cestě z budovy tohle oznamoval cizím lidem, které jsme potkali. Byla jsem celá naměkko, i slzička ukápla. V pátek jeden kluk spává u mě, druhý u druhé babičky a mladí jdou do tělocvičny a ještě na nějaké aktivity. Druhá babička s dědečkem je vozí do kroužků, když mladí nemohou. A to si nemyslete, plavání, flétna, judo, bedminton, skauti, to není zas až tak jednoduché. To všechno kluci mohou, protože jim to někdo umožnil. Rodiče i prarodiče.A taky platí: nemusíš vychovávat, ale musíš jít příkladem. Hoši budou vidět jak jednáte se svou mámou, tak si budou myslet, že je to tak správně, protože vy jste nejvyšší autorita. A budou jednat tak s vámi, až vyrostou.

Jsem daleka toho vám něco vytýkat nebo doporučovat, ale je možné, že si hodně věcí neuvědomujete a také, že ještě nenastal čas, kdy dáte všechno do souvislostí. Polibte, prosím, za mně vaše kloučky na čelíčka.

Lucie, tak toto vysvětlení mluví za všecko. Tomu rozumím. Mám pocit, že nikdy neříkám, co mají lidi dělat. Myslím si, že by na to měli přijít sami, až si to v hlavě srovnají. Kromě alkoholiků a surovců. Tam říkám, ať tazatelka utíká. Pořád jsem si myslela, že je něco v nepořádku ve vztazích. Věděla jsem, že nejste ani zlá, ani na hlavu padlá. Je škoda, že tohle rodičům nedošlo. Příjdou o spoustu lásky svých vnoučků. Lucie, hodně štěstí vám, vašemu muži a hlavně oběma kloučkům.

babkazov-Problém,hlavně ten že rodiče neumí vyjádřit lásku jinak jak penězi.Měla jsem od mala vše,ale nikdo si se mnou nepovídal...byla jsem tlusté dítě,které mělo vše a proto nemělo kamarády a zažila jsem jen posmívání a šikanu.Tak to je ten důvod,proč nechceme dovolit,aby dělali to samé na našich dětech.Aby rozbalovali kvanta dárků,jeden za druhým a mysleli si,že je to tak správné,že o tom to je.Je to snad špatně,že chceme,aby znali Vánoce jako svátky které nejsou o hromadě dárků a spoustě jídla?Chceme by byli laskaví,pomáhali druhým,zvířatům,vážili si peněz i dárků(tak jako my!)je to snad špatně?Je přece krásné,když se na Vánoce rodina sejde,pokecají,udělá se svařák,trošku ďobne cukroví a každý si rozbalí jeden ,dva dárečky a odbaruje drobností i druhé.Vidíte snad někdo na tom názoru něco špatně?ale co máme dělat,když to babičky nedodržují,prosili jsme je ať berou ohledy ale pořád dělají ze svátku komerční Vánoce!

každopádně vy jste nás inspirovala a ještě zkusíme příště formou dopisu"požádat ježíška"o dárky v rozumném množství a snad to zabere.

Někteří rádci prostě preferují komerční Vánoce,tak jim to nebudu vyvracet,ostatním můžu jen závidět,že jich takové plýtvání jídlem a penězi netýká a obdarovávají se "rozumně" a třeba ten dopis zabere.Marnotratný a hýřivý člověk si nikdy nebude rozumět se skromným.Snad to příští rok zvládnem

Kovis, za to si můžete sám. Musíte včas říci, co chcete pod stromek. Když řeknete nic, pak nějaké drahé nic, dostanete. Přání z očí vám číst nikdo nebude! Je to tak.