Nejste přihlášen/a.
Ahoj lidi, nekladu ani tak otázku jako spíž se snažím sesbírat názory na charitativní činnost a dobrovolnictví... Všichni kdo zde a na jakémkoliv jiném portálu dáváme zadarmo všanc své vědomosti a zkušenosti a nic za to nežádáme, jsme dobrovolníci. Zajímá mě motivace jakou máte k tomu sedět hodiny u pc a odpovídat na otázku všeho druhu. Nic za to nemáte, mnohdy jste napadáni některými hlupáky a když máte andílka doma, tak vám i poděkují...
To samé bych chtěl vědět jaký je váš vztah k charitě spíš z toho sociálního pohledu... je každého soukromá věc kolik kam dává nebo jak se zapojuje... zajímá mě motiv a celkový pohled...
Předem děkuju
Uz dlouho sem cekal na podobnou otazku.
Co k tomu kazdeho tady asi vede?
Mne...
1) Charita mi nic nerika. Kdyz uz udelam neco charitativniho, tak jedine z nahleho rozmaru. To ale neznamena, ze kdyz nekdo potrebuje a rekne si, tak ze mu nepomuzu. Naopak pracovat a pomahat mi vubec nevadi.
2) Travim hodne casu v zahranici na ruznych mistech, kde zrovna neni do ceho jineho pichnout. Takze razeni tady je takovy konicek, ktery muzu mit stale s sebou. Vpodstate pouze zabijeni casu, kdyz nemam co jineho na praci.
3) Rad se podelim o zkusenosti a vedomosti, ktere mam - jesitnost a dobry pocit, ze muzu nekomu pomoct, poradit.
4) Rad si obcas do nekoho rypnu. Zde hlavne do spatnejch, ci primo blbejch odpovedi.
...tak asi tak.
Ahoj, když mohu tak pomohu, celkem mi chybí zpětná vazba u některých dotazů a hlavně mi chybí to, že neznám věk tazatelů, poněvadž by mne pak některé otázky tak nevytáčely. V podstatě je to zabíjení času, který by se dal využít samozřejmně i jinak... a jestli myslíš charitu jako takovou, tak je to určitě bohulibá činnost, kterou schvaluji, ale bohužel nekonám, jen vyjímečně, neboť jsem byl poučen a to doslova prakticky, že když jsem byl ve srabu, tak jsem si musel pomoci úplně sám, nebo mi pomohli mí nejbližší. Možná se najde pár lidí, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale je to tak...
Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel, ale jestli to tak je, tak budu mít aspoň pocit, že odvádím společnosti daň za bezplatné vzdělání. Ne, je to o tom, že jsem člověk, který má rád všeobecný přehled a znalosti a potřebu si je stále rozšiřovat. A tady toho dost poberu. A snad i něco předám. Při absenci jména, fota a adresy si honit ego tady dost dobře nejde, že?
Já osobně moc na charitu nevěřím. Mám takový pocit, že se na organizaci přiživuje tolik lidí, že v konečném výsledku ta skutečná podpora je hodně "osekaná". A hodně mi vadí, že jsou určené částky a ne dobrovolný příspěvek podle možností dárce. Teď v poslední době to bylo tuším 300 Kč měsíčně - což je podle mého názoru dost vysoká částka pro hodně lidí. Já totiž nabývám dojmu, že většinou přispívají ti, kdo nemají také peněz nazbyt a spíš se dokáží vžít do situace lidí v nouzi. Politici mají sice plnou promiňte - hubu dobročinnosti - ale skutek utek, aby se to rýmovalo. Navíc oni se svými příjmy ztrácejí pojem o reálném životě převážné většiny lidí. A charita a nebo sponzorování takových společností jako je např. ČEZ - to se mi otevírá kudla v kapse. Ano, v žádném případě nehrabu korunky a neplním matraci, ale v rámci rodiny pomáhám ze všech sil. Vracím to, co mi dala moje rodina a věřím, že to tak bude fungovat i v našich dalších generacích. Nakonec to mohu uvést na příkladu, že vlastně už pátá generace si nemusí naříkat na nekalé praktiky "pánů domácích", protože bydlíme ve svém. Je ale fakt, že ani v dnešní době nejezdíme na luxusní dovolené.
No a poradně jsem já vděčná za to, že mi umožnila pomoci tomu, kdo o to žádá. Že mohu svými profesními znalostmi a životními zkušenostmi někomu poradit - kam se obrátit pro pomoc, vyhledat mu tu správnou cestu, jak se poprat s problémem a nasměrovat ho tam, kam je to nejlepší. Zároveň mně pomáhá získat další vědomosti z oboru, kde trochu tápu. Jen těm hochům od počítačů někdy nerozumím, "vo co de". A navíc doufám, že tímto dobrovolnictvím přeci jenom trochu proháním mozkové závity a paměť. :D Asi bych si dokázala ještě peníze vydělat, kdybych ten čas cca 2 až 3 hodinky věnovala placené práci. Ale v životě jsem se namakala dost a teď už se chci věnovat tomu, co mě baví. A to jsem loni v listopadu náhodou našla. Omlouvám se, jestli občas někoho vytočím svou odpovědí. Ale člověk není neomylný a občas ujede.
Charit. org.moc nevěřím.Pomohu někomu konkrétnímu a osobně. V této poradně si vždy vděčně vzpomenu těch, kteří mi v životě pomohli dobrou radou.A tak jaksi cítím povinost to vracet,i když ti mnozí lidé už dávno nežijí.Vracím to tedy jiným v rámci lidské vzájemnosti.Radíme si,protože jsme už zkušení a vyzrálí lidé se znalostmi a protože také víme,že lidský život není tak dlouhý,abychom denně znovu objevovali Ameriku.Proč ji objevovat,když se stačí zeptat? Pane jirik,napsal jste,že jste porozuměl...Já také...A pozdravuji.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.