Dobří lidé ještě žijí!

Od: Datum: 13.11.15 19:06 odpovědí: 40 změna: 24.11.15 12:18

Tak si představte, nedávno jsem na městě sháněl obyčejnou lžíci na obuv. Prodejci ji nikde nevedli, pro ně je kšeft akorát boty za dražší peníz. V posledním obchůdku jsem uspěl, snad proto, že jsem trošku srandista a řekl jsem majitelce co nemůžu sehnat a že mám strach, abych při obouvání neutrpěl frakturu jater. "Taky to nevedeme, ale dáváme to zákazníkům zdarma k botám" a podala mi krásnou půlmetrovou lžíci. Zadarmo.

*slunce*

Máte taky podobný zážitek?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 13.11.15 19:26

Tak to bylo moc pěkné gesto.

Datum: 13.11.15 19:28
avatar

Když jsem se rozvedla, odstěhovala jsem se se dvěma malými dětmi do bytu 4. kategorie, bez koupelny, vlhko, zima, ve sklepě byla voda, chodilo se tam po cihlách. Ale bylo to naše, byl to bezpečný domov. Uhlí ani dřevo nedovezli, dítě bylo nemocné, tak jsem začala štípat plot, který byl stejně v dezolátním stavu. Večer zvonek a před dveřmi babička se dvěma velkými taškami a pytlem z poloviny plným. A prý: Slyšela jsem, že máte nemocné dítě a nemáte čím topit. Tak jsem vám přinesla dřevo a zítra uhelné sklady popoženu. *sok* A popohnala, přes nějakého poslance natolik, že obden dovezli objednané uhlí i dříví. *sok* Takže, když si myslím, že není důležité, co si kdo o mně myslí, řeknu: Nikdo mi nedonese v tašce dříví. Nikomu nic nedlužím. *nevi* Bohužel, té staré paní jsem dlužná zůstala. Vím, že nečekala projevy vděku, ale pocit dluhu ve mně zůstal.

Datum: 13.11.15 19:57

Proti vašemu zážitku je ten můj úplná prkotinka, ale byl pro mně strašně důležitý, protože se dostavil poprvé po několika strašných letech, někdy jsem byl na tom jen o málo líp, než vy. Ale hřeje mě to, i teď.

Datum: 20.11.15 06:59

Je pravda, že sehnat kvalitní lžíci na boty je nadlidský výkon. Naši mají doma velkou, bytelnou kovovou, co máme doma minimálně 30 let a taková se v normálním krámě snad nedá sehnat. už jsem dvě vyhodil. Každopádně bruno nechápu, jak můžete srovnávat nesehnání lžíce boty se situací, kterou tu "babka" popsala a říct, že jste na tom byl hůř, jak ona. Často tu vystupujete jako intelektuál, ale někdy si říkám, jestli za klávesnicí nesedí i malé dítě ale to není jen u Vás, jsou tu na poradně i jiní a u mne to možná někdo také vidí. Omlouvám se, že to píšu takhle, možná jsem to měl poslat SZ, tak snad příště.


doplněno 20.11.15 08:11:

Z kontextu věty mi to bohužel vyznělo takhle ... asi jsem to špatně pochopil nebo to byla jen sranda či ironie.

Od: ria®
Datum: 20.11.15 07:52
avatar

Dobrý den, myslím, že Bruno bude myslet jiný zážitek.. :/

Od: vilik
Datum: 20.11.15 08:15

Nechci se Bruna zastávat, ale jeho lžíce se i jemu zdá jako prkotina, pro něj ale má mnohem větší cenu než finanční, morální vzpruhu. Poměřovat hodnotu daru nejde jen přes peníze, záleží i na momentální hodnotě pro dárce a obdarovaného. Včetně i hodnot nepeněžních. Nemusím být intelektuál, stačí umět pracovat s textem.

Od: strakatypes
Datum: 13.11.15 19:58

Nemyslím, že za toto může lidská nezištná pomoc, ale marketingový tah. I ten ovšem musel někdo vymyslet. A tím, že jej uvedl v život, tím Vám udělal radost.

Mě stačí, když se každý den potkám s lidmi, kteří jsou milí, nehádají se, jsou ochotní, poradí, při požádání ochotně vypomůžou i s maličkostí, třeba i radou na cestu. Když spěchají a do někoho strčí, omluví se.

Po přečtení Metra ho nabídnou ostatním, ve vlaku se neroztahují a neobsadí celou čtyřku taškama atd... Prostě každodenní drobnosti, které dokáží, že jsme kulturní lidé, na nikoho se nepovyšujeme a nikoho nezneužíváme.

Od: atj®
Datum: 13.11.15 20:50
avatar

Jednou jsem omylem nastoupil do Student Agency vlaku, slecna me tam nechala a i obcerstveni mi zaridila *smich*

Jednou jsem s kamosem stopoval, zastavil nam taxik, Starsi chlap, vesela kopa. 16km zdarma

Manzelka si objednala knihu Astronomie a fyzika - Svítání od Kulhanka. Obdrzela ji zcela zdarma nebot dle slov autora, tuto knihu moc zen nekupuje :-D

mozna si vzpomenu na dalsi casem

Datum: 13.11.15 21:14

Ale to je úžasné, zachoval bych se stejně, páč mezi moje poníky patří taky astronomie!:)

Od: xy
Datum: 13.11.15 21:18

a já si Svítání musela koupit, to je skandál )

ale před třemi týdny jsem si chtěla koupit knihu Principy radiační ochrany, je to ke koupi jen v kanceláři SUJB , a tam nějaká milá paní/slečna zařídila, aby se to zorganizovalo rychle,a kamarádka z Prahy mi ji mohla druhý den při zřídkavé návštěvě dovézt :) to potěšilo

Datum: 20.11.15 08:40

Tak toto gesto mi na pana Kulhánka přesně sedí. Ještě dnes si vzpomenu na jeho veselé historky z přednášek fyziky na VŠ. A to už bude skoro 20 let.

Datum: 13.11.15 21:03

No, mně před lety odešla za jízdy v autě baterka a pitomec počítač rozhodl, že dál se nepojede, i když jsem držel motor v otáčkách. Jen jsem zastavil a našel trojúhelník, zabrzdil u mě taxikář a kam že mě má odtáhnout. Domů to byly naštěstí jen asi tři kiláky, byli jsme tam hned. Než jsem smotal lano, otočil se a odjížděl. Běžel jsem za ním s peněženkou - jen mávnul rukou a odjel.

Pražský taxikář ...

Datum: 13.11.15 21:25

Ještě kdysi, když mi z podobného důvodu nedobíjel alternátor - přetržený řemen, zůstali jsme stát. V tom jede kolem sousedka, zastavila, svlíkla punčocháče a řemen jsme takto nahradili. Manželka jen nevěřícně a podezíravě zírala. Pak jí sama koupila luxusní náhradu - se vzorama! (za bolševika).

Datum: 13.11.15 21:47
avatar

Ano, mám zážitek. Nalezený ztracený mobil na dovolené, který dítěti vypadl z kapsy. Zjistili jsme až na penzionu. A najednou mi někdo volá z nádraží na můj mobil, jestli jsme neztratili mobil. Ach, to bylo radosti. Hned jsem běžela koupit Merci, abych mohla výpravčí na malém vlakovém nádraží odměnit.

Datum: 13.11.15 22:17

Když už jsme u té dovolené, taťka v Rovinji měnil v bance marky za tu jejich měnu, schrastil prachy a šli jsme na večeři. Pak se taťkovi rozšklebila huba: jsme boháči! Bankomatka u stolu se spletla o dvě nuly. Já jsem se šprajcnul a za pomoci tety jsme taťku odvedli zpátky do banky. Holka u stolu ubrečená, zrovna ji šéf válcoval, už na to přišel. Vzal jsem ten svazek bankovek, beze slova položil na stůl a bylo vyřešeno. Od kočky jsem dostal tu nejkrásnější pusu, co jsem kdy vyfasoval a rodina nás pozvala na neskutečnou večeři na lodi. Holka na naši přímluvu nepřišla o místo.

*slunce*

I tak se dá rozdávat

Datum: 13.11.15 22:39
avatar

Taky pěkné :)

Od: ria®
Datum: 13.11.15 22:49
avatar

Mě se přihodilo, že jsem jela vlakem, poslední drobný dala na vlak a asi dvě hodiny v něm přemýšlela, jak se z centra dostanu domu - to je další hodina chůze.. Vyšla jsem z nádraží, a hnedka nějaký pán "dobrý den, nedáte mi na cestu - někam - za někým strašně nemocným, musím se tam dostat.." takový klasický žebrák.. Já řekla, že ani já nemám na jízdenku a půjdu dlouho pěšky, abych se dostala domu, chtěla jsem jít.. A on mi dal do ruky dvacku.. ..

Datum: 14.11.15 02:32

DOBRÝ DEN.

Mám také jeden příběh..Před několika léty jsem byl na operaci kyčle.Nemocnice byla od nás hodně vzdálená.Bída lidi stmeluje a tak jsem se seznámil mimo jiné i s místní paní učitelkou,v důchodu. Slovo dalo slovo a dozvěděl jsem se ,že paní plete slušivé čepičky.Protože mám dvě vnučky domulvil jsem se s ní ,že až bude doma ,něco jim uplete.Opravdu dodržela slovo a asi měsíc po příjezdu domů z nemocnice ,přišel balík a v něm nejenom čepičky pro vnučky ,ale i pro dceru a manželku.U toho přání hezkého užívání a v žádném případě né peníze.Všechny kontakty na paní selhaly a já se cítil dlužníkem.Zaplatil jsem si pobyt v onom městě s tím ,že paní najdu a dluh smažu.Ovšem adresu jsem již nenašel,věděl jsem jen sídliště.S manželkou jsme šly dům od domu ,hledali jméno,nenašli.Po radě někoho s ulice jsem vyhledal alespon učitelský dům ,kde mi jedna dobrá duše, též učitelka slíbila pomoc,že se optá a dá mi vědět.Skutečně za nějakých čtrnáct dnů telefonovala ,že byla úspěšná a nadiktovala mi adresu.Ovšem s adresy se nikdo neozval. Je mi to moc líto ,nikdy jsem nezůstal nikomu nic dlužen, ale tohle už asi nedořeším.Díky moc díky paní učitelko, jste vzácný člověk .PŘEJI VÁM VŠECHNO DOBRÉ A VĚŘÍM ,ŽE MOJE POKUSY O KONTAKT NIKOMU NEUBLÍŽILI. Vděčný spolupacient a dlužník S.K.

Datum: 14.11.15 07:30
avatar

Napadlo mě, jak vypadáme v očích druhých lidí? Berou nás jako dobré lidi? Nemyslím jen nárazově, ale více méně permanentně? Myslíme si o sobě. . . . co vlastně?

Od: pt®
Datum: 14.11.15 10:11
avatar

Milá babko, myslím si, že každý o sobě věří, že je dobrý člověk a asi to bude i kus pravdy. Všichni v sobě máme základ dobra a ostatních dobrých vlastností, ale na člověka tlačí okolí, jak a kde vyrůstá, jak je vychováván a pak se začínáme lišit a vidět jedni druhé podle sebe a hranice morálky nebo dobra se posunují u každého jinak. Je to jen naše svědomí, které nás odsoudí za nějaké jednání, takový nepsaný zákon v nás. Tak to vidím já. - pt

Datum: 14.11.15 10:21
avatar

Všichni máme v sobě základ stejného dílu dobra a stejného dílu zla. To že se někdy dobře vyspíme a snažíme se dělat dobro všem kolem nás neznamená, že jsme jen a jen dobří lidé.

Od: pt®
Datum: 14.11.15 10:36
avatar

"majsterjoe", k tomu všemu máme, jako lidé, také svobodnou vůli, jak rozhodnout naše konání, jestli dobře, nebo zle. Takže to rozhodnutí je na nás. - pt

Datum: 14.11.15 09:46
avatar

Kdysi, jsme s kamarádem chtěli nějaký specielnější SW. Autor byl z Francie a měl, pro nás nepoužitelné způsoby placení. Tak jsme mu napsali("anglicky-franzouzovi ) mail, kde jsme mu náš problém vysvětlili, a obratem jsme dostali dva SW klíče zadarmo. Potěšil ho náš zájem, a byli jsme tak první legální uživatelé jeho SW v Česku.

Datum: 14.11.15 10:49

Ještě jednu vtipnou příhodu.Moje žena jezdila mimo město do práce autem.Cestou domů se stavěla v asi 1km.vzdáleném krámu pro základní potraviny .Jednou přijede a nemůže najít peněženku.Co naplat musím zpátky objet , kde jsem všude byla .Odjela a za chvilku přijdou dva mladí lidé ,že nesou peněženku podle adresy uvnitř .Ještě prý se jim ještě nestalo,aby po nich někdo házel peněženkou .Žena když vyšla z krámu ,potřebovala odemknout auto ,položila peněženku na střechu nasedla a jela a tito zlatí lidé odešli a o ničem nechtěli ani slyšet .Ovšem za čtrnáct dnů jsem šel do kolen ,když se koukám z okna ,žena přijíždí a na střeše má pytlíkové mléko.

Od: ria®
Datum: 14.11.15 19:22
avatar

Ještě jsem si vzpomněla - teď když jsem šla po procházce.. Asi před pěti dny se na jednom plotě objevil papírek, na něm bylo napsané - "Dobrý den, mohu se zeptat, jaký je to keřík" a šipka k němu

druhý den vyměněný lísteček "Dobrý den, to je ten a ten(název si nepamatuji) keřík, docela nenáročný"

třetí den "děkuji :) "..

tak mi to taky přišlo milé..


doplněno 14.11.15 19:44:

*smich* taky mě to napadlo, ale opravdu zůstal.. teď je krásně červenooranžový.. :)

Datum: 14.11.15 19:38
avatar

A ten keřík tam ještě byl? :-D

Datum: 14.11.15 19:47
avatar

Je to asi 7-8 let .Musela jsem tenkrát jet vlakem protože auto bylo v opravě a autobus mi do toho města dopoledne už žádný nejel.Tak jsem si koupila lístek ,nastoupila a jela .Vlakem normálně nejezdím,takže jsem nevěděla ,že musím v Opočně přestoupit.Když jsem zjistila ,že vlak jede jinam než chci já bylo již pozdě na vystoupení.Paní průvodčí mi řekla ať dojedu až do Týniště a tam ať obratem přestoupím na zpáteční rychlík .Pak mi ještě poradila ať se zeptám jednoho pravidelného cestujícího který jede také tam co já aby mi poradil nějaký autobusový spoj z Opočna.Takže to ,že mě pokladní neupozornila na přestup zachránila průvodčí.

Datum: 14.11.15 21:35
avatar

Dobří lidé žijí? Na pozadí Paříže se zdá tahle otázka naprosto irelevantní. Zdá se to jen mi? *sok*

Datum: 18.11.15 12:54

Ten příspěvek jsem vložil v době, kdy jsem ještě o té hrůze v Paříži nevěděl. Ale ano, dobří lidé ještě žijí a ti zlí taky. Tak to bylo a tak to vždycky bude.

Datum: 18.11.15 20:28

ukulele: to není o zdání, je to prostě fakt!

Datum: 18.11.15 15:26

jo, zdá se to jen vám

Od: kuky®
Datum: 18.11.15 13:50
Jdu do obchodu kupovat sukovník o průměru 40mm. Přijdu,vyčkám až přijdu na řadu a neomylně zahlásím: " Sukovník o průměru 35mm,prosím". Jako naprostý borec to ještě prodavačce zopakuju. Platím a odjíždím.
Za deset minut v obchodě přemýšlím co je. Ty kráso,koupil jsem špatnou velikost,je za pět pět.Za chvilku zavírají,je pátek. To je strašná situace.
Letím na kole jak uragán městem,pak i běžím a pár metrů před obchodem slyším cvakání zámků. Přes dveře prosím prodavačku jestli mi neotevře.Její gesto že je pozdě mě sráží do kolen. Už chci odejít když cvaká zámek,poslední zákazník odchází a paní na mě co potřebuju.
Uff,má pochopení a chce mi to vyměnit ale čtyřicítku nemají. Aby mi vrátili peníze,potřebují účet který nemůžu pochopitelně v tom spěchu najít. Nebohá prodavačka prohledává jejich koš u pokladny a účet nachází.
Je pět minut po páté a já odcházím s pocitem že dobří lidé ještě existují...
Datum: 18.11.15 21:42

Ahoj.

Nevím, jestli tahle příhoda zrovna patří do téhle kategorie, ale stala se. Jeli jsme o dovolené někam od někad. Trošku jsme se ztratili a po chvíli jsem zastavil u nějaké staré paní a ptali jsme se na cestu. Stařenka řekla, že nás navede, že je to po cestě. Ze silnice jsme odbočili doprava, ujeli asi 15 km a babka hlásí: Tady mi zastavte, jsem doma. Vy jeďte dál a držte se vlevo. Samozřejmě, že jsme se zase vrátili na tu původní naši silnici. Tak jsme nechtíc udělali dobrej skutek a babka s námi vědomě vyšplouchla. A to jsme jeli v autě 4.

A k tématu obouvacích lžic. Bráchovi, aby se nemusel vůbec ohýbat, jsem na burze v Držkově koupil za 120 Kč jednu dlouhou. Měla asi 125cm a měla na sobě napsáno vtipné: OBUJ SE A VYPADNI. Teď ji zdědil synek a rád mi ji při mém odchodu od nich podává.

Datum: 18.11.15 23:00

Ale to je úžasné, miluji lidi se smyslem pro humor! I když to je zrovna ten můj blbý synáček!:-D

Datum: 19.11.15 23:09
avatar

Jezdíš do Držkova? My taky, prodávat. Hi. Tak se na jaře zastav.

Datum: 20.11.15 14:14

Jak na Jaře! Už pozejtří. Tak jsem si to datum byl zkontrolovat na tom jejich letáku a já ten poslední termín 15.11. prošvihnul. Vlastně, ono pršelo a tak tam nemuselo toho moc být. Do čeho děláte? S čím kšeftujete?

Na Jaře začínají burzy 27.3.2016. Jen pokud nebude ještě ležet v okolí sníh. Na Jaře Ahoj.


doplněno 22.11.15 22:15:

Ahoj.

Tak naposled to bylo dneska 22.11.15 v Tuhani. Tam, co se jede na Lomnici nad Popelkou za městem Semily. Ty burzy se střídají po týdnu o nedělích. Asi si vás v tý áleji pamatuji. Jak moc vás tam leká ten křikloun z toho občerstvení? On tím chce lákat lidi ke stánku a mezi tím děsí půlku obsazení burzy na té kraví louce za Sokolovnou

 

Datum: 20.11.15 17:16
avatar

Stáváme hodně pravidelně na začátku aleje. Napravo je kebulák s občerstvením a bramborákama, nalevo první stánek - vánočky od Haničky.


doplněno 22.11.15 00:41:

Zítra nejedeme. Sněží a myslím, že tam nikdo nebude.


doplněno 25.11.15 00:22:

Zastav se v sobotu v OC FORUM. Jezdíme na farmářské trhy. Pokecáme.

Od: locall
Datum: 18.11.15 23:38

Určitě existují. Byl jsem pozitivně překvapen personálem čerpací stanice eurooil v Raspenavě. Stavěli jsme se tam při projíždění na kávu. Bohužel při odjíždění se auto odporoučilo a nešlo nastartovat. Pracoval tam jeden mladík, který nám zařídil odtah i servis, vytiskl nám mapku a zakreslil potřebné věci. Během čekání na odtah zařídil nějakým chudákům němcům profi odemčení auta, protože si v něm zabouchli klíče. A v mezi čase velmi ochotně dokázal radit zákazníkům s výběrem olejů. Od nikoho nepřijal žádné dýško. A že němci byli štědří a neodbytní. Moc děkujeme za zpříjemnění dne. Auto nám opravili na počkání. Nakonec jsme se dozvěděli, že se jednalo o pana vedoucího.

Datum: 21.11.15 02:49

Ještě jeden příběh .Když jsme byli s bráchou malí klucí ,každý rok o prázdninách jsme jezdili na den do Prahy s rodiči.Jednou bylo rozhodnuto ,že při zpáteční cestě zajedeme s otcem na návštěvu příbuzných.Cesta vlakem vedla jinudy než jsme jezdili vždycky.Ve Zdicích měl vlak chvíli čekání ,tak se otec vydal pro pití.Díváme se z okna a vydíme dva mužské, jak zahazují kelímky a letí za vlakem ,který se rozjíždí.Byl to vlak jiným směrem a my zůstali sami.Když nás průvodčí našel ubrečené ,slíbil,že nás vysadí na cílové zastávce .Jdeme od nádraží v Jincích sami v celém světě a proti nám se veze otec.Vystoupil na první zastávce a uprosil nějakého motorkáře .To bylo radosti a ten člověk se jen usmál ,otočil motorku a odjel.

Od: buss®
Datum: 24.11.15 12:18

Dnes, telefon, pracovnice finančního úřadu, že nemám uhrazenu daň za jednu nemovitost. Nechť přijdu jak budu mít čas a že se to vyřeší, aby nebylo zbytečně penále.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.