Motivace pro život

Ahoj, věř mi, že jsi mnohem normálnější, než si myslíš , ani první, ani poslední s takovými pocity...: ).. asi bych ti na začátek doporučila číst knížky o pozitivním myšlení.. vím že to zní trochu jako blbost, ale není tak těžký naučit mozek myslet jinak, důležitý je bezpodmínečně věřit, že to funguje.. jak už jsem tady doporučovala jiné slečně, zkoušej si sám sebe představovat v situacích, např - bavíš se s kamarády, něco veselého vyprávíš, všichni kolem se baví - a zafixuj si, jaký z toho máš pocit.. nebo si představ, jak opravíš někomu, kdo byl zoufalej, počítač, a jak ti děkuje a je ti neuvěřitelně vděčný, že jsi mu pomohl. Nejlepší je si tito situace představovat před spaním, kdy mozek funguje trochu jinak a přeprogramovává staré myšlenky a pocity za tyto nové. To co opravdu chceš se ti prostě jednoduše musí splnit.. Zkus tuhle radu vzít jako pomocnou ruku, s tím, že za vyzkoušení nic nedáš.. Zkus měsíc opravdu intenzivně všechno negativní měnit v pozitivní, ale upřímně.. výšledky určitě uvidíš...

Myslím, že jsem na tom byla hodně podobně - ne - li stejně, jako ty.. tohle mi pomohlo a pomáhá pořád... hlavně se obloukem vyhýbej alkoholu a podobnému, já to vyzkoušela, a je to oničem...

hodně štěstí!

Ahoj jako první ti chci poděkovat za radu.Ty knížky o pozitivím myšlení zkusím zatím jsem četl jen o motivaci a úspěchu.A naučit mozek myslet si něco jiného je pro mě o dost těžší asi ne pro tebe už jsem se pokoušel hodněkrát uvěřit něčemu podobnými a změnit tím život ale jako by to ůj mozek ani nechtěl.Už jsem zjistil že můj mozek nechce asi si dělat kamarády protože mě hodně lidí děctví podrazilo a vysmívali se mi.A asi jsem si udělal na lidi jinej názor který sice chci nějak změnit ale můj mozek asi ne.a představovat si, že se bavím z kamarády není moc dobrý nápad pro mě.Jelikož mě to zavede spíše do deprese.Jeliko mám jen jednoho kamaráda a to je můj počítač.Já vím teď si říkáš že jsem nějaký podivín nebo si řekneš, že jsem si to vymyslel ale bohužel to je pravda.A už jsem opravil několik desítek počítačů a zachráníl z nich několik TB dat a lidi mi byly vděční ale já to beru jako samozřejmost kterou umí každý druhý i když to není až tak pravda a žádný dobrý pocit z toho nemám maximálně tak nějaký ty prachy. A k filmu The Secret: už jsem ho viděl tak 30 krát ale neviděl jsem na sobě žadný změny tak jsem ho už tak rok neviděl ale zase bych se na něho kouknout mohl.Takže děkuji za tu radu o tom že mám číst knížky o pozitivním myšlení.To mě ještě nenapadlo takže doufám že se mi můj život aspoň o kousek posune jiným směrem.Takže díky za radu.Z pozdravem Marnej

Přesně je to o tom 99% věřit, že to jde.. prostě to jde, celou základku jsem byla podivín, styděla jsem se byť promluvit na učitele.. Bylo to hrozný období, s přechodem na střední jsem prostě věděla, že už tohle zažívat nechci a střední pro mě byla opravdu úžasná..

Je zajímavý, jak si čtvrťáci myslí, že je maturita středobod vesmíru : ) já to s odstupem vidím tak, že kdybych jí neměla, nic by se nestalo.. je to jen papír, že můžeš jít na vejšku.. ale zase jí nechci zlechčovat.. : ).. určitě je svým způsobem důležitá.. : )..

Jak se stavíš k pohybu? : )..

No já to řeknu takle pro mě je maturita to nejdůležitější protože bych věděl že aspoň něco dokážu i když teť maturitu udělá skoro každej.A za druhé já budu mít problém najít si práci i s tou maturitou a pokud nebudu mít ani tu tak nemám šanci vůbec.

A k pohybu se stavím ocela špatně prostě nechci chodit ven kde jsou lidi i když tam je třeba jenom pět lidí na kilometr tak si i ty raději odpustím a za druhé když chci jít ven tak mě nejdřív čeká dvouhodinová přednáška že nemám dělat blbosti mamka se rozbrečí a já pak jen myslím na to jestli neskončila kvůli mě ve špitále.

Jsi introvert, tudíž nad vším hodně přemýšlíš, bádáš, jestli to či ono děláš dobře, asi se i podceňuješ. Nejsi humanitní typ, ale to přeci vůbec nevadí, určitě ti jdou jiné věci. Baví-li tě počítače, zůstaň u toho a věnuj se jim v budoucí svojí profesi. Kvůli známkám opravdu nemá cenu páchat sebevraždu. Můj synek by musel být už asi 5x pod drnem, když se podívám na jeho známky ze střední školy - čtverky, kam se podíváš .Fakt, děs a hrůza. K životu se probral až ve 4. ročníku střední školy, kdy začal mít velmi silnou motivaci dostat se na vysněnou vysokou školu. Maturoval s vyznamenáním a dostal se na 3 vysoké školy, protože zvládnul na výbornou jejich přijímací zkoušky.. Z toho pramení poučení, že pokud něco v životě opravdu chceš a jsi ochoten vynaložit hodně sil k dosažení cíle, a věříš si, tak to jde.

Pokud jsi páchal sebevraždu - jsi na antidepresivech, nebo v péči odborného lékaře? Víš, z tvého psaní na mě dýchá trošku deprese - to, že si nevěříš, že se nemůžeš soustředit, to jsou takové typické příznaky deprese. Pokud jí trpíš, existují léky, antidepresiva, které pomáhají depresi překonat. Zkus si více věřit i za cenu toho, že občas něco zvořeš. Nikdo nejsme dokonalí, všichni čas od času něco zvořeme. Ale život ti vždy dává další šance, abys mohl svoji chybu napravit. Máš-li v životě nějaký sen -např. být tím technikem- , svůj cíl, zkus za ním jít. A maturity se neboj, když se na ni připravíš, tak ji určitě zvládneš. Nemusíš mít přeci samé jedničky, ale zvládnout ji jde.

Děkuji za odpověď.Ale jak jste psala o motivaci tak v tom je problém já žádnou nemám sice mě baví počítače ale ty beru spíše jako útěk od normálního živote který nestojí za nic.

Na antidepresivách jsem byl tak tři měsíce a chodil jsem i za psichiatričkou ale pak mě už nebavilo jezdit skoro každej týden tramvají půl hodiny přes město když tam v té tramvaji bylo tolik lidí.Tak jsem ji jenou řekl že budu chodit za jinou která bydlí blíž.Naštěstí jsem si to vymislel a uvěřila mi.A škola je vlastně jediné co mě drží na tomhle světě společně s rodiči kvůli kterým jsem nedokonal tu minulou sebevraždu.

No můj sen je sice být IT technikem ale bohužel bych se musel bavit hodně s lidma což mě docela děsí.

Ale jinak děkuji za koměntář trochu jste mě povzbudila.S pozdravem Marnej

Radu co dělat před spaním jsi dostal. Já napíši co dělat ráno a přes den. Ráno v koupelně před zrcadlem se pěkně NAHLAS pozdrav ... třeba dobré ránko Michale! Zní to jako konina, ale vyzkoušej. Věř tomu, že hned se zalepený ma očima se zasměješ.. Já k tomu ještě dodávám . no týýý ale vypadáš.

Přes den nepřemýšlej co zvoráš. Několikrát nahlas se pochval. Třeba při zalévání záhonu. ... Tak Míšo, jsi bezvadnej, zalil jsi kytiny, v tomto vedru by bez tvé pomoci nepřežily. A takových příležitostí k pochvale za den je moc. Jen to musíš říkat nahlas a donutit mozek myslet pozitivně.

To, že jsi někomu zachránil data na počítači je zamozřejmost - no dovol? Že to zná každý druhý? Tak to já jsem každý padesátý.Vím jak se počítač pouští a jak zhasne. Při sebemenší kravině musím se někoho ptát. Každej žáček základní školy by mě strčil do kapsy. Jednou dokonce když jsem se nemohla dovolat synovi, tak jsem odchytila 10ti letého klučinu ze sousedství a ten mi vrátil na monitor lišty - nějak jsem je ztratila. A proto, že nemám buňky na počítač, že co chvíli něco zvrznu, tak mám začít myslet negativně - ani náhodou.

Nejhorší je pro zlepšení stavu nedělat nic, je dobře, že jsi alespoň sem napsal a máš chuť se s tím poprat. Držím palce.

Hele marnej - co tvá další odpově´d, to si protiřečíš. Něco chceš poradit ale hnedle vše zatracuješ!"! Asi se potřebuješ vykecat, i to je nutnost. Zasmála jsem se tvému názoru ... i když je 5 lidí na kilometr, tak tam raději nejdu = mám strach, že nedostanu práci. A tu poráci budeš shánět a dělat KDE? Tam kde nejsou lidi? No potěš koště! Přestaň fňukat a běž trénovat mezi lidi.

P.S. Aby tě otec nepéroval u zalévání, tak proč tu zahradu nezáléváš sám? Ty máš prd na práci, otec toho má jistě více.

No tak ránop se klidně pozdravit můžu ale přes den asi těžko ve škole jsem deprimovanej se spolužáků kterýmě snad každou hodinu nějak pomlouvaj a pak když potřebujou na kompu něco zpravit tak mají zase kecy, že jim nepomůžu.Pak příjdu domů a pochválit se za to že sednu ke kompu a něco dělám mi nepříjde až tak nic extra.A na to zalívání řeknmu jen to že máme tak velkou zahradu že s tátou to zalíváme skoro hodinu a není jedinej den kdyby mě nevičet, že něco dělám špatně.A jak jste mluvila o tom počítači tak přesně každej žáček vím že starším lidem nebo humanitním lidem to naučit se na počítači něco víc jak základní věci nejde ale ta druhá polovina to právě umí.A skusím se tedy i za něco pochválit i když to asi opravdu moc nepůjde.Z pozdravem Marnej

Už jen tím, že jsi sem napsal znamená, že máš nějaký cíl, chceš se změnit, mít jiný pohled na život, lidi a hlavně sám na sebe... To je přece skvělý.. Znáš metodu Kaizen? Velkých věcí dosáhneš po malých krůčcích...mrkni na net, určitě toho najdeš dost, i knížek je spousta. Podle toho, co píšeš jsi zajímavý, vnímavý, ineligentní, to se o většině kluků v tvém věku říct nedá.. ..

No cíl mám ale zřejmě ho nedokážu uskutečnit.Změnit se chci taky ale zatím neúspěšně.A metodu Kaizen neznám.A zajímaví, vnímavý a inteligentní fakt nejsem nic nedotáhnu do konce, život mě nebaví, čekám jen až budu po smrti.Ale díky podívám se na tu metodu Kaizen. Z pozdravem Marnej

Je důležité si uvědomit jaký jsem. Pak se s tím dá něco dělat.
Je třeba se přemoci a chodit mezi lidi a komunikovat.
Vytýčit si cíl, nějaký nižší a postupně zvyšovat, v čemkoliv. Mít radost z dosaženého.
Maturita - nejde o život. Tento strach, pocit, vypustit. Udělali to miliony lidí.
Najít si něco, co tě baví a v tom se snažit vyniknout.
Prostě si nevěříš, nízké sebevědomí. Na to se zaměřit. Nevím jak to chodí doma, zda tě rodiče nedeptají. To bývá nejhorší, že srážejí. Dlab na to, jednou se osamostatníš.
Prostě je to na TOBĚ!

No já se právě nedokážu až tak přemoc mě to příjde že všude kam příjdu jsem jako odpad a všichni si ze mně dělaj prdel.A ten cíl jsem si zkoušel stanovit ale jen jsem dodělal jeden tak se mi zkurvilo něco jiného a musel jsem to nějak vyřešit a většinou jsem ani pak ten cíl nedodělal dále.A maturitu uděali miliony lidí to neříkám ale né všichni a já asi nebudu patřit mezi ty co to udělaj.A dík za odpověď z pozdravem Marnej

Schopnost soustředit se na učení nesouvi s tím, jestli víte, nač je život. Chce to motivaci.

Motivaci hledejte v tom, proč chcete být IT technikem, a co se Vám na práci v oblasti IT líbí.

Víte, že v oblasti IT se dá pracovat i bez znalosti programování? Co podle Vás oblast IT obnáší? Co v ní chcete dokázat? Proč byste se měl zaměřit právě na programování?

___ Co si myslíte o lidech ve svém okolí? Říkali by Vám něco, o čem by nebyli přesvědčeni?

Není to spíše tak, že se těm lidem jevíte v oblasti IT celkem dobrý, ale protože do ní vidíte trochu víc než oni, začínáte tušit, co vše ještě neznáte? To by Vás mohlo motivovat k dalšímu úsilí a učení.

___ Proč nechcete být takový, jaký jste? Já bych začala tím, že v tom, jaká jsem našla něco pozitivního, od čeho bych se mohla "odpíchnout".

___ Čeština: Čeština je maturitní předmět, budete z ní muset napsat maturitní písemnou práci.

I jako IT technik budete muset občas něco napsat.

Správný pravopis je i jedním z kritérií, podle nichž zaměstnavatelé vybírají, které nabídky pošlou do dalšího kola.

___ Školní známky nic nevypovídají o kvalitách člověka. Pouze dokumentují úroveň znalostí v určitém okamžiku. Rozhodně nejsou důvodem k sebevraždě!

Dobrý den já vím že by to chtělo nějakou motivaci ale já si nedokážu žádnou najít.

-----

Vím že IT není jen o programování jsou tam i sítě grafika obnova dat systému a podobně.No grafiku jsem skoušel dost dlouho a zjistil jsem že v 3D grafice a animování jsem marnej jelikož jsem velkej detailista a když jsem něco dělal tak jsem musel mít všechno naprosto přesný jak mám v hlavě.2D grafika mě docela bavila ale jen si hrát z neonem a s tvarama a tvořit něco z ničeho a tomu se občas věnuji.Sítě jsem zkoušel taky protože jsem měl vždy blízko k serverům a sítím normální servery dokážu udělat myslím normální herní servery tomu jsem se jednu dobu docela dost zabýval a nemůžu říct že mi to nešlo ale když jsem udělal nějakej herní server sehnal lidi na překlad sehnal moderátory a vše jsem poupravoval tak jsem zaplatil hostingu a stejně za měsíc nebo dva ten server musel být zrušen protože na něj nikdo nechodil a já tak docela dost ma moje poměry prodělal.Před pár měsíci jse se snažil nastavit zase windows server 2008 R2 už jsem tam měl naštelovaný accound a podobně (prostě vzdálenou správu) na lokální síti mi vše fungovalo suprově ale nedokázal jsem to dostat na veřejnou IP nevým jak se to nastavuje a zkoušel jsem to tak měsíc a už jsem se pak na to vykašlal.

A Vžy jsem chtěl programovat protože tam jde vidět co jste udělali z ničeho jste udělali něco a ta přectava že lidi bodou danou aplikaci používat se mi hrozně zamlouvá.Asi na programování nejsem ten správný člověk protože jsem už zkoušel programovat v C, C++, C#, php, html, a teď nově i v androidu který jsem vzdal včera u každého jsem vydržel tak 4-5 měsíců kromě toho androida toho nechápu tak jsem se ho přestal učit asi po 2 týdnech. No jsem asi blbec no.

A hardware mi docela jde sestavovat ale to není zase tak těžké.

-----

O lidech ze svého okolí s myslím ža mi říkají to co podle nich chci slišet nebo spíše říkají jak jsem dobrej ale mě to tak nepříjde to jsou takový maličkosti co umí každý děcko v základní školce.No v IT působím a učím se už tak 8 let a pořád přicházím na nové a nové věci ale já to vidím spíš většinu s nadhledem a paradox je že já rád radím lidem třeba přes skype a podobně a hodně lidí se mě ptalo jak začít programovat a podobné jak začít s grafikou a podobně.No a ten paradox je že jsem jim řekl jak začít co a jak dělat co si stáhnout a oni se to fakt naučily a pak mi poděkovali a ten paradox ktví v tom že já sám nejsem schopen se to naučit.A většinou mě spíš demotivuje a to se stává teď čím dál čstěji to že nějaký kluk který má kolem 14 umí programovat a já se to nedokážu naučit a to mě protě demotivuje nevím proč ale je to tak.

----

Jsem nudný, nezajímavý, neoblíbený a chtěl bych někam zapadnout. Pro každého jsem podivín který mě nechápe proč sedím jen u PC. A lidi se mnou mluví jen tehdy když něco potřebují.A pak mě začnou zase ignorovat a nadávat.

----

Já vím že u maturity je čeština a právě proto s ní mám strach no je pravda že všeobecně mám strach z celé maturity a věcí kolem.I moje češtinářka mi ve třetím ročníku říkala že asi maturitu nedám že sice sloh mám výborně zpracovaný a zajímavý dokážu se ze všeho rozepsat ale mám tam tak 40 -50 chyb a jelikož pětka se dává za 10 chyb tak jsem v háji.A já vím, že čeština je důležitá ale prostě dělám dost chyb no.Vím, že to je moje chyba.

----

Jak už jsem psal v jednom z komentářů pro mě maturita znamená, že nejsem takový vůl i když ji má skoro každej.

----

Děkuji Z pozdravem Maenej

Ty očividně žádný "problém" ve skutečnosti nemáš, jen si je sám vymýšlíš, a rád se "sebelituješ".. Proč se porovnáváš s ostatními? Dělej, to, co tě baví, a co chceš dělat. Já se grafikou živím - pracuji na živnostňák a to byjs koukal, co je kolem sakra dobrý konkurence. Opravdu mě to baví, nejlepší nejsem ani náhdou, kdybych se soustředila jen na to, že jsou všichni ostatní lepší, neudělala bych ani prd... Člověk se pořád učí... koukám, co je in, co se líbí a zlepšuju se a postupně je to vidět i na mých příjmech, reakcích stávajícíh a přísun nových klientů, když se má práce líbí, motivuje mě to víc a vc... o tom to je, přestaň se porovnávat s ostatními a hlavně se přestaň litovat! Nikdo jiný, než ty sám se za tebe měnit nebude, musíš to udělat ty...

Dobrý den,v 19 letech máte život stále před sebou a všechny dveře dokořán.Samo že na Vás nikde nečekají s otevřenou náručí a s úsměvem na rtech.(možná snad jen jehovisti)Ale to jsem odbočil.

Stále a psal jsem to už mnohokrát,si myslím že mladým chlapcům,nebo chcete-li mužům,chybí ZVS. Ať si říká kdo chce co chce,naučila je postarat se o sebe,zvládnout stres,a věci s tím spojené.

To že se v sovbě nevyznáte,je ve Vašem věku normální.Je to přechod z dětství do dospělosti.Že nemáte cíl?A kolik mladých ho má?

Bojíte se že v práci něco"zvořete"? A kdo ne? jen ten kdo nic nedělá nic nepokazí a chybama se člověk učí a žádný učený z nebe nespadl.Škola je jen základ,jen minimum co do Vás mohou učitelé a Vaše píle dostat, více se naučíte praxí a od starých kozáků se kterými možná budete spolupracovat.

Ono tvářit se jako mistr světa a není problém šéfe,všechno chápu a pak ejhle,jak se to mohlo stát...takových jsem už zažil nespočet. Více jsem si vážil lidí,kteří sice nebyli tak hr do práce,ale raději se 10x zeptali než něco pokazili a když už se stalo že se něco zvrtlo a viděl jsem že to neudělali schválně nebo z lajdáctví,přešli jsme to v klidu.

Jak z toho všeho ven? Viděl bych to takto. Vaši prioritou by měla být maturita,ta je na prvním místě a už se pomaličku rozmýšlet co dál,jestli na vysokou a nebo do zaměstnání.

Pokud sedíte denně několik hodin u pc a u FB,tak raději jděte ven,na kolo,brusle,běhat,na hory(ty bych Vám osobně moc doporučil),bazén,máte-li psa tak se psem. nemusíte se hned na každého usmívat a volat dobrý den já jsem ten a ten,ale dá Vám to víc než sezení u pc a utaháte se a uvidíte jak je na světě krásně. Život není jen o práci a penězích,ale o tom jak ho prožijete a kdo ví kolikrát tady jsme,třeba opravdu jen jednou.

Hlavu vzhůru,všechno je před Vámi. HM.

Dobrý den jak píšete mojí prioritou maturita je, ale nejsem tak dobrý abych ji dokázal i rodiče mi začínají vtloukat do hlavy, že maturita není vše a, že i bez maturity jde žít.A dál chci jít do práce protože na vysokou opravdu nemám.

No denně několik hodin u pc sedím ale rozhodně ne u FB a určitě by jste pak napsal i u her.U těch taky nesedím.Učím se na PC nebo spíše pořád něco zkouším v čem bych mohl být dobrý.Děkuji za radu ohledně těch hor já mám sice hory velice rád ale bohužel jsem student a nemám prachy na to jet na hory.A na kolo zrovna taky nemám.Sice teď chodím na brigádu ale šéf mě a mého spolupracovníka drsně ojebává za ty dva měsíce prázdnin když dělám 6 dní v týdnu kolem 10 hodin tak dostanu kolem 8000 Kč.A za to si nic moc nekoupím když mám ještě platit nové učebnice a teď i knížku kterou budu potřebovat abych udělal jednu skoušku a ta stojí kolem 2500Kč takže nehrozí abych někam jel a kolo si taky koupit nemůžu a upřímně když jsem chodil kdysi ven a jezdil na kole tak jsem stejně pořád přemýšlel co jsem zvoral jak budu dělat to a jak budu dělat ono.No psa nemám mám kočku. No já osobně bohužel svět vnímám jen o práci a penězích nevím co jiného na tom světě je.

Ale děkuji za odpověď určitě jsem si z toho něco vzal.Z pozdravem Marnej

Proč si to necháte líbit? Minimální mzda (při práci na dohodu odměna) za jednu hodinu práce činí do konce července cca 48 Kč, od 1. srpna kolem 50 Kč.

Je potřeba si ohlídat smlouvu/dohodu i to, aby Vám zaměstnavatel zaplatil vše, co Vám náleží.

No ale tady je problém s tím když na něj vyrukuji s tím že my má dávat více tak mě vyhodí.A jinou brigádu tady v okoli pár kilometrů nenajdu.Nebo spíše jsem jinou hledal ale žádou jsem nenašel pokud nebereu roznášení novin kde bych sice byl o několik hodin míň ale celková suma by se nepřehoupla nad tuto brigádu.

Ahoj - zkus si tedy "naordinovat" tz. léčbu šokem - povinně choď každý den alespoň na hodinu (zatím) mezi lidi - nemusíš se s nimi vybavovat, ale zkus si třeba představovat, co který člověk dělá - všímej si třeba starých, nemocných lidí (abys věděl, co Tě čeká!) - poslouchej co si povídají, a tak. - je třeba zajímavé pozorovat pejskaře! - vždy jsou rádi, když jim pejska pochválíš.

Mělo by to snad fungovat - lékaři doporučují nevyhýbat se situacím, které Tě děsí - ale zvykat si na ně (a trénovat se). Ošem nesmíš k tomuto způsobu přistupovat od počátku negativně. Jinak nevím - jedině ten psychiatr a zamysli se i nad ostatními radami - jsou dobré.

Jo, ta terapie se psem je skvela Ja vlastne v obdobi sve socialni fobie ji takhle prekonal. Chodil jsem vencit psa z utulku, v hodne utulcich maji zdarma venceni. A kdyz jsem mel vedle sebe psa, tak jsem si nepripadal vubec tak sam, i kdyz jsem potkal jine pejskare a proste jsme se zakecali na tema pejsku a bylo to. Kdyz bych byl sam a potkaval pejskare, tak v obdobi fobie bych nemel na to s nima kecat. Ale jak pisu, opacne to fungovalo, kdyz jsem vencil psa

Najdi si kamaráda opačného ražení. Prostě kluka, kterýmu žádná sranda a vylomenina není cizí. Choďte po městě a dělejte klukoviny. Občas vám někdo vynadá, občas se zasměje, ale je to nejlepší cesta si věřit a nebát se lidí. Viz filmy např. Vítr v kapse a jiné se Sagvanem a Lukášem.

Dřív lidé takové starosti neměli, protože neseděli u pc,ale pracovali a to hlavně v přírodě,na poli a v lese.

V životě jsou mnohem důležitější věci, než maturita A nebo si najdi holku a máš po starostech )

Díky za odpověď a nevím jestli to je tím jestli sedí u PC nebo ne i když já nemohu soudit ale podle mě je to celkově dobou.

No pro mě je maturita a najit si dobrou práci co mě baví to nejdůležitější a hlavně jediný plány v životě.

A najít si holku se lépe řekne než udělá aspoň pro mě.

Nekdy jsem na tom podobne jako ty s tou socialni fobii, nepotrebuju lidi, respektive mam z kontaktu s nimi strach. Travim cas u PC a kdyz je co delat, kdyz se mi chce, tak na zahrade. Trochu mi to prijde podobne, ale me je 32.

Kazdopadne, me hrozne pomohlo, kdyz jsem ve srackach (depky, zahrabany doma se socialni fobii), abych se prijal takovy jaky jsem. Nebojoval s tim. Je to pomerne tezke, ale podle me uloha kazdeho cloveka, kazdy to resi, sebe resi, neustale. Ty mas svoje problemy, ktere ti prijdou dulezite, ale kazdy jiny ma zas ty svoje a stejne dulezite je proziva. Spolecny jmenovatel je treba ten, ze premyslime stylem "jak by vecy mely byt, jaky bych mel byt, co si kdo mysli, jak by se melo zit apod."

Takze pro me je velka uleva, kdyz si zvykam myslet stylem "jak chci zit ja bez ohledu na to, kdo si co pomysli, bez ohledu vubec na to, ze bych resil nekoho jineho, ale ciste resit sebe, co chci". A dospel jsem k tomu, ze socialni fobie a vyhybani se lidem prozivam jako problem jen v moment, kdy se porovonavam s nejakym standardem jak by se melo zit, co si lidi o me mysli. Kdyz se smirim s tim jaky v dany moment jsem a co chci, tak chci byt treba sam a pokud se respektuju, tak problem mizi a uzivam si samotu. Ze ktere ale kupodivu velice rychle plyne chut byt s lidma

Je v tom proste obrovska uleva v tom "nereseni co si kdo mysli".

Stejne tak to mam se skolou. Mel jsem porad nervy, az jsem to nevydrzel a ve ctvrtaku odesel. Ale taky proto, ze jsem si vydelaval pres web. No, ale vsichni kecaji jaka je to skoda, jak spatne dopadnu atd. Mockrat jsem byl vynervovany a mozna mockrat budu. Kdyz clovek moc premysli jak by se veci mely dit, tak proste s tim prichazeji depky, protoze se tak casto nedeji. Proste ta kolize idealu versus reality, ktera plodi depky. Ale v moment prijeti toho "co zrovna je", tak ta kolize neni vyzivovana a je v podstate vnitrni klid, ze ktereho se da startovat cokoli noveho. Proste zacit delat co se mi chce.

V mem pripade to jde casto do extremu, kdy se ucim prijimat totalne vse. Ze treba budu bez prace, zit v maringotce? Prijal jsem to a ve finale me to bavi vic, jak se honit za penezma, tak jak by me to spolecnost naucila. Penize nejsou dulezite na preziti, tak jak jsi psal. To ti nakecala spolecnost. Realita je ta, ze na preziti potrebujes jidlo, idealni teplotni podminky (mit kde spat, obleceni) a nejake lidi, kteri jsou ti blizci. Vse se da zaridit velice levne.

Ohledne IT prace, ty chces vylozene programovat? Treba by ti slo lip spravovat dal pocitace, od spravy Windows prejit treba k sitim, serverum, proste sitovy administrator. Hrat se s Linuxem. Ale pokud chces programovat tak proc ne. Me k tomu nejvic dokopalo delani vlastniho webu. Proste ti zacnou chodit lidi a tebe to bavi a motivuje s nim neco ruzne delat. Proste si nejaky blog rozjed, pis o cemkoli co te zajima, lidi zacnou chodit a hraj se s tim, ruzne neco vylepsuj. Bez motivace cloveka nebavi jen tak neco delat. Ale motivace v podobe navstevnosti je dost velka. Navic to muzes i nejakym drobnyma zpenezit (prodavat z tveho webu odkazy, google adsense atd.)

: D neuvěřitelný, jak mi připomínáte mně.. : ), stejně jsem to měla se školou, ve čtvrťáku na vejšce se nabalilo tolik problémů najednou, že jsem s tím raději sekla... Naštěstí mě vždy bavily grafické programy, takže, myšlenka vydělávat si grafikou přes web přišla záhy.. Tím se u mě eliminoval problém setkávat se s lidmi osobně, v drtivý většině komunikuji e-mailem, max telefonem a to už se zvládnout dá.. Naopak i tohle mě naučilo jednat s pak s lidmi osobně, když je potřeba a jakýsi strach komunikovat přímo, se mi zdá mizí..

i s tím psem chodím a ačkoliv lidi příliš nevyhledávám, tak téma "psi" je nekonečné : ) a pejskaři jsou obvykle velmi příjemní.. : )

Líbí se mi Váš životní postoj.

Ať se daří! : )

Rekl bych, ze je ta podobnost hlavne tou skatuklou introvert, budeme si pripadat se spoustou lidi v teto skatulce podobni Stejne tak jako me marnej necim pripomina me, ale v podstate jde hlavne o tu introvertnost. Ale jasne, pokud je tam jeste treba ta podobnost se ctvrtakem ve skole. Jo, ted mi ale dochazi, ze ty pises VS a ja odesel ze stredni

Díky za odpověď docela mi dost dala a asi zacnu znovu nějakej projekt (spíše web který jste mi připoměl a který mi v hlavě lěží několik let no několik asi dva a půl roku.) Děkuji za podporu.Z pozdravem Marnej

Jako bych se slyšela... jen nejsem šikovná na IT. Nejsem šikovná vlastně na nic. Přesto tu jsem a žiji.

Veškeré rady jsou fajn, ale pokud jsi "zahrabanej" sám v sobě, nic se nezmění. Rozum by chtěl, ale někde uvnitř máš blok, který tě prostě nepustí... Já měla nejhorší období asi ve 20., 21. letech. Milovala jsem spánek a nenáviděla každé ráno, protože to znamenalo, že mám před sebou zase ten děs. Ty lidi všude kolem. Nikdo mne nešikanoval, pouze já sama. Já nenáviděla hlavně sebe za to, jaká jsem neschopná a k ničemu. Všude jsem byla jen do počtu, přívěsek, který za sebou tahali mí známí.

Pokud se ti v hlavě opravdu někde nepropojí ty správné obvody, nic se sebou neuděláš. Já se svým negativním postojem nebojovala, nechala jsem to plynout. Vím, že léčba šokem nefunguje (aspoň u mne), ale pomalé obrušování problému je celkem účinné. Opravdu je dobré sledovat lidi. Prostě si sednout někam do kouta, na lavičku v parku a sledovat cvrkot. Pak si všimneš, že třeba ten pěkně namachrovanej týpek, co po něm holky letí, má propocené triko a na ramenou lupy. Nebo že ta semetrika z prvního patra je prostě jen nešťastná ženská, kterou opustila rodina. A když si uvědomíš, že i ostatní lidé jsou jen obyčejné figurky v MATRIXu, už to prostě bude lepší. Ne za den. Možná ani ne za měsíc. Ale bude to lepší. Nikdo není superhrdina, jen prostě dostali líp rozdané karty.

POŘÁD JEŠTĚ ČEKÁM ŠANCI,

KDY UŽ NĚJAKOU DOSTANU?

ŽIVOT JE CIRKUS NA POSLEDNÍ ŠTACI,

PAK UŽ TĚ NEPUSTÍ DO STANU...

Hodně štěstí.

Hledat na lidech to negativní a zvyšovat si tím sebevědomí vážně není dobrá rada.. Naopak se ty sám musíš začít mít rád, ale s tím, ať se snažíme, jak se snažíme, ti opravdu nepomůžeme, když ty sám nechceš.. Asi by pro tebe bylo nejlepší alespoň na začátek zase navštívit odborníka.

No děkuji ti za radu ale ta rada na kterou reaguješ mi nepřišla vůbec špatná.Já sám o sobě i kdybych moc chtěl tak nějak velký krok neudělám toto mi přišlo aspoň trochu reálné.A odborníka nenavštívím vůbec nic neudělal akorát se zeptal na nějaký ptákoviny jestli se to zlepšilo a dal mi prášky.A za 10 minut jsem od něj odcházel.Ale díky za názor z pozdravem Marnej.