Chtít nebo nechtít psa?

Od: Datum: 01.06.15 20:22 odpovědí: 10 změna: 02.06.15 10:26
Ahoj všichni, možná si pomyslíte, že toto je trochu divná otázka-což asi je, protože bych to měla vědět sama-ale chtít nebo nechtít psa?
Celý život jsem chtěla psa a když se naskytla příležitost a rodiče mi to konečně dovolili tak najednou nevím. Prostě si tím nejsem jistá! Kor když to rozhodnutí nechávají na mě.
Prosím poradily by jste mi jak bych se měla rozhodnout? Já jsem si jistá, že bych se o něho starala a byl by to můj miláček, ale prostě z toho mám strach!
A nebo někdo kdo má doma pejska mohl by jste mi napsat jaké to je? Jaké z toho máte pocity? Jestli je i někdy otravný, nebo jestli jsou-samozřejmě jen pro někoho-každodenní procházky na obtíž? Prostě mi o tom něco napsat :) Můžete přiložit i fotku :)
Určitě je to nádherné, a já nevím co to do mě najednou vjelo.
Mockrát všem děkuji za odpovědi :")

Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.06.15 20:34
avatar

- pokud se takto ptáte - tak ne ! Zvíře potřebuje stálou péči a zájem a ne pochyby ! - není to plyšák. A každodenní procházky by mohly být na obtíž, pokud nemáte zahradu. Psi taky potřebují dost aktivity.

Datum: 01.06.15 20:42

Psy mám nepřetržitě nějakých 23 let (sakra to to letí ) A jaké to je? Je to super. Prostě máš parťáka, který tě bezmezně miluje, čeká na tebe než přijdeš domů, zvedne ti náladu, když je ti blbě, povídáš si s ním a on se tváří, že tě poslouchá... atd.. Ale samozřejmě to není celé jen o tom super pozitivním. Jasně že se ti s ním občas nechce ven - když je hnusně, nebo je ti blbě, nebo máš nějaké jiné povinnosti, spěcháš, atd... ale prostě to vždy nějak zařídit musíš. Nebo tě třeba naštve, když ti něco zničí - a určitě si najde něco, co máš ráda ) Ale úplně nejhorší je, když je nemocnej. To pak kolem něj chodíš, prohlížíš ho, přemýšlíš co mu je a co máš dělat. Někdy to znamená že skoro ani nespíš a sleduješ, jestli dýchá, nebo co dělá. Pak zajdeš na veterinu a ještě ráda vyplázneš třeba i pár tisíc, jenom aby byl tvůj parťák zase OK. To vše k tomu zkrátka patří. Stejně tak k tomu patří i ten konec, protože psi zkrátka žijí kratší dobu, než lidé a ovlivnit to nemůžeš.

I když to má svá negativa, tak pro mě pozitiva převažují a je pro mě obtížné si představit, že by tu nějaký čtyřnohý vometák nepobíhal

Datum: 01.06.15 21:28

Počítejte s tím, že psa 10 - 15 let prostě nevypnete jako tablet když venku prší nebo se vám nechce. Stejně tak si asi uvědomujete náklady na žrádlo a veterináře. Asi i tušíte, že to chce mít kamaráda nebo dva se zahradou, abyste mohli v případě dovolené psa někam umístit. Nejspíš i víte, že psovi budete chybět, pokud odjedete studovat někam mimo město.

Co mě před pořízením psa nenapadlo je, kolik "pejskařskýho" oblečení musím mít. Že potřebuju několikery (a kvalitní) boty, od letních přes podzimní až po zimní a několikery kalhoty. Že musím mít dvě bundy, protože jednu suším z rána po dešti a v druhé jdu po poledni ven... Ale zas - oblečení v potřebné kvalitě jsou plné sekáče, problém jsou spíš ty boty, protože logicky se psem nechodíte po chodníku a tak se rychleji zničí.

Od: radkapod*
Datum: 01.06.15 21:41

Měla jsem psa 13let. Nikdy jsem nezažila hezčí a srdečnější uvítání když jsem se vrátila domů...nikdo váš nikdy nebude tak vítat jako pes který vás bezmezně miluje. A miluje napořád *pusa*.

Ale pejska už nechci. Ta bezmoc když jsem věděla že umře...bylo to jako by mi umřelo dítě *plac*.

Je to velká radost i velká starost...

Datum: 01.06.15 21:57
avatar

Dobrý den. Mám psa. Už několikátého, někteří umřeli stářím, jeden tragicky. Nyní mám mladého psa z útulku. Je to mé a mých dětí zlatíčko a člen naší rodiny. Je s ním ale i práce - krmení, procházky každodenní, výcvik, aby pes nebyl neposlušný. Ano, když jsem utahaná a musím ještě večer se psem jít ven, protože nikdo jiný to za mě neudělá, tak je to někdy na obtíž. Ale beru to pak tak, že pohyb je zdravý a alespoň pro sebe udělám něco dobrého. Na dovolenou nemohu jet všude, protože kam bych dala psa? Tudíž mohu jet jen tam, kde mě ubytují i se psem. Hlídání psa moc nepřipadá v úvahu, pes je příliš fixovaný na mě. Jako štěně si neužil moc dobrého a ve mně se asi zhlédl jako ve své zachráňkyni. Pokud ti rodiče pořídí psa, nemělo by tomu být tak, že veškerou péči o něho přenechají tobě. Pes potřebuje mít vedení, velice rychle pozná, kdo v rodině velí. Pokud jsi dítě, nevím, kolik je ti let, tak si nejsem jistá, jestli tě pes bude respektovat jako svého pána... Rozhoduj se tak, že pes je závazek na hodně let. Péče o něho zabere dost času i financí, ale pes mnohé vrací svou oddaností.

Datum: 01.06.15 23:09
avatar

ahoj, chválím tě, že to bereš zodpovědně a přemýšlíš dopředu, jaké to bude... poradila bych ti, aby ses zamyslela sama nad sebou, jak trávíš svůj volný čas a jak do toho bude zapadat pes - máš nějaké kroužky, sport, chodíš se bavit s kamarádama a on na tebe bude doma smutně čekat? to by nešlo... nebo, nejsi občas pohodlná, nebude ti na obtíž chodit denně na procházky, za každého počasí? jak už tu psali jiní, pes je závazek na hodně let, tak se zamysli, jaké máš plány do budoucna - studovat, cestovat? počítej s tím, že tvůj pes bude u rodičů tesknit po své paničce... ale jestli se pro něj rozhodneš, tak tě pes nezklame - je to kamarád a parťák, bude tě mít vždycky rád a bude ti to dávat najevo - to je přece báječné...:)

Od: ria®
Datum: 02.06.15 03:27
avatar

Pes je parťák a zabere spoustu času - pokud budeš jeho pánem, tak bude trpět, když nebude s tebou a budeš odcházet pryč - i když bude plný dům jiných lidí, on bude smutně ležet a čekat na tebe... Jako kratochvíl si ho určitě nepořizuj, pokud s ním máš plány, nějaké aktivity, skákání, cvičení, tak směle do toho, jinak na jednu procházku týdně raději ne.. :)

doplněno 02.06.15 03:27:

Určitě to už psali zkušení mazlíčkologové nahoře :), jen jsem to nečetla..

Od: jumba
Datum: 02.06.15 08:26

Můj pes zemřel stářím ve věku 15 let. Dostal jsem ho jako štěně. Všude semnou chodil, pak jezdil na vandry. Byl to ten nejlepší kámoš. Když umíral, seděl jsem u něj a jeho hlavu jsem držel na klíně a stále mu něco vykládal. Toto již nechci zažít.

Ale proč jsem si jiného nepořídil? Je to velká odpovědnost třeba na 15 let. Je to jako dítě, kterému se musíte věnovat na plný úvazek, aby z něho nevyrostl zmetek.

1) Studuji přes týden 300 km od domova.

2) Rád cestuji a mám dost zájmů, hlavně dělám atletiku a jezdím často na závody. Všude nemůžeš vzít psa. Prostě by chyběl čas. A bylo by mi psa líto, že na mne doma čeká a sleduje dveře, kdy se objevím. Teskní.

Můj názor je, že ten, kdo je většinu času pryč a nemůže se plně věnovat psu, tak si nemá takového společníka pořizovat. Někam ho strčit na hlídání je pro psa stresující, bojí se, že ho páníček opustil. Já si pořídím psa, až budu v důchodu a budu mít čas. To bude tak za 48 let. Sice podmínky pro psa mám ideální, ale nechci, aby mého psa každou chvíli hlídal někdo jiný. Pes není hračka,že když mne přestane bavit, tak to strčím na půdu nebo prodám.

Od: buss®
Datum: 02.06.15 09:48

S takovou otázkou raději ne, když nevím sám co chci. Vezmu si psa, že ostatní řekli ano ..., pak přijde mám se vdát, mít děti ...

Datum: 02.06.15 10:26
avatar

Radějí ne, když máte takovou otázku

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.