Nepopsatelne podle kazdych

Každý to cítí jinak. Myslím že člověk prožije víc životů. Jak je jinak možné že jedno mimino se bojí vody a jiné výšky? Aniž mají zkušenosti? Je to debata na dlouhé zimní večery a venku je svěží podzim.

Dle mého názoru je v těle duše (duch), když tělo odumře, duše putuje jinam - do jiného těla (novorozeně - né často, jen pokud duše v minulém životě nesplnila svůj cíl) ať už zvířete či člověka nebo i něčeho jiného, nebo putuje svou dimenzí, svým světem, popřípadě lidským světem. Tudíž si myslím, že smrtí končí jen to tělo. Nevím, zda je duše nekonečná.

Soudím tak dle mých zkušeností, provozuji astrální cestování (mimotělní zážitky), mohl jsem se mimo tělo setkat i s mým zesnulým dědečkem, a jelikož mi řekl, kde ztratila jeho žena (má babička) přívěsek, který ji dal k narozeninám, tak nemám pochyb, že smrtí člověk nekončí, babička přívěsek marně hledala, neřekl jsem jí, že jsem ho nenašel náhodou.

Hh jestli na to tady někdo dokáže odpovědět správně, tak bude první na světě :D

karaoketexty.cz/... Nohavica oslovuje Charóna cell-no-2.blog.cz/... slovem "přítel", protože chce z prvního schůdku nakouknout do světa mrtvých. Ale chce se vrátit. Nikdo nedovede dát správnou odpověď na tvou otázku. Nikdo se na druhý břeh nedostal. Snad jen doprostřed řeky a vrátil se. Takže ti nikdo neřekne pravdu, protože tam nebyl. Nikdo nebyl úplně mrtvý.

neboj - třeba se to brzo dozvíš !

Liduško - přesně tak !

Nebojím se smrti, bojím se dlouhého umírání, na žádný druhý, třetí...život nevěřím. Věřím, že jakási energie tu z nás zůstane a smrt beru jako součást života. jelikož se bojí umírání, jsem zastáncem euthanasie a jsem pro aby se nenarozené, poškozené plody nikdy nenarodily. 8 dní jsem byla velmi blízko smrti a jelikož Bůh byl milosrdný (jsem nevěřící) nepamatuji si vůbec, nekonal se žádný tunel, žádné světlo a nikdo mě nechodí strašil.