Mám na mysli především roztíratelné ztuženné tuky jako Rama, Hera, Iva, apod. ale i ty na pečení apod. Když se podíváte na složení zjistíte že je to vyrobeno z následujících surovin: Palmový Tuk, řepkový nebo slunečnicový olej, voda, sójový nebo slunečnicový lecitin, vitamíny, barvivo, máslové aroma (kromě tuků na smažení nebo fritování, ty barviva neobsahují). Ještě nějaké konzervanty jako E202 - sorban/sorbát draselný a ještě jedna látka na kterou si teď nemůžu vzpomenout.
Není tam nic co by se mohlo zkazit. U té Ivy - dovoz z Litvy a je to 100% palmový tuk. Palmový tuk má bod tání kolem 35°C a mají na obalu napsáno že se to má skladovat v chladu (myslím do 20°C). U ztužených rozíratelných tuků, které jsou určeny na chleba to je jasné. Chcou aby to připomínalo máslo, tak aby to mělo tuhost tak se to má skladovat v chladničce. Ale tady u palmového to teda nechápu proč to tam je napsané?
Pokud používáte ztužené roztíratelné tuky jak dlouho vám vydrží jedno 500g balení? U nás spotřebujeme tak asi 2 balení za týden. Nedává tedy vůbec smysl kupovat tyhle věci po tak malých balení při tak nevýhodných cenách. Proč se to tedy neprodává třeba po 5, 10, 15 kg balení která by byly mnohem skladovatelnější a navíc proč se to v supermárketech skladuje v těch chlaďácích ktery se tomu nic nestane? Proč to prostě neskladovat po 15kg baleních mimo chlaďák? Za výhodnou cenu by to šlo na dračku.
0x
Skladovat tuky v ledničce, protože by se zkazily, žlukly, zasmrádly.
Tyto umělohmotné tuky nekupuji, nikdy jsem je nejedla. Palmový tuk není pro náš organismus vhodný. Víte to?
Navíc kvůli tomu hoří pralesy, porost na Borneu a ostatních ostrovech, ničí se vegetace /dýchání planety/, divoši domorodci utloukají orangutany a jiná zvířata, kteří před plameny vybíhají z pralesa, pokud přímo neuhoří.
Je i aktivita na netu, které potraviny - výrobky, drogerie, bohužel i palivo do letadel obsahují tyto tuky, lidé je nekupují, některé firmy již také, je to samozřejmě rozhodnutí každého z nás. Ovšem byznys je byznys, palmový olej je levný.
Já právě mluvím o těchto ztužených tucích, které nemohou žluknout. Palmový tuk, Slunečnicový a Řepkový se skladují normálně ve špajzu, není třeba je dávat do ledničky. Je to jako byste si do ledničky dávala rohlíky protože jsou vyrobené z másla... I když v tomto případě to tak není.
No tak je nedávejte do lednice, nechte je někde ve skřínce. Opravdu Vám nevadí, že jim chybí pouze jedna molekula, aby z těchto tuků nebyla umělá hmota? Je to již delší doba, co jsem to četla, tak snad si to pamatuji dobře. Abych řekla pravdu, tak mě tyto tuky ani nechutnaly, koupila jsem kdysi Ramu, Alfu v začátcích, když se otevřely hranice.
A letos jsem ani nepekla pomocí Hery. Vánoční pečivo bylo pouze z másla a sádla.
Oleje se mají skladovat ve tmě, světlo vadí. Otevřený olej skladuji v lednici.
0x
Jen podotknu - 1kg pokrmových tuků za týden? Co žíly, srdce, tlak? Zatím dobré?
Asi to skladují v chladu proto, aby měl zákazník pocit, že je to k jídlu. Jak se říká, jez jen jídlo, které se může rychle zkazit nebo zplesnivět. Vsadím se, že tyhle srajdy lze koupit i ve vekém průmyslovém balení. Však z čeho si myslíte, že nám pečou rohlíky, určitě nevyškrabávají 500g vaničky.
V pekárně se používají velké kostky másla. Jen nevím odkud je objednávaj. Z Ramy a podobných věcí to určitě nevyráběj.
Mě vystačí 450g na 14-21 dní možná déle, nevím přesně. Zbytku rodiny jedna Rama 500g tak na týden možná kratší dobu. Ale mažou tím jen chleba.
doplněno 05.01.16 11:49:
Ta Rama výjde na 50 krajíců chleba když to mažete tenkou vrstvou. 4 krajíce za den x 3 = 12 krajíců za den. Tedy za 4 dny je to spotřebované.
0x
jen tak na okraj - sračky se snažím nežr...t ...
, např. vařené brambory na loupačku s máslem a mlékem / s tlamou by to asi nepozřel nikdo/
ju, netvrdil jste před nedávnem, že jste holubiččí duše? Týýýjooo! 
doplněno 05.01.16 15:26:
Ju, svatá pravda. Co všecko jsme už slyšeli?! A druhý den bylo všecko opačně. Ale lautr opačně: 
Nevím, proč mi utkvělo v paměti varování snad ze šedesátých let, že z prasklého chleba je rakovina. Při pečení prasklý. 
Kdybych zalovila v paměti, našla bych moře takových nesmyslů. Není třeba se rozčilovat! O té, ze vzteku vylité žluči bude kapínka pravdy.
dobře tak hrdliččí, ale pojídání ztužených tuků a jiných bord... z duše nesnáším, jelikož mám nějaký rok za sebou pamatuju sádlo, máslo - škodlivé, oleje - zdravé, oleje škodlivé, sádlo, máslo - zdravé, vejce - špatné, vejce - zdravé, mléko - pít, mléko - nepít,...no prostě ta banda vědátorů je tak zmanipulovaná výrobci - radši neposlouchat...
0x
Žlukne každý rostlinný i živočisný tuk. Žluknutí je reakce tuku se vzdušným kyslíkem, a urychluje ho teplota. Proto musí být skladován v originálních obalech, které zamezí přístupu kyslíku a při nízkých teplotách.
Jak vypadá žluklý roztíratelný ztužený tuk? Má to vliv na chuť? Třeba u tohoto produktu - Palmový tuk, si můžete přečíst podmínky skladování: dobrykolonial.cz/... pokojová teplota 25 - 30°C a je toho kbelík. Trvanlivost jsem nezjistil. Kakaové máslo: fler.cz/... trvanlivost obvykle se udává 2-5 let. Píše se že se má skladovat v chladu a temnu. Dále jsem našel už jen skladovací podmínky čokolády, která obsahuje právě kakaové máslo a př. palmový tuk: passionchocolate.cz/... píše se tam o "chladném a suchém místě při teplotě mezi 12°C a 20°C"a trvanlivost pak "Tmavá, polosladká čokoláda – déle než 12 měsíců Mléčná a bílá čokoláda – 8-10měsíců". Kdyby ten tuk byl tak náchylný tak by nejspíš tak dlouho nevydržel.
U řepkového a slunečnicového oleje to skladujeme ve špajzu v PET lahvi takže taky pokojová teplota. A ten snad nežlukne.
Pokračuji navázáním na aktuální diskusi:
Autor dip.práce popisuje žluknutí:
" Postup změn tuku, který souhrnně označujeme jako žluknutí, můžeme shrnout do následujícího schématu.
1. Hydrolýza
2. Oxidace:
a. tvorba peroxidů
b. tvorba aldehydů a ketonů
c. tvorba oxokyselin, jejich kondenzace a polymerace
d. tvorba aldokyselin a kyselin dikarbonových.
Hydrolýza vzniká převážně účinkem lipáz mikroorganismů. Lipolytickou mohutností jsou nadány četné druhy koků, Corynebakterií, Pseudomonád, sporulujících mikrokoků, kvasinek i plísní. Postupem oxidačního žluknutí se flóra mění, počet mikrobů klesá a převládají vyšší organismy. Úplně žluklý tuk může být zcela sterilní.
Výsledkem hydrolýzy jsou mastné kyseliny o 16 – 18 atomech uhlíku, které jsou ve vodě nerozpustné a chuť tuku narušují jen málo. Tuk může obsahovat až 15 % volných mastných kyselin tohoto typu, aniž by to chuť nepostřehnutelně ovlivnilo. Uvolňování nižších mastných kyselin však vede ke znatelnému porušení chuti i vůně. Proto prostou hydrolýzou musíme odlišit od současné oxidace s tvorbou kyselin a aldehydů. Pouhé zvýšení kyselosti není tedy spolehlivým ukazatelem zkázy tuku.
V první fázi oxidace se tvoří peroxidy. Aktivování molekul je katalyzováno četnými faktory fyzikálně-chemického rázu. Patří sem styk se stěnami nádoby, osvětlení (zvláště ultrafialové a žluté světlo), zvýšení teploty, stopy těžkých kovů (mědi, železa i soli) a samotných peroxidů.
Peroxidy jsou pro člověka toxické. Ukazuje se, že větší toxicitu než peroxidy jeví polymery, které plynule "vznikají "už v první fázi žluknutí "... "Epoxidy a jejich polymery jsou karcinogenní.
Ve druhé fázi vznikají aldehydy a ketony. Tvorba aldehydů a ketonů je pochod, který probíhá čistě fyzikálně a bez vlivů enzymů. Obě složky, stejně jako předchozí, jsou však jednou z fází v plynulém pochodu autooxidace tuku. Aldehydové žluknutí na rozdíl od ketonického vyžaduje přítomnost kyslíku. Aldehydické žluknutí může probíhat ve zcela sterilním prostředí. Ultrafialové i infračervené paprsky zvyšují jeho intenzitu 10 000krát.
Tvorba ketonů vzniká čistě chemicky i za sterilních podmínek přes β-oxidaci.
Žluknutí je tím silnější, čím má tuk více dvojných vazeb. Tvorba aldehydů je příčinou zápachu žluklého tuku. Zvláště heptylaldehyd dává pach žluklému tuku ještě ve zředění 1:10 000 000. Tvorba oxokyselin se děje zvláště působením světla a to žlutých paprsků. Oxokyseliny dávají tuku nepříjemnou chuť a dochází k blednutí tuku. Tento typ žluknutí je katalyzován převážně fyzikálně a méně biologicky. Kovové katalyzátory (Fe, Cu, Co, Mn) dávají vznik tomuto zežluknutí do 7 dnů. Urychlení reakce rovněž působí nižší ph.
Tvorba aldokyselin a dikarbonových kyselin se děje cestou ozonidů kyselin. Dává vznik kyselinám s menším počtem uhlíků s nepříjemným zápachem (WOLF a kol., 1985)."
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.