Umíte si zorganizovat svůj čas?

Od: Datum: 18.10.15 16:30 odpovědí: 26 změna: 20.10.15 13:28
avatar

Dobrý den. Máte dobře zorganizovaný svůj čas? Neprokrastinujete? Zvládáte všechno, jak potřebujete? Nebo přebíháte od jednoho úkolu ke druhému bez nějaké vize, že je všechny uděláte včas? A máte nějaké tipy na dobrou organizaci času? P.S. Za sebe napíšu, že momentálně nestíhám nic, tak hledám nějakou inspiraci na zlepšení. Děkuji předem za odpovědi.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mot
Datum: 18.10.15 16:37
hlavni je si asi uvedomit,co je opravdu dulezite a co se jako dulezite jenom tvari
Datum: 18.10.15 16:40
avatar

No jo, ale když je to nejdůležitější vlastně všechno? A člověk má jen dvě ruce?

Od: mot
Datum: 18.10.15 16:55
vsadim se ze to nejdulezitejsi neni vsechno
Datum: 18.10.15 17:03

Jsou věci které je nutné neodkládat a věci které řeším postupně rozhodně se kvůli tomu, že něco nestíhám nehroutím..Jsem v naprosté pohodě a je dobré nedělat vše sama a myslet si, že jiný by to dobře neudělal.Prostě rozdělit úkoly a pak je pohoda.

Datum: 18.10.15 17:11
avatar

A v případě, že není komu rozdělit úkoly a člověk je víceméně na všechno sám? Tak jak postupovat?

Od: pb®
Datum: 18.10.15 17:18
Stanovit si priority a podle těch postupovat, neslibovat všem všechno ale naučit se odmítat. Co musí opravdu být a co počká? Třeba zcela jistě může počkat úklid domácnosti, kdežto pracovní věci ne. Mají totiž vyšší prioritu.
Datum: 18.10.15 19:38
avatar

Při prokrastinaci jsou priority houby platné. Ten, kdo touhle chorobou trpí (a choroba to skutečnš je) ví moc dobře, co je důležitější, a co může počkat. Jenže nemá dost pevnou vůli, aby neodkládal třeba i velmi důležité (pro něj nepříjemné) záležitosti na poslední chvíli. Například když odkládám (skoro rok) vypracování jisté důležité dohody, která musí bezpodmínečně být podepsaná do konce října a místo toho si vymýšlím jiné, v podstatě nedůležité činosti (přesazování kytek, zametání schodů, mytí nádobí, návštěva "poraďte"...). Vždyť proč to mám dělat zrovna teď, když na to mám ještě víc, než 10 dní času, že jo. Následkem toho se samozřejmě nepříjemné úkoly kupí tak, že už se prostě zvládnout nedají a hodit na krk někomu jinému to prostě taky nejde. Výsledný efekt jsou bezmoc, beznaděj a nervy nadranc. Takový člověk přesně ví, co by měl dělat, ale prostě se k tomu nedokáže přinutit.

Datum: 18.10.15 17:23

Určitě není vše nejnutnější... prostě zvolit to nej a dle toho postupovat, svět se nezboří když nebude umyté okno či vyprané prádlo .

Datum: 18.10.15 17:40
avatar

No já bych oddělila prokrastinaci v důležitých věcech a v nedůležitých. Spousta lidí - včetně mně, má bohužel nastavené nesmysly z výchovy, z dětství. Abych dala příklad - vyprané prádlo s musí HNED vyndat z pračky. Špinavé nádobí se musí HNED umýt.,atd atd. Z takovýchto "pravd", či přikázání, vzniká spousta stresu, a pak pocit, že se nic nestíhá. Nemyslím samozřejmě, že má mít člověk doma bordel, ale vše má mít své hranice. Kamarádka např. dvakrát denně vytírá kuchyň - i když v ní nikdo nejedl, a má pak pocit, že nic nestíhá. Ale to už je nemoc. Takže to chce si určit ROZUMNĚ prirority, a ty plnit, a ostatní vypustit, či nechat na později.

Od: sepi®
Datum: 18.10.15 19:20
avatar

Nooooo))já bych trošku oponovala))prádlo HNED vyndané z pračky nemusím žehlit)) vyklepu, srovnám na sušák, a ušetřím čas na žehlení)) a když nádobí umeju HNED, tak na něm nic nezaschne a nemusím u toho dlouho stát)) a zase ušetřený čas))a není to nastavené z dětství)) jako mladá jsem taky nestíhala, ale postupem času se to nějak změnilo, prostě uklízím vše na své místo hned, a i když si teda chvilku máknu, pak mám čas pro sebe))

Datum: 18.10.15 18:09
avatar

V posledním asi půl roce sama sebe přistihnu, že něco odkládám. To dříve neexistovalo. Např. už asi týden se nemohu dokopat k tomu, abych vytáhla svetry a schovala trička. S botami to bylo také tak. Odkládala jsem to a pak mě popadl rapl a šup šup, v pyžamu, a bylo to hotové za chvilku. *hi* Žehlení, to jsem vždycky odkládala. Teď se přinutím u televize. *jasne* Mám to jiné, než vy. Máte rodiny a času nikdy není nazbyt. Když dám hned všechno na své místo, práce je moc málo. Čas není mým pánem. Užívám si. :-D

Od: vejcenatvrdo
Datum: 18.10.15 18:44

Řešení může být směšně jednoduché - nezanášet se úkoly. Pak máte spoustu času a naopak přemýšlíte, jak ho využít. Když se mně zrovna nechce nic dělat, což je skoro pořád, jednoduše to odložím na zítřek. Špinavé nádobí přes noc určitě nikdo neukradne, ani na něm nevyrostou sekvoje. *kafe*

Datum: 18.10.15 18:47
avatar

Řekl bych, že prokrastinace je trvalá součást mého života. A nejde jen o věci důležité, ale prakticky o všechno. Čumím například hodiny do počítače na stránky, které mě vlastně ani nezajímají, a snažím se přinutit k rozumné činnosti. A je jedno, jestli jsem měl původně v úmyslu natírat zábradlí, počítat daně nebo napsat mail. Pak s úlevou zjistím, že je skoro půlnoc a můžu si jít lehnout. Tedy pokud najednou nezjistím, že prošvihávám nějaký důležitý termín, na který jsem měl půl roku. To pak samozřejmě spát nejdu. Takhle už 10 let "uklízím" dílnu (kde už se prakticky nic dělat nedá), 3 roky se chystám odstranit podivné zvuky v autě (které mi jdou neskutečně na nervy), rok se chystám domluvit sraz s bývalým kolegou (teď to radši odložím, co když mě zase budou bolet záda...) odložím, určitě. Nenapravila mě ani nedávná smutná událost, kdy jsem tak dlouho odkládal schůzku, až už nebylo s kým se sejít. Takže až přijdete na to, co se s tím dá dělat, dejte vědět.

Snad jediné, co neodkládám na poslední chvíli jsou různá jednání na úřadech (daně, výměna řidičáku, parkovací karta...). To vyřizuju co nejdřív a v pohodě se tak vyhýbám návalům poslední dny.


doplněno 18.10.15 18:55:

Teď si tak uvědomuju, že moje prokrastinace se blíží k dokonalosti. Asi před hodinou jsem měl v úmyslu zaskočit naproti do hospody na fernet. Jenže jsem cestou kouknul do počítadla a nějak se nemůžu přinutit se zvednout. *smich*

Od: ben®
Datum: 18.10.15 19:19
avatar

Dobrý den, podléhat dojmu, že nic nestíhám, je nejlepší cesta ke zhroucení. Zhroucení je stav poměrně nepříjemný, tak se mu musí předejít. Lenost je výborný ochranný prostředek před zhoucením. A věda už má pro tu lenost i to krásné slovo, takže člověk nemusí mít ani výčitky svědomí, protože ví, ze je nemocný - a nemocný člověk má být v klidu. Jako žena máte výhodu, protože můžete dělat více věcí zároveň, což muž moc neumí. Jinak - co spěchá, stačí udělat do tří dnů a když to nespěchá, tak se tento termín prodlouží. Také doporučuji systém trvalého provizória, t.j. udělat něco funkční a mít záměr, že "až budou lidi", tak se to dodělá i po stránce estetické. Zdravím!

Datum: 18.10.15 19:50
avatar

"Lenost je výborný ochranný prostředek před zhroucením."

Spíš bych to nazval "nepřekonatelný odpor" k nějaké konkrétní nepříjemné činnosti. Já například místo vymýšlení a psaní dohody (hodina práce na PC) půjdu třeba celý den vyklízet sklepy, či natírat zábradlí. To skutečně není lenost.

Datum: 18.10.15 22:20
avatar

Jojo, prokrastinovat umím dokonale...ale řekla bych, že je to už spíše obrana těla před přepracováním.

Datum: 18.10.15 22:32
avatar

Neumím, nezvládám a neprokarastinuju.

Dělat začínám to, co mi první "přijde pod ruku", a protože mne to většinou i baví,

najdu si nějaký důvod, proč právě u toho setrvat...

Občas se na sebe zlobím, že jsem zase něco nestihla – ale ne moc často...

Datum: 19.10.15 08:30
avatar

"Dělat začínám to, co mi první "přijde pod ruku", a protože mne to většinou i baví..."

No a to je právě špatně. Začít máte tím, co Vás sice nebaví, ale je to důležité. Takhle to důležité stále odkládáte až do poslední chvíle a pak to těžko stíháte. To je právě základní projev prokrastinace.

Ovšem je pravda, že se občas časem ukáže, že to důležité vlastně vůbec není potřeba. :-D

Datum: 18.10.15 23:40
avatar

Před lety jsem si ujasnila, že to co neudělám dnes, udělám zítra nebo pozítří zjistím, že to vůbec není nutné dělat. Čím jsem starší, tím víc mám pocit, že dny jsou příliš krátké na to abych stihla vše a život je moc krátký na to abych se nervovala tím, že to čí ono mělo být udělané a není.

Datum: 19.10.15 23:15

Ahoj. Tak třeba já, jsem se nechutně prokrastinoval od soboty přez neděli až do pondělního rána. Měl jsem v úmyslu se oholit. Po celou tu dobu to nějak furt nešlo. Na půl devátou jsem byl objednán k zubařce a během 5ti minut po osmé jsem to sundal. Je to tak pokaždý. Pokaždý, když se mám holit. Chápe to někdo? Trvá to chvíli a furt nejde se do toho opřít a mít od toho pokoj.

Datum: 20.10.15 08:16
avatar

Jo, já to chápu dokonale *smich*.

Datum: 20.10.15 11:52
Celý den mám co dělat. (i když ten den nejsem v práci). Třeba jdu vařit. Cestou do sklepa pro brambory si všimnu nesrovnaných bot, rovnám boty. A tyhle dětské jsou špinavé - jdu do pro kyblík a hadr. Vrátím se k botám, tam ten hrnec - no nejdřív bych měla dát vařit ty brambory. Tak jdu škrábat. Á plný koš. Hodím brambory na sporák - jdu s košem. Cestou brknu o ty neumytý boty. Při návratu s košem umeju boty, nechám schnout, pak si jdu umejt ruce, chtělo by to umejt vanu... všimnu si, že je plnej koš na prádlo, tak vytřídím, dám prát, ať mám hned po obědě co věšet. ještě kousek místa v pračce je, jdu se mrknout dětem do pokojíčku, jestli se tam něco nenajde... Brodím se chodbou těmi hromadami prádla. A v pokoji zase spousta práce. Takhle to jde až do večera. Takže kdo má nápad na organizaci domácích prací, sem s ním.

 

Od: mot
Datum: 20.10.15 12:01
soustredte se na jednu vec. takhle evidentne ztracite plno casu pobihanim sem a tam
Datum: 20.10.15 12:02
Zkusím to
Datum: 20.10.15 12:09

Tak třeba např. nádobí neumývám každý den, ale cca 1-2x do týdne, talíře, příbory, misky a hrnečky dávám do myčky, vždy předtím je lehce opláchnu od nejhoršího, aby na tom nebyly zbytky. Zbytek nádobí se hromadí na protější straně uchyně na pracovní desce, kdy to vždy 1-2x za týden dá plný dřez (měl jsem udělat dvojdřez aby bylo špinavé v jednom a čisté se mylo v druhém, v tom to má tchýně dobře vymyšlené). Stejně tak praní, mám tolik ponožek a spodního prádla, ručníků a ložního prádla, že to peru vždy, až to dá jednu pračku, takže pak třeba za den peru 3x a pak zas minimálně 1-3 týdnu prát ten daný druh prádla nemusím, zbytek peru dle potřeby, tankovat jezdím zásadně plnou a snažím se jezdit úsporně, Z cca 80% třídím odpad, takže mám na chodbě pytel na papír a na plasty, tyhle pytle vyhazuju cca 1-3x do měsíce podle potřeby, tímpádem je koš na zbytek odpadu méně zaplněný a nemusím s ním tak často chodit. Za 150,-/ks jsem koupil 10W žárovky, které svítí jako blázen a oproti 100W žárovkám skoro nic nežerou, takže nemusím neustále běhat po bytě a rozsvěcet či zhasínat. Organizace je následující 1) jíst + pít + spát 2) toaleta + koupelna 3) práce 4) domácí práce apod... samozřejmě vždycky když organizuji, tak nic nestihnu, protože jsem línej a nedodržuju to, když jsou na to 2 tak už je to lepší, protože nechci brzdit druhého nebo aby dělal práci za mě


doplněno 20.10.15 12:10:

a přesně jak psal mot, nejdříve dodělat pořádně jednu věc a poté se věnovat další, když člověk dělá víc věcí najednou, nedělá ani jednu na 100% a podle toho to pak vypadá, představte si zedníka, co by za den stihl u deseti lidí postavit jednu řadu cihel a zbytek času pendloval mezi nima, jak by to asi vypadalo.

Datum: 20.10.15 13:28
avatar

ne, neumím - mám jako "ivsad", ten popis mě pobavil *smich* ...přesně jako já - obvykle jdu něco udělat, cestou mě zaujme něco jiného a na ten původní cíl zapomenu... ale nevadí mi to - povinností jsem si za život užila až-až, teď si užívám improvizaci a říkám si: musí se jenom umřít a práce neuteče... ;)

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.