Pocet partneru

Čtu-li příspěvky mladých asi bych se měla stydět. V 17ti jsem poznala manžela a za 35 let neměla sebemenší chuť poznat někoho jiného. Vážně si myslíte, že tajemství spokojeného života je o počtu sexuálních partnerů? Nejsem puritán kdo si myslí, že víc partnerů je důležité, tak ať si to užije, nezávidím mu, spíš ho lituju. Kokinko, pořád si myslím, že jít na to kafe byl jeden z vašich lepších nápadů

- záleží na tom, v jakém prostředí žijete, jaký jste typ (rodinný, věřící, student, divadelník, zdravotník ... ) a co od partnera očekáváte. Někdo nenajde toho "pravého" ani do 30-ti let, někdo ho najde už v 15. Já osobně si nedovedu představit, že bych už od 16-18 let měla vážnou známost a chtěla se starat o rodinu. Je to individuální a rozhodně si nemyslím, že by žena byla nějak "zkažená" pokud má v životě více partnerů.

Narodil jsem se po válce ,nebudu asi nejmladší,ale necítil jsem nejmenší potřebu vyměnit ,nebo si vypomoct jinou ženou.Mám takový příklad-když jsme chodili s kamarádem flámovat,pokud jsme byli na jedné zábavě ,bylo to nakonec hezké ,ale když jsme odešli jinam ,obyčejně nestál celý večer,noc ,za nic.Ne ,že bych někdy neměl různé chuti ,ale vyplatí se odolat a nerozkouskovat se to krásné na tisíc bezcených epizod.

S tou nejmenší potřebou jsem to přehnal ,to bych asi nebyl normální a hormony by musely být někde u ledu.Několikrát bych si dal za život i říct ,ale zase k tomu musí být dva a já to asi dostatečně neumněl .Nicméně nelituji,že jsem nebyl každý týden jinde.Je to můj názor a neodsuzuju ty, kteří dokázali rozdat štěstí i jiným.

Zajímavé téma... Když to tak probírám, padesát mi ještě není, byl tu nějaký ten skok, tři víceleté vztahy, minimálně 25 partnerek, co se mi momentálně vynořilo ze vpomínek. Bylo toho asi víc, ale tyhle mi uvízly v paměti, protože byly něčím vyjímečné. Většinou mi po nich zbyly pěkné portréty, nebo akty.

Ale jak jsem starej, tak jsem plodnej, tak si myslím, že zdaleka nekončím...

Hm. Co se týká hledání toho pravého a té pravé. Einsteinovi prý kdysi položili otázku, kolik ideálních partnerek ze všech žen na světě má každý muž. A Einstein prý řekl : Myslím že asi osm. Ale buďte v klidu, nejméně čtyři z nich jsou ve vaší blízkosti.

No a co se týká počtu. Nevím kolik jich bylo. Proč si neužít, když to ty holky samy chtěly?

Holt pánbu nás zařadil mezi primáty. Věděl co dělá. Kdybychom byli schopní sexu čtvrt hodiny ročně jako kamzíci, tak jsme dávno vymřeli.

Figurek a proč ti kamzíci ještě nevymřeli? To je mi záhada...

protože každá kamzice má ve své blízkosti vždycky rovnou několik kamzíků.

A když to na ni přijde, pak kdo zaváhá, ten ...

Labutě se prý párují na celý život a pořád jsou tady. Funguje tedy i opačný protiklad.

No, Einstein, který si to rozdával se sestřenicí, měl zrovna co poučovat

Podobna otazka uz tady nekolikrat byla a byly tam v odpovedich i odkazy na statistiky.

Z tech, co si pamatuji, tak:

1) pro Cechy (vsech veku) byl prumer 7 partneru (muzi tvrdili 9, zeny 5, coz neni statisticky mozne, ale je plne v souladu s tim, ze muzi odhaduji spise smerem nahoru od spravneho poctu a zeny presny pocet vi a vedome ho snizuji).

2) 25% lidi tvrdilo, ze idealni pocet partneru je vice nez 30 (25?) a dalsich 25% tvrdilo, ze je to 1.

Jestli jsi v 15 uz byla na cisle 5 a od te doby podle svych slov spise zrychlila, tak na zaklade tech statistik bych odhadl, ze se pohybujes na samem hornim konci rozptylu v porovnani se stejne starymi lidmi.

Ahoj. Co na to říct. Co bylo před svatbou, o tom se nemluví a teď po rozvodu je to jedno a tak na množství nezáleží. Když by bylo málo, tak ať převládne aspoň kvalitka.