Za kolik byste si troufli se stravovat denně?

Mám 92 kg a projím tak 80 za oběd a něco za večeři (40-50?) Nesnídám. Obědy klasické menu v hospodě (řízky, svíčková atp...)

Mám kamarádku, je sama se dvěma dětma (6 a 11l et). Žijí ze 100Kč na den, to je maximum, někdy je to míň. Navíc bydlí v paneláku, namají možnost si něco vypěstovat nebo dostat od rodičů. Ale vím, že šetří spíš na sobě, děti mají k obědu omáčku s masem a rýží, ona si dá bez masa apod. Děti jedí opravdové jogurty (ne ty škrobové srágory), mají dostatek zeleniny i ovoce a maso minimálně 3x týdně. Ale holt si nemůžou dovolit jít denně na zmrzlinu nebo kupovat mlsání, to si dají v neděli, když přes týden ušetří.

Pokud by jste chtěl co nejvíce stlačit náklady na stravování, tak by jste se na to mohl zeptat vitariánů. Nejen, že ušetříte na potravinách, ale ušetříte na plynu, nebo elektřině, protože se člověk stravuje přírodní, nevařenou stravou. Nebudu zde rozebírat nakličování, mletí, sušení apod. Takže nějaký pytlík obilí, luštěnin, ovoce, zeleninu, ořechy, bylinky, co se nasbírá v lese, louce, zahradě apod., časem zjistíte, že potřebujete menší a menší množství potravin, jak tělo dokáže dobře využít všechny čerstvé živiny z této přírodní stravy. ... Jinak si vezměte příklad ze života našich babiček, kdy musely uživit početnou rodinu opravdu z mála. Ráno ke snídani bývaly melta, cikorka, žitovka a pod, každý tomu říkal jinak. Když bylo, přidalo se třeba kozí mlíko, hlavně dětem. K tomu kus chleba. Zase, když byla opravdu nouze, tak zcela suchý. Je potřeba ale říci, že to byl dobrý chleba, člověk si na něm pochutnal i když byl jenom posolený. K obědu by jste našel na stole hlavně hutné polévky a k nim opět chleba. K večeři se podávala mnohdy obilná kaše, brambory se zelím, nebo opět zelí s chlebem. Základ stravování byly brambory, zelí, mouka - krůzné druhy, mák, vejce od vlastních slepic, kozí mléko, melta, čaj, kyblík sádla, jablka, ořechy. Dále se jídelníček doplnˇoval co se nasbíralo v lese, napaběrkovalo na poli, obvyklé bylo zpracovávat ovoce a zeleninu ze zahrádky. Můžete mít potraviny, které jste uvedl, ale na chleba se s oblibou mazala povidla, marmelády. Dělaly se různé placky, pekly se různé sladké i slané druhy pečiva. Vyjde to o hodně levněji, než když jdete koupit dnes do obchodu sladké koláče. Pamatuji, že babička měla pětilitrové lahve plné nasušených hub. Z nich připravovala bramboračku, houbového kubu, houbovou omáčku. Takže na tyto uvařená jídla by jste potřeboval ještě nějakou zeleninu - mrkev, petržel, cibuli, česnek, kapustu, kroupy, krupky. Na omaštění Vámi uvedených těstovin by bylo určitě dobré mít v zásobě kousek špeku, anglické slaniny spod.. Na zimu se sbírala cukrová řepa a dělal se syrob a řepánky. Z brambor je možné uvařit strašně moc jídel, dá se říci, že s nimi vyžijete, ale stále je potřeba pro obměnu mít v kuchyni nějaká dochucovadla jako ocet, kopr, škvarky, tvaroh apod, na uvaření toho určitého jídla. Dále si vzpomenu i na kousek sýra, který si chudý lid také vyráběl doma na zpestření jídelníčku. Pokud by jste jídelníček hodně očesal, tak Vám budou v těle chybět některé potřebné živiny a pak by jste měl stále na něco chut. -nejde háček-

100 korun na den je určitě možné dodržet, ale hodně věcí si musí paní udělat sama, myslím tím svoje domácí pomazánky ke svačině či večeři, upéci sladké pečivo, štrůdly apod. Třeba i svoji domácí jíšku do polévek a omáček. Pokud se uvaří omáčky, tak tím se též hodně pokrm nastaví a rodinu zasytí.

Já mám třeba rád mléko s makovou houskou, špagety na sladko nebo klasické špagety, amolety a lívance,... Někde psali, že se dá uvařit za 100,-Kč/den pro mladou rodinu s 2 dětmi a i zdravě.

Nebudu psát rozpočet, protože já vařím bezlepkově a tam je to opravdu cenově jinak, ale spíš pár zásad, nad kterými asi hodně lidí bude kroutit hlavou ale když víc nemám, tak si musím nějak poradit a nebo umřít hlady.

¨Krajíc chleba zásadně mazat z menší strany.

Každá pomazánka lze dobře nastavit uvařenou bramborou - myslet na to, při vaření brambor k obědu.

Při každém dávkování a to čehokoli se naučit vzít lžíci a ze všeho jednu lžíci odebrat. Lžíce cukru za měsíc dělá cce 300g.

Naučit se nepoužívat samotný olej, je dobré k němu přidat lžící sádla - nemáme prachy, kupujem ty nejlevnější a ty mín vydrží, proto to sádlo.

Naprosto úžasnou věcí, je mleté maso... Z půl kila lze udělat gulášová polévka na dva dny (u nás 6 jídel) a guláš pro 4 - 6 lidí. 1/3 jde na polévku - cibulka, opéct maso, pořádně rozmíchat, brambory na maličké kostičky a dál úplně stejně. Guláš tak jak jsme zvyklí jen... aby ho bylo zdánlivě hodně před koncem varu přidat třeba pokrájenou papriku... nebo přidat plechovku fazolí a udělat k tomu rýži. Toto není žádná zdravá strava, to je strava, kterou si šetřím na tu zdravou. Z kouska mletého masa jde udělat falešná vývarová polévka - opéct maso a pak dusit se zeleninou a dál jak je obvyklé. Stejně tak veškeré omáčky s mletým... Rozmíchané mleté s kysanou smetanou - zalít nakrájené brambory na pekáči a upéct... k tomu kysané zelí...

Skvělá je játrová polévka - drůbeží játra na kousíčky, zeleninu jako pod svíčkovou, podusit cibuli, opéct játra, přidat zeleninu, po změknutí rozmixovat. Dává se správně smetana ale trocha mléka nebo kostička sýra stačí. Zahustit moukou a je na tom dobrý opečený starý rohlík.

Zásadně všechny jídla vařit na dva dny.

Zeleninu na salát krájet víc a nikdy jí nedochucovat! nechat v míse v lednici nakrájenou (v případě salátu, dochutit na talíři) a udělat třeba přírodní nudličky masa s trochou zahuštěné štávy, na talíř rýži, na to maso a zasypat zeleninou z mísy.

veškerou uzeninu, na cokoli, nekrájím ale strouhám na struhadle.

Nebát se experimentovat, je moc jídel, která jdou měnit a přitom jsou dobrá a levná.

všechno se dá použít - já tedy peču bezlepkový chleba ale nikdy nic nevyhazuji, zbyde okrojek - nakrájím na kostičky a do mražáku...později ho opeču třeba do hrachové polévky. Pokud dělám dnes něco s vejci, rozmíchám je v hrnečku, odeberu lžíci rozmíchaných vajec a zítra mám do polévky... ušetřila jsem jedno vejce

takových způsobů je...

Já osobně odebírám lžicí i tu mouku ale mně kilo stojí 80 kč. A myslím si, že i v případě mouky za deset korun se to vyplatí, sice ne hned ale z dlouhodobého hlediska ano.

Víte, po povodni jsem měla na 3 týdny odpojenou vodu, cisterna sice byla ale daleko... Já v tuhle chvíli zjistila, jak moc plýtvám vodou, najednou mi na veškerý provoz domácnosti, včetně úklidu, prádla, splachování a i koupání stačilo pro dva lidi 400 litrů týdně. Naše normální spotřeba vody byla do té doby 2,5 - 3x větší. Jakto, že v případě nouze jsme byli doma schopni najednou začít šetřit? Ze 4- 6 m3 za měsíc jsme se dokázali dostat na max 2m2... Ono to jde, když se chce a to platí u všeho nejen u jídla.

Vodu už nám opravili, ale nové zjištění... se podepsalo, naučili jsme se šetřit i tou vodou a bylo to táááák jednoduché |

Dnes k večeři jsem na zahradě utrhla 2 okurky a česnek, nastrouhala přidala 1 jogurt za 8kč a k tomu jsme si s manželem dali krajíc chleba a hrnek mléka.

Tady to zkoušeli prakticky: ona.idnes.cz/...

Je to samozřejmě extrém, málokdo to dokáže takhle praktikovat delší dobu ale jako inspirace zajímavé.

Za mě: zrovna nedávno jsem si pro zajímavost počítal výdaje na stravování. Jsme 4členná rodina. Vyšlo mi to v průměru cca 100Kč na osobu a den. Započítány i obědy ve školních jídelnách. Pravidelně doma vaříme na 2 i 3 dny. Oběd si s sebou já i manželka bereme do práce. Moc se neomezujeme, maso je téměř každý den, ovoce, zelenina, prostě všehochuť. Extra levné šmejdy nekupujeme. 2 synové, kteří jsou ve věku kdy sežerou co vidí. Kdyby byla velká nouze, myslím, že bych náklady na jídlo stlačil i na polovinu.

Zatím jsme s přítelkyní dva a kvůli této diskuzi jsem tedy spočítal kolik je náklad na jídlo na jednoho z nás a je to v průměru 83 Kč na osobu. A to se opravdu nešidíme, ale díky tomu, že jsme od Nového rouku přestali kupovat limonády - pijeme jen čistou vodu, sladkosti a slanosti, tak to pár korun ubere, na druhou stranu nejíme bílý pečivo, ale jen celozrnný chleba a kupujememe jen 90%+ šunku a na obědy nechodíme, protože poblíž práce máme akorát pizzerie a to uznáte nejde jíst každý den, takže si nosíme z domu méně kalorické bomby

A na závěr je nutno dodat, že to není z úsporných opatření, ale protože jsme změnili lehce způsob stravování a nekupujeme levné potraviny, ale každý měsíc nám činí výdaje na jídlo kolem 5 000 Kč, ale znám i takové, kteří ve dvou projí i dvakrát tolik... to ty peníze radši pak dám za golf...

Můj názor, moje vlastní zkušennost.Velmi levně,přitom zdravě a vyváženě se dá jíst.Člověk je však tvor od přírody líný, pohodlný a tak si za své pohodlí i zaplatí.Jím dle níže uvedeného jídelníčku.Pokud se čte při nákupu složení výrobku na obalu, příjde se na to, že né vše drahé a značkové je také zárukou kvality.Nestravuji se v restauracích, kdy nevím co mi kuchař do jídla přimíchá a navíc v restauracích jsou ceny docela vysoké.K životu opravdu netřeba různých cukrovinek, tyčinek a jiných laskominek,slazených limonád,alkoholu nebo cigaret.Například ovoce, zeleninu jíst naší zde vypěstovanou.I když si kupuji kvalitní šunku 95% masa, tak jí přeci nesním 200g na posezení.Pokud se navíc člověk není líný kouknout na týdenní akce, ohlídá je, kdy v obchodech dají slevy, ušetří se dost peněz.Dobré je i psát si seznam věcí, co nakoupit, nechodit do obchodu a jen tak ledabyle házet kde co do košíku, to se nakoupí jen spousty "blbostí" a na důležité věci se zapomene.

Snídaně musí obsahovat vždy:
sacharidové jídlo např.pečivo celozrnné...
bílkovinné jídlo např.sýr,tvaroh,šunka...
zeleninu např.kousek rajčete,okurky...

Dopolední svačina musí obsahovat vždy:
sacharidové jídlo např.pečivo celozrnné,knackenbrot,musli,celozrnné sušenky...
mléčný výrobek např.bílý jogurt,sojový jogurt...
ovoce např.menší jablko,banán,jahody,pomeranč...

Oběd musí obsahovat vždy:
bílkovinné jídlo např.maso libové hovězí,vepřové,kuřecí(bez kůže),krůtí,ryby,tofu...
sacharidové jídlo např.kuskus,brambory,rýže,semolinové těstoviny...
zelenina např.kousek zeleniny,rajče,ledový salát,okurka...

Odpolední svačina musí obsahovat vždy:
sacharidové jídlo např.pečivo celozrnné,knackenbrot,
bílkovinné jídlo např.tvaroh,sýr...
ovoce nebo zelenina např.menší jablko,pomeranč,banán,okurka,rajče...

Večeře musí obsahovat vždy:
bílkovinné jídlo např.maso libové hovězí,vepřové,ryby,kuřecí(bez kůže),krůtí...
sacharidové jídlo např.kuskus,rýže,brambory,semolinové těstoviny,bulgur...
zelenina např.kousek rajčete,římský salát,mrkev...

Já si myslím, že suma na jídlo se odvíjí od toho, jestli vaříte nebo se stravujete. Stravujete buď v hospodách nebo v závodkách nebo si necháváte vozit jídlo, ikdyž výhodně. A také, jestli jste doma a máte čas sledovat "akce", případně si pro levnější zajet. Nebo fičíte kvečeru vyhladovělý domů a jste rád, že vlítnete do nejbližší sámošky. Už toto. Člověk by neměl nakupovat hladný. To pak nakoupí všechno, všechno je užitečné a "na zítra". A také, jestli se strávník odbývá rohlíky s něčím v papíře nebo v kelímku a bez teplého jídla nemá pocit sytosti. V pohodě, sytý člověk utratí mnohem méně, než hladný štvanec. Netroufnu si napsat nějakou sumu, ale pakliže čas nejsou peníze, dá se vyjít s málem. A k tomu velmi chutně, když uvaří. Tam je ten obrovský rozdíl v útratách za jídlo.