Panika v tělocviku

Od: Datum: 10.10.15 20:43 odpovědí: 15 změna: 18.10.15 15:43

Ahoj...
Mám takový problém. Jsem teď ve druháku na střední. Nikdy jsem nebyla úplně fyzicky zdatná
a z tělocviku na základce nemám dobré zkušenosti Jsem hrozné kopyto, hodně se mi smáli a učitelka tomu rozhdoně nijak nepomohla, a mám panickou hrůzu z z gymnastiky. Kotouly ještě udělám, nějakou tu "svíčku" a podobné taky. Ale jakmile přijde na hrazdu, přemety, stojky,...jsem v koncích. Je mi zle od žaludku a třesu se tak, že nejsem schopná stát na nohách a skoro až kolabuju.
Pak je tu atletika, ve které jsem mizerná. Když jsme běhali osmistovku, měla jsem 5:20 a moje dosavadní známky z tělocviku jsou 5,5,5,4. Nadváhu nemám, ale co se týče tělocviku, jsem opravdu vyloženě neschopná a strašný zmatkař.
Nemám ráda kolektivní hry (špatná zkušenost, jsem hodně neprůbojná), vždycky zkazím, na co sáhnu. Navíc nás učí učitelka- bývalá mariňačka, která po nás chce astronomické výkony a známkuje úplně všechno...hodně se snažím a tělocvik nezanedbávám, cvičím úplně pokaždé
Jsem schopná, zajistit si dostatečný přísun pohybu (líná nejsem, chodím na dlouhé túry a podobně),ale NEDOKÁŽU se smířit s tělocvikem na škole (není sportovně zaměřená)...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 10.10.15 21:01
avatar

Nedostalo se ti dostatečných odpovědí na konkurenční poradně, tak obrážíš všechny? *fn*
http://www.zpovednice.cz/deta…p?statusik=901248&orderby=ide

Od: krasula
Datum: 10.10.15 21:24

A jak Vám v boji s pohybovými problémy, které si neste zřejmě od malinka, pomáhali rodiče? Za takovým postojem ke sportu, k pohybu stojí i rodina. Dávno jste měla s nimi cvičit nebo chodit někam do pohybovek. Chápu ještě nezvládnutí přemetů, ale běhy či hody, ty se dají někde venku zlepšovat. A jedině Vám to prospěje. Hodnotit se má i snaha. Ale měla by být vidět. Už jste si vypěstovala fobii. A když to řeknete oné paní učitelce, jak reaguje? Existují metodické řady, kde se postupně dá hvězda či výmyk nacvičit i s člověkem, který je "kopyto". Jen najít někoho,kdo se s Vámi do toho pustí.

Od: grigory
Datum: 11.10.15 00:32

Rodiče mě do cvičení nikdy nenutili a já sama měla z pohybovek strach, chodili tam moji spolužáci, kteří byli ambiriózní, narozdíl ode mě, a měla jsem z nich strach, i když to zní hloupě (nikdy jsem mezi nimi nenašla kamarády a byla jsem "fackovací panák") Rodiče necvičí a nikdy necvičili (snad jen delší procházky se psy, máme celkem čtyři, tam chodím taky). Ono já se snažím, co to jde, třeba do zemdlení, ale ani to nestačí, všude mi brání bolest na plicích...
Naše učitelka cvičila vojáky a ode všech očekává olympijské výkony...

Od: krasula
Datum: 11.10.15 00:41

A ví to doktor? Myslím tu bolest na plicích? Nebo je to jenom průvodní jev toho strachu. Takové to sevření..? Existují pedagogicko-psychologické poradny. Já bych se zeptala tam, jak by řešili Tvoji situaci, Tvůj problém.

Od: grigory
Datum: 11.10.15 01:03

Doktor to neví, rodiče to považují za hloupost, ale v podzimních a zimních měsících je to opravdu docela problém, hlavně když přejdu ze zimy do tepla, nebo když si lehnu, to se někdy v noci i probudím...občas si říkám, jestli to není astma, a jestli si s tím nezajít k doktorce, ale plánuji to koncem týdne, trvá to už dlouho...

Datum: 11.10.15 08:11
avatar

Gregory, musíš zatnout zuby a přežít. Neuvěříš, já jsem hrála po mnoho let závodně basketbal a kopyto jsem byla neuvěřitelné. Představ si, že jsem třeba nepřeskočila kozu. Já jsem ji přelítla plavmo do kotoulu, ale nepřeskočila. Nějaké výmyky, běhy a podobné blbostě? To vůbec! Ale na krátké vzdálenosti s míčem, na to jsem byla kadet. :-D Jedna moje mladá byla na dlouhém, širokém a bystrozrakém rozšíření vzdělání a představ si, že lékaři a fyzioterapeuté takovéhle věci dovedou rozpoznat už u několik hodin po narození dítěte. Už se ví, proč někdo má spousty úrazů anebo jsou taková kopyta, jako my dvě. Fakt! *sok* Drž se a nedej se! Život nebývá o tělocvičně.

Od: wraith9
Datum: 11.10.15 09:39

Věř, že to co prožíváš, není nic proti tomu, co jsem já se spolužáky zažíval na SŠ při tělocviku. Starý tělocvikář, bývalý armádní tělocvikář, kterého z armády propustili pro jeho až příliš tvrdé metody to samé od profi sportovců a my jsme ho měli na SŠ. A to tam byly také holky, co byly úplná jelita jako ty.

Datum: 11.10.15 10:36

Sežeň si omluvenku od doktora. Jednoduchý řešení. Myslím to vážně.

Datum: 11.10.15 12:15
avatar

Za mého mládí byla TJ (jinak než jdu do Sokola se u nás neříkalo)a díky za to, už pětiletá děcka uměla kotrmelec a výmyk na hrazdě, mimochodem ta "tyč" bývala součástí hřiště a u každého baráku byl klepač. Nehledejte výmluvy a snažte se.

Datum: 11.10.15 16:03
avatar

Ta bolest na hrudi může být astma, nebo i obyčejný nezvyk delšímu zatížení těla (zrovna u běhu se velice rychle pozná, že člověk není zvyklý). A i s astmatem chodím 3x týdně na trenál plus jednou až dvakrát si zaběhat. ;) Na střední jsem byla v běhu nejpomalější a tříkilák byl očistec, po něm jsem i zvracela...

Zkusilas někdy poprosit kámošku, kámoše, co ty cviky ovládají, aby je s tebou třeba zkusili, aby tě je naučili? Hrazdu a přemet zvládne i lépe cvičená opice, tomu věř. Jen stačí natrénovat. Máš ale moje uznání, že se zatím nesnažíš se z toho vyvlíknout a poctivě chodíš cvičit - i když bez tréninku je to pro tebe peklo a zřejmě ti to tělocvik docela znechutí.

Zvážila bych i soukromý rozhovor s učitelkou, že se snažíš, ale prostě ti to nejde, že máš z toho a toho opravdu strach. Jestli by neporadila, nepomohla. Dobrá učitelka ti poradí (u nás holky se strachem z výšek nemusely dělat cviky na hrazdě apod.). Špatná tě bohužel potopí.

Od: pb®
Datum: 11.10.15 22:58
Tělocvik je bohužel ve školách pitomě nastaven, stejně jako výtvarka a hudebka. V těchto předmětech by se dalo vyučovat tak, aby si z nich člověk odnesl něco pro život. Bohužel osnovy určují něco jiného.
Netuším, k čemu je dobré dělat pitomosti na hrazdě, kladině atd., kde dochází i k nepěkným úrazům. Takový výmyk, kdo ho kdy využil a k čemu? Přitom by tělocvik mohl být tak zajímavý a prospěšný předmět. Cviky z rehabilitace, automobilizace, různé uvolňovací cviky, to by využil člověk do konce života a nemusel by kvůli tomu běhat po rehabilitacích. Základy jógy, tai chi opět velmi zajímavé a prospěšné. Naučit se správnou techniku posilování svalových skupin taky není od věci. Vědět, že nejdřív se mám zahřát, pak protáhnout, pak teprve můžu posilovat a nakonec se zas musím protáhnout. Vědět při jaké tepové frekvenci se začínají spalovat tuky, co mám jíst před cvičením a co po něm.
Zkrátka za ta léta tělocviku bychom mohli vědět a umět věci, z kterých bychom mohli čerpat po zbytek života. Bohužel systém výuky je v tomhle odvětví k ničemu.
Datum: 12.10.15 07:32
avatar

pb, máte velikou pravdu. *palec*

doplněno 12.10.15 10:40:

Běžče, nemáte pravdu! Na tréninzích na basketu mě honili až do padnutí a stejně jsem delší trať neběžela rychleji. A to jsem trénovala 3x týdně + tělocvik ve škole, tělocvikář byl i mým trenérem. Výmik jsem neudělala nikdy!

Od: bezec
Datum: 12.10.15 09:57

Na to by musel být tělocvikář opravdu profík aby to všechno dokázal učit. Atletika gymnastika hry - to jsou základy pohybu, vytrvalost, rychlost, síla, ohebnost, prostorová orientace, pravidla různých sportů - to bych určitě nevynechával, podle mne to patří ke vzdělání. Jóga, rehabilitace atd - to by bylo fajn. Info o tepovkách, výživa - to patří spíš do biologie, ale součást tělocviku to je taky, to by v pohodě šlo komentovat během atletiky.

Tazatelce - pokud ti něco nejde tak se tomu věnuj. 800m za 5 minut je chůze, pokud nemáš nějaké zásadní zdravotní omezení tak to během chvilky zkrátíš o minutu, stačí nebýt líná lemra ale jít 2x týdně běhat, za měsíc to v pohodě uběhneš pod 4 minuty. A podobně to asi bude i u všeho ostatního...

Datum: 18.10.15 15:27
avatar

Znám ten problém, také jsem to tak měla. Ale já věděla důvody. Prostě jsem sama sobě přišla k smíchu. Všechny děti stojí v řadě a čumějí na toho jednoho, co má přeskočit nějakou pitomou kozu, nebo metat kozelce vzad a vpřed, nebo se jinak předvádět. A nejhoší bylo, když se závodilo ve skupinách a na výkonu každého jedince závisel konečný výsledek mužstva. Nikdo mne do svého družstva nechtěl, protože když mne chtěli třeba popohnat k rychlejšímu běhu a řvali hip hip, zastavila jsem se skoro úplně. Zmíněnou kozu jsem systematicky obíhala, na kruhy se nepřitáhla ani náhodou, na těch jsem schlíple visela a když mne učitelka rozhoupala strkáním do zad, při druhém houpnutí jsem sebou žuchla na žíněnku jako pytel brambor. Přitom jsem byla pohybově velmi nadaná a vynikala jsem v tanečním kroužku. Tam jsem se rychle naučila všechny kroky a byla dávána za vzor. Ale to jsem cítila jinak. Tak hlavu vzhůru, nelítáš v tom sama. Takových anitsportovců je víc, než si myslíš. To přežiješ.

Datum: 18.10.15 15:43
avatar

já jsem zase schlíple visela na hrazdě, slovo "výmyk" bylo děsivé a nepochopitelné. Nedokázala jsem zkoordinovat tělo tak, abych zvedla zadek s nohama nad hrazdu.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.