Krásnou neděli všem,
tak jsem přemýšlela, mně sice bude za pár dní jen 19, ale přistihla jsem se, že se čím dál raději v myšlenkách vracím do doby, kdy mi bylo čtyři, pět roků, nebo pak i osm či devět; zkrátka do doby, než jsem se dostala do páté třídy a posléze na gympl a poznala jsem krutou realitu, čili jak jsou i děcka na základce hnusné, jak je gympl úplně jiné kafe a pak i mnohem vážnější věci a tak. Chybí mi, jak byl svět bezelstný, jednoduchý, hravý, nic těžkého jsem neřešila. Chybí mi to asi tím spíš, že ačkoliv jsem pro mnoho lidí ještě malé pískle, mám už taky něco za sebou a vím, co to je, mít opravdové starosti.
Vracíte se taky rádi do dob dětství či mládí, nebo jednoduše do doby, kdy Vám bylo dobře? Nebo razíte heslo, hledět vpřed a neotáčet se? (tady bych ráda upozornila, že nemyslím utápění se ve vzpomínkách a přestání žít v přítomnosti či plánování budoucnosti, to je samozřejmě špatně).
A mimochodem, krásného prvního listopadu přeju! Máte u Vás taky tak nádherně?
Denita
0x
Nevracím, mně v dětství dobře nebylo... občas vzpomínám na čas prožitý s babičkou (hodně se mi věnovala), ale jinak ne.
Ne že bych se měla špatně, to vůbec ne. Ale byla jsem neustále vynervovaná z toho, co mi kdo řekne, za co mi vynadá, co mi kdo bude radit a nařizovat... dospělácký život, ačkoliv přináší samozřejmě plno starostí, je unikátní v tom, že za svoje chyby jsem zodpovědná já - a když udělám chybu, tak si to "sežeru" jen a jen já a nikdo mě za to nehubuje a nemusím si kromě následků dělat starosti s tím, jak na to budou reagovat jiní, jak to říct doma, jak snést kritiku...
Pod tohle bych se mohla podepsat, vlastně jsem chtěla napsat něco hodně podobného, jako "naufrago"... moje dětství nebylo vůbec hezké, ale chvíle, kdy jsem byla s babičkou, byly nádherné, vlastně mi nahrazovala rodiče. Takže pokud vzpomínám, vzpomínám na ni a na okamžiky s ní. A jinak, pokud je mi těžko, vracím se do období, kdy mi bylo tak zhruba 16 a měla jsem kolem sebe konečně partu fajn kamarádů, kteří se shromažďovali ve farnosti, kam jsem se přestěhovala. Ano, to byly krásné doby... a pak na chvíle, kdy byla moje dcerka malá a všechno bylo ještě dobré. Ale na dětství ráda nevzpomínám...
0x
Také se do dětství nevracím ráda. Být dospělým je v mnoha ohledech "blbý". Staráš se sama o sebe, máš za sebe zodpovědnost. Ale stejně ne. Málokdy si vzpomenu na to, jak jsem byla malá. Snad jen pár let zpět. Když jsem byla na gymplu, tak si vzpomenu, jak to tam bylo fajn. Ale jen na ten gympl, na učitele, atmosféru tam. Ne na domov, nebo tak něco podobného.
0x
lidé se rádi v myšlenkách vrací do dob, kdy byli šťastní a každý to má jindy - někdo v dětství, někdo při prvním zamilování, když byly děti malé atd. apod. - i já se ráda vracím v myšlenkách do dob, kdy jsem byla šťastná a svět se mi zdál nádherný... je to přirozené také přeji krásný den - u nás je nádherně slunečně a barevno 
0x
Já se rád vracím,vzpomínám si třeba jak jsem nenáviděl školu,nebavilo mě to tam,připadalo mě to dlouhé...Teď si říkám co bych za to dal,chodit do školy od 8:00 třeba do 13:00,někdy i déle.V době kdy člověk musí být v práci od nevidím do nevidím rád vzpomínám třeba na "nenáviděnou" školu...
Počasí máme taky krásné...
0x
Je zajímavé, jak paměť pracuje. Když jsem byla ve vleku životních událostí a měla co dělat kormidlovat ho, tak jsem na dětství příliš nevzpomínala. Ale teď, najednou, nějaká vůně, nějaký tvar nebo příhoda vytáhne z paměti příhodu, jako když vytáhneme knihu z knihovny. Vím přesně, co jsem měla na sobě, kdo u toho byl, jak to tam vonělo a tak. Je neuvěřitelné, kolik podrobností někde v koutečku paměti uvízlo. Třebas se mi vybavilo, aniž bych o to stála, jakou noční košili měla moje maminka. Chladivou, hladkou, hedvábnou, broskvovou, se zavazováním za zády. A takové věci, víc, jak před 60ti lety! Šílené! Ale co jsem měla včera k obědu?! To musím hodně přemýšlet. 
0x
Všechno bylo jednoduché a řešila jsem malichernosti. I když jsem se v 18ti odstěhovala z hnízda do svého a starala se o domácnost a muže, byla to pohaaaaadka.. chci zpátky na gympl...vztekat se nad pomluvou od kámošky a debilním testem s angliny..
A jestli bylo nádherně netuším, dneska jsem se nekoukla ani z okna. Listopadové depky jsou tu
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.