Kdo Vás naučil na počítači?

Začínal jsem zhruba v roce 1990 a můj první program byl textový editor T602. Musel jsem se vším prokousávat sám. Teď se povžuji za pokročilého uživatele i když dnes je to tak široký obor, že by člověk nic jiného nedělal, než sledoval co je nového ve světě SW, HW. Proto pokud nevím, tak se zeptám tady kolegů a je to. Jinak PC je ohromná zábava. Narodil jsem se v polovině minulého století a to jaksi ve škole nic jiného nebylo, než kuličkové počítadlo.

časopisy Bajtek, Elektronika, samostudium stylem pokus-omyl. Nic víc nebylo.

Konfigurace: 48kB RAM, klávesnice s 58 klávesami a můj nový model měl i tlačítko reset, kazetová paměť, monitor asi 20" - tedy přesneji byl to černobílý TV který byl právě nahrazen v obýváku novým barevným tv a tudíž byl mi darován do pokojíku.

Pak přišlo, 286/8 MHz dvě disketové jednotky 5 1/4" a pevný disk 10 MB, vše zobrazeno na tuším 12" čb opravdovém počítačovém monitoru (samo jen text). Prostě bomba, takový fofr to tu ještě nebylo. A k tomu tiskárna s devíti jehlami.

Později i nějaká kniha, kamarádi a kolem roku 95 či 96 poprvé opravdový internet který nahradil trošku nepohodlné BBS. A výměna 3,6 kb/s modemu za 14,4 kb/s dělo, to byly fofry, to bylo panečku připojení.

Jen si tak říkám, zda to Tobě @papene vůbec něco napoví.

Mě naučil na počítači můj obchodní partner-počítačový expert,chválí mě,já však říkám, že jsem jenom uživatel.Moc jsem chtěla počítač,protože jsem zapojená v e-commerce mezinárodním obchodě asi v r. 2000 začala naše firma fungovat tímto způsobem.V roce 2001 jsem se zúčastnila akce a byla jsem vylosovaná-od firmy jsem vyhrála svůj první počítač.

Můj první kontakt s pc byl zároven prvním kontaktem s internetem. Zašel jsem si do netkavárny abych se jako dozvěděl co je to ten internet (2000). Mladá a krásná a jistě i velmi inteligentní slečna obsluha, mne usadila k jednomu pc a říkala co jako mám otevřít a co kliknout... záhy zjistila, že to semnou nebude tak jednoduchý a dala se do vysvětlování co je to vlastně pc... já tam chodil každý den jako do kurzu a ona si chudák myslela že tam chodím kvůly ní... a já zabedněnec tam chodil jen pro to pc a učení se... když jsem jednou nepochopil její pozvání na kafe byla nějaká divně naštvaná a od další návštěvy už tam byl jen její kolega, který už tedy nebyl tak hezký. Ale já už tam také přestal chodit, protože jsem si pořídil své pc a své připojení... Byl jsem strašnej trouba... ale jinak se dovzdělávám sám pomocí knih a poraden na netu... chválu pěji netu, protože i na netu jsem potkal spoustu skvělých lidí a taky svoji současnou manželku...

1991(286 za 190 tisíc kaček) první kontakt s pc ve firmě u kamaráda, ten mě učí vlastně dodnes. 1993 už slušná obsluha PC. 1998 můj první vlastní PC. 2000 internet. Jinak jsem samouk, vším se pročítám a sbírám zkušenosti a rady od znalých věci.

Před dvěma lety mě vytočily dvě dívenky, které mají problémy s učením, všechny ty dis. . . Seděly a ležely u pc a sjížděly internet.Koukala jsem na to jako blázen a zamyslela se nad sebou.A co jsem si sama o sobě myslela, nechtějte ani vědět! Mladí si zrovna kupovali nové pc, tak jsem starý podědila a přihlásila se do kurzu pro důchodce. Základy mám tedy odtamtud. A dál je to už jen pokus, omyl. Občas někoho z mých mladých odchytnu, ale jinak kde nic, tu nic. Nemám se s kým poradit. Ze známých si nikdo na net netroufne, tak stále zůstávám velmi slabým, začínajícím uživatelem. V knihách a časopisech to píšou čínsky, vůbec nechápu o čem je řeč. Ale muziku si do sluchátek umím pustit a courat po netu mi taky jakž takž jde.

Milá papene, začátky byly kruté. Ale to je přeci se vším. Začínala jsem samozřejmě na úřadě. Bez jakýkoliv základů jsme museli přejít na účetnictví. No děs! :D Já pomalu nevěděla, co je myš - no prostě jsem se toho bála. Ale po roce 1989 najednou každý chtěl mladého perspektivního inženýra. Tak co mi zbývalo, než na sobě začít makat. Byla jsem pouhá maturantka ve věku 45 let a chtěla jsem si místo udržet. Takže postupně účetnictví, potom mě uchválil texťák. Já byla na psacím stroji zvyklá vše mastit přímo z hlavy na papír - to jsem potřebovala mazacích papírků a opravného laku. No a tohle - to bylo přepychové opravování, vkládání - paráda. Nakonec tabulkový to bylo snad pro mne největší plus. V účetnictví a rozpočtu mi to dalo pouze vždy roční přehled, ale já potřebovala ke své práci historii a výhled. A ty krásné grafy do rozborů. No a nakonec jsem byla za hvězdu. Takže většinou jsem se prokousávala sama - ovšem na technické věci jsem měla na úřadě dva šikovné hochy - takže jsem na tyto věci "střevo" dodnes. A také většinou nerozumím, o čem je řeč. Ale myslím si, že to už nedoženu. Navíc mi chybí angličtina. Takže občas nainstaluji i to, co nechci. Ale díky jabrakovi se umím celkem snadno vrátit na původní stav. A strašně mě štve, když nemohu své spolužačky z ekonomky dostat do třídy na "Spolužáky". Jsou to líné babky, které nejsou schopny naučit se pár základních úkonů. No a jediný chlap ve třídě - Milošek Zeman - ten by to asi uměl - ale asi zase o nás už nestojí. Možná, že jenom objímá stromy a s internetem moc nekamarádí.

Jo a svůj soukromý počítač jsem si pořídila před třemi roky a internet až loni po přestěhování. Takže možná se ještě něco naučím.

Jako začátečník jsem a Hifista jsem se setkal s digitálními technologiemi už v roce 1983.Pak jsem se stal vedoucím kroužku malých elektroniků ve Svazarmu a učil je základům elektroniky a digitální techniky .Studoval jsem teorii z různých časopisů a pak koupil "počítač"Synclair 48.Pak jsme ze státní podpory dostali několik PMD85 a pracovali se základním SW Basic.

V práci jsem do užívání dostal jednu z prvních verzí PC HP286.Měl k sobě disketovou jednotu 6 palcovou a 20 disket se SW.Jeden textový editor a jeden grafický a soubory různých fontůJeště to mám schováno.K tomu Laserjet2000.

Tak tam bylo co se učit.Nakonec po dvou letech byl tento vyřazen a koupil jsem ho domů.

Postupně jsem se zmohl na další a další a pak na net připojení

No a výsledek,který je nejvíc radostný?Jeden z mých žáků je dnes ředitelem R-1 Regionálního vysílání TV Prima.

JABRAKA

Já se poprvé pořádně dostal k počítači asi tak před 14 lety, to jsme domu koupili pořádné dělo- 486 DX2 na 66MHz, 4MB RAM a 680MB disk To byla paráda, pamatuji si jak jsem se hrabal v dosu, vlastně doteď používám dávkové příkazy z ms-dosu. Jo asi takhle, něco mě naučil taťka a další věci jsem se musel naučit sám, na net jsem se dostal poprvé až o pár let později a nějak jsem se to musel naučit takže jsem zkoušel a zkoušel a hrabal na to co jsem neměl a pak dával do kupy než přijde taťka dom :D
Nyní si myslim, že snad něco znám, opustil jsem již dávno svuj sen být programátorem a hrabu se spíše do pc všeobecne (HW, SW) a hlavně sítě mě chytly a kdo byl u mě doma ten pochopí Jinak správou IT a podporou uživatelů se i živim takže vlastně je to pro mě koníček i zábava.

Toť ve zkratce

Základy mě naučily moje chytré děti,dnes už po vys.škole,a pak jsem absolvovala kurzy,a jinak se učím každý den,stále celý život a nejen na počítači.:D

Začínal jsem jako samouk nejdříve na Sharp-800. Později jsem přešel na PC a potýkal se s OS MS DOS, Win 3,11 až XP. Milenium a Visty jsem raději vynechal. Nyní zkouším Win 7. Informace chytám od kamarádů, z časopisů nebo třeba na foréch jako je toto.

protloukl jsem se tím sám, první můj počítač byl Didaktik Kompakt, na který jsem si musel sám vydělat (myslím, že jsem rozebíral staré elektroměry a pak se to dávalo do výkupu - drahé kovy), bylo to někdy po roce 91, hrál jsem na něm pouze hry. Programovaci jazyk Basic jsem absolutně nepochopil resp. nedostal jsem se v něm moc daleko. Dnes se jen směju

já jsem se naučila na počítači ve škole, protože jsem to potřebovala ke své profesi. takže se naučit vše o počítačích, psaní všemi deseti atd. Ale už je to hodně dlouho.

Můj taťka, který už nežije, byl obrovský počítačový fanoušek, takže jsme v hluboké totalitě začínali s programovatelnými kalkulačkami TI, pokračovali Sinclairy ZX80, ZX81, ZX Spectrum, pak už jsem byla z domu, ale přišlo samozřejmě PCčko, první jsem koupila za těžké prachy, další jsem si poskládala sama. Pak přišly Windows, a od té doby jsem počítače přestala chápat

Zajímavá diskuze

Základy na počítači mě naučil brácha, pamatuji si, jak jsem se učil pohybovat s myší v Malování. To bylo za do Win 98. Pak jsme počítač asi dva roky doma neměli, protože ten, co jsme měli byl bráchův a ten se odstěhoval.

Koupili jsme nový (ten mám do teď, už je mu skoro 6 let) a na něm jsem se taky naučil pár věcí, většinou už sám.

Pak přišla zase jiná doba, kdy jsme se stěhovali a poprvé jsem se doma připojil na internet. Už to bude 3 roky, co se učím všechno sám a můžu říct, že mi to jde. Na počítači si udělám všechno co potřebuji, poradit potřebuju jen někdy například s tabulkovým kalkulátorem, pokud dělám něco složitějšího.

Jsem velký PC fanoušek, bohužel se tím ale kvůli mé "kazivosti" očí nemůžu živit. Ale kdo ví, třeba je to dočasné...

No, když jsem začínala, byla jsem pěkné jelito, vůbec mne to nebavilo, ve škole jsme měli na kybernetice jen teorii, nemohla jsem si na to sáhnout, když jsem na něm poprvé pracovala a psala diplomku, šíleně mne z toho bolely oči, když jsem nastoupila do práce, byl to pro mne postrach, ale pak se to zlomilo, naučila jsem se i grafy, ty mne bavily. Pak přišel internet, pamatuji si, že jsem si ani neuměla založit email Ale tak postupně, po kouscích jsem do toho pronikla, to bylo právě fajn, že jsem si to učení mohla nafázovat, jak jsem potřebovala a nenahrnul to do mne někdo najednou, tím, že jsem se každý den naučila jednu, dvě věci, jsem to mohla vstřebat a pamatovala si to a pak mne to pohltilo. Dneska dělám jednoduchá stránky, ale hlavně mne baví webová grafika, malování, úprava fotek, animace.

sám!

Jelikož už dávno nejsem mladice bylo to učení pokus-omyl a je to tak dodnes. Pamatuju první počítač ve velké místnosti, vstup pouze v bílém plášti a pokrývkou hlavy. Nedávno u nás byla sousedka s tří letou vnučkou, sedla k Pc a ptala se kde máš teto myš, pak hrála jakousi hru.