Vaše první auto, moto za komunistů?

Od: Datum: 06.12.14 15:09 odpovědí: 18 změna: 08.12.14 05:43

V kolika letech jste si za komunistů pořídili své první auto, moto? Ojeté či nové? Já v patnácti Stadion 50 použitý (později se myslím za 500 Kčs vyprodával v Mototechně), ve 20. KdF82, ve 27. Trabant combi nový, bez pořadníku, všimného ze Slovenska.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mate59
Datum: 06.12.14 15:31

tak já v 15-cti Pionýra - Jawa20.Nového - stál 3800.-Kčs.Pak ve 27 ojetou MB 1000 a ze všech aut co jsem měl na ni spomínám nejradej.

Datum: 06.12.14 15:52
avatar

My měli Škodu 105 v r.1975. Jmenovala se Darina, měla svou vkladní knížku, na kterou z platu šly měsíčně 200 kč. Z toho se platily gumy, pojistka, nenadálé události. Bylo to bezva. :-D

Datum: 06.12.14 16:16
avatar

já byla malá, ale pamatuji si, že rodiče šetřili cca 10 let na škoda 1000, to šetření bylo znát - k večeři běžně chleba s máslem nebo buřty s cibulí apod., nic moc jsme si nedopřáli... no a pak s velkou slávou byla "tisícovka" doma a sloužila spoustu let - pak si otec pořídil "lepší" škoda 105, ale pořád vzpomínal na tisícovku, že líp táhla...

no a moje vůbec první auto bylo v 18, když jsem si udělala řidičák, tak jsme s klukem "odvedle" vyhandlovali gramofon za nepojízdné auto... nikdy jsem v něm nejela a ani už nevím, co to bylo za značku, myslím "oktávka", ani kde skončilo... bylo to r.1977

Datum: 06.12.14 16:32
avatar

Automobil jsem nikdy nevlastnil a nevlastním, ale řídit jsem se naučil v patnácti letech na Wartburgu 353W Tourist. Řazení u volantu dodneška shledávám velmi praktickým. *hej*

Datum: 06.12.14 16:39
avatar

V 1979 novýho písta (Jawu50 typ 20) ,ve 30? jsem musel bez ŘP (jen M-malé moto do 50ccm) převážet OT62 Topas do deklarovaného místa.Poté až ve 35 ŘP na B a koupil jsem si "Staříčka" Fiat Polski 125p 1300ˇ(RV 1972),vinikající auto,pak seat Ibiza 1,7D-3d (RV1985 a 1991)pak Stopátá (1984) Cíťa BX14RE (1987),P405 GRD break turbo bez turba (1988) a nyní další Cíťa-Xantie 1,8i16V 81kW (1996). Ale toto vše bylo až po r.89(resp.první v 97!)

Datum: 06.12.14 16:45
avatar

V r. 1971 ČZ-tu 250 na půjčku, splacenou do 2 let, v r. 1979 Škodu 105-S hotově bez pořadníku.

doplněno 06.12.14 21:12:

motorku hned po škole v 25letech, auto v 33 letech. Ještě ho mám.

Datum: 06.12.14 17:34

V 17 letech jsem dostal od otce motocykl ČZ 250 Tourist, rok výroby so už nepamatuji. V 19 letech jsme si koupili s kamarádem za 2000,- Kč automobil AERO 662 vyrobené v roce 1936. Byla to limuzína typovaná pro 4 osoby. V téže době jsme si ještě koupili spolu za 1200,- Kč motocykl JAWA 350, čtyřtakt, spodový, vyrobený také před 2. světovou válkou, rok už si nepamatuji. Kdybychom tušili, co bychom za tyto skvosty nyní dostali peněz, tak bychom je více opatrovali :o))

Datum: 06.12.14 17:49
avatar

Moje rodina nikdy žádné auto ani motorku neměla. Manželův otec měl několik motorek, jedna z nich je indián, pak dvě Javy (dnes nepojízdné) a fungl nového Moskviče, první auto co jsem "měla" byla v r. 1979 budoucího manžela fungl nová Škoda 120, první auto co jsem měla s manželem byla v r.1981 hodně stará Octavie combi kterou jezdil manžel na autobus a nechával ji na nádraží.

doplněno 07.12.14 19:54:

Tak jo, Škoda 120 koupil manžel ve 20 letech (pak si našel mě a já v tu dobu měla 17 let), společně octávie combi (stará, ojetá na stavbu a na ježdění na nádraží) bylo mi 20 let, rok 1989 (březen) škoda favorit, bylo mi 28 let.

Datum: 06.12.14 18:49

V patnácti moped S11, potom Jawa 555 pařez jednohrb, ČZ150 předválečná, JAWA 250 typ 353 r.v. 1953, později přestavba na 350 ...

V autech taky nejdřív traboš T600 a pak taky postupné kroky na výkon asi osminásobný ...

Od: buss®
Datum: 06.12.14 18:51

Prosííím pište, v tolika svých letech za komunistů jsem si pořídil to a to...

Datum: 06.12.14 19:40

V 18 letech za první výplaty jsem našetřil 3000,-Kčs a koupil si ojetou Jawu 50, typ 23 A Mustang (to byl rok 1987) a dělal si řidičák rovnou "B". Jenže autoškola trvala déle než jsem čekal, ne že bych propadal, ale instruktorů bylo málo a na další jízdu jsem čekal 14 dní-měsíc. Takže jsem si zajezdil poprvé až v říjnu, do té doby jen po polňačkách. No a auto jsem poprvé rodinnou řídil Ladu 2102, tak jsem si ji oblíbil, že když dosloužila, tak jsem si v roce 1998 koupil svoje první auto - Ladu"princeznu"2105 deset let starou, a s ní jezdím dodnes Pravda, jen v létě, aby mi ji v zimě nesežrala sůl, tyto auta nemají žádnou antikorozní ochranu, nechal jsem si sice vystříkat dutiny i podvozek, ale slaná břečka by mi ji stejně brzy rozežrala... Takto jezdí dodnes, v létě si dovezu na chatu pitnou vodu i potraviny, na zimu ji uložím na chatě do garáže k zimnímu spánku a občas se na ni jedu vlakem podívat Stejně na nové auto nebude, až jednou doslouží, tak koupím elektrokolo a za něj vozík na ty nákupy ;)

Od: uska®
Datum: 06.12.14 20:37

V 22 letech to byl Trabant, vzpomínám na něj dodnes. Bylo to bez pořadníku a to proto, že to byla várka pro invalidy a nějak z toho sešlo. Vzpomínám, že tam nebyla spojka, jen takový pahýl na nouzové dojetí, ale řadit se muselo. Prostě jednu nohu jsem si mohla vyhodit z okýnka.

Datum: 06.12.14 21:56
V 18, Fiat 600D.
Datum: 06.12.14 22:20

Můj děda v 17 ti Jawa 175 nová v roce 1959 7200 Kč, měsiční plat měl 1050 Kč, řidičák měl od 17 ti, o půl roku později Jawa 350 pérák za 4000 Kč, ve 20 ti Jawa 500 OHC nová 12500 Kč, ve 21 Indian Scout 3000 Kč, ve 22, Čechie 600 za 800 Kč, ve 23 Zundap 500 za 2000 Kč, ve 24 KDF 82 za 5000 Kč, v 25 Škoda 430 za 1500 Kč, v 26 Zetka 6 výměna za mopeda, ve 30 ti Mercedes 230 za 2500 Kč, ve 31 Studebaker Champion za 6000 Kč, ve 33 Chevrolet Bel-Air obsah 5000 ccm spotřeba okolo 20 litrů na sto, ale benzím byl za dvě kačky, za 4000 Kč, a pak už jenom Škodovky, samozřejmě neměl na vše, jenom prodal a zase jiné koupil

 

Datum: 06.12.14 22:51

Ahoj. Osobně to od začátku nebyla žádná sláva. Po 15tém roce jsem neměl žádnýho písta. Skoro všichni kámoši ze třídy je měli. Já jezdil od mala na kolech. Měl jsem tříkolku. Takovou předělávací na kolo. Asi 22´´. Později mi táta koupil těžkýho rusáka. Mělo to dva rámy a nešlo to za žádnou cenu zničit. Ve 12ti mi on v 50sáti osobně dovezl - osobně našlapal 40km z Liberce po starý až k Libuni. Byla to Eska 26´´ za 998 Kč. Tu jsem proháněl asi 4 roky. Potom jsem jezdil tátovi s Oktávkou z r. 1962. A taky mu ji opravoval. Na dovolené jsem s ní docela pojezdil. Mamka říkala, že mi to šlo líp jak taťkovi. Potom jsem mu s ní jezdil. Znáte to. On si natankoval, že pojede na ryby a my mu tu nádrž vysušili ježděním po Českým ráji s kapelou. Pak jsem mu ji taky rozstřelil. Byl jen rád, že jsme to přežili. Chybka se vloudila. Pak jsem měl chvíli čtyřkolový Velorex v podobě té Oktávky. Po vojně to zase začalo Oktávkou za 3000 Kč, Oktávia kombi statý typ, i nový typ, potom Warťas 353, Š100, 2x Š120,Š100, Š125, Favorit 135, A Nisan Almera je už dál u dcerky. Z moto to byly nějaký 20citky a 21čka a 23 Mustang (toho mi zabavil synek)od souseda. A taky jeden Moped Stadion. Srdeční záležitost byla ovšem: JAWA 350/354 Kejvačka s hrazdou. Pořádnej pochoďák. Od jara, od května to bude s přibližovadlem , poněkud otevřený. Všechny ty věci jsem tak nějak dojížděl do jejich konečné, nebo do jejich prodeje.

Datum: 07.12.14 07:22
avatar

Měla bych se zmínit o kouzelném autě zn. Žigulík z druhé ruky. Ten byl úžasný. Výrobce nepředpokládal, že budou muset existovat servisy a opravny, tak ani tohle auto opraváře neznalo. Všechno opravil a vyměnil muž, doma, před domem. A to táhal víc jak tunový, neodbržděný přívěs. Mráz, déšť, vždycky naskočil. Vždycky dojel. Je pravdou, že muž byl neuvěřitelně zručný. Prasklá hadička v kopci, prasklý řemen, s přívěsem za zadkem, odrbaná feroda v paknách brzd, kuličky nějakého kovu z benzínu v karburátoru v půli cesty. Občas jsme Žigulovi říkali Zpívající pudřenka, protože vydával neuvěřitelné zvuky, ale jel. Ani jedinou bouračku jsme neměli, ani jednou se nestalo, že bychom nedojeli. Ani jednu za 8 let! ;) Když jsem zůstala s dcerou sama a potřebovala jsem jezdit za nemocnými rodiči, pořídila jsem si starého Trabanta, kombíka. Jmenoval se Kuba a když jsem ho, v úzké sukni, na vysokých podpatcích s dcerou roztláčela z mírného kopce, tak jsem měla 100 chutí opřít ho o protější zeď. Párkát se stalo, že jsme nedojeli. A nevěřili jsme si, neměli jsme se rádi. On mě a já jeho.

Datum: 07.12.14 21:11
avatar

I za staré vlády měl člověk se dvěma dětmi do kapsy hluboko.Na nové auto nebylo,tak jsem po čase koupil ojeté Š100 z autoškoly.Myslel jsem si naivně,že 3 roky staré auto nebude moc "ojeté".Za pár měsíců jsem zjistil,jak jsem se mýlil.Po roce nezbylo,než se do něj pustit.Nejprve jsem s kamarádem dal do provozu motor s převodovkou.U motoru byla prasklá hlava a v převodovce byly utržené šrouby a požkozená poloosa.Díly jsem sehnal přes známé,ale hlava byla ze Š105.

Musely být nové i ventily a rozvody Také kroužky a ložiska na klice.Práce bylo tolik,že bych v dílně vydělal na nové auto.Ale když jsme uvedli motor do chodu,radost z výsledku vše vyvážila.-

Pak se začala sypat karoserie.

Koupil jsem pěknou,lehce bouranou,odstranil vše zrezavělé,koupil zánovní dveře a kamarád karosář vyměnil,co šlo.Pak jsem natíral spodek speciálními nátěry,kastli jsme nastříkali barvou jarního nebe a jednoho dne jsme do ní šoupli agregát motoru a přední nápravu,večer jsem odejel s novým autem.S tím jsem se holedbal téměř 8 let po okolí.Byl jsem na ně hrdý jako na vlastní dítě.Chodila jako hodinky ze Švýcar.Když jsem trochu povýšil v práci,myslel jsem na nové.To se mi poštěstilo díky několika prémiím za vyřešení úkolů,takže přišla na řadu Š 105 přímo z linky ML. Boleslavi.-

Byla ještě teplá a přivezl mi ji jeden kamarád,který dělal rozvozy do Mototechen.Je to velká změna,zvláště,že jsem musel prodat to vlastní dítě-.

12 let je dlouhá doba i pro nové auto,tak jsem se rozhodl jej také prodat,dokud to ještě jde,Pro podnikání jsem potřeboval větší,zvítězil Forman.Ten mě vozil po zemích českých 10 let,kdy ho vystřídala Š Felicia combi.

Mohu říci,spokojenost se Škodovkou celý život.

Datum: 08.12.14 05:43
avatar

Naše rodina nikdy žádné auto neměla. Ona to nebyla sranda ani za totáče. Taková Š Octávia stála kolem 27 tisíc, ale platy byly nízké a než by se na ni ušetřilo. Taťka měl jen Jawu péráka. Občas mě vzal a jelo se k jeho rodičům do Orlických hor. Na ty cesty jsem se moc těšila: Přidej, tati, přidej! *smich*

Rodiče mého manžela asi byli šetrnější, kluk si vydělával a spořil. Proto si po vojně, to jsme se ještě neznali, mohl koupit úplně novou Š 100L. Byla taková šedozelená. Psal se rok 1972 a měli jsme ji 10 let. Pak nám za ni v bazaru dali ještě 20 tisíc, což bylo dost peněz.

Koupili jsme si pak v roce 1982 Š 105GL, krásně oranžovou a ta nám sloužila přes 20 let. No, poslední dobou už moc nesloužila.

Dneska máme rok dvojkovou Fábii v krásné jasně zelené metalíze. Zamilovala jsem se do ní kvůli té barvě. Ale i jízdní vlastnosti jsou dobré. Už nejsem ten Fitipaldi jako zamlada, jedu si svým tempem a když mě někdo předjede, nedělám z toho problémy.

Doma máme po dědovi krásného modrobílého skútra -prasátko. Vzpomínáte? Chybí mu jen baterie a mohl by vyjet. Už ho asi nevytáhnu. Jednou, před mnoha lety jsem píchla a než jsem ho dotlačila 2 km domů, měla jsem ruce plné puchýřů. Je to, jako byste tlačili tank. Ale jinak krásný stroj, dneska už na silnicích vidět není. Byla to jediná motorka, na které bylo ženským dovoleno sedět bočně.

A ještě něco máme: krásný Zetor 25 K, z roku 1959. Syn koupil starý vrak z kopřiv a po perné roce práce z toho vzniklo tohle. Není to nádhera? A kdybyste slyšeli ten zvuk - ta ta ta ta ta... Jaga.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.