Pracuju jako kurýr zásilkové přepravní společnosti a rozvážím lidem zásilky. Už před půl rokem jsem poprvé přivezl balík jedné holce, která se vždycky usmívala. Tak jsem si řekl, že bych jí mohl zkusit vzít na rande. Ale měl jsem strach. Chtěl jsem to zkusit už dvakrát, ale pokaždé se bál. Pak několik měsíců jsem jí nic nevezl. Až dneska. Řekl jsem si, že dneska musím. Alet ten balík jsem jí předával v řeznictví a byly tam lidi, tak jsem se bál jí zeptat. Říkal jsem si, že jsem zase prošvihl neobyčejnou šanci a byl jsem z toho špatnej. Napadlo mě, že bych jí mohl zavolat, ale to jsem nejprve zavrhl. Ale nakonec že to přece jen udělám. Pozdě odpoledne, když jsem jel domů, tak jsem se celý nervózní odhodlal a zavolal jí. Byl jsem nervózní, že jsem se zakoktal. Odpověděla, že to nepůjde, že má přítele a dnes spolu jedou na chatu. Její hlas nezněl, že bych jí nějak obtěžoval nebo tak.
Když nechce, tak nechce, to je jasné. Ale mě se vůbec neulevilo. Myslel jsem, že ze sebe budu mít velkou radost, že jsem se konečně odhodlal k něčemu pro mě tak nevídanému. Buď řekne ano nebo ne a je to, život jde vesele dál. Proč nemám radost, že jsem to alespoň zkusil a vím na čem jsem? Nejsem už nervózní, není proč. Ale jsem plný různých pochyb, obav a nejistot. Co když jsem jí tím zeptáním se nějak ublížil? Co když jí to šokovalo a vyděsilo, že o ní má zájem nějaký kurýr? Co když jsem jí tím nějak urazil, ublížil? Co když jsem se ztrapnil a ona to bude se smíchem vykládat příteli? Co když jsem špatně udělal to, že jsem jí zavolal, protože tak se to třeba nemá dělat a má se to dělat jen při osobním styku? I když do telefonu říkala, že chápe, že jsem se jí nezeptal v té plné masně.
Taky jde o to, že svoje první a poslední rande jsem měl před rokem a od té doby nic, ani žádné pokusy o ně. Teď první pokus po roce. Děsí mě co bude dál. Nejhorší je, že tohle je po tom roce jediná holka, u které připadalo toto pozvání v úvahu. Já znám žalostně málo holek a moc se s nima nebavím, nemám žádné kamarádky a holek se bojím. Já nejsem takový, že každý týden potkám novou holku, která se se mnou chce bavit a já si můžu vybírat. Takže tímhle jsem si jakoby uzavřel poslední možnost, tak mi to připadá. Měl jsem aspoň nějakou naději. Teď žádnou nemám. Kdy já teď potkám nějakou další, která bude připadat v úvahu? Potrvá třeba další rok než nějakou potkám, pak půl roku než se odhodlám jí zeptat a takhle to půjde několik let až mi hrábne a já si pak v zoufalství vezmu život?
Potřeboval jsem se vyzpovídat.
0x
Maschin, tak ať vám to rande vyjde, jak si přejete. Hlavně - když nejde o život, jde o... však víte o co. A jedna rada na konec. Nejlíp všechno dopadne, když vám v zásadě o nic nejde. To pak nejste nervozní, ale přirozený. 
Díky za reakci. Jenže ono při takových věcech jde o hodně. O budoucnost, sebevědomí, vlastní uspokojení, změnu a náplň života a radost.
Právě že nejde. To si jen myslíte. O hodně by šlo, kdybyste měl rakovinu v terminálním stádiu... Ale takto? Změňte úhel pohledu a uleví se vám. Takto do rande vkládáte strašně, ale opravdu strašně moc nadějí, a když to nevyjde, budete hodně smutný. Proto jsem psala o tom, že je lepší, když člověk od toho moc neočekává a pak je mile překvapen.
0x
Jára Cimrman to dělí na dvě části - chvíle očekávání a chvíle zklamání.
Dnes ale víte, že za zeptání nic, takže příště budete rychleji reagovat... třeba by před půlrokem šla a přítele má až pár týdnů zpět. Ale to je už zbytečné řešit.
0x
Podle mne jste jí volat neměl.
Podle mne jde o zneužití jejího telefonu, který jste nsjpíš měl za účelem domluvení předání zásilky.
Nebo Vám svůj telefon dala s tím, že jí můžete volat soukromě?
0x
Člověče, buďte rád, že se v rámci své práce můžete setkávat s cizími lidmi. Díky tomu máte možnost se s někým seznámit v podstatě kdykoliv. Někteří jsou v práci ve stále stejném pánském kolektivu a musí takové příležitosti aktivně vyhledávat mimo práci.
Jinak osobně se mi také příliš nelíbí, že jste zneužil soukromou informaci pro to, abyste dotyčnou kontaktoval. Dávejte si na to pozor, některá jiná by to nemusela vzít tak dobře a mohl byste z toho mít problémy.
0x
Zadaná ženská ještě vůbec nic neznamena.
Dnes zadaná, zítra volná.
Být tebou tak při další návštěvě jí vezmu nějaký kompliment.Já většinou beru čokoládu.
Prostě jen tak, aby jsi zmenšil napětí při setkání po neúspěšném pozvání na rande...
Situace se mohla již několikrát dávno změnit...
Hodně štěstí.
0x
Já si myslím, že by sis měl uvědomit, že když něco chceš, musíš si o to říci. A než si o to řekneš, nesmíš to prožívat tak strašně. Nic se nezmění. Den se nezkrátí, vítr nezmění směr, kos nezazpívá jako slavík. Lidi mluví proto, aby si sdělovali myšlenky, přání a stížnosti a sdíleli pocity a spoustu jiného. Umíš mluvit? Umíš! Tak to neprožívej! Mluv!
0x
Tomu se říká rozum za dveřmi. Kovat je třeba za tepla. Řešení, rozhodnutí přijde až po ..., prostě realizovat první nápad než začnou fungovat jakési zábrany.
Takže myslíš zeptat se jí hned při prvním setkání? Mě právě napadlo až později se jí zeptat. Díky za tip, i když něco se mi na tom nezdá...
Odkládání je projev slabosti. Čekáš na vhodnou příležitost? Ta nastane kdy? Když to neuděláš hned, jen se s tím budeš trápit delší dobu. Zas ti bude vadit, žes to neudělal hned. Ale pokud nejsi tak akční typ, asi s tím nic neuděláš. jen ti chci říct,necítíš se trapně a nejistě sám. To my všichni, více nebo méně. Ty holky ale taky nejsou nejsebejistější. Nemysli si. Konec konců, koukni tady do různých diskusí a uvidíš, že i holky řeší podobné situace a strachy jako ty. Každopádně bych to nebalil. když už si udělal ten krok, tak proč to balit. Drý nápad je přijt s nějakou drobností až tam půjdeš příště. Něco drobného ale milého. Třeba malinký čokládový bonbonek dárkově zabalený. Ty hodně drahé co se prodávají v nákupácích. Co jich deset deka stojí jako hodinová mzda. Ale jeden, je za pár korun i s krabičkou a je to fakt nenásilné i sexy i nezávazné. Prostě o tom přemýšlej, co by se dalo nenásilně a stupňovat. Může to pak být i zábava.
Tak včera jsem pozval na rande zase jinou. Bylo to podle vašich rad, abych to udělal hned jak mě to napadne a neodkládal to půl roku. Tak jsem trochu zaimprovizoval a téhle jsem se zeptal osobně a byl jsem dost nervózní, ale dokázal jsem to. Taky nechtěla, ale usmívala se a potom mi ještě poděkovala.
Nevadí, že odmítla. Vadí mi, že z toho zase nemám radost. Nemám radost z úspěchu a překonání sebe sama. Nestouplo mi sebevědomí. Cítím se úplně stejně jako kdybych to vůbec nezkusil. Necítím žádný rozdíl. Přitom je to úspěch, před pár měsíci bych se vůbec neodhodlal.
- a co byste tedy chtěl? - nějak začít musíte .
doplněno 10.01.16 14:03:
- asi jste čekal nějaký zázrak - a žádný se nedostavil - ale- až se trochu "otrkáte" - tak se na to začnete dívat jinak a určitě radost mít budete - alespoň byste mít měl !
doplněno 10.01.16 14:06:
- vlastně jste nějakou zvláštní radost ani mít nemohl, když Vám to nevyšlo - ale pokračujte a jednou to vyjde - jak říkám - musíte trénovat ! - jinak se to nedá.
Zkušenosti - ty vám v budoucnu pomůžou. Možná ještě sem tam nějaké to zklamání bude. Nesnažte se prosím hledat hned další "náhradu", ale když uvidíte nějakou šanci, další pokus může být úspěšný.
Je málo párů, kteří vděčí za své spokojené roky manželství díky lásce na první pohled - řekl bych spíš, že tak 99% lidí mělo více životních lásek a zklamání...
Držím palce - jednou to vyjde
0x
Maschine, neberte to tak osudově! Co by následovalo, kdyby nškterá pozvání přijala a pak nejevila zájem? Ani to přeci není tragédie. Je to naprosto normální, že se někteří lidé přitahují a jiní ne. To je ten přirozený výběr. Nechce jedna, bude chtít časem jiná. Nemůžete čekat, že Vám každá, ktewrou oslovíte padne kolem krku. Tak to mají všichni. A i kdybyste s holkou už chodil, je naprosto normální, že ta pravá bude až několikátá. Až jich oslovíte víc, jako většina kluků, tak to bude stále méně těžké. Hlavně to berte jen jako pokus a ne žádost o ruku. Pokud jí nezaqvoláte ze služeb. mobilu víckrát, tak se nic neděje. Jinak by to mohlo být naqqa stížnost. Ale to není Váš případ. Hlavu vzhůru a přesvědčete sám sebe, že o nic nejde, jen o pozvání na kafe a bude to jednodušší.
0x
Já prodávám rostlinky a různou akvarijní havěť .. a už mockrát se mi stalo, že mi pak kupující volalo zpět, jestli nezajdem třeba na kafe.. a i když jsem odmítla, byla jsem mooooc polichocena . Jestli má přítele, není se divit že nechtěla.. .. Naopak pro Vás je to krok vpřed! . zkoušejte dál..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.