mám takový problém, ze kterého už mi fakt jebe.
Je mi 14 a minulý rok jsem byla na táboře, kde jsem se do toho totálně zamilovala. Těším se celý rok, ale posledních pár týdnů už je to fakt moc. Pořád na to myslím, pouštím si těch několik videí která jsem našla, pročítám staré táborové noviny, prohlížím fotky... To by nebyl problém, kdybych neměla takovou potřebu to všem říkat a cpát. Vím že je to otravuje, ale nemůžu si pomoct. Nikdo z ostatních táborníků to tak neprožívá..
Stýská se mi vždycky a po všem, v tomto jsem hrozná od vždycky, ale nikdy to nebylo až takovéto šílenství.
Nevím co s tím, nepomáhá ani sport, čtení apod...
Děkuji
0x
Myslím, že nejvíc by pomohlo poznat nové lidi (nebo si z těch, co už znáš, udělat bližší kamarády) a nové zážitky, které by ti zaplnily hlavu. Dej se třeba do nějakého nového volnočasového kroužku, začni chodit do odpoledního klubu pro mladé, pokud u vás něco takového je (u nás je třeba v domě dětí a mládeže každý den otevřena zahrada a ping-pongové místnosti, mladí tam chodí, kecají, seznamují se, hrají)...
Taky se zamysli, proč se ti po táboře, čekala bych že letním, tolik stýská právě teď. Němáš nějaké jiné problémy, před kterými v myšlenkách utíkáš do těch pohodových letních dnů?
0x
Je dobře že se Ti stýská. To ukazuje, že to byl prima tábor, kde děti měly zaměstnání, pořád se něco dělo, bavily se. Mnoho dětí je naopak rádo, když tábor skončí a mohou se vrátit domů. Měla jsi štěstí na dobrý tábor.
Jelikož je Ti 14, počítám, že letos vyjdeš 8. třídu. Můžeš proto na stejný tábor jet ještě 2 x. A užít si to. Jako táborník můžeš jet, když vycházíš z devítky /naposledy/. Pokud se Ti tam bude pořád tak líbit, domluv se na další roky na práci praktikanta. Ten pomáhá vedoucímu s dětmi /ale nezodpovídá za ně/, s přípravou her a podobně. Praktikantkou můžeš být do 17 let včetně. Od 18 let bys pak mohla být vedoucí. Ale měla bys pokud možno celoročně pracovat s dětmi, abys poznala jejich zájmy, přání, chování...Abys věděla jak a čím je dobře zabavit a to třeba i za nepříznivého počasí.
Já si užívala tábora až do svých 40 let, dokud si restituenti nerozebrali pozemky, na kterých ležel. Od té doby už mám jen vzpomínky, jak to bylo kdysi krásné. Škoda. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.