Nejste přihlášen/a.
Zdravím, nějak neustále kolem sebe pozoruji, že všichni nosíme masku, resp. máme víc masek, které neustále měníme podle potřeby a okolnostem. Nikdo se snad už nechová přirozeně, všichni hrají nějakou divnou hru... Vidíte to taky?
Na to se můžete podívat i z jiného úhlu - všichni hrajeme ve svých životech určité role - ochotné prodavačky, laskavé babičky, bodrého kámoše... nemusí to být nutně špatné. Nebo taky nemusí jít o masky, ale o dodržování společenských konvencí. Nebudu se přece na veřejnosti škrábat mezi půlkami, ale ponesu se jako manekýna (pokud to umím).
Co se Vám na tom zdá divného? Myslíte, že by všichni měli být přirození? Co to ale znamená? Budu přirozená, když klientovi řeknu - chlape, padej, smrdíš jako opice a navíc se tak potíš, nebudu se s tebou zdržovat - stejně nevíš co chceš a jenom zdržuješ... nebo to spíš bude nevychovanost a hrubost? Podle mě chovat se civilizovaně je nutnost, a není dobré to shazovat poukazováním na neupřímnost masek.
Tak chtěl jsem taky něco napsat, ale odpověď paní Inzinyrky je naprosto dokonalá, přesná a zvedla mě náladu. Proč? Protože pokud existují na světě chytrý lidi, má ještě smysl žít.
nojono - je to důkaz toho, že se máme lépe a lépe, - máme hodně masek - za totality prý lidi měli jen dvě - na doma a na venek
, a to ještě ani ne všichni - za řeči v hospodě se moc nezavíralo (... ani když se nadávalo na režim, nepřizpůsobivé či vyvolené ...
)
U nás je to ještě v pohodě, až budete v ,,júesej´´ tak teprve budete čubrnět - amíci jsou v tom přímo přeborníci.
To bude prima umera, cim vetsi totalita, tim pestrejsi masky. Podivejte se na severni koreu Ti lide ve spojenych statech fasistickych ty masky nosi, aby zakryli ze se boji. Casto toho, ze se boji, ze nevypadaji dost stastni. Znam takovych lidi dost ze sveho okoli, nemusime ani do spojenych statu fasistickych, staci se podivat u nas, jake masky nosi lide, kteri se boji, ze nejsou dost cool a in, nebo ti, co se boji rict, co si mysli, aby neprisli o praci, "svobodu" a penize.
Čím dál víc se utvrzuji v názoru, že je tohle všechno jen přetvářka, lež a jedno velké divadlo, ve kterém si každý střídá ty svoje masky tak, jak se to hodí či situace/prostředí vyžaduje. Někteří jsou ve svých hereckých výkonech zdatnější, ostatní se teprve začínají učit. Stačí se jen zastavit a sledovat dění kolem...Jak jinak by pak šlo podvádět někoho a přesto se tvářit, že se nic neděje,dělat něco, co nás nebaví a tvářit se při tom, že nás to baví, tvářit se v pohodě a vzápětí se s partnerem rozejít, být v kolektivu přátelský a otevřený a v soukromí být uzavřený, tvářit se na okolí statečně a silně a doma pak brečet jak želva, v práci být nekompromisní a v soukromí být benevolentní...?
Ano, ano. Řekl bych, že v přirozenosti lidské je spíš hrát jistou roli, než nosit masku. Tu roli si vybíráme nebo jsme k ní dědičně či jinak určeni... a je pak správné, že tuto roli hrajeme, nejlépe celoživotně. Tak jako na divadle, tak i v životě, se herec vyvíjí, ať už k lepšímu či horšímu, prochází katarzí, ale stále je to on. Masku tu ovšem charakterní člověk nemění. I když se směje, směje se o právě on, když truchlí, tak zase je to on pláčem změněný - to bych nenazýval změnou masky. A pokud někdo skutečně mění masky podle potřeby a okolností, svědčí to o jisté charakterové vadě. Nakolik se výskyt jedinců s většími či menšími charakterovými vadami vyvíjí, nevím. Poznal jsem ale dost dobrých lidí, kteří nosili pod zdánlivou "nepřijatelnou" maskou čistou duši a pevný charakter.
A to, pokud je potkáme s člověkem - špatným hercem, z něhož čiší, že pod maskou je někdo jiný, tedy že ta jeho hra je průhledná - nu inu, už jen ten fakt, že jsme prohlédli, nám musí stačit a neřekl bych, že bychom z toho měli být zkroušeni, ba naopak nás to posílí v odhalování lidských charakterů pod špatnými maskami.
Optimismus, optimismus a zase optimismus.
"Ježíš řekl: Nestarejte se od rána do večera a od večera do rána, co si obléknete." Tomášovo apokryfní evangelium, v pozměněné podobě tento výrok zná i Nový zákon, kde se ale "starost" o "šaty" vykládá jako starost o oděv, původně ale tímto výrokem bylo myšleno, aby lidé nepřemýšleli co si obléknou za "personu" = čili "masku" (zdroj: Evangelium neznámého boha, v edici bibliotheca gnostica od J.Kozáka vydání 1994) Pozoruhodné uvědomíme-li si "KDY" a "NA JAKOU DOBU" byl výrok "pronesen", že by se lidé chovali "stále stejně"? na "něco" si "hráli"? "staletí" "tisíciletí"?
Bez takové masky to nejde stejně, jako bez vůle. Nemůžeme pustit své emoce, svou nejčernější podstatu, jen tak. Musíme je stále kontrolovat. Musíme, protože by lidstvo nepřežilo, kdyby každý nechal volný průchod špatné náladě, podráždění, vzteku, zuřivosti, touze zabíjet. A co Japonci s tváří bez výrazu, ale s ohleduplným jednáním? Právě pro tohle jich může žít na tak maličkém území.
Petře, už klasik řekl, že kdybychom sami sebe potkali, musel by být ještě někdo, kdo nás představí. Nepoznali bychom se. Možná je to tím, že nosíme sami masku a v paměti máme tu, kterou jsme si nasadili ráno před zrcadlem. Ale skutečnost je už dávno jiná.
Došlo mi, že to není boj o přežití, ale je to o emoční inteligenci. hathorzs.eu/...
Tomu se říká boj o přežití, boj o místo ve společnosti atd.. Kultura je to správné slovo a základem každé kultury jsou masky. Kdybysme všechny masky odhodili, tak se z nás stane divá zvěř a to by mělo velmi špatné následky, možná horší než si vy představujete. Možná si totiž představujete, že bez masek bysme byli daleko lepší lidé.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.