S rozchody starších párů kolem mě se roztrhl pytel. Pánové odešli za neokoukanými milenkami a stárnoucí manželky, se kterými žili v klidu 15, 20 a více let, děti (již velké) je nezajímají. To je tak běžné? Jak to dopadá po roku, pěti letech ...? Jsou spokojení, nebo spíš zjistí že to byla chyba? Napište svůj příběh, ať je poučením pro ostatní stejně zraněné ženy.
3x
Jsem sice muž, ale odpovím, viděl jsem několik případu jak v práci tak i v sousedství a jak muž udělá takový to krok a nabrnkne si novou bábu třeba o hodně let mladší, tak většinou to dopadne špatně mladá žena má větší nároky než máma se kterou žiju třeba třicet let. Muž se musí více snažit, aby si novou partnerku udržel a toho časem sežere. Někde jsem slyšel takovou pravdu, že starší muž je jako led a mladá žena jako slunce, že led časem sežehne. Pánové co znám si většinou odchodem vůbec nepomohli ba naopak, ale nikdo to raději z nich nechce říct nahlas.
A mají odvahu se tito muži vrátit, nebo se stydí, jsou hrdí ... a raději zůstanou sami (jestliže vztah s milenkou nevydrží)?
ja si myslím že už se není pak kam vracet... nepředpokladam že by manželky čekaly s otevřenou náručí :D.. záleží jak dlouho to trvá.. a jak moc zdivočí
1x
Rozchody a rozvody. Ach. Řekla bych, že pro tento svět se to čím dál víc stává běžnou normalitou a součástí života pomalu každé druhé rodiny. Je to smutné, když se podíváme na statistiky, kolik je rozvedených lidí, kolik z nich mají velké, malé nebo dospívající děti. Každopádně já bych ráda podotkla, že to normální není. Neměli bychom to brát jako běžný jev života, jako běžná událost, co se rodinám holt stává. Není to tak a ani to tak nikdy nebylo. Je to jen hloupý trend, který se začíná vkrádat do lidských životů. To ale není žádné řešení, že při jakémkoli sebemenším problému partner či partnerka opouští rodinu. Je třeba se tomu postavit a problémy řešit.
Já jsem stále svobodná, mladé kuře ještě 
, ale co si všímám na svých rodičích, stále tu je šťastné manželství. Ano, OPRAVDU JE MŮŽE BÝT U KAŽDÉHO. Mají Toho, který jim ve všem pomůže, ukáže jim, v čem je problém, mají Toho, který ví nejlíp, co je to láska, protože On sám láskou je. On pomáhá v těžkých životních situacích, pomáhá vyřešit problémy v manželství, pomáhá vyřešit problémy ve vztazích, naplňuje osobní touhy, dává každodenní radost do života. Jen s Ním má celý život smysl. Je to Bůh. A On je tu pro každého, kdo jen v srdci trošku zatouží po Jeho pomoci.
To je zase canc...
Křesťané se rozvádí stejně, jako nekřesťané, takže takovéto bláboly nejsou ničím jiným, než ubezpečováním se sebe sama*) o tom, že ´já´ jsem na správné cestě...
Mimochodem - Bůh Otec nejenže si matku svého syna ani nevzal (tedy se s ním posléze nemohl rozvést), ale ani s ní nikdy nežil, nebyl u porodu svého syna,nevychovával jej, ani alimenty neplatil - jen dovolil, aby jej mučili a zabili... 
*) Všimni si, že opravdu věřící (křesťané) svou víru nikomu nevnucují a nijak se s ní neohánějí - prostě věří - a co je komu do toho.
Ale k otázce - ona je položena trošku tendenčně - pánové odešli ne "od" - ale "k". Jejich manželky o ně totiž zhusta ztrácejí zájem a proč by tedy měl chlap setrvávat s někým, kdo si jej ´nevšímá´?
A jestli jsou spokojení? - jak kdo, jak kdy - někdy takový chlap vysloveně pookřeje, někdy - jak se kdysi krásně vyjádřila (tuším) Věra Chytilová, chcípne...
Ano, já neříkám, že ne. Jen říkám, že pokud opravdu, ale opravdu chtějí pomoc, jistě ji dostanou. 
Bohužel, ten, kdo po ní až tolik netouží, není důvod, proč by ji měl dostat. Je pravda a je to i dost smutné, že křesťané mají kolikrát větší rozvodovost než ateisti a lidi jiné víry, ale zase na druhou stranu křesťané kolikrát mají natolik požehnaný život, že je to jen těžko pochopitelný lidským rozumem.
Samozřejmě, je nesmysl někoho do něčeho nutit. Nenutím ani Tebe, ani nikoho jiného. Jen se prostě sdílím a nabízím řešení pro paní v této situaci. Je jen na ni, jak se rozhodne, já ji tlačit ani k jednomu nebudu, to se neboj.
"mowla", můžete mi potvrdit Vaše tvrzení? Ráda se poučím: "Mimochodem - Bůh Otec nejenže si matku svého syna ani nevzal (tedy se s ním posléze nemohl rozvést), ale ani s ní nikdy nežil, nebyl u porodu svého syna,nevychovával jej, ani alimenty neplatil - jen dovolil, aby jej mučili a zabili..."
Pt - nechtěl jsem se tím - obecně - nikoho dotknout, právě jen pisatelky toho příspěvku, na který jsem reagoval. Pokud jsem se dotknul Vás, omlouvám se.
K Vašemu dotazu - vycházím z Bible. A - mimochodem, tak morbidní četbu, jako právě ´kniha knih´, neskýtají ani pohádky bratří Grimmů (přestože na to, slovy JdC, byli dva).
doplněno 25.06.13 18:05: Není-li o tom v Bibli zmínka, pak se to nestalo... 
Já se opravdu nechci dohadovat...
huš satane..:D... a vidíš to moc jednoduše... některé problémy jsou neřešitelné.. hlavně jak se manželé nemůžou navzájem vystát.. může to spadat v konečných fázích až k domacimu nasili atd.. většinou se lidé nerozvádí kvůli neuvařené večeři :D...
Máš pravdu, pro nás je tolik těžký až nezvládnutelný zvládnou určité životní situace. Jsme na konci svých sil. Tak to v životě občas chodí. Otázkou je, jak se zachováš - budeš se na vlastní pěst snažit sám/a zvládnout situace, ve kterých nevidíš ani miliontinu naděje, nebo to vložíš do ruk Tomu, který zná klíč ke všemu?
Možná jste viděli tento dokument: ceskatelevize.cz/...
doplněno 25.06.13 16:25: No jo. Mužský.
Ti nestárnou.
Šediny je zdobí.
Brýle jim svědčí
vrásky jsou sexy.
Žádné křečové žíly.
Žádná celulitida.
Žádné klimakterium.
Ale pak najednou...
zdechnou.
(Věra Chytilová)
0x
Tak z okolí několik takových případů znám. Takový starý novopečený tatínek to mnohdy nezvládá a chodí škemrat o vrácení k první ženě, ale tam už bývá obsazeno. Někdy takového mužského veme žena na milost zpátky. Ale za mně, takový chlap by mi už nesměl překročit práh. - pt
0x
Muž za úspěch v práci vděčí své první ženě, protože úspěch ženy je úspěch jejího muže. A muž vděčí úspěchu za druhou ženu. Je jiná doba, ale toto platí stále. 
Teda, "babko", to zní tak noblesně,
ale myslím si, že v dnešní době takto vyvádějí i neúspěšní muži...:D
mě také opustil. nekontaktuje ani syna (18 let). ve všem jsem ho podporovala, pomáhala i na úkor sebe. řekl, že neodešel proto že bych byla špatná, ale hluboce se zamiloval do nové kolegyně. je nám 50 let. bojím se budoucnosti. třištvtě roku jsem na dně. modlím se aby to utrpení skončilo a já měla sílu na nový život. nedokážu si ho ale ani představit.
"kopretinko", já si hned myslela, že se ptáte za sebe, že se Vám přihodilo něco podobného. Proto teď píšete, jako "smutnuska", ale to nemusíte. Prostě se to přihodilo a žít musíte dál. - pt
"kopretinko", máte syna, i když je už velký stále Vás potřebuje, myslete na to. Ale zase máte víc času na sebe, tak se rozmazlujte, zasloužíte si to. Všechno přebolí, čas zahojí rány. Jinak nevím, co poradit. - pt
0x
naše manželství bylo hezké. ale zamilovanost je silnější. nevím jestli mu opravdu někdy dojde jak ublížil, on je asi spokojený a šťastný s novou láskou a také mi přeje štěstí. ta jeho láska nerozbila první manželství, střídá známosti, s nikým nevydržela - ale s mým exmanželem jo. asi se prostě konečně našli. a já za naší rozpadlou rodinou pořád pláču. i když vím, že je vše pryč.
to si asi myslíme jen "my opuštěné", že manželství bylo hezké. opuštějící si to rozhodně nemyslí, protože jinak by přece neodcházeli. skoro jako bych četla svůj příběh, jen aktéři jsou jiní. moje manželství trvalo 27 let a skončilo ze dne na den. pro všechny zůčastněné naprosto nepochopitelné, bohužel skutečné. jsem sama skoro dva roky, kontakt vůbec žádný a s dcerou nevím, nebavíme se o něm, tudíž ani nevím, zda zamýšlí rozvod nebo ne. také mi doporučil, abych si našla nějakého jiného, abych věděla, jaké to je být šťastný. pokusila jsem se zachránit manželství, ale nebyl absolutně žádný zájem. nechtěla jsem aby opouštěl náš společný domov, ale dostalo se mi odpovědi, že on už domov má, že si svoje štěstí nenechá nikým a ničím vzít. o jeho nové "ženě" na rozdíl od vás nic moc nevím, je jen o něco málo maldší než já a po 20 letech manželství rozvedená, tak to asi žádná co střídá známosti nebude.
0x
A co děti,ty odloučení rodičů bolí ikdyž jsou velké nebo dospělé...chtěla jsem vědět, jestli to těmto mužům (nebo ženám) kteří opustili funkční rodinu dojde až zamilování odezní a litují, nebo se pokusí o návrat. prý jo. ale nevím. prý je to běžná - druhá míza.
já tomu teda nemůžu uvěřit co se s mým mužem stalo - najednou z něj byl cizí člověk. dodnes pro mne nepochopitelné.
ex bydlí na ubytovně - ona si k sobě žádného svého partnera nikdy nenastěhovala, i když bydlí v rod. domku (s matkou). a ex čeká a doufá, že mu navrhne se přistěhovat. chodí k ní denně, pomáhá jí opravovat dům. za toto vyměnil rodinu.
0x
Vždycky záleží jak se k tomu staví manželka a můj muž říká, že za mladší babou odchází jen hlupák co ve své slepé zamilovanosti neví, že on té mladé za chvíli nebude stačit, nedej bože bude chtít mladá děcko, bude muset budovat znovu co už doma má. A zjistila jsem, že nejlepší lék na milenky je vnouče, dědek už nemá na ženské čas. Víte, já si vždycky říkala proč mám něco měnit když u tohoto chlapa už mám mouchy vychytány. No a také jelikož můj otec pil, říkala jsem bože ať nechlastá a raděj honí baby, ten nahoře mě vyslyšel a můj muž se naštěstí ke mě vždycky choval jako bych byla jediná ženská na světe a nebýt "dobrých" kamarádů ani bych o milenkách nevěděla a ještě ho litovala, že semnou strádá ale to už je jiná písnička.
0x
Asi nejsem typický příklad, přesto zde napíšu svůj příběh.
Brali jsme se z lásky. Vydržela na mě čekat 2 roky vojny. Pak 2 děti a totální stereotyp. Snažil jsem se o změnu. Nešlo to. Když jsem si představil že takhle dožiju a umřu vedle ní utekl jsem. Děti měly 17 a 15. Našel jsem si podnájem v sousedním městě kam jsem stejně dojížděl do práce. Po čase šla dcera za mnou. Rozvod trval 3 roky. Snažila se mě zničit. Hájil jsem se sám a vyhrál všechny soudy. Našel jsem si jinou ženu. Jen náhodou je mladší o 8 let. Ve 45 letech jsem se stal otcem dalšího syna a řeknu vám: JE TO BOŽÍ. Nic hezčího mě nemohlo potkat. Kluk je krásný, chytrý, rozumíme si neskutečně a nelituju ničeho. Bejvalka ustrnula ve svém opuštění a ublížení. Už ani děti o ni moc nestojí.Jasně že jsou mráčky, hádky, problémy. Ale v celku je to prima. Teď už se nebojím zestárnout a umřít.
0x
Kopretinko, co je nového po měsíci? Už jste se trošku sebrala a zjistila, že svět existuje i bez něho?
Kopretinko, jsem ráda, že jste si stihla všimnout, že SVĚT, není jen ten jeden mužský. Hodně štěstí 
ahoj - no nabralo to úplně jiný směr : kamarád mě seznámil s mužem se kterým je mi moc dobře. vše je v začátku, ale je to slušný, sebevědomý člověk a i když se bojím zamilovat - rozjasnil mi dny.
exmanžel si užívá nový vztah a já ani syn pro něj neexistujeme.
Jsme z manželem spolu 38 let,Vdávala jsem se ve dvaceti letech.Manžel je o dva roky starší.Máme spolu tři děvčata a čtyři vnuky.V manželství to nebylo vubec jednoduché,oni ti chlapi když se ožení tak by si chtěli dělat co oni uznají a ne to co je v manželství třeba.Výchova dětí a setrvat v manželství je pěkná dřina a le i pěkné chvíle se sem tam oběví.
mohu malou parafrázi? Ženské, když se vdají, by nejradši, aby chlap dělal jen to, co ony samy uznají za vhodné, a to, co si ony myslí, že je v manželství třeba.
Vím o čem mluvím.
No ono je v manželství potřeba ženě pomáhat a pokud to sám muž neudělá tak je mu to potřeba neustále říkat.A že muž neustále ženu komanduje a nejraději by ji přivázal ke stolu.K dyž jsou děti tak je v rodině pořád práce a není to lehká práce.A když to chlap nechce dělat tak atˇse nežení a nepořizuje si děti.Žena taky nemá volnost a ještě se stará o chlapa
víte, nemůžete soudit jen podle sebe. Představte si, že jsou rodiny, a není jich málo, kde ženská naopak komanduje chlapa a snaží se ho za všech okolností držet doma. Ne že by to bylo vždy nutné. Prostě jen z toho majetnického pocitu. A odstřihnout chlapa od všech jeho koníčků, zálib a kamarádů bývá také příčinou rozpadu manželství. To jsou pak u psychologa ty vyděšené padesátnice, které nemohou pochopit, proč ten jejich po 30letém manželství a osamostatnění se dětí ze dne na den bez nějakých průvodních signálů odešel. Ne za jinou. Prostě jenom pryč od ní, protože měl už těch řečí plné zuby.
Co domácnost a děti obnáší vím moc dobře a jsem pro spravedlivé rozdělení prací mezi oba manžele a děti ale jsem taky pro to, aby si oba v tom shonu našli kousek prostoru každý sám pro sebe a své záliby a aby je ten druhý také respektoval.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.