Jak se chovat k bratrovi

Mečíku, pochopila jsem, že už máte nějaký věk a víte o čem je život. Říkám to dobře? Řekněte, proč si kazíte život tím, co bylo a řešíte, co stejně vYřešit nejde? Škoda času, škoda myšlenek, škoda všeho. Nic nezískáte, nic nevyřešíte, je to prázdná sláma. Vůbec o bratrovi nemluvte, nemyslete na něho. Máte svůj život, svou rodinu, své starosti, své radosti. Pokud brácha nebydlí v bytě vedle vás a vy na něm nejste životně závislý nebo opačně, pusťte ho z hlavy! A zakažte o něm mluvit. Pane, dej mi sílu příjmout to, co nemohu změnit. Dej mi odvahu změnit to, co změnit mohu a dej mi moudrost odlišit jedno od druhého.

Na chalupu jezdit musím, je tam nemocný syn a údržbu velkého prostoru nezvládá.Bohužel bratr má zahradu v sousedství a vnucuje se. Jak ovšem promluví lže. Mnohokrát už jsem si říkal,proč to dělá? Nechápu. Před lidmi jsem to já , kdo se odtahuje a ničí vztahy. Toto zamrzí i po létech.

já myslím, že VY rodinné vztahy neničíte... lidé se během života různě mění a když se chovají jako váš bratr, asi je nejlepší řešení ho ze svého života vyloučit - takový člověk vás nemůže ničím obohatit... jediné, co by mohlo člověka mrzet, jsou např. jeho a vaše děti a vnoučata - ale ti se mezi sebou a s vámi můžou stýkat, ne? nebo jsou špatné vztahy mezi celými rodinami?

ještě zareaguji na to, co jste dopsal dál, že se vídáte na sousedních zahradách - já bych s bratrem mluvila korektně, ale jako s cizím člověkem, pozdravit a dost...

Tak jak píšete se to snažím nějak realizovat i když i to dá někdy hodně práce.Hospodu nenavštěvuji, abych těm co tam od bráchy slyší nějaké tlachy, to mohl na místě vyvracet. A že lhát umí , až tomu věří. U příbuzných je to také k nepochopení, že já na tak prima ,ukecaném bráchovi, něco vidím. Vnoučata a bratranci ti už si svým rozumem poradí.

ano, to je nepříjemné, že do toho zatahuje i ostatní příbuzné, lidi z vesnice apod. - rozhodně bych se nesnažila nikomu nic vysvětlovat, jenom bych utrousila něco jako že věci jsou složitější... - chce to zůstat nad věcí...

Máte pravdu, ať vám neleze na oči.

Vesměs uzavřené manželství udělá převážně z chlapů blbce. nevím proč ale je to tak. Manželky mají asi geneticky danou touhu po majetku a hučí do manžela tak dlouho, až se podvolí. Můj bratr dopadl stejně. I když jsem barák odkoupil od rodičů, i tak jsem mu poslal nějaké peníze jako morální vyrovnání. Stejně chtěla jeho manželka 2x tolik, aby prý nenechal okrást své děti...

Starám se o rodiče, kteří bydlí v jiném patře.

Už touha vašeho bratra chtít nechat na sebe vše napsat to dokazuje. Jen v případě manželských problémů se mu to vrátí i s pořádnými úroky !.

Děkuji_{Vám i všem ostatním, kteří mne podpořili v mém chování vůči bratrovi. Je mi to moc líto, že to takhle musí být , ale já jsem s tím podlým chováním nepřišel.}