Morální kocovina

Dobrý den, pokud později takovou situaci vyhodnotím jako přehnanou reakci (z mé strany), tak se jdu omluvit. Tím je to vyřešeno. Zdravím!

Ono to z mé strany nijak přehnané nebylo, taky jsem mluvila klidně, ale kdybych předem věděla, jak moc ho naštvu, tak bych s tím za ním asi ani nešla.

Pokud jste byla v právu a ani jste neřekla něco, co jste říct neměla, asi bych se neomlouvala, ale o nějaký smír či uzavření rozepře bych se pokusila. Asi bych řekla, že mě to mrzí, možná i to, že jsem nevěděla, že se tak rozzlobí/že ho to tak rozlítí/že to na něj takto zapůsobí či něco v tom smyslu.

Ale jestli víte, že Vaši omluvu nebude brát jako ústupek, neúspěch, Vaši slabou stránku, tak možná i tak. Já jsem s omluvami hodně opatrná, pokud vím, že jsem nic nepokazila, tak uzavření celé záležitosti nepojímám a nepodávám jako omluvu.

- omluva zabere vždy - včasná omluva předejde i vyhrocené situaci a nic Vás nestojí. K řešení situace se můžete ostatně později - s chladnou hlavou (a když nastane moudřejší ráno ) i vrátit.

Taky si myslím, že za ním dnes zajdu a pokusím se to nějak zlehčit, uvidím, jak bude reagovat. Nemám ráda konflikty a nemám ráda když na sebe s kýmkoli nějak zahlížíme. No všechno se prostě nepovede.

Směj se kdykoliv můžeš. Omluv se, když máš pocit, že bys měla a nechej být to, co nemúžeš změnit To se dobře říká, že?! Alespoň se o to pokuste.

Pokud je kolega "na úrovni", pochopí. Omluva pomůže. Pokud je to primitiv, je z hlediska následných vztahů úplně jedno, zda se omluvíte, ale Vám se v každém případě uleví.

Rovněž nejsem konfliktní typ, spíš ustupuju a hledám kompromisy. Ale čas od času to vě mně bouchne a příliš si servítky neberu. Takový konflikt na pracovišti je někdy nutný, vyčistí se vzduch. V mém případě z konfliktu vždycky vzniklo nějaké plus - zlepšila se spolupráce. Jednou jsme se taky dohodli, že další koexistence na jednom pracovišti by byla mírně řečeno problematická, tak jsem jako níže postavený změnil dres. Další dobrá zkušenost.