Vrátili byste čas?

Dětství bylo fajn, mládí rovněž a stáří také není k zahození. Není proč se vracet, zavzpomínám si ráda. Nač vzpomínám ráda by se na A4 nevešlo.

Není důvod se vracet. Možná napravit pár chyb, ale z těch se přeci člověk učí. Když Vám řeknu, že by jste není gramaticky správně, tak příště určitě napíšete byste, ale čas byste kvůli tomu přeci nevracel :D

tak to já bych se vrátila ráda - mám pocit, že bych pak mnoho věcí v životě udělala líp... a mládí jsem si rozhodně užívala líp než pokročilý věk, a na stáří se už netěším vůbec...

taky bych ráda vrátila doby, kdy tu byla moje máma - chtěla bych si jí užít víc...

Já bych čas vrátila hned, možná do dětství a možná raději do dospělosti, prostě do času kdy jsem byla štastná...alespon jeden den. Den kdy jsem měla přátele se kterými jsem jezdila po turnajích, kamarádku na pokec, práci která mě docela bavila, útulný byteček, rodinu nedaleko a hlavně svého milovaného psa.

Jeden štastný den za zbytek mého neštastného života...

Vzpomínám rád na své dětství,školku a bydliště na vesnici.Vrátil bych hned čas.

Čas bych vrátil.

Ani nevím, radši snad ne.

Samozřejmě bych se moc rád vrátil kvůli některým lidem a událostem, jenže bych se potřeboval vrátit se současnými zkušenostmi a spoustu bych toho udělal jinak. Kdybych se mohl vrátit a kdybych navíc věděl, že se odsud budu vracet pořád, vůbec by mi nevadilo, že by pak nikdy nedošlo k budoucnosti.

Ale kdybych se měl vrátit bez zkušeností a vědět jen, co tenkrát, to by nemělo žádnou cenu. A protože nastaly i chvíle, které bych rozhodně znovu prožívat nechtěl, tak je dobře, že vrátit čas nejde.

Kdyby to bylo možné ,chtěl bych se setkat s několika vzácnými lidmi mého života.Zastavit se ,popovídat ,říct jim ,jak pro mne byli okouzlující a zase se vrátit zpět,protože k tomu ,abych žil ještě jednou, by muselo být víc kouzel-zdraví,umět se vůbec zařadit do toho starého žití.S dnešními zkušenostmi bych asi proplouval životem snadněji dětstvím i dospíváním ,tenkrát jsem s toho byl dost utrápený.

Ano, pokud by zůstaly zkušenosti, vrátil bych čas rád. A nemuselo by to být až přímo do dětství, stačilo by o nějakých 40 let. Vyvaroval bych se některých, tehdy zdánlivě nepodstatných, špatných rozhodnutí, které ve svém důsledku později podstatně ovlivnily můj život.

Kdybych mohla vrátit čas do svého půl roku, bylo to 24.2.1948, možná by se ke mně mnozí přidali. Osobně bych zvažovala návrat do svých patnácti let, kdy jsem toužila vyučit se truhlařině a namísto toho mne rodiče strčili na střední školu i když stejného zaměření. Je mi teď 68 let a na mém tehdejším rozhodnutí bych nic neměnila, láska k truhlařině mne neopustila. Od toho by se celý můj život odvíjel úplně jiným směrem...

Já bych nechtěla vrátit čas, ale vrátit do přítomnosti svá zvířátka, kteří mne museli opusit. To bych chtěla strašně moc. A tuhle radost bych byla ochotna vykoupit i několika lety ze svého zbývajícího života. Jinak čas vrátit netoužím. Vím, že se sem bohužel budu muset zase vrátit. Moje duše je hříšná a pochybuji, že se mi za ta zbývající léta podaří ji úplně očistit, aby se sem už vracet nemusela. Snažím se o to seč mi síly stačí, ale selhávám a uvědomuji si to. A o to to mám horší. Ale pevně věřím, že příště už budu zase o něco moudřejší a silnější. Že příště se mi podaří odbourat další "lidské" nedostatky, které mne vzdalují od nirvány. No, ještě mi zbývá hezká řádka let. A záleží to jenom na mně. Ale je toho tolik co musím v sobě vymýtit, že to zřejmě za tohoto života nezvládnu.

Vrátit čas? Jo, do doby před tím, než jsem udělala nějakou tu životní chybu...a mít možnost se rozhodnout znovu.