Kradete někdy v obchodě , nebo někde jinde?

Ona není krádež jako krádež. Pokud myslíte tu klasickou (něco seberu a strčím do kapsy), tak si pamatuju, že jsme zhruba ve 4. třídě základní školy (1964) se spolužáky soutěžili, kdo v samoobsluze sebere zajímavější předmět. Když pak jednoho spolužáka chytli, byla z toho mimo ředitelské důtky tak parádní ostuda, že jsme toho nechali.

Za krádež se ale dá považovat třeba i na černo stažený program, film, či muzika z Internetu. Myslím, že by se našel málokdo, kdo něco takového nikdy neudělal.

Jasně, že to 90% lidí někdy zkusilo. V telecích dobách samozřejmě Já také, po nástupu na gympl jsem dostávala 10,- na svačinu, což stačilo na dva rohlíky a sýr, občas levné pití, tak jsem sem tam vzala čokoládovou tyčinku. Dneska to nechápu, ta ostuda za to nestojí. Vám ta ostuda, ta situace při chycení, kdy se na Vás všichni koukají, za ten šampon stojí? Dneska bych si radši myla hlavu mýdlem, než být chycena se šampónem v bundě.

Wamp, jednoduše spadáte do těch 10%

Samozřejmě, že statistiku jsem nečetla, byl to můj laický odhad, ale těžko mě někdo bude přesvědčovat o tom, že naprostá většina dětí a mladistvých NIKDE, NIKDY a NIKOMU nic neukradla, nevzala. Ale mluvím o většině, ne o všech.

Finanční situace...je dobrá záminka. To bych musela krást denně. Nekradu. Vyhledávám akce. A zjišťuji, kolik věcí jsem kdysi kupovala zbytečně. Ale je to o vnitřním nastavení. Vyprávěla mi sestra, že její kolegyně šla s dětmi na bazén, na sedačky si odložili brýle, šnorchl, ručníky...a když chtěli jít pryč, brýle chyběly. Tak chytla jiné, co byly odložené vedle a spokojeně odešli domů... Tak tohle bych nikdy neudělala. Nejsem sobec, ani zloděj. Jako malá jsem "kradla" jen jednou - tátovi 5 korun z kapsy u kalhot, co měl na věšáku. Kdybych si mu o ně řekla, dostala bych je. Mona

Přiznám se, že v mega nákupu za 4000 jsem v košíku přehlédl balík propisek za 19.

Ne, nekradu. Pokud mi chybí peníze, snažím se zvýšit příjem. Je to jednodušší, než se snažit uspořit. Natož pak řešit situaci krádežemi...

Neznám ve svém okolí, rodině apod nikoho, kdo by nekradl.Nikdo není přitom chudák.Kukuřici na poli, různé zboží a předměty ze zaměstnání, i kdyby to byl jen toaletní papír .Nejvíc kradl můj bývalý- podnikatel, majitel mnoha nemovitostí. Vyvážel zboží z podniků se kterými obchodoval za bakšiš pro zloděje.

Pro hmhmhm,ovšem když máte na počítač a internet tak zas tak špatnou finanční situaci nemáte

Vůbec nechápu, jak může někdo krást. Je to přece zločin, nebo ne? Navíc v dnešní době má každý všeho dostatek. Být vámi, tak bych se styděl. Dnešní společnost je dovedena k vrcholu produktivity, není to asi jen tak ze srandy, nějaké důsledky to má(třeba že nikdo nemusí krást), existuje spousta lidí, kteří s potem na čele a se slzami v očích ženou naši společnost neskutečným tempem kupředu a takoví, jako jste vy, degradují veškerý tento pokrok. Vemte si třeba takového politika, myslíte, že to má jednoduché? Určovat to, co je správné a co není, abychom se nakonec dostali tam kde jsme? Obnáší to neskutečné morální dilema a pak se objeví nějaký člověk, který chce spáchat zločin a najíst se zadarmo, tak to by přece nešlo. Tímto jednáním si nevážíte ani toho, jaké bezpečí je vám zajištěno. Dnes už mají i ti nejzaostalejší takovou morálku, že by si nikdy nedovolili takto hrubě uškodit společnosti, společnosti skvělých lidí, jejichž výtvor má zcela nadčasovou hodnotu. Společnosti lidí, kteří se všichni navzájem respektují a respektují také zákony, díky nimž si tady takto žijeme, zákony, které přesně a spolehlivě řídí tuto společnost. Tímto vás prosím o vysvětlení, jak jste si vůbec mohl dovolit něco ukrást. Měl byste se jít nejlépe sám udat na policii, nebo do konce života chodit do kostela a modlit se, aby vám bylo odpuštěno.

Bylo mi 6 když jsem po městě chodila žebrat s romskými spolužáky, doma jsem poprve a naposled dostala od otce nařezáno a od té doby vím, že se nežebrá a nekrade. Holt můj otec nevěděl, že to v našem státě bude skoro běžná věc a ještě se tím budou lidi chlubit. Nesnáším zloděje a lháře!

V obchodě ne, ale řekněte mi, kdo nemá v mobilu třeba staženou mp3, nebo si nestáhnul film, program, hru apod.? Krom toho jsme si brávaly drobné věci od zaměstnavatele, když jsme jako holky brigádničily - a taky dýška, který jsme měly zakázaný si nechávat.

V 7 letech jsem kradla farářovi z jeho zahrady hrušky. On na mne rodičům žaloval, že kradu jablka. To se mne dotklo, že faráž lže. Ukradla jsem tátovi z garáže barvu a natřela farářovi kozu na zeleno. Koza do rána chcípla neboť to byl latexová barva. Od té doby nekadu hrušky, ani jablka, ani barvy.

Především jde o morální aspekt. V době kdy odshora dolu berou všichni plnými hrstmi mi připadá bláznovství nekrást. Okradení státu a společnosti, která mě okrádá není nemorální. Supermarket lidi okrádá o tom není co diskutovat. Mají obrovské zisky na dodavatelích, vydírají je, šidí reklamou atd.

Takže něco jako Vražda na tyranu není zločinem!

To je otázka cti. Kdož jsi bez viny ... Sám si vzpomínám, že tak v.r. 1985 jsme byli v kempu a potřebovali jsme určitou součástku k plynovému vařiči. Měli jí nakonec až v Sedlčanech, ale bohužel jen s celým novým vařičem. Tak jsme jí v nestřeženém okamžiku odmontovali a štípli. Ale určitě se s tím nechlubím (ale těch 90 procent). Dneska se dá všechno koupit, tak proč? Uznávám, že to může být určitý sport - dokážu to, nebo ne? Ale krást se nemá - nakonec pánbíček to vidí, a trestu stejně neujdete.

Já v deseti letech kamarádce ukradla barbínu, protože jí předtím ukradla ona mě a já jí u ní našla.. :D.. Jinak se mi povedlo odejít z malý večerky, kde nebyly košíky se sýrem pod rukou.. a druhý den mě tak hryzalo svědomí, že jsem to šla stejně zaplatit.. :D..

Ale mám známou kleptomanku, při návštěvě hned na začátku řekne, ať na ní dáváme pozor, a stejně si klidně nepozorovaně vezme fotky, ovladač od televize, nebo lžičku.. Ale léčí se..

Já osobně nekradu, a ani si nevzpomínám, že bych někdy něco přímo ukradl... Pouze nedávno, i když nevím, jestli jsem za to mohl já, nebo prodavač, jsem nakupoval náhradní součástky na opravu počítačového zdroje, když jsem odcházel z obchodu, zkontroloval jsem počet součástek a souhlasil, a když jsem byl už na cestě domů, tak jsem se v metru ještě jednou podíval do sáčku (který byl dobře uzavřen) a ejhle, jedná součástka chyběla a jelikož jsem už neměl další peníze, šel jsem zpátky do obchodu a se skrytým pocitem viny jsem řekl, že mne pan prodavač asi nechtěně ošidil, že jedna chybí, a ukázal jsem učet, kde jich bylo 5... Dali mi novou a šel jsem domů, teprve až doma jsem zjistil, že mi předtím prodavač dal sáček, co měl v rohu díru, tak nevím kdo za to mohl, hlavní je že PC maká jako nové. A kdybych si tam tu díru udělal nechtěně sám, což si stejně nemyslím, tak cena jednoho kusu bylo 16,- takže i kdybych za to mohl já, tak bych řekl, že jsem je zase o tolik neokradl...

Jsem to ale hlupák... proč tu říkám, že nekradu, když vlastně kradu a snad i více než kdo jiný...Kolik nelegálního softawru, aktivovaných kopií operačních systémů, kolik hudebních souborů, a o ani nemluvě o tom, že mám v prohlížeči ADBlock, a tak okrádám majitele webů o jejich příjmy z inzerce... Já už si to ani neuvědomuju, a pak tu píšu, že nekradu! Sice pravda, že jsem asi nikdy nic hmotného neukradl, ale asi se půjdu někam zakopat... Je vidět, že v 15 letech člověk vážně ještě ví prd...

Velice Vás chápu,jsem také chudý člověk.Ale podívejte se na to z duchovní stránky- je jedno ,jestli ukradnete třeba sušenku za 10Kč nebo 100 milionů -duchovní ůroven je naprosto vyrovnaná,takže se vám tento čin vrátí s mnohonásobnou silou, v budoucnu přijdete následkem tohoto činu o mnohem více.Nikdo neunikne.

Jako novou věc v obchodě, to si nepamatuji, že bych někdy v životě ukrad. Ale pokud jde obecně o jakoukoliv krádež čehokoliv, tak to samozřejmě, to snad každý si někdy musel vzít něco, co mu nepatřilo. Třeba i tím, že si nechal cizí ztracenou věc nebo peníze. A pokud ne, tak lže, nebo mu spatně slouží paměť. Já tedy pokud jsem něco ukradl, tak to většinou bylo z odpadu nebo nějaké staré skutečně maličkosti nebo něco, kde ani nevznikla měřitelná škoda, ale nikdy ne nové věci. Samozvaní umělci mě okrádají za každej bajt paměti, na které mám převážně své vlastní fotky a videa, takže ani nemůžu postahovat všechno to, co mám tímto proti své vůli "předplaceno".

Pokud ale jde o ostatní a jejich údajné finanční důvody, tak jim většinou nevěřím. Možná tak nejprostší bezdomovci, ale i oni si místo jídla častěji radši ukradnou chlast a jídlo vytáhnou jinde z popelnice. Nejlepší je, když někdo údajně nemá pár korun na rohlíky, ale ke krámu přijede vlastním autem žádnej brek a v kapse nejnovější mobil, co dalšího pak má doma, za to by se jistě taky nemusel stydět... Do košíku potom valí ne zrovna nejlevnější a nezbytné věci. S nadávkami, že je to drahé, ale přes to si to neodpustí. Stačilo by se podívat doma do ledničky - jistě mrazák narvaný masem a v chladničce chlast a další "nezbytnosti". To samé s preferencí šuntové kvantity namísto kvality. I když často pravdaže není jiná možnost, než levný šunt, nebo velmi předražený luxus, a nic mezi tím.

Téměř vždy je to o tom, že ten člověk neumí hospodařit s penězi. Na prvním místě auto, elektronika, obžerství, zábava (to je vpodstatě všechno z toho), případně ještě domácí pes, a až nakonec to nejnutnější potřebné k životu. Já jsem třeba měl svůj první počítač nějaký vyřazený šrot skoro za odvoz, a to i místo notebooku jsem s sebou vozil celou bednu i s klasickým monitorem. Potom jsem "upgradoval" pouze součástkami od kontejnerů. S mobilem jsem byl dokonce spokojenější se starou šunkou za 100 Kč, než s novějším, na který se jen špatně podívá a hned se podělá. Bohužel dnes už všechno záměrně od výroby ztěží přežije záruku, takže stoupá riziko koupit něco použitého z druhé ruky.