Strach o psa

Co by bylo, děti budou více v bezpečí.

Junkers...nebyl jste dnes na prudkém slunci?

Rozumím Vám, ale zkuste tomu tak nepodléhat. To, že pes jednou odejde, je jisté. Je lepší se s tím aspoň teoreticky smířit a nekazit si společné chvilky iracionálním strachem, co bude, až... Vím, jak je to hrozné, zažila jsem to, protože psí živůtky jsou o hodně kratší než lidský život, takže se během svých životů musíme se svými čtyřnohými přáteli rozloučit několikrát. Až Váš pes odejde k duhovému mostu, budete mít dalšího, s nímž spojíte svoje dny, a zase bude nezapomenutelný. Mě fascinuje, jaké jsou psi osobnosti, jak je každý jiný. Kdo se psem nežil, nemůže porozumět.

no, Lukáš o tom asi nerozhoduje, ale tak mě napadá, že ten pes zas jinak není tak moc branej jako součást rodiny, když je místo v domě a na celém pozemku kolem domu v kotci (mám pocit, že se tam občas docela nudí, resp. tou nudou docela strádá); Lukáš nejenže o tom nerozhoduje, ani s tím nic neudělá, ale mě by spíš než smrt psa znepokojovalo kdyžtak tohle (ale trochu mě překvapila nutná vazba - přítomnost Lukáše - přítomnost psa (když je navíc v kotci); nejspíš kromě Lukáše nebyl doma ani nikdo jiný)